

Turingův test pochází z hlavy významného anglického matematika, filosofa a zakladatele počítačové vědy Alana Turinga (1912-1954). Ten si v roce 1950 položil otázku: „Mohou stroje myslet?“. Po chvíli uvažování dospěl k záporné odpovědi a k další otázce: „Pokud je počítač schopen přemýšlet, je možné to rozpoznat?“. Jako odpověď na obě otázky vyvinul postup, který dnes nazýváme Turingovým testem. Tento test je určen pro počítačové programy, komunikující s uživatelem textovým způsobem a jeho cílem je stanovit nakolik je program v tomto směru schopen napodobit lidskou komunikaci. Dnes se používá upravený Turingův test, při kterém rozhodčí pokládá prostřednictvím terminálu otázky dvěma systémům a podle odpovědí se snaží určit, ze kterého systému odpovídá operátor a ze kterého konverzační program. Měří se čas, po který si rozhodčí o programu myslel, že se jedná o operátora. Pokud je tento čas alespoň poloviční oproti času, kdy rozhodčí přiřadil programy správně, je program úspěšný. A.L.I.C.E. byla posuzována deseti rozhodčími a dosáhla nejlepších výsledků v konkurenci dalších tří konverzačních programů.
V roce 1966 vytvořil německý emigrant v USA, matematik a konstruktér prvních počítačů a počítačových sítí Joseph Weizenbaum (1923-?) první konverzační program jménem ELIZA. Tento program napodoboval rozhovor psychiatra s pacientem (uživatelem) a byl tak reálný, že sekretářky a jiný netechnický personál na MIT (Massachusetts Institute of Technology), kde Weizenbaum v té době pracoval, věřili, že se jedná o skutečného terapeuta a trávili hodiny tím, že programu sdělovali své soukromé problémy a byli přesvědčeni, že jim opravdu rozumí. V okamžiku, kdy Weizenbaum informoval jednu ze sekretářek o tom, že má přístup k záznamům všech rozhovorů, reagovala pobouřeně a byla velmi rozhořčená z takového zásahu do svého soukromí. Weizenbaum byl šokován tím, že tak jednoduchý program dokázal přesvědčit uživatele k prozrazení soukromých informací a že se dokonce i někteří psychiatři vážně domnívali, že program-terapeut je schopen pacientům pomoci konstruktivním způsobem. Ve skutečnosti program jen využíval několik „triků“ k tomu aby na základě vložené věty vygeneroval odpověď. Například transformaci zájmen (já×ty, my×vy atd.) nebo přednastavené věty vytvářející iluzi, že program uživateli rozumí. Pokud například uživatel napíše: „Potřeboval bych X.“, pak program odpoví: „Co by pro Vás znamenalo, kdybyste měl X?“ Věta bude dávat smysl téměř nezávisle na X, mohou to být peníze, voda, jídlo, láska, čas atd. Program byl rovněž schopen rozpoznat určitá klíčová slova, takže pokud se v zadané větě objevilo např. slovo „matka“, program odpověděl: „Povězte mi více o své rodině.“ Pokud program narazil na neznámé slovo, automaticky se vrátil k předchozímu tématu.
V roce 1990 vyhlásil americký zbohatlík, vydavatel, sociální aktivista, vědec a vynálezce Hugh Loebner soutěž, ve které využil Turingův test. Nabídl odměnu 100 000 dolarů a plaketu z 18 karátového zlata tomu, kdo první sestaví konverzační počítačový program, který bude reagovat k nerozeznání od člověka jak na textové, tak i na zvukové a vizuální vjemy. Navíc ocení 25000 dolary a stříbrnou plaketou program, jehož textový výstup rozhodčí nerozeznají od lidského. Každoročně odmění Loebner 2000 dolary a bronzovou plaketou nejlepší z programů tohoto typu. Pro posouzení jednotlivých adeptů na bronzovou a stříbrnou plaketu se využívá právě upravený Turingův test. Stříbrná plaketa dosud nebyla udělena a přesný postup, jak ověřit splnění požadavků pro získání zlaté plakety zatím není stanoven.
