Pokud vás zajímá, jak internet vznikl, jak postupoval v České republice a jak je Česká republika připojena nyní, či jak funguje e-mail, přečtěte si následující článek. Stručnou formou Vás tím provedu a možná se dozvíte věci, o kterých jste ani nevěděli...

Internetu se říká síť sítí - je to síť, která se hierarchicky spojuje. Tím je myšlena například vaše síť doma a ta se poté připojí do rozlehlejší sítě, případně tato do nějaké rozlehlejší sítě. To je míněno tím síť sítí. Diskutuje se o tom, zda-li se píše internet s velkým nebo malým i. Dříve to bylo jednoznačné - internet s malým i je sada protokolů, které se používají pro datové či speciální služební přenosy. Případně, pokud jste si doma udělali síť a ta fungovala na bázi těchto protokolů, tak to byl taky internet s malým i. Teprve jakmile jste ten svůj internet zapojili do celosvětové sítě s velkým I, tak teprve pak se vaše síť stala Internetem s velkým I. Internet je tedy celosvětová síť, či sítě, které nejsou propojeny s Internetem - dle počátečního písmenka.

Internet jako takový ovšem začal až kolem roku 1992, do té doby se používali sítě jiné - sítě EARN či BITNET. Oba dva představují jednu konkrétní celosvětovou síť (jsme kolem roku 1990) a toto byla síť, která byla sestavena z uzlů, které tvořily sálové počítače. Sálový počítač možná znáte z dřívějších obrázků. Pokud jste ho chtěli, museli jste ho objednat, něčím zaplatit, no a než tento počítač vyrobili, sestavili, museli jste si nachystat a speciálně upravit místnost (koberce - proti elektrostatické elektřině, linoleum s přísadou grafitu, obložené zdi, strop..) no a pak se do sálu připravily jednotlivé bedny. V tehdejší době připojení uzlu do počítačové sítě bylo finančně i časově náročné. Pokud jste se tedy rozhodli připojit počítač do počítačové sítě, tak trvalo půl roku, třičtvrtě roku, než jste daný počítač měli a mohli připojovat. Tehdy to fungovalo tak, že každý počítač připojený do sítě věděl o všech ostatních - tzn., že pokud chtěl počítač A komunikovat s počítačem B, věděl, že musí poslat přes ten a ten a dojde to do tamtoho uzlu. Byla to tehdejší topologie, která je dnes nemyslitelná a již nemožná - není možné, aby každý počítač věděl kudy to má poslat. Takže to byla topologie statická. Uzel EARN byl evropský název, BITNET byl název americký - pražský uzel byl CSP12 a ten byl doveden do Brna, kde se jmenoval CSPUM12. Byl tedy sál a na něj vedli terminálové linky(pokud jste tedy chtěli pracovat se sítí, nemuseli jste být v oné hlučné místnosti, ale pracovali jste někde v kanceláři), přenosová rychlost nebyla nikterak závratná - rychlost mezi Brnem a Prahou byla 9600 bitů/sekundu. Proto byly služby omezené - online komunikace(email..) a to je vše :). Pokud jste chtěli poslat soubor, poslali jste email. Email má v základní vlastnosti tu nevýhodu, že on je určen pouze přo přenášení ASCII abeced(tzn, že je možné posílat pouze text). To, že můžete dnes k emailu připojovat nějaké přílohy - je to jisté rozšíření, ale stále platí, že se posílá pouze text. Přílohy se převádejí do textového tvaru. Když jste chtěli poslat nějaký soubor, museli jste použít FTP servery(dotazem na FTP server-poslali jste požadavek, že chcete _ten_ soubor, on vzal ten soubor, rozsekal ho na malé části, které byly přenositelné tím emailem a ty jednotlivé části převedl do textového tvaru. Vy jste potom obdrželi 3O těchto částí a museli jste si je pospojovat, abyste obdrželi původní soubor).

Po roce 1992 se do ČR dostává Internet. Jaký je tedy rozdíl mezi internetem a statickými sítemi? Internet jako takový vznikl jako projekt americké armády, ne jako dnešní internet ale ty protokolové sady a cílem bylo hledat řešení takové, abychom měli počítačovou síť, která bude funkční i po jaderném útoku na konkrétní část topologie sítě. Dosud totiž všechny ty sítě byly takové, že měli buď takový statický rámec jako u BITNETu - všechny uzly o sobě věděly všechno - nepoužitelné pro praxi, tak se to řešilo tak, že jste měli v síti jisté centrum a to vědělo všechno o všem. No a problém tedy byl v případě nefunkčnosti centra-přestala fungovat i síť jako taková. Hledali se takové principy, aby nebyly závislé na funkčnosti centra a byly dynamické. Toto bylo základem pro další budování sítě - celosvětové. V České republice se zavedla síť CESNET-síť, která je určena pro akademické účely, je financována sdružením subjektů, které jsou do té sítě zapojeny.

Toto je zapojení sítě v České republice - má 2 základní uzly,které jsou připojeny ze zahraničí: jeden je v Praze, druhý v Brně a v Praze je přepojovací centrum NIX(tj. místo, kde je připojena většina sítí, které jsou v České republice připojeny). CESNET má záložní linky takové, že pokud by se stalo, že by trasa byla mezi Prahou a Brnem nedostupná, není problém aby z Brna šel přes SANET (na Slovensko), na Slovensku se propojil někudy jinudy do Geántu[Žántu] a vrátil se do Prahy. Propojení mezi Prahou a Brnem má maximální rychlost 20Gb/s, ostatní trasy jsou povětšinou 2.5 Gb/s. V případě výpadku tedy bez zásahu lidí může síť nadále pokračovat. K tomu, že je to síť akademická - CESNET jako takový je skutečně určen pro výzkumné a vzdělávací instituce, poskytuje také komerční připojení, s tím souvisí i jistá pravidla - cíle. Není tedy možné po této síti provádět komerční činnost, která by nesouvisela s výzkumem či provozem těchto institucí.

Hlavní zahraniční uzly