Rozhovor s Franois Bancilhonem – generálním ředitelem softwarové společnosti Mandriva

Mohl byste se představit našim čtenářům? Jaké jsou vaše pracovní aktivity?

Je mi 58 let a mám za sebou dvojí kariéru. Nejdříve jsem byl vědcem a univerzitním pracovníkem. Dělal jsem hodně do teoretické informatiky a prokázal mnoho složitých teorémů, které neměly praktické použití. Později jsem začal chtít dělat praktičtější věci a stal jsem se podnikatelem. Zúčastnil jsem se zakládáni několika společnosti. Některé uspěly, jiné nikoli, taková jsou pravidla hry. Třetinu své kariéry jsem prožil ve Spojených státech a dvě třetiny ve Francii.

Jak se vám jevila obchodní strategie Mandrakesoftu a jak se během let vyvinula (cíle, výrobky, vývojové cykly…)?

Když jsem vstoupil do Mandrakesoftu, byla společnost zaměřená převážně na klientelu z řad odborníků. Distribučními kanály byly zejména velkoobchod a elektronický obchod. Aniž bychom opustili tuto tradiční základnu, zavedli jsme novou podnikovou oblast: vytvořili jsme produkty adaptované pro velké organizace, zřídili jsme konzultační a podpůrné týmy a přímý prodej. Tyto aktivity v současné době představují 50 % obratu společnosti.

Kolik osob v současné době pracuje na projektu Mandriva? Kolik vývojářů, marketingových odborníků, operátorů zákaznické podpory?

Přibližně 120 lidí, z toho asi polovina ve Francii, druhá polovina v Brazílii a několik lidí v Severní Americe. Okolo osmdesáti inženýrů, z nichž čtyřicet se věnuje vývoji. Ostatní se starají o prodej, marketing a management.

Jaké jsou plány co se týče existujících i budoucích produktů, jaké jsou vaše plány pro rok 2007? Nějaké novinky?

Máme dva nové směry vývoje: produkt Pulse pro podnikový trh a strategie One + Kiosk pro širokou veřejnost. Pulse je nástroj pro správu softwaru v systémech s mnoha stanicemi. Je svobodný a je distribuován pod GNU GPL. Je to první nástroj tohoto typu na trhu. Pulse byl vyvinut ve spolupráci s několika velkými subjekty a je v současné době představován u těchto klientů. Pro tento produkt máme ambiciózní plán: nejdříve ve Francii, potom v Brazílii a USA a nakonec ve zbývajících částech světa. Mandriva Orte je distribuce, která je na jediném CD. Je šířena pod GNU GPL a zdarma. Kiosk je služba umožňující stahovat a instalovat s pomocí jediného kliknutí aplikace na Orte, a to včetně velikých aplikací jako poslední verze KDE nebo OpenOffice.org. Služba je poskytována zdarma členům klubu Maridriva, pro ostatní je dostupná na základě ročního předplatného. Také jsme právě rozběhli program beta testů nové verze Corporate Server (CS4), finální produkt vyjde na podzim. Představuje významné pokroky ve srovnání s předchozí verzí. Také na podzim nakonec vyjde, jak bylo plánováno, Mandriva 2007.

V propočtech předpovídáte, že restrukturalizace společnosti přinese své plody ve třetím čtvrtletí ve výši přibližně 400 tisíc Eur. To znamená, že očekáváte přechod ze ztráty 800 tisíc Eur na konci prvního pololetí do zisku 600 tisíc na konci třetího čtvrtletí. Mnoho lidí si myslí, že takový výsledek způsobí krach společnosti… Na druhé straně se však na webových stránkách píše o nových marketingových iniciativách, jakých? Myslíte si, že 4 miliony dluhů nezpůsobí společnosti dlouhodobé potíže?

To je mnoho otázek najednou a vy jste příliš pesimističtí. Skutečně jsme vykázali ztrátu přibližně půl milionu Eur v říjnu–listopadu 2005, v lednu–březnu jsme snížili náklady, abychom přizpůsobili společnost jejímu obratu. To se samosebou odrazilo ve velkých nákladech na restrukturalizaci a ztráta se automaticky vyšplhala k jednomu milionu za minulé čtvrtletí. V tomto čtvrtletí (duben–červen 2006) budeme plně těžit ze snížení výdajů, a dočkáme se tak prvního zlepšení výsledků. Společnost rozhodně nemá 4 miliony dluhů. Dluh zbývající z konkurzního řízení je spíše ve výši 800 tisíc Eur. Finanční stav společnosti je v současnosti zcela uspokojivý.

Jaké jsou největší úspěchy Mandrivy?

