Pneumaticklima – Assembler – Fórum – Programujte.com

Při použití PIC 16F871 obvodu se vyskytl problém.
Vystup RB6/PGC nastavený programem jako výstup po resetu stále sepnut,ostatní piny bez problému.
Programátor Pic150.Obvod naprogramován jak přes ICSP,tak samostatně.
Po rozdělení napájecích napětí na napajení optočlenů a obvodu 5V a výstupů přes BD 140 24V se problém nevyskytuje.Prosím o radu?

#1 klimenko
ahoj, bez kodu a schémátka, to bude asi těžký, pokud má ten pin také něco spínat jako reakce na nějaký vstup, tak bude nejspíš problém v tom.

Případně při tom společném napájení mcu a optočlenů, tam k něčemu dochází, ale jak říkám není schéma ani program, tak nevím.

#2 MilanL
Jde o jednoduché zařízení,kdy osmibitová vstupní data se načítají a ukládají a po každém kroku se následně nastaví výstupy a uloží.Po následném spuštění,zařízení pracuje jako stavový automat.Celé zařízení vzniklo za účelem ovládání pneumatických ventilů s hlídáním koncových poloh.Zařízení jsem postavil asi 5x a stejná chyba se projevuje na všech.7x výstupy pracují bez problému a 1 výstup svítí po resetu a následném najetí programu na začátek stále.Ještě jsem vysledoval snížení svítivosti diody,popřípadě úplného zasnutí,když jsem se dotýkal v určitém místě na tišťáku.Změna krystalu nepomáhá a různá stínění folijí taky ne.Zkoušel jsem laborovat s pojistkami,vše bez úspěchu.Ještě je potřeba říct,,že všechna vstupní tlačítka jsou ošetřena proti zákmitům a výstupy spínají přes čtyřnásobné optočleny.Obvod je zapájen bez objímky.

#3 klimenko
pokud se MCU po naprogramování samostatně chová správně a chybné chování se vyskytuje v zapojení na té desce, tak je chyba v elektrickém zapojení desky.

Nepoužíváš ten pin k programování, neleze ti tam signál odtud?

#4 MilanL
Při programovani přes ICSP konektor odstranim propojky,aby nebyly programovací signály ovlivňovány.I když naprogramuji obvod samostatně a zapájím ho,nebo dám do objímky je to pořád se stejnou chybou.V obvodu chyba není,protože když obvod použiji v prvním zařízení s dvěma napájecími zdroji je vše v pořádku.Když kontroluji prosvědcováním spojů v EAGLU,tak žádnou chybu nevidím.Taktéž při kontrole na dasce je vše v pořádku.8 bitů portu B je kompletně nastaveno jako výstup.Dioda svítí stále,i když není na výstupu nic zapojeno.Signál jde evidentně s obvodu,protože když odstraním propojky které používám při programování přes konektor tak dioda zhasne.

#5 klimenko
pak bych tedy ještě zkontroloval vstupy, jestli ti tam něco po tom resetu neleze.

Zkusil bych po resetu nastavit RB na výstup a znulovat a následně 3-5s pauzu před dalším zpracováváním, tím odhalíš, zda to dělá reset nebo nějaký stav na vstupech.

Když v zapojení s oddělenýn napájením ti to funguje a se společným ne, tak je tam u toho napájení něco špatně.

Dokud nedáš schéma, je to věštění z křišťálové koule. Může to být cokoliv. Jiná struktura jednoho výstupu (u některých procesorů může být např open drain pro výstupy pro IIC, po resetu můžou být piny pro programovánní procesoru v jiné konfiguraci nebo stavu než ostatní piny), zapomenutá SW konfigurace výstupu, nesprávně zapojený výstup, kde rozdíl potenciálů nebo proudová zítěž ovlivňuje jeho funkci ...

