Druhá lekce kurzu JavaScriptu je o formátování textu, přednastavení alertu a o proměnných.

Text v JavaScriptu

V minulé lekci jsem vám ukázal jak jednoduše vypsat text na obrazovku za pomoci metody write objektu document. Teď bych vám rád ukázal jaké možnosti s document.write() máme. Pokud někdo z vás programuje v PHP, určitě zná příkaz echo a ví jaké má možnosti. Metoda write() má možnosti uplně stejné, tím myslím, že je do ní možno psát veškeré html tagy. Ovšem musím vás upozornit na používání atributů u tagů - nesmí se vám zkřížit uvozovky, proto u atributů používejte apostrofy.

Pokud byste ve textu vypsaném JavaScriptem chtěli použít znaky jako jsou uvozovky, apostrofy či zpětná lomítka, je potřeba pře ně vložit zpětné lomítko. Pro příklad text s uvozovkami, které se zobrazí.

Alert

V této lekci nrochu nakousneme i dialogová okna. Nejjednodušším dialogovým oknem je alert. Slouží pouze k vypsání nějaké informace na obrazovku uživatele. V praxi je reativně použitelný, ale byl bych s ním opatrný. Pokud budete do každé maličkosti cpát alert, pro uživatele je poté používání stráne značně nepříjemné. Alert nejčasteji použijete jako chybovou hlášku v případě neúspěchů při konání nějakých akcí. Alert zapisujeme podobně jako metodu write().

Proměnné

Teď se dostáváme k jedné z nejdůležitějších věcí, které budete ke skriptování potřebovat. Bez porměnných by se neobešel žádný programovací jazyk, z čehož plyne, že JavaScript také ne. Klíčovým slovem k definici proměnné je var. Pokud však do nedefinované proměnné vložíme hodnotu, tak se definuje sama a klíčové slovo var není zapotřebí psát.

Při psaní textu do proměnných platí stejné zásady formátování textu jako u metody write(). Můžete používat veškré HTML tagy a speciální znaky musíte vkládat stejným způsobem jako jsem o pár řádků výše zmínil.

Proměnné se dají také navzájem sčítat a odečítat. JavaScript rozlišuje 2 typy proměnných - čísla a řetězce. Číslo zpravidla poznáte tak, že není obklopeno uvozovkami, kdežto řetězec ano. Každý z těchto typů má určité povolené operace, jež s nimi můžete provádět. Pokud budete sčítat, odčítat, násobit, dělit dvě číselné proměné, dostanete výsledek, pokud bydete zkoušet provádět jednu z těchto operací s přoměnnými textovými, dostanete vždy, kromě sčítání, hodnotu NaN (značí neplatnou operaci pro daný typ proměnné).

Doufám že je to dost obrazné k pochopení problematiky operací s proměnnými. Určitě jste si všimli, že sčítání číselné proměnné s řetezcem je povolená operace, ale pozor, odčítání už povolená operace není (stejně jako dělení a násobení). A dále jste postřehli že jsem jedné proměnné přiřazoval více hodnot. Nenechte se zmást, proměnná ponese pouze tu hodnotu, která do ní byla uložena poslední, všechyn předešlé se smažou. Z příkladu nahoře tedy plyne, že konečná hodnota proměnné z bude NaN. Proměnné máme téměř za sebou. Ještě zbývá zmínit jejich nterpretaci do metody wite(). Lajcky řečeno se bude jednat o šcítání úseků textu a hodnot proměnných. Výstižnější to bude v příkladu.

Myslím, že toho k pochopení proměnných stačí. Kdybych měl vypsat všechny možnosti operací a jestli jsou platné nebo ne, byl bych tu velmi dlouho. Proto je lepší když si platnost ostatních oprací s proměnnými vyzkoušíte sami.

Úkol

Napište mi stránku, kde bude pod sebou zapsán váš věk, vaše výška a název vaší ulice či města, kde budou zmiňované hodnoty jako proměnné.