Vytvoření silné značky a produktů, které jsou masově používány linuxovou komunitou.

Jakou podobu má spolupráce mezi Mandrivou a francouzskou vládou?

Francouzská vláda je v první řadě zákazník: mnohá ministerstva (dopravy, zahraničních věcí, obrany atd.) používají naši technologii a naše služby. Účastníme se také jistého počtu programů výzkumu a vývoje, které jsou zčásti financované francouzskou vládou.

Neobáváte se, že propuštění Gaéla Duvala, duchovního otce a symbolu Mandrivy, bude špatně snášeno v komunitě uživatelů GNU/Linuxu a zejména Mandrivy?

Jeho odchod byl skutečně částí linuxové komunity špatně přijat. To již ale bylo svého času probráno až dost. Nyní je to již stará písnička.

Jaké jsou požadavky Gaála Duvala ohledně jeho propuštění? Je společnost připravená jeho podmínky přijmout?

Pracovně-právní spor právě probíhá. Bylo by předčasné jej v tuto chvíli komentovat.

Kolik členů má v současné době Mandriva Club?

Pokud sečteme všechny kategorie, jedná se přibližně o 20 000 členů.

Jaký je váš odhad počtu uživatelů Mandrivy na celém světě?

Počet uživatelů odhadujeme na několik milionů, podle našich výpočtů mezi 4 a 8.

Mandriva byla považována za nejlepší distribuci pro začátečníky. Co plánujete podnikat pro udržení této pozice?

V první řadě máme produkt přímo pro začátečníky, tj. Discovery. Mimo to pak zůstáváme věrní naší základní filozofii: učinit GNU/Linux co nejjednodušší, a přivést tak k němu co nejvíce lidí. Tento aspekt našich distribucí představuje jedno z důležitých zaměření našeho výzkumu a vývoje. V oblasti dlouhodobějších investicí se podílíme na projektu Nepomuk, financovaném Evropskou komisí, který vyvíjí technologii a produkty směřující k „sémantickému desktopu“.

Spolupracujete s ostatními distribucemi GNU/Linuxu, například SUSE nebo Ubuntu?

Přímo ne, ale tyto distribuce používají jisté technologie, které my vyvíjíme, a naopak.

Jaká byla největší prohra společnosti za dobu její existence?

Mandrakesoft se pokusil na počátku století etablovat na trhu e-learningu. Strategie se vykázala propastnými ztrátami a byla opuštěna. Navrátili jsme se k původní profesi vydavatele linuxových distribucí.

Co odlišuje vaši distribuci od SUSE, Ubuntu nebo Fedora?

Naše distribuce je k dispozici v neúměrně vyšším počtu jazyků (přibližně 70). Podporuje širokou škálu hardwarových vybavení, díky různorodosti platforem, zejména desktop, na nichž už běhá přes sedm let. Naše partnerství s Intelem tuto výhodu jen podtrhuje. Máme velké zkušenosti s desktopem a s jednoduchostí používání: naše rozhraní jsou velmi ergonomická. Je pro nás věcí cti zahrnovat novinky do distribuce co nejrychleji. Na podnikovém trhu je nástroj jako Pulse jedinečnou možností, jak zavést distribuci do širokého spektra počítačů. A pro širokou veřejnost jsou naše nástroje Online a Kiosk dobrým způsobem, jak spravovat distribuci.

Jaký je obchodní vývoj plánovaný pro Mandrivu a kteří partneři k němu byli zvoleni?

Pro podnikový trh je klíčovým prvkem obchodní strategie výše zmiňovaný administrační nástroj Pulse. Plánujeme distribuovat tento produkt zejména nepřímým způsobem. Právě oslovujeme distribuční společnosti, s nimiž se dohodneme na šíření tohoto a souvisejících produktů. Kromě jiných máme silné partnerství s Intelem. Jsme součásti úzké skupiny vydavatelů GNU/Linuxu, se kterými Intel podepsal dohodu o partnerství. Spolupracujeme s nimi zejména proto, abychom certifikovali svoje produkty na jejich základních deskách. Dále spolupracujeme, abychom mohli dodávat kompletní řešení, tj. hardware + software, distributorům Intelu. Například úspěch OEM v Brazílii je výsledkem tohoto partnerství.

Mandriva zahrnuje stále více proprietárního softwaru, vzdaluje se tak významně samotné podstatě GNU/Linuxu, tj. svobodnému software. Proč taková volba?