Bez schématu fakt nevím

hu

přesně, i startovní sekvence sprogramu by nebyla na škodu

#1 klimenko
brouku asi bude chyba mezi židlí a klávesnicí ...

tady je manuál na staně 35

http://ww1.microchip.com/downloads/en/DeviceDoc/30569C.pdf

všichni věříme že pokud ovládáš nějaké zařízení pomocí zmíněného mikroprocesoru tak tak máš optočleny na úplné oddělení digitální částí od silové a silový výstup má tedy vlastní napájení .. doporučoval bych nespojovat země .. a taky sis nezapomněl ošetřit sekundární funkci daného pinu PB6 tedy funkci PGC...

nezpomeň že tolik, kolik máš výkonových kaskád tolik musíš mít také napájecích zdrojů...

Děkuji za všechny příspěvky.Snaha byla konstrukci zjednodušit což se zjevně nepodařilo a na podrobné úpravy programu nemám vědomosti.Desky plošných spojů byly vyrobeny v Číně a jsou dost kvalitní na to,abych do nich zasahoval.Všechny funkce které jsem od konstrukce očekával jsou funkční a hold se budu muset obejít bez jednoho výstupu. Kdo by měl zájem se s původní konstrukci seznámit,lze nahlédnout do Amára č.5/2009.J.K.

#10 klimenko
Ještě k RB6/PGC obvodu pic871.Nakonec jsem přeházel součástky na plošném zdroji s výrobou nové desky a po usazení do plastové krabičky jsem nalepil stínění za strany součástek.Z venkovní strany jsou umístněny pouze ovládací tlačítka led diody a svorkovnice.Zatím jsem osadil pouze jednu desku a vypadá to,že je po problému.

#11 klimenko
hm takže vlastně ani nevíš kde byl problém .. ano tak to je nejlepší...

Nebo naopak. Naznačuje to chybný návrh HW. Nastuduj si datasheet, možná v něm bude odpověď. U schémat z AR mne to nepřekvapuje. Nejednou "konstruktér" nerespektoval údaje v datasheetech použitých součástek. Jednou mu to jelo, tak to publikuje. Že to není reprodukovatelný...

hu

#12 Jerry
No jak jsem naznačil dřív.Pozoroval jsem reakci po dotyku na určíté místo a snížení svítivosti až zhasnutí problematické ledky na výstupu.Z toho jsem usoudil,že obvod řízený krystalem 4Mhz  zakmitává a vyřešil jsem to tak jak sem to vyřešil.Osadím ještě jednu desku a budu chytřejší.Pokuď má někdo zájem, dodám kompletní stavebnici a může se pokusit problém vyřešit sám.

klidně to sem dej ... uvidíme ..

to mi připadá na chybějící nebo špatně umístěné blokovací kondíky, případně nevhodně vedené napájení/zem.

Připojen obrázek.

Posílám schéma,ale nevím jestli to půjde zvětšit.

:) :) :) :) :) :) :) :) :)  skvěle si pobavil ... ty si asi nestudoval vš elektro co ? ani střední eletro co ?  elektro asi nebude tvuj koníček co ? máš to špatně !!! ... všechno kompletně, mužeš to rovnou hodit do koše ... nevim kdo ti to poradil nebo jestli si na to přišel sám ale opravdu JE to špatně ... je mi líto ...

dělal sis vubec kontrolu operační sítě minimálně na Kirchhoffuv zakon ??? to ti přece nemohlo vyjít ..

v sestavení jak to je jsou ty optočleny zbytečný ... chápeš jo ???

zkusil sis to nasimulovat v nějakým simulátoru ? při pulsním rušení ?

hlavně neřikej že si stdoval ČVUT FEL nebo něco podobýho

Výstupní optočleny jsou zapojeny šíleně. Jednak by jejich funkci stejně dobře zastaly tranzistory (použil bych asi tranzistorové pole, je s ním méně práce) jednak se očekává, že budou fungovat jako zdroj konst. proudu pro báze tranzistorů, což je nešikovné. Osobně bych výstupní obvod oddělil od napájení MCU a optočleny použil pro vytvoření plovoucího výstupu. Optočleny bych na výstupu zapojil jako spínač mezi kolektor a bázi BD140 aby vzniklo zapojení podobné darlingtonově dvojici. Vstupní optočleny bych pak zapopjil jako plovoucí vstup nebo je vypustil a zvolil vhodné ošetření vstupů proti přepětí a rušení. Typ stabilizátoru IC2 není jasný, asi 7805. Dioda D16 postrádá jakýkoliv smysl a hrát si na přepěťovou ochranu zenerovou diodou taky nemá valný význam, takže D13 bych vypustil také. Mě z toho vyplývá, že mikroprocesor nemá žádné blokování napájení!! Kdo ví, jak se pak chová. Je důležité umístění blokovacích kondenzátorů blízko mikroprocesoru a stabilizátoru jak je uvedeno v jejich datasheetu. Zátěž výstupu procesoru je otázka - některé procesory s tím problém nemají (některé AVR zvládaly i několik desítek mA), jiné tak velké proudy (optočlen + LED) nezvládnou. Potřebné informace jsou opět v datasheetu. Ošetření zákmitů kontaktů tlačítek hádám nikdo neřešil.

