Anonymní profil gna – Programujte.com

Vychází to z toho, že častým příkladem v OOP je třída/interface Zvíře, které umí vydávat zvuky a pak třídy Pes a Kočka, které vydávání zvuku implementují různě. (Což je pro praxi blbý příklad, ale je na tom vidět, jak to funguje). Jen to trošku rozšíříš.

Tak třeba udělej dvoreček se zvířaty a miskami. Zvířata postupně obcházejí misky a když najdou to, co jim chutná, tak trochu sní a vydají zvuk. Když nenajdou, tak chcípnou. A opakovat, dokud všechny nevychcípou :)

Není zač.

Teda nepůjde jedním příkazem. Postupně to samozřejmě půjde :)

SQL je sice stringlist, ale myslím, že se skládá dohromady a je to jen jeden příkaz.

MySQL podporuje multi-statement. Pokud to jde nějak zapnout, tak by stačilo jednotlivé příkazy oddělit středníkem. Jinak to asi nepůjde.

To samozřejmě nespočítáš bez toho, že by sis ty výskyty nějak pamatoval(a). Když se to nevejde do paměti, tak třeba do souboru. Pokud prostě není možnost si to pamatovat, tak se to dá jen odhadovat, ale kdybyste řešili takové algoritmy, tak nepřijdeš s tímhle dotazem.

Tady možná půjde o to, že ti na každé číslo stačí jeden bit.

Jasně, přesně na to ta hláška vypadá...

new při chybě vyhodí vyjímku. Můžeš ji odchytit (try-catch), nebo použít nothrow variantu a testovat návratovou hodnotu.

Nic jiného tam nevidím.

Aha, takže to není tvůj výtvor...

No, proměnnou cislo nemáš, ale máš proměnné prvni_cislo a druhe_cislo. Co teď asi s tím? :) Pak ještě někde vzít operaci a výsledek a pak bacha na to, co udělá to sčítání.

Nevím, co myslíš hlavní funkcí, ale místo, kde se ta operace provádí a máš tam všechna data, je ve funkci volba.

Ta nápověda otevře soubor a něco do něj zapíše. V čem konkrétně je problém?

Proč chceš použít funkci, o které netušíš, co dělá? Takovou funkci k ničemu nepotřebuješ.

Pokud je to čistá funkce bez vedlejších efektů, tak stačí zkusit všechny hodnoty parametru (0..65535) a dostaneš všechny možné výsledky. Logování samozřejmě zkusit můžeš. Nejjistější je prostě se podívat na její kód.

"." je aktuální adresář a ".." nadřazený adresář. Jsou automaticky ve všech adresářích a pointa toho ifu je tyhle položky ignorovat.

drwxrwxrwt 2 root root 4096 Mar 12 18:38 cidla

Ten antribut 't' znamená "restricted deletion". Pokud ho tam nemáš záměrně, tak ho můžeš odstranit pomocí

chmod -t cidla

Toto asi není správně (nevidím vztah mezi vstupem a výstupem) a určitě by to někdo napsal chytřeji. Jde jen o princip.

Nechápu dotaz. To co jsi napsal prostě v tom programu udělej.

for (int y = 1; y < m; y++) {
    matice[y][1] = y;
    for (int x = 2; x < n; x++) {
        int predchozi = matice[y][x-1];
        int pridat = (x - 1) * y;
        matice[y][x] = predchozi + pridat;
    }
}

Závislost na té knihovně jsi přidával ručně? Pokud ano, tak to pravděpodobně mělo být

user32.lib

A to "nefunguje" znamená co?

const float pi = 3.14f;

for i in range(x):

#14 Daniela
Tyhle věci fungují v Pythonu stejně jako v Javě, nenapadá mě s čím máš problém. Budeš muset být ještě konkrétnější.

#12 Daniela
Napiš konkrétně, co z Javy neumíš přepsat do Pythonu.

How to Use the Focus Subsystem

Další open se stejným jménem "použije" to původní okno, takže není potřeba ho zavírat. Ale pokud to potřebuješ, tak můžeš použít metodu close.

okno.close();

Z parametry_okna vyhoď ty uvozovky.

Já bych tipl, že ta funkce selže a v tom pointu je "náhodná" hodnota.