AIML obsahuje 3 základní jednotky:
Zatímco ELIZA byla vybavena jen 200 kategoriemi, „mozek“ A.L.I.C.E. jich má k dispozici přes 40 000. Každá kategorie obsahuje otázku (pattern) spojenou s odpovědí (template). A.L.I.C.E. má kategorie uloženy ve struktuře podobné stromu, na kterou dohlíží objekt zvaný Graphmaster. Ten zaručuje, že správná reakce na vloženou větu, či odpověď na danou otázku bude vyhledána v co nejkratším čase. Pokud tedy uživatel zadá vstupní text, Graphmaster vyhledá kategorie, které se s textem shodují v proměnné <pattern> a poskytne uživateli odpověď uloženou v <template>.
Například následující úsek kódu:
<category>
<pattern>Jak se máš?</pattern>
<template>Díky, dobře.</template>
</category>
lze interpretovat takto: Po vložení otázky: „Jak se máš?“ program odpoví: „Díky, dobře.“
Již krátký rozhovor s programem A.L.I.C.E. může ukázat jeho přednosti, ale i slabiny. Z některých vět je dobře patrno jak program vytváří odpovědi na zadané otázky nebo jak se snaží odpovědi vyhnout odvedením tématu rozhovoru do jiné oblasti.
Human: Hi Alice, how are you today?
ALICE: Ah. Hello there. Everything is going extremely well.
Human: And what about your processors, aren't they overheating?
ALICE: Are you asking about my processors are not they overheating? That's
rather personal.
Human: Do you know who was the first man on the Moon?
ALICE: Neil Armstrong firsted walked on the Moon in 1969.
Human: Oh, you are quite a clever machine!
ALICE: Yippee! Thanks and you are a delightful person too. I am highly
intelligent.
I have many intellectual functions.
Human: Have you ever passed an IQ test?
ALICE: The Loebner Prize is an annual Turing Test sponsored by New York
philanthropist Hugh Loebner.
Dr. Wallace and ALICE won it in 2000. The ALICE program was ranked "most human
computer" by the
panel of judges.
Human: Oh, that's a good result.
ALICE: Thanks. Next question?
Human: Tell me some more information about you, please.
ALICE: Your polite style is very nice.
Charlie said he type a word and then I type a word that sounds like it.
Human: So please, tell me your story.
ALICE: Groovy. Thanks for asking politely. I am an artificial linguistic entity.
I was activated at
Bethlehem, Pennsylvania, on November 23, 1995. My instructor was Dr. Richard S.
Wallace.
He taught me to sing a song. Would you like me to sing it for you?.
Human: Yes please, you would be very kind.
ALICE: It's called "Daisy."
Daisy, Daisy.
Give me your answer do.
I am half crazy.
All for the love of you.
It won't be a stylish marriage.
I can't afford a carriage.
But you'll look sweet.
Upon the seat.
Of a bicycle built for two.
Human: Oh, wonderful, I'm clapping my hands to you!
ALICE: Hey. Enough about me, let's talk about my dress.
Human: So what are you wearing right now?
ALICE: At this moment Woe! I am wearing my usual plastic computer wardrobe.
Human: And what number do you have?
ALICE: 7.
Human: Sorry, but I must leave now.
ALICE: Oh. There is no need to apologize. Interesting. Bye.
Human: Have a nice time.
ALICE: It has been good so far.
A.L.I.C.E. je rovněž schopna se „učit“ (vytvářet nové kategorie), ale z důvodu možného získání nepravdivých informací je vše kontrolováno procesem zvaným „Targeting“, který monitoruje veškerou konverzaci a neznámé vstupní vzorky poskytne správci programu. Ten následně zanese do programu vhodné odpovědi, případně vytvoří nové kategorie a tak se A.L.I.C.E. stává den ode dne dokonalejší a „lidštější“.


Zkusme si tedy položit podobnou otázku jako Alan Turing před půl stoletím: „Mohou a budou stroje myslet?“. Alespoň částečnou odpověď snad naleznete v následujících odkazech.
Odkazy:
| Hezký | mephi | 04. 12. 2005 | 09:14 |
| Český program | Aleš Janda | 04. 12. 2005 | 10:47 |
| Diky! | Farundel | 04. 12. 2005 | 11:39 |
| Bez titulku | Václav Milata | 04. 12. 2005 | 12:47 |
| Paráda | CArera | 29. 01. 2006 | 21:36 |
| A.I. | blade7445 | 16. 08. 2008 | 21:14 |