Co se týče používání programovacích vývodů, snažím se, aby to byla jejich jediná funkce.

hu

#18 Jerry
Nepotřebuji aby mě někdo poučoval..Stačí když nastíníte jak by to mělo vypadat podle el. zákonů.Postavil jsem jednotku 6x.Jedna jednotka je bez problému a 5 jednotek má chybu o které mluvíme.Vše ostatní pracuje jak má.Nechal jsem si poslat jednotku PLC Čínské výroby,která by měla mít obdobné vlastnosti o které se pokouším já.To znamená Ovládání krokového motoru doprava,doleva.Ovládání I/O osmibitových portů přímo z jednotky,zápis vstupních a výstupních dat s následným uložením dat a spuštěním v automatickém režimu a to vše bez jakýchkoliv znalostí.První na co vás Čínský vyrobce upozorní je,že vše co chcete nastavit je za příplatek.Než jsem nastavil dva pn.válečky s kontrolou koncových poloh,trvalo to dvě hodiny.Nedovedu si vůbec představit,že bych měl nastavit celou jednotku.Mě to trvá s jednotkou o která jak říkáte není postavena dle zákonů pět minut.Takže,jestli mi můžete nabídnout takovou jednotku jak jsem nastínil za 800Kč kus koupím jich s fleku deset a to o co jsem se pokoušel hodím do koše.

nikdo se ti nesměje .. snažíme se ti pomoct ... ale když už to máš v tomhle stavu tak asi těžko .. zázraky se nedějou ..

nevim jestli v kusový výrobě postavíš jednu za 800Kč... možná že pro jednostranně pokovenou desku plošných spojů bez průchodek asi jo .. když tam dáš nejlevnější optočleny a všechno zapájíš rovnou do desky olovnatou pájkou ..

a máš taky špatně připojenou ZEM i vývodů OSC1 a OSC2 ... to se nesmí zapojovat na emitor opotočelnu (poblíž vývodu) ale na nějakou sběrnou linku země co vede kolem desky. jinak budeš mít nestabilní kmitočet a velkou parazitní kapacitu. záleží na tom kdo bude dělat desku plošných spojů... jinak ta dioda D16 je tam k ničemu chápeš jo ? 7805 se o to stará sám, máš tam zbytečnej úbytek napětí.

pochop, že optočlen se tam dává proto, aby si vytvořil uplné !!! galvanické oddělení digitální a výkonové části. Aby nedocházelo k rušení a výpadkům/resetu procesoru. Digitální část má mít samostatné napájení např. +5V, výstupní tranzistor optočlenu má mít samostatné napájení např. +9V a výkonová část tranzistorů, které spínají fáze motorků má mát samostatné napájení např. 24V. chápeš jo ? potřebuje 3 napájecí větve galvanicky oddělené !!! a ty si to všechno vyvedl z těch 5V... takže ANO budou se tam vystytovat náhodné chyby tohoto charakteru, které nepujdou opravit a něco ti bude fungovat a něco ne... něco časem vyhoří .. ale chvíli to fungovat bude...

když už seš v takovým srabu tak aspon dej 20 ohmů odpor 1 wattovej mezi výkonovou zemi a digitální zemi ... trochu to pomuže ... 