Tak můžeš načíst to číslo celé, taky ho nemusíš převádět sám, ale jestli to chceš dělat tímhle stylem, tak spíš nějak takhle:

int value = 0;
int ch, digit;
while ((ch = cin.get()) != '\n' && ch != EOF) {
	if (ch >= '0' && ch <= '9') {
		digit = ch - '0';
	} else if (ch >= 'a' && ch <= 'f') {
		digit = ch - 'a' + 10;
	} else if (ch >= 'A' && ch <= 'F') {
		digit = ch - 'A' + 10;
	} else {
		cout << "je to rozbity\n";
		break;
	}
	value *= 16;
	value += digit;
}

malloc alokovanou paměť nijak neinicializuje a ty nastavuješ jen první znak. To "kukátko" ví jen to, že je to řetězec (který se ukončuje nulovým znakem) tak zobrazí i to smetí za tím.

_tcscpy(m_settings.separator, _T(";"));

setInterval zrušíš pomocí clearInterval a load umožňuje zadat funkci, která se provede po načtení.

Tři věci:

1) to pole má jeden prvek

2) scanfu je potřeba předat ukazatel

3) %f je float, pro double je %lf (u printfu na tom nesejde, protože se float předává stejně jako double, ale u scanfu je potřeba použít správný formát, protože jde u různé typy)

double point_A[2]; // 2

scanf("%lf", &point_A[0]);  // %lf, &
printf("%f", point_A[0]);

WCHAR znak = (WCHAR) strtoul(CharStr, 0, 16);

Ta escape sekvence ve zdrojáku se při překladu vyhodnotí. Takže v tom stringu není lomítko-iks-jedna-nula-d, ale je tam č (respektive to co na daném systému má tuhle hodnotu, na to taky bacha).

Jestli ze souboru načítáš takovéhle sekvence, tak je pak musíš ještě interpretovat. Nevím, jestli je na to nějaká pěkná funkce, ale projít to po znacích není žadný problém.

Ono to funguje, akorát to nefunguje :D Jak jsem psal, já vidím jen dva problémy a netuším, co ti na nich uniká, když je celá věc na jediném řádku a prostě se nejde podívat jinam.

Ale možná naopak mně uniká s čím konkrétně máš problém, tak mi to nějak přibliž.

if ((uhel > 0) && (uhel < 180)) {

Úhel větší 0 a menší než 180 je špatně?

double soucet = strana*strana+strana2*strana2-2*strana*strana2*Math.cos(uhel);

Takhle je ten vzorec, nic tam nechybí?

Nějak tam toho kódu není tolik, abys nevěděl kam se podívat, když něco funguje špatně.

Mě se nezdá test hodnoty úhlu a výpočet té strany. U obojího jde o jeden řádek :D

Šlo by to přesně tak jak popisuje s použitím IN na subquery. 

... WHERE neco IN (SELECT ...)

Ale spíš to máš špatně navržené a vymýšlíš kravinu.

#3 Panda38
Nic jako chvíle, kdy by automat korigoval výhernost nahoru, neexistuje!

Nejde.

Nechce se mi to moc studovat, ale za ten sin/cos bych lámal prsty. Samozřejmě začneš tím, že budeš používat vektory (a matice).

 u printfu máš špatně závorku

printf("%.0f \t %.3f\n"), plocha, centi; // toto
printf("%.0f \t %.3f\n", plocha, centi); // takhle

int a = vstup.nextInt();
int b = vstup.nextInt();

if (a == b) {
	System.out.println("Čísla sú rovnaké");
} else {
	if (a < b) {
		int x = a;
		a = b;
		b = x;
	} 
	System.out.println(a + " " + b);
}

Podmínky asi trochu chápeš, když je tam máš hned 3. Můžeš podmínit i ten výpis.

Dependencies

Python3, tensorflow 1.0, numpy, opencv 3.

#13 jozinzbazin
Božínku, ten kousek inline assembleru, který ti nedělá to, co potřebuješ, abysme ti mohli říct, co je v něm blbě.

#11 jozinzbazin
Jaký text a jaké další programy? Koho zajímá, že je na druhé straně Amiga?

Ukaž ten kousek kódu, který neumíš rozchodit!

