Vytvářet v domácích podmínkách klenoty fotoalba není s moderní technikou, která je (hlavně díky Internetu) stále dostupnější široké veřejnosti, takový problém. My si v našem seriálu ukážeme, jak z dobrých fotek udělat pomocí několika jednoduchých triků v Adobe Photoshop fotografie výborné.

Při zachycování snímků digitálním fotoaparátem (digitální zrcadlovkou obzvlášť) se počítá s tím, že daný záběr projde před případným vyvoláním alespoň zběžnou postprodukcí, která dokáže z potenciálu digitální fotografie vytáhnout maximum. Je ovšem několik aspektů kvalitního snímku, které neovlivní ani ten nejmocnější grafický editor či nástroj. A o těch si řekneme úvodem pár slov.

Kompozice

Kompozici snímku tu nebudu nijak detailně rozebírat, neboť my se přeci jen chceme věnovat něčemu jinému a téma komponování obrazových materiálů vydá na tlusté svazky knih. Zmíním zde jen pár základních poznatků, kterých by se měl každý fotograf držet.

Ač se to možná nezdá, zajímavá kompozice dokáže hravě zastínit i poměrně hrubé nedostatky fotografie a udělat z ní zajímavý a poutavý snímek. Při komponování snímků je dobré držet se několika obecných pomůcek a pokud je na to čas, kompozici si předem promyslet, fotografovaný objekt zachytit z několika úhlů a vybrat ten správný záběr.

Pravidlo třetin

Obecně platí tzv. pravidlo třetin¸ jehož dodržením dostanou vaše fotografie úplně nový rozměr a stanou se pro divákovo oko mnohem poutavější. Pravidlo třetin nám říká, že každý pohled je možné rozdělit do vertikálních a horizontálních třetin, fotografované objekty by se pak měly nacházet na průsečících přímek, které jednotlivé třetiny oddělují. Výrazné linie obrazu by měly probíhat právě po těchto přímkách, jak je patrné z obrázku. Po první nebo druhé horizontální linii by taktéž měla probíhat linie horizontu při fotografování krajin.

Nabízí se otázka: „Proč právě třetinové pravidlo?“ Odpověď je velmi jednoduchá, lidské oko není schopno vnímat fotografii jako celek, ale postupně si ji prohlédne a vyhodnocuje její výpovědní hodnotu. Průsečíky třetin jsou výrazné body, na které se oko zaměří nejdříve – objekty umístěné přibližně do těchto míst jsou tedy na první pohled nejvýraznější. Pokud bychom chtěli zajít ještě dál, můžeme říci, že zcela nejvýraznější oblast snímku je ta kolem levého horního průsečíku.

Kompozice snímku se dá samozřejmě později upravit ořezem, ale je dobré ji alespoň rámcově promyslet ještě před zmáčknutím spouště. Oříznutí fotografie (o něm budeme mluvit ve druhém dílu seriálu) je velmi mocný nástroj fotografické postprodukce, neboť poměrně rychlým způsobem dokáže snímek zbavit zásadních chyb či špatně zvolené kompozice.

Také bývá dobré vyvarovat se otřepané středové kompozice, tedy umisťování fotografovaného objektu do samého středu záběru. Taková kompozice (není-li přímým záměrem autora) je velmi nudná a nezajímavá.

Diagonála

Dalším důležitým pravidlem při komponování snímku je využití diagonály. V běžném světě se na diagonální linky příliš nezaměřujeme, protože náš mozek vše přetváří do horizontálních a vertikálních linií, takže použití diagonálně probíhajícího tvaru či linie fotografii ozvláštní a oživí. Ilustraci můžete vidět na obrázku.

Opakování motivu

Zmínkou o následujícím kompozičním prvku celou kapitolu kompozice uzavřeme – opakující se motiv. Velmi prostá, ale o to více účinná zbraň každého fotografa. Na následujícím obrázku můžete vidět poměrně jednoznačnou demonstraci – střídavě se opakující okna a sloupky. Diagonálně orientované architektonické prvky, odraz klasické budovy v moderně a zajímavé barevné podání dělají z fotografie nadprůměr. Ke skutečně dokonalé fotografii však stále něco chybí.