#20 klimenko
Děkuji za nabídky pro úpravu zapojení.Tranzistory na výstupu jsem použil proto,že se mi podařilo nékolikrát výstup zkratovat a výměna tranzistoru byla jednoduchá.Dioda D16 v napájení byla myšlena jako jako ochrana před zkratem stabilizátoru.Nejspíš nefunkční.Blokovací kondenzátory napájení mají být jak říkáte přímo u obvodu.Co se týká programovacích vstupů obvodu nikde jsem nečetl,že by měly pracovat pouze při programování proto jsou při programování použil propojky.Optočleny jsem použil jako ochranu obvodu.Všechna zapojení která jsem použil v zapojení jsem někde okopíroval a upravil.Tím se nechci samozřejmě ospravedlňovat.Pro mě byl úspěch,že to vůbec pracuje.Například program má přes 2000 řádků.Je jasné ,že by to odborník řešil jinak,ale jak se říká všichni nemůžou být profíci.Zkusím zapájet blokovací kondenzátory přímo na obvod a to je tak všechno co můžu momentálně pro to udělat.

blokovací kondenzátory jsou dobrá věc ... ale moc ti to asi už nepomuže .. dej tam třeba 100nF/100V, keramiku můžeš zapojit i 10nF/100V hned vedle. Jinak 7805ka by měla mít na výstupu nějaký velký kapacitor např 4700uF/50V apod.

ještě taková drobnost ty výstupní tranzistory musí být vysokonapěťové !!! jinak ti brzo odejdou, nemusí to nutně bejt darlington, ale je třeba vybrat ty vhodné....

#24 Jerry
BD140 pro 24V a krokový motor vyhovují. Mají bohatou rezervu. Velký kondenzátor na výstupu 7805 je nesmysl. Velký filtrační kondenzátor má smysl za usměrňovačem, na vstupu 7805 být nemusí, pokud je napětí již vyhlazené, zvlnění max 10%.

hu

Jedna funguje a 5 nefunguje. Jak jsem zmínil, problém reprodukovatelnosti založený nevhodným návrhem HW. Měl jsi to nechat odborníkům, lepení něčeho bez znalosti věci je velká sázka do loterie.

Kreslení schémat: existují symboly pro GND, +5V atd. Jejich použití znamená přehlednější schéma.

Možná by šly použít na výstupu BC640, jsou levnější než BD140. Pokud to řídí krokové motory, šlo by to zapojit "vzhůru nohama", tedy spínací tranzistory na zem a motory na 24V. Optočleny na výstupu zcela vypustit. Pro proudy do 0,5A pak lze použít ULN2803 (8 tranzistorů v DIL pouzdře i s bázovými odpory a ochrannými diodami v kolektorech). Další možnost je použití specializovaného obvodu např L293. Dále použití LED na takových výstupech je nevhodné, velké parazitní kapacity zhorší strmost hran a tím tepelné namáhání tranzistorů.

Vstupy: pokud jde o 5V vstupy, bez galvanického oddělení jako to máš, tak by stačil odpor, schottky diody na napájení a zem, popř. kondenzátor na potlačení rušení. Procesor mívá ošetřenu strmost hran, pokud ne, je třeba dodat ještě schmidtovy klopné obvody.

Napájení: pokud 24V je získáváno z transformátoru s usměrňovačem s filtračním kondenzátorem, je velké riziko překročení mezního vstupního napětí L7805. Navíc stabilizátor asi hodně topí, v takovém případě chladič bude nutností.

Programovací vývody mohou pracovat jako GPIO, nikdy jsem netvrdil opak. Pouze jsem nastínil "good practice" pro kusovou nebo malosériovou výrobu. Použití propojek je pro ruční práci voprc, pro sériovou výrobu je nevhodné. I to prodražuje výrobu.

10ks za 800,-Kč: na osazovací automat je to malý a ruční práce je drahá. K tomu náklady na vypracování fungujícího schématu a návrh DPS a možná i software. Na zaplacení práce konstruktéra je to málo. Hrubým odhadem od 100ks by se do toho mohl vejít drobný živnostník.