#3 jozinzbazin
Tak ukaž ten kód.

Ani jeden řádek nedává smysl. Napiš pořádně, co chceš a co ti nejde.

#5 šnek
JJ, v pohodě.

#6 davidklimek 

"%7.2f"

Tak to tu funkci asi používáš blbě.

LogPost("%s", zprava);

Testování je pakárna, věnuj se pivu a holkám, dokud můžeš.

Jinak je to celkem asi jedno a nemusíš se nějak připravovat, všechno se naučíš za pochodu.

#3 fix
Problém bude pravděpodobně ve fontu, takže by ho mohlo vyřešit vygenerování fontu, který potřebné znaky zaručeně obsahuje.

Je v dnešní době něco překvapivého na tom, že skript nemůže k obsahu, ke kterému nemá povolení?

Nechápu dotaz. Pokud zdrojový server neumožňuje stahování po částech, tak prostě neumožňuje stahování po částech.

#5 jAkErCZ
Správně. A když smažeš detail, tak chceš smazat i tu rodičovskou objednávku, nebo v ní nechat neplatný odkaz? Asi ani jedno, že? Zapni mozek, nebo ber jen kšefty, na které máš.

Postřehli jste, že v tom odkazu je i implementace? Prostě není co řešit.

#5 JTS
Asi nechápu dotaz. Úplně stejně jako všude jinde.

function myFunction() {
	...
	document.getElementById("prazdny-element").innerHTML = neco;

Jako aby ten prazdny-element byl vedle toho inputu? Jednoduše třeba tak, že to místo divu bude span. Pak jsou samozřejmě čistější/složitější řešení.

Jo, už to funguje, jen to dělá něco jiného a řešení toho, na co ses ptal ti nepomůže.

Začínám si zvykat.

To se dělá hledáním prvního většího. Před ním pak je poslední menší nebo rovno.

std::upper_bound

Document má metodu getElementById, která dělá přesně to, jak se jmenuje - vrací element s požadovaným id. Element pak má vlastnost/atribut innertHTML obsahující jeho vnitřní HTML.

Takže ano, té metodě musíš říct jaké id chceš. Ano, ten element musí existovat. Ano, je to čistý způsob jak měnit obsah dokumentu. Document.write prostě nepoužívej.

V počitadle žádný rozpor není.

U outline ti chybí rovnítko. 

outline=''

*ptr = 7; // Nevím jak tam zadata, aby se ukládala proměnná "i"

 Težko říct, co tím myslíš.

*ptr = i;

// Tady by pak mělo být přiřazení uložených hodnot v paměti do třídy POINT (asi včetně počtu dvoji bodů tj. 6)

http://programujte.com/forum/vlakno/192557-jak-odkazat-na-tridu-point-do-pameti/#p381193

#51 Kevil
ŽÁDNÉ ÚPLNĚ JINAK. PŘESNĚ TO TADY DĚLAJÍ VŠICHNI KROMĚ TEBE.

Jestli to má takovou strukturu

DWORD	pocet_boji;
DWORD	idecka[pocet_boji];
DWORD	pocty[pocet_boji];
POINT	body[...];

Tak takhle dostaneš ukazatele na všechno

DWORD *pPocetBoji = (DWORD*) (zacatek);
DWORD *pIdecka = pPocetBoji + 1;
DWORD *pPocty = pIdecka + *pPocetBoji;
POINT *pBody = (POINT*) (pPocty + *pPocetBoji);

A projdeš si to jak potřebuješ.

POINT *apt = pBody;
for (DWORD i = 0; i < *pPocetBoji; i++)
{
	DWORD idecko = pIdecka[i]
	DWORD pocet = pPocty[i];

	PolyLine(hdc, apt, pocet);

	apt += pocet;
}

Hotovo. Máš to tady už několikrát.

Máš tam indexování pole, jako třeba při LON[i] nebo apt[i].

bsrc je pole bajtů, takže ti to načte bajt na daném indexu a ten se přetypuje na ukazatel na point, takže to prostě nemůže být správně.

Furt dokola.

