Většina lidí vstane ráno, jde do práce, vrátí se kolem druhé až páté a někdy před půlnocí zalehne. Jaký je život člověka s otočeným denním režimem, kdy vstane ve 14 hodin a spát jde v 6 ráno? Jaký to má vliv na člověka a jde to dlouhodobě zvládat?

V předchozím, poměrně úspěšném článku [ http://programujte.com/clanek/2011121200-pracujete-dlouho-do-noci-prectete-si-zkusenosti-kolegu-jaky-vliv-to-ma-na-zivot-a-jak-se-zije-s-otocenym-dennim-rezimem/ ] jsem se věnoval dlouhodobé práci, kdy šidíte nebo vynecháváte spánek. K tomu se rozproudila vcelku hezká diskuze a čtenáři si se mnou začali i soukromě povídat o jejich životním stylu, kdy pracují denně nadprůměrný počet hodin.

V článku jsem dále zmínil, že v dalším článku bych se rád věnoval a rozvinul ještě jeden životní styl – otočený denní režim, kdy spíte přes den a chodíte spát ráno. A právě o tom bude tento článek.

Je to divná představa, pokud jste to ještě nezažili. Vstanete, připravujete si snídani, vaříte čaj a v e-mailu nebo na mobilním telefonu už máte pár hodin staré zprávy, zdali byste nešli na oběd – je totiž 14 hodin. Začínáte pracovat v době, kdy vaši kolegové jdou z práce. Obědváte, když vaši kamarádi večeří a když si zalehnou u televize při večerním filmu, vy jste uprostřed pracovního dne. Spát pak jdete, když vaši kolegové vstávají do práce. Jste prostě jiní. Stali jste se netopýrem.

Řeknete si asi, jak jde noční život skloubit s běžným životem, kamarády nebo rodinou, ale ono to jde. Dopoledne většinou stejně bývá zabité a odpoledne už jste v plné zbroji připraveni do rušného velkoměsta – pracovat. Potřebné schůzky nebo zařizování tak stihnete a pozitiva večerního života mohou započít.

Co je třeba si ale nejprve uvědomit, než začnu popisovat výhody nočního života, je, že není pro všechny. V zásadě musíte být freelancerem, pracovat doma nebo mít velmi volnou pracovní dobu. Já sám žiju nočním životem přes 10 let, vyhovuje mi a neměnil bych. Alespoň zatím.

Výhody nočního života

Nejprve tedy k tomu, k čemu je to vlastně dobré – proč bych měl chtít pracovat převážně večer a spát přes den.

Klid

Jeden z hlavních důvodů je klid. Večer nikdo nevolá, nikdo vás neotravuje skrze ICQ, Facebook, nezvoní vám mobilní telefon, nikdo po vás nic nechce, většina lidí ve vašem okolí spí nebo si užívá večerního klidu a připravuje se ke spánku. Nikdo tak nezazvoní na zvonek, nezavolá na vás z okna, nepřerušují vás znenadání e-maily s novým, opět pozměněnými, termíny. Twitter se hemží už jen vybranou sortou lidí, které je čest číst a jejichž tweety vás pohladí po duši, protože jsou v tom s vámi – jsou netopýři.

Přes den je spousta vlivů, které vás mohou vyrušit nebo rušit vaši soustředěnost. Můžou to být kolegové, přátelé, mobilní telefon, instant messengery, klienti, rodina nebo také prostředí – pokud pracujete ve městě, za oknem je pravá džungle – spousta aut, občas troubení, křiku, MHD, vlaky… Na vesnici se zase pořád někdo vykecává – jak na potvoru pod vaším oknem, také jezdí auta, často i těžší technika, která je ovládána zlými lidmi ze zaniklého a kdysi věhlasného JZD. Do toho lidé pálí, co se dá, orají, stříkají (stromy), náctiletí testují motorky, které z posledních sil vydávají tolik hlasité zvuky.

Jak je to v noci? Nikdo nezazvoní – všichni spí. Nikdo nezavolá – kolik lidí vám volá po deváté večer, po půlnoci? Nikdo nic nechce, co chtěli, to napsali v době vašeho spánku a s tím počítáte, když vstáváte. Nic vás tak znenadání nevyruší a nenaruší váš naplánovaný harmonogram. Na Facebooku jsou již jen FarmVilláři, kterým jsou lidé spíše na obtíž, hlavně že je dobrá úroda. E-maily už nechodí, ale pokud ano, většinou vám práci již nenaruší. Klienti si už užívají radostí života, auta čekají na své lupiče na parkovištích, nikdo netroubí – pro nelibost řidičů-nerváků není na koho. MHD přepnula na jednou-za-hodinu, vlaky jedou z jedné desetiny v tom horším případě, pod okny vám, překvapivě, nikdo nevykecává. Těžká technika dodržuje noční klid, v tom lepším případě. Venku už nikdo nepálí listí, je tam prd vidět a náctiletí už dávno kopou ze spaní.