Ještě na závěr: tenhle paskvil nikde nenabízej jako komerční produkt. Až se nahrnou reklamace, tak se z toho ...

hu

Ještě blokování napájení: nejblíže k procesoru keramický kondenzátor min 100nF z hmoty X5R nebo X7R. Není na závadu použít až 10uF. Na výstupu a vstupu stabilizátoru stačí 220nF. Pokud není napětí dostatečně vyfiltrované, tak na vstup navíc přidat elektrolyt podle proudového odběru, odhaduji min 2200uF. Pozor na volbu napětí kondenzátorů.

hu

#27 hlucheucho
Původní úmysl byl to zadat někomu povolanějšímu.Ovšem částka 80000Kč za 20 ks mě odradila.Až tolik jsem tomu zase nevěřil.Rozdělit napětí nepůjde,protože se jedná o obostranou desku s prokovenými otvory dost hustě osázenou spoji.Všechny náměty využíji při osazení další desky(mám jich ještě dost)pokuď to půjde.Pokusím se osadit obvod s podpůrnými součástkami,ovládacími tlačítky a ledkami které signalizují jednotlivé kroky zápisu,programovaci konektor a výstupy RB6 a RB7 včetně můstků a ledek s omezovacími odpory.Dále odporové sítě a  5V zdroj přivedu externě.Napájecí obvody nebudu osazovat.Obvod PIC naprogramuji samostatně a uvidíme jak se to bude chovat.

no vidíš ... tak sme ti vlastně poradili jak si vydělat 80tisíc Kč :) ale byl bych opatrný, protože když si dokázal stvořit tohle tak stejně někde nějakou blbost co to všechno posere uděláš :))) bez znalostí se to prostě dělat nedá, tak to je ...

#29 Jerry
Dnes jsem začal osazovat další desku.Tentokrá jsem začal od konce.Usadil jsem všechny součástky kolem procesoru.Krystal,čtyři tlačítka která ovládají zápis,ukládání a reset včetně kontrolních ledek.Dvě tlačítka,která ovládají výstupy včetně problematického a dvě ledky kontroly výstupu.Dále procesor a rezistorové sítě.Na vstupu jsem osadil jeden čtyřnásobný optočlen,abych mohl simulovat  celou funkci včetně změny vstupních signálů.Pro napájení jsem použil externí 5V zdroj.Po uzemění jednoho vstupu jsem rozkmitel bez problému obě ledky,čímž jsem si ověřil funkčnost celého systému.Již v této fázi je možno pozorovat jistou citlivost problematického výstupu,ale ledka po resetu a následném najetí na začátek programu nesvítí a lze ji ovládat jako všechny ostatní.Nyní osadím obvody napájení a postupně další součástky.Na hotové osázené desce jsem naletoval blokovací kondíky přímo na  výstupy obvodu,ale žádné změny jsem nepozoroval.

Kondenzátory na výstupech mikroprocesoru tu nikdo neradil a jsou nesmysl. Blokovat napájení co nejblíže napájecím vývodům mikroprocesoru. Dále byly doporučeny blokovací kondenzátory u stabilizátoru jak u jeho vstupu, tak u jeho výstupu.

hu

#31 hlucheucho
Žádné kondíky na výstupech procesoru nejsou,myslel jsem to tak,že je naletuji přímo na napájecí piny.  Před i za stabilizátorem jsou blokovací kondenzátory ve schématu i na desce.

#30 klimenko
hele ty mluvíš jako v tom filmu Kladivo na čarodejnice ten předseda komise .. možná by ses spíš hodil jako vymítač :) :) :)  zvaž změnu kariéry ,,,

fascinující na tom všem je, že to co děláš se normálně prodává v obchodě za VELMI příznivou cenu a za ještě lepší cenu to seženeš v obchodech jako je Aliexpress, Banggood a podobně ...

je ale možné že i jako zarputilý a nepoučitelný vynalezneš něco co ti zajistí Nobelovu cenu .. :) :) :)

#33 Jerry
Nevím co k tomu dodat.Co jsem od zařízení očekával už jsem naznačil a podobné zařízení už jsem zakoupil.

#34 klimenko
Závada definitivně vyřešena.Odpájel jsem tlačítko,kterým se spíná 6 výstup a ten se uvedl do základního nastavení.Všechna ostatní tlačítka fungují normálně.V prvním prototypu s dvojím napětím jsem použil klasickou sestavu 12 membránových tlečítek a to bude nejspíš ten problém.Teť půjde jenom o to,čím ho nahradím.Co se konstrukce týká,vše zůstalo při starém.Děkuji všem,kteří věřili jako já v konečné vítěztví a neváhali věnovat svůj drahocený čas amatérskému bastlířovi. 