Když ti to vrací nulu, tak proto, že tam prostě je. Mně to pořád připadá, že se pokoušíš definovat to pole s velikostí jako 

body[pocet]

Tak ti znova píšu, že tam ta velikost nebude! Takhle je to čtení z pole bajtů (bsrc). A zjevně je tam nulička.

Milan ti to napsal, tak to použij a neřeš, že ti nefunguje úplně jiný kód, kterému nerozumíš, ale zuby nehty ho tam držíš.

#12 Kevil

Jaký počet ve struktuře? Jediná struktura tady je POINT a ta obsahuje jen souřadnice X a Y.

Funkci PolyLine předáš jedním parametrem ukazatel na ty body a dalším parametrem jejich počet.

To přetypování, jak jsem ho napsal je kompletní. Velikost tam nikde není a nebude.

POINT *body = (POINT*) adresa_bodu;
int pocet = (int) *(DWORD*) adresa_poctu;

PolyLine(hdc, body, pocet);

ale struktura POINT neví, kolik bodů tam je. Potřebuji ještě předat odkaz na DWORD v paměti s počtem bodů.

To neví nikdy. Proto se třeba do té PolyLine zadává počet samostatně. Z toho popisu se zdálo, že už tu hodnotu někde máš. Pokud ne, tak si na to udělej proměnnou a šoupni to tam.

Jde tedy o to nějak "vnutit" proměnné apt adresu RAM paměti, kterou mám k dispozici.

POINT *apt = (POINT*) adresa;

Nějak mi uniká v čem toto nevyhovuje.

Normálně je na jeden klik. Pokud se ti zobrazuje obrázková, tak ti asi Google nevěří.

Připojen obrázek.

POINT *apt = (POINT*) adresa;

Pracuje se s tím stejně jako to máš teď. 

apt[i].x =

#1 Dominik
Před content-type máš středník, takže se to do hlaviček nepřidá. Taky ty hlavičky musí být oddělené odřádkováním.

Kódování textů v hlavičkách (což je i předmět) je potřeba uvést přímo v nich.

$email_subject = "Dotaz z formuláře";
$email_subject = "=?UTF-8?B?" . base64_encode($email_subject) . "?=";
...
$headers  = "MIME-Version: 1.0\r\n";
$headers .= "Content-type: text/html; charset=UTF-8\r\n";
$headers .= "From: " . $mailForm;

#2 Martin
A co by to mělo udělat?

V SimpleRendereru je to natvrdo span. Použij vlastní renderer.

Když chceš měnit text labelu, tak budeš měnit text labelu a ne tam rvát nový.
Když chceš ten seznam mít jako list, tak ho uděláš jako list a nebudeš pořád konvertovat tuple na list a zpátky.
Když je seznam prázdný, tak okno.quit tu funkci nepřeruší, takže pak dostaneš tu chybu, že vybíráš z prázdného seznamu.

Nerozšiřuj to, dokud nepochopíš, co děláš. Hlavně, že tam máš podělanej kopyrajt!

Nejjednodušší možnost je os.system. Pro pokročilejší věci pak funkce z modulu subprocess.

os.system("avconv ...")

jar je v podstatě zip obsahující ty classy, takže na jaru jako takovém není co dekompilovat.

seznam = ['a', 'á', 'b', 'c', ... 'z']
random.shuffle(seznam)

okno = Tk()

label_nadpis = Label(okno, text=u"Písmena abecedy", fg="red")
label_nadpis.pack()
label_pismeno = Label(okno, text="...", font=("Helvetica", 10))
label_pismeno.pack()


def dalsi_pismeno():
    if not seznam:
        okno.quit()
        return
    label_pismeno['text'] = seznam.pop()
    okno.after(1000, dalsi_pismeno)


okno.after(1000, dalsi_pismeno)
okno.mainloop()

def je definice funkce. Když k ní dojdeš poprvé, tak se definuje ale neprovádí. Takže ti to skočí za ní.

Tam už je volání téhle funkce, takže to skočí do ní. Na konci funkce se to vrátí tam odkud byla volaná.

Jinak celý TkInter běží právě v mainloop, řeší svoje věci a spouští tvoje funkce. V tomhle případě tu jednu funkci opakovaně plánovanou ke spuštění pomocí after.

Vždycky se vytváří nový label a ukládá se do proměnné w, ale předtím se zruší pack toho, co v ní bylo předtím.

