Po třech teoretických dílech se dnes podíváme na to, jak si s naším procesorem „zablikat“. Jistě, je to jako kanónem na vrabce, ale nějak se začít musí, nebo ne?

Především si musíme říct něco o tom, jak vůbec s porty našeho mikroprocesoru pracovat. K tomu slouží hned několik registrů, které nastavují vlastnosti vstupně/výstupních portů. Nejnázorněji si funkci vysvětlíme na obrázku (vyjmuto z datasheetu).

Porty mohou sloužit jako vstupní i jako výstupní. Jejich funkce se nastavuje registry. Každý registr obsluhující daný port nese jeho číselné označení. Jsou to:

DDRX -> DATA DIRECTION REGISTER

Určuje směr toku dat – vstup/výstup

PORTX

Datový registr – stav pinů portu odpovídá hodnotě zapsané do registru

PINX

Určen pouze pro čtení, odpovídá aktuální hodnotě na pinech

Porty jsou tedy obousměrné, pro každý směr využíváme jiného datového registru. Směr nastavujeme registrem DDRX, přičemž X značí číslo portu (1, 2, 3…). Log. 1 nastavuje port jako výstupní, log. 0 jako vstupní (tedy přesně obráceně, než je tomu u procesorů PIC).

Pokud jste si pečlivě přečetli katalogový list k obvodu, zvláště pak pasáž popisující vlastnosti vstupně/výstupních portů, jistě Vám neuniklo, že tyto porty mají tzv. pull-up odpory (odpory na napájení). Ty se samozřejmě dají vypnout. Hodí se to například, když chceme využít vstupů s velkou vstupní impedancí… Pull-up rezistory lze nastavovat zvlášť pro každý pin, nebo lze všechny zakázat nastavením bitu PUD v registru SFIOR

PORTX=1 DDRX=1 - VYSTUP LOG1
PORTX=0 DDRX=1 - VYSTUP LOG0
PORTX=1 DDRX=0 - VSTUP S VNITRNIM PULLUPEM K VCC
PORTX=0 DDRX=0 - VSTUP

Hurá do toho

Než začneme se samotným programem, řekneme si pár maličkostí, které nám usnadní práci:

Pro změnu stavu pinu na portu můžeme použít instrukcí CBI (vynuluje bit – pin) a SBI (nastaví bit – pin). Tímto způsobem změníme stav bitu (pinu), aniž bychom ovlivnili stav ostatních pinů.

CBI		DDRD,PORTD6        ;vynuluje bit (pin)
SBI		DDRD,PORTD6        ;nastavi bit (pin)

Jinak můžeme samozřejmě stav na portech ovlivňovat i aritmetickými operacemi. Například sčítáním, odčítáním, násobením i dělením. Ale také xorováním a negací… Doporučuji ale dělat složitější operace na nějakém pracovním registru a až výsledek kopírovat do registru daného portu. Vyhnete se tak kolizím, které by mohly nastat v průběhu výpočtu.

Původně jsem zamýšlel dát sem nejjednodušší příklad blikače, ale v knize Práce s mikrokontroléry AVR od Davida Matouška (BEN) jsem zahlédl následující program pro běžící světlo:

	.NOLIST	
	.INCLUDE "m16def.inc"	
	.LIST	
				 
	.CSEG	        ;kódový segment	
	.DEF REG=R16	;pracovní registr
	.EQU DDR=DDRC	;řízení směru
	.EQU PORT=PORTC	;port
	LDI REG,$FF	
	OUT DDR,REG	;aktivuj výstupy
	LDI REG,LOW(RAMEND)
	OUT SPL,REG	;nastav SP na konec SRAM
	LDI REG,HIGH(RAMEND)
	OUT SPH,REG
	CLC	        ;0 do C
	LDI REG,$FF	;FF do REG
SMYCKA:	OUT PORT,REG	;pošli
	RCALL CEKEJ	;počkej 0,5 s
	ROL REG  	;posuň
	RJMP SMYCKA	;a znovu

		        ;čekací rutina (čeká asi 0,5 s)
CEKEJ:	LDI R17,40	
	LDI R18,0	
	LDI R19,0	
CEKEJA:	DEC R19	
	BRNE CEKEJA	;smyčka 1
	DEC R18	
	BRNE CEKEJA	;smyčka 2
	DEC R17	
	BRNE CEKEJA	;smyčka 3
	RET	        ;návrat

Program si zkuste odsimulovat v AVR studiu, případně vyzkoušejte přímo s procesorem a zkuste sami sobě vysvětlit, jak program funguje. Pokud se Vám to nepovede, nezoufejte, v příštím díle si to řekneme.