Nemyslím si, že by proprietární část distribuce Mandriva byla na vzestupu. Vkládáme do distribucí základní prvky, které nám připadají nezbytné a které naši zákazníci vyžadují, například Acrobat a Flash. Nabízíme dvě verze zcela zdarma (Mandriva One a Mandriva Free) a zůstáváme věrní naším pravidlům, že veškerý software vyvinutý a šířený Mandrivou je k dispozici pod GNU GPL. Podporujeme a upřednostňujeme svobodný software. Na druhou stranu nevidím důvod, proč bychom neumožnili naším uživatelům, kteří si to přejí, zvolit si software dle jejich výběru.

Uzavřeli jste dohodu se Skype, plánujete zahrnout „amsn“ do vašich příštích distribucí?

Amsn již je v současnosti k dispozici v Contrib modulech Mandrivy. V budoucnu pro to možná učiníme ještě více.

Jaké jsou projekty Mandrivy v oblasti vývoje nových produktů?

Kiosk se bude dále vyvíjet a přidružená knihovna se bude obohacovat. Mandriva 2007 a Corporate Server 4 vycházejí na podzim a nová verze Pulse je očekávána před koncem roku.

Jaký je váš názor na nový autorský zákon (DAD VSI) a dopad, který by tento zákon mohl mít na společnost jako Mandriva?

Já jsem osobně velmi zaujatý debatou kolem zákona DAD VSI. A to zejména proto, že se dotýká hledání pravidel fungování ekosystému, který je narušen nedávnými technologickými změnami. Hovořil jsem s mnoha zainteresovanými účastníky a snažil se vytvořit si názor. Byl jsem překvapen odpověďmi umělců (kterých se to týká v prvé řadě) a politiků. Můj dojem je, že diskuse ještě není příliš jasně vyhraněná a že možná činíme chybu, když ošetřujeme zákonem něco, co ještě neuzrálo. Nezávisle na tom si však myslím, že by zmíněný zákon mohl mít zásadní dopad na svobodný software jako takový. Ale interpretace některých ustanovení zahrnutých v zákoně zasluhuje více pozornosti, aby nebránila inovacím v oblasti technologií spojených s novými médii. Na druhou stranu mi přijde zásadní, jakožto vydavateli distribucí GNU/Linuxu, abychom mohli nabídnout našim uživatelům možnost jednoduchého a legálního přístupu k uměleckému obsahu (hudba a film). Dnes nemám představu o řešení. Obrátili jsme se na Microsoft (čtete dobře) abychom diskutovali možné využiti jeho technologie DRM, chtěli bychom totiž zavést podobnou věc s Applem.

Existují projekty v oblasti svobodného software, na nichž Mandriva spolupracuje?

Ano, a mnoho: KDE, Gnome, Kat, Pezl jsou pouze některé z mnoha příkladů.

Po zakoupení Connectivy a Lycorisu jste lépe zastoupeni na americkém trhu, jak je to ale na kontinentu evropském? Zamýšlíte podobnou investici za účelem dalšího rozšíření vašich distribucí a nebude to už pouze na národní úrovni (administrativa, školy, distribuční partneři…)?

Rozhodně chceme rozvíjet naše zastoupení v Evropě. Budeme to provádět několika způsoby: prostřednictvím silných partnerství, jako to činíme například v České republice, v Polsku nebo Irsku, případně akvizicemi (zamýšleli jsme jich několik, nedopadly však příliš dobře) a s pomocí strategií přímého prodeje.

Jaké jsou budoucí priority (vývoj, investice, strategie, průnik na další trhy atd.) Mandrivy?

Co se týče geografického rozvoje našeho trhu, plánujeme několik rozšíření směrem k nově se rozvíjejícím trhům. Země Magrebu nám připadají jako slibná oblast. Například v Maroku jsme navázali partnerství s Liberty Tech, která šíří naše produkty a dodává související služby. Hodně si slibujeme od dohody OEM s počítačovými společnostmi umožňující dodávat stroje s předinstalovanými distribucemi Mandrivy. Máme například smlouvu s HP, která pokrývá území latinské Ameriky. Nyní se na brazilském trhu každý měsíc prodává mezi 20 a 30 tisíci PC s předinstalovanou Mandrivou. Vždy jsme tvrdili, že hodláme pokračovat v naší akviziční politice, a v nastoupené cestě stále pokračujeme. Jedná se o dlouhý a složitý proces, ale naše zkušenosti například s Connectivou ukazují, že jde o dobrou strategii. Nyní máme v Brazílii výborný technický tým a významným způsobem jsme vylepšili náš obrat na tamním trhu. Pokračujeme v našem úsilí ve výzkumu a vývoji interním i v rámci kooperativních projektů: Mandriva se musí inovovat, aby byla úspěšná. V současné době se podílíme na pěti velkých evropských projektech.