Poduzly toho tr jsou v jeho childNodes. Jestli chceš něco jako innerHTML, tak třeba takhle. 

foreach ($elements as $element) {
	foreach ($element->childNodes as $child) {
		echo $dom->saveHTML($child);
	}
}

'../partials/neco'

echo ""

Nejsem si jistý, co myslíš tím pořadím argumentů. Self nemá žádný speciální význam, prostě první parametr metody je objekt, na kterém byla zavolána a je zvykem ho pojmenovávat self (a druhý parametr porovnávacích metod zase other).

Co se týče toho fungování, tak jen v případě, že porovnáváš instanci třídy s instancí třídy z ní odvozené, tak má přednost odvozená třída. Jinak má přednost to, co je nalevo. 

# stejne typy
a1 == a2  # a1.__eq__(a2)
a2 == a1  # a2.__eq__(a1)
# rozdilne typy
a == b    # a.__eq__(b)
b == a    # b.__eq__(a)
# aa je instance odvozene tridy
a == aa   # aa.__eq__(a)
aa == a   # aa.__eq__(a)

Důležité je to slovo přednost. Ta porovnávací metoda může vrátit NotImplemented a v tom případě se zkusí druhá možnost.

zt1 == 0  # zt1.__eq__(0)
0 == zt1  # 0.__eq__(zt1)
          # == NotImplemnted
          # => zt1.__eq__(0)

Pokud obě možnosti vrátí NotImplemented, tak se porovná identita objektů (jestli je to ten samý objekt, jako operátor is).

Jestli myslíš toto

<... onClick="aaa"
     onClick="bbb" />

a čekáš, že to prvně udělá "aaa" a příště "bbb", tak takhle to nefunguje. Prostě tomu atributu nastavuješ nějakou hodnotu -- jednu. I když to uděláš víckrát, tak bude jen jedna. Nevím jestli je nějak definováno která, ale vypadá to, že ta první. Tu požadovanou funkcionalitu si musíš pořešit sám.

function changeImage(img) {
    if (img.src.endsWith("aa.jpg"))
        img.src = "bb.jpg";
    else
        img.src = "aa.jpg";
}

<img src="aa.jpg" onclick="changeImage(this)" />

Asi je to rozbitý   

#19 Mutagen
Přesně o tom je tady řeč ty brzdo.

Generator gen = new Generator(3);

public bool podelanej_event()
{
    int[] prev = (int[]) gen.code.Clone();
    int[] next = gen.Next();
    
    Console.Write("{0} -> {1} = ", String.Join("", prev), String.Join("", next));
    for (int i = 0; i < next.Length; i++)
        Console.Write("-.+"[1 + next[i] - prev[i]]);
    Console.WriteLine("");
}

#17 MilanL
Mně šlo jen o to, jak Mutagen neviděl, že ten tvůj algortimus nemusí běžet na jeden zátah. Tak ja to je, by šlo testovat protočení tak, že to dvakrát vrátí stejnou hodnotu, ale to si může pořešit jakkoliv jinak.

Property je prostě "vlastnost" objektu. Jako proměnná. Jde ji číst, měnit a smazat (pokud jsou dané operace definované) 

obj.property

Dekorátor @property z metody vytvoří stejnojmennou property a ta metoda bude fungovat jako její getter. To je celé. Pointa je v podstatě jen v tom jak se to jeví "zvenku".

Chybu máš už v tom getteru. Vracíš _data, cože je přeci property s getterem, který se tak znova zavolá a zacyklí se to.

A pak v tom testovacím přiřazení nepracuješ s objektem (takže se nezavolá setter property), ale s třídou (takže se přesmahne definice property).

class ZT:
    _data = 0

    @property
    def data(self):
        return self._data

    @data.setter
    def data(self, nova_data):
        assert type(nova_data) == int, "data.setter: neplatny vstup"
        self._data = nova_data


zt = ZT()
zt.data = "a"

#14 MilanL
Je tam násobení zápornou jedničkou!

#11 MilanL

Já si myslím, že mu prostě ze serveru chodí aktuální kombinace, takže by mohl kontrolovat, jestli odpovídá tomu co zadal, ale jinak ta hodnota není podstatná.