Ostření

Ani ten nejmocnější softwarový ostřící algoritmus nepodá tak dobrý výsledek, jako zručně a správně zaostřená fotografie. Zaostřit kvalitně fotografii je totiž naprostá nutnost, pokud chceme, aby za něco stála. V našem článku bohužel nemáme prostor, abychom toto téma nějak obsáhle rozváděli (to by totiž bylo na samostatný seriál), řekneme si však několik tipů pro správně zaostřený snímek.

Ostřete na oči

Základem portrétní fotografie (platí i pro fotografování zvířat) je vždy ostřit na oči. U laciných kompaktních fotoaparátů je to skoro jedno, ale při focení zrcadlovkou s velkou světelností a tedy i nízkou hloubkou ostrosti je třeba si na toto dát dobrý pozor. Pokud váš fotoaparát nedisponuje velkým množstvím AF bodů, improvizujte použitím zámku autofokusu, nebo ostřete manuálně. Nejjednodušší metoda je zaostřit středovým ostřícím bodem (tedy namáčknout spoušť do poloviny a držet), poté změnit kompozici snímku a teprve pak spoušť domáčknout. Problém ale může nastat při nízkých clonových číslech a vysoké ohniskové vzdálenosti, kdy i nepatrné pohnutí s fotoaparátem může znamenat chybné ostření – pak nezbývá než použít manuální ostření.

Požívejte stativ

Pokud je to možné a situace to dovoluje, použijte stativ. A pokud možno nějaký kvalitní. Šetřit se nevyplácí a sami hned poznáte, kolik práce a času vám usnadní stativ s otočnou kloubovou hlavou namísto klasického „pantu“. Navíc dražší stativ se rovná stabilnější stativ, takže neriskujete jeho zhroucení a poškození fototechniky. Monopod (stativ s jednou nohou) se pro svou kompaktnost a mobilitu hodí spíše pro fotografování sportu a rychlých akčních scén, zatímco tripod používejte na krajiny, panoramata a portréty.

Používejte drátovou spoušť

I pokud fotíte ze stativu, zmáčknutí spouště znamená otřes fotoaparátu. Vyplatí se investovat do drátové spouště či do dálkového ovládání. Kombinací stativu a drátové spouště docílíte mnohem ostřejších fotek než při focení z ruky – těch pár sekund navíc za to opravdu stojí, rozdíl bude znatelný na první pohled. Pokud nemáte dálkovou spoušť, je možné ji suplovat samospouští – na většině zrcadlovek je za tímto účelem samospoušť vybavena dvousekundovým zpožděním. Majitele kompaktů s desetisekundovou prodlevou naopak čeká peklo.

Pár rad nakonec

Pro naprosto ostré snímky je samozřejmě důležité vybrat si objektiv, který dobře „kreslí&lquo;. Toto nezjistíte nijak jinak, než vlastnoručním vyzkoušením v obchodě, vykreslovací schopnost objektivu se může lišit kus od kusu. Vyplatí se investovat do objektivů s vysokou světelností (tedy s nízkým clonovým číslem), poněvadž valná většina objektivů podá nejostřejší obraz při zhruba druhém až třetím nejnižším clonovém čísle.

Mnou podané tipy ohledně fotografování jsou bohužel zcela kusé a stručné, jak jsem sám v textu několikrát zmínil, jde o témata na samostatný článek či seriál. My se v dalším dílu již budeme věnovat tomu, co byste jako fotograf měl s vámi pořízenými záběry doma u počítače ještě před jejich vyvoláním udělat. Ve druhém dílu seriálu se podíváme na základní úpravy fotografie a řekneme si, jak napravit chyby natropené během vlastního focení.