Pro svou práci máte klid – je jen na vás, co budete kdy dělat a jak si vše naplánujete.

Soustředění

Tma má své kouzlo, uklidňuje a díky tomu, že za okny nežije pravá džungle, se člověk lépe soustředí. Pokud potřebujete, jdete se projít, promyslet vaše plány a právě vymyšlené řešení a venku nikdo není. Jste sami, jdete ulicemi, myslíte na svoji práci, kterou chcete vyřešit, a nikdo vás neruší. Sem tam narazíte na pejskaře, jejichž kroky jsou tišší než zvuk vašeho větráčku u notebooku.

Náběh po probuzení

Je to velmi individuální, ale mně se odpoledne vstává mnohem lépe. Po probuzení jsem obvykle během pár sekund provozuschopný, obvyklý náběh organismu po ranním vstávání se nedostavuje, tělo jakoby dostalo injekci energie hned po probuzení. Není třeba káva po ránu, není třeba hodinu slepě koukat do monitoru a čekat, až se vám pořádně nastartují vaše tělesné hodiny. Probudíte se, vstanete a jste ready.

Informační náskok

Když vstanete kolem druhé odpoledne, USA se probouzí a proud informací ze zahraničních firem, magazínů a časopisů může začít. Pokud jste tvůrcem obsahu (články, zprávičky, aktuální informace ze světa), získáte informační náskok. Česká média jsou tradičně pozadu skoro se vším, a když u nás většině lidem končí pracovní doba, v USA právě začíná. K zajímavým a mnohdy důležitým (a také strategickým) informacím se tak dostanete dříve, než ostatní. A toho lze využít.

Pravidelná práce v noci vašemu tělu nijak neublíží. Důležité je spát tak, jak máte, tedy 5-9 hodin – dle člověka a jeho zvyků. Já spím právě těch 8-9 hodin, případně 5, pokud potřebuju. Něco mezi mě udělá přes „den“ značně znaveným. Sluneční světlo uvidíte také, v zimě méně, ale ono ho není zas tolik. Sluneční světlo působí hlavně na psychiku, pokud tedy pozorujete, že jste znudění, leniví, bez optimismu, zesláblí nebo unavení, pak není noční režim pro vás. Slabší povahy potřebují denní světlo ke štěstí, aby mohli zářit :-). Já jim říkám hvězdy.

Nevýhody nočního života

Obvykle vše má svá pro a proti a ani noční život není výjimkou.

Rodina, partner

Rodina a partner musí být s nočním režimem, minimálně zčásti, kompatibilní. Obvykle členové rodiny přijdou z práce nebo školy stejně až po vašem probuzení, o jejich společnost tak nepřijdete. Partner je už obvykle problematičtější. Buď budete často chodívat spávat rozdílně, nebo – v tom lepší případě – se partner vašemu režimu přizpůsobí nebo si jej také osvojí. Říkáte si, že je to nemožné? Není. Kromě mě znám osobně i další, kteří takto spolu žijí, a problémy jim to žádné nedělá. Je to opravdu a jen o volbě partnera a jeho možnostech.

Klienti

Pokud musíte být na telefonu ve standardní pracovní dobu, tedy cca od 6 do 14 hodin, pak asi noční život pro vás také nebude. Stejně tak, pokud musíte na schůzky s klienty v dopoledních hodinách. Já to řeším tak, že si veškeré schůzky domlouvám až po standardní době oběda, pokud to jde, tak večer.

Je už o mně obecně známo, že jsem netopýr, a tak to není problém; navíc osobně nemusím být účasten každé schůzky, doplňujeme se dle možností a potřeb. Večerní schůzky jsou obvykle neformálnější, příjemnější, ale lze je většinou praktikovat až u klientů, kde máte vybudovaný vzájemný vztah. Pokud je to nutné, zatnete zuby a dojdete na schůzku i dříve, dělat výjimky není problém.

Škola

Poslední, co vám může zhatit plány nočního života, je škola. Já si vybral takovou školu, kde je úprava rozvrhu možná dle mých potřeb a možností – MUNI. Takže většinu předmětů jsem měl až v odpoledních nebo večerních hodinách, výjimky opět samozřejmě někdy nastaly. MUNI je velmi variabilní vysokou školou, kde si každý student může sestavit takový rozvrh, jaký mu vyhovuje.

A mimochodem – už jste zkoušeli jít nakupovat ve 4 ráno do (nonstop) Tesca? Nikdo tam není! :-)