Poznámku s měněním znaménka nechápu.

Ten generátor přece není problém izolovat a rozkrokovat.

class Generator
{
    public int[] code;
    public int[] smer;

    public Generator(int size)
    {
        code = Enumerable.Repeat(0, size).ToArray();
        smer = Enumerable.Repeat(1, size).ToArray();
    }

    public int[] Next()
    {
        for (int i = code.Length - 1; i >= 0; i--)
        {
            int val = code[i] + smer[i];
            if (val > 9 || val < 0)
            {
                smer[i] *= -1;
            }
            else
            {
                code[i] = val;
                break;
            }
        }
        
        return code;
    }
}

$limit = time() - 5 * 60; // teraz - 5 minut
$ftime = filemtime("$src/$val"); // muze vratit FALSE, ale to tady nevadi

if ($ftime > $limit) {
   copy("$src/$val","$dest/$val");
}

A teď koukám, že už to tady několikrát je. Ty jsi prostě debil.

#19 oxidián
Takže to mám správně to má být takto

NE! Když už ty prvky kopíruješ vytvářením nových, tak ještě musíš mazat ty staré.

Ale ty nepotřebuješ vytvářet nové objekty. Jen chceš ty původní posunout.

A samozřejmě když takhle kopíruješ každý prvek na další pozici, tak nakonec bude kopie první položky na druhé pozici, ale zároveň zůstane i na první pozici. To je to nově vytvořené místo, které je potřeba inicializovat.

Já bych to kopírování teda ještě otočil ať tam nestraší to -2. 

setlength(arr, length(arr)+1);
for i := length(arr)-1 downto 1 do
  arr[i] := arr[i-1];
arr[0] := tstringlist.create;

Co ti na takové kravině trvalo 6 hodin?

#13 oxidián
Víš, že to v Delphi je dialekt Pascalu, žejo?

#8 MilanL
A když jsi dopisoval ty komentáře, tak ti to vůbec nepřišlo divný? Proč je v blbé funkci na postupné hledání oddělovačů ŠEST IFů?

function split(str: string; sep: string): tstringlist;
var
    sl: tstringlist;
    seppos, sublen: sizeint;
begin
    sl := tstringlist.create;
    repeat
        seppos := pos(sep, str);
        sublen := seppos - 1;
        if sublen = -1 then
            sublen := length(str);
        sl.add(copy(str, 1, sublen));
        delete(str, 1, sublen + length(sep));
    until seppos = 0;
    split := sl;
end;

#6 oxidián
Na té funkci není nic složitého a kdybys občas něco vypotil, tak by ses možná něco naučil. Ale máš to štěstí, že nic psát nemusíš, protože to ten list už umí. A používej dokumentaci ke své verzi Delphi.

slist.Delimiter := ';';
slist.StrictDelimiter := true;
slist.DelimitedText := '1;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;1';

TMenuItem.Break

Inicializace st proběhne před konstruktorem a proměnná sizeOfStack v té době není inicializovaná.

Pokud má malou hodnotu, tak zapisuješ za to pole. Velikost alokované paměti se zarovnává na nějakou hodnotu, takže za tím polem může být prostor, který lze bez problému přepsat. Ale většinou je to jen pár bajtů, které když překročíš, tak by to nejpozději při delete[] mělo sletět.

Nebo má sizeOfStack takovou hodnotu, že to pole je dostatečně velké.

Mimochodem, pop() máš špatně.

A celkem znamená co? :DDD I kdybys to měl po znacích projít a testovat, jestli jsi narazil na uvozovky, tak snad není problém to udělat.

std::string

#3 Borisek
Když se ptáš na masku, tak předpokládám, že víš k čemu maskování je -- k "zakrývání a odkrývání" bitů. And vynuluje bity, které jsou v masce nulové a nechá beze změny bity, které jsou v masce jedničkové.

    10101010
and 00001111
  = 00001010

    10101010
and 11110000
  = 10100000

$aa and $01 = $00
$aa and $02 = $02
$aa and $04 = $00
$aa and $08 = $08

Ze zbytku jako z těch, cos ještě neprošel.

Jinak ještě to Randomize stačí jen jednou a .NET má šikovnou třídu Random.