#35 klimenko
A nebylo třeba to tlačítko vadné?

#36 MilanL
Když čistím tišťák musím dávat pozor,aby se izopropyl nedostal na tlačítka.Stalo se že některá přestaly spínat. Toto ale není ten případ.Po odpájení tlačítka problematická dioda zhasne.Když tlačítko proměřuji normálně spíná.

#37 klimenko
nevím jaký máš typ tlačítek jednou jsem kamarádovi opravoval pootočení, měl tlačítko se 4 nožičkami vždy 2 a 2 ve čtverci a měl ho pootočené o 90° takže se to chovalo jako trvale sepnuté.

#38 MilanL
Mám nejspíš podobné.Nedají se otočit protože jsou nožičky do obdélníku.  

Doplním: dá se to změřit na osazené desce.
1. ohmetrem - deska bez napájení. Pokud je tlačítko v klidu, ohmetr ukáže odpor nejméně kiloohmy (přes obvody okolo se uzavře obvod a ohmetr něco naměří). Při stisknutém tlačítku pak zkrat.

2. voltmetrem - deska pod napětím. Tlačítko máš na zem a pullup odpor na 5V. V klidu naměříš 5V, při sepnutém tlačítku 0V.

hu

Ještě pozn.: pokud se po připojení voltmetru chování obvodu změní, je obvod citlivý na rušení. I to je třeba důsledně řešit. Co chodí doma na stole pak jinde chodit nemusí.

Předpokládám použití voltmetru s velkým vnitřním odporem.

hu

to že si odpájel tlačítko a ono to začalo chodit neznamená že to máš dobře ...

#42 Jerry
Vyrobím jedno tlačíko,tišťák, membrána a fólie a spojím to vodiči s deskou v místě původního tlačítka.Takto jsou v původní konstrukci zapojena všechna tlačítka na samostatné desce a spojena s hlavní deskou vodiči.

#43 klimenko
V první řadě se musím OMLUVIT všem,kteří se mnou řešili problém výstupu portu B a následného svícení led diody výstupu RB6/PGC. Na schématu je vše v pořádku,ale na tištěném spoji jsem zapoměl propojit spoj mezi problematickým tlačítkem odporovou sítí a procesorem.Takto jsou ošetřeny všechny vstupy portu-D který ovládá výstupy portu-B.Je to chyba na kterou jsem měl přijí bez zveřejnění,ale rady které jsem tím získal určitě převažují nad někdy až bezmadějnými stavy,amatérskému přístupu a se spoustou zničených součástek.

#44 klimenko
Hezký, aspoň že jsi na to přišel, jinak měl jsem to už v té první odpovědi #2, že máš zkontrolovat řídící vstupy.

#2 MilanL
ahoj, bez kodu a schémátka, to bude asi těžký, pokud má ten pin také něco spínat jako reakce na nějaký vstup, tak bude nejspíš problém v tom.

Jinak já jsem se díky tomu z reakcí na to schémátko, také dozvěděl pár nových věcí, za což jim (HU a Jerrymu) děkuji.

Mám několik nápadů co bych si pro sebe a domů chtěl stvořit, tak aspoň vím na co si dát majzla, zatím to připravuji na vývojovém kitu, hodit se to bude až budu navrhovat konečné cílové schéma..

Jinými slovy nesouhlasila DPS se schématem. Nevím, co jsi použil pro návrh DPS, ale např. Eagle má pro tento účel funkci DRC (Design Route Check). Často mne uchránila od takové chyby. Eagle na 1 list schématu a malou desku (asi by na toto stačil) je bezplatný, na více listů schémata a větší rozměr si lze pronajmout na měsíc za cca 500,-Kč. Cenu pronájmu plné verze (neomezený rozměr desky, 16 vrstev) si nepamatuji, nikdy jsem ji nepotřeboval. Potřebné informace najdeš na stránkách Autodesk.

hu

Když já jsem si neuvědomil,že jsou v základním nastavení všechny piny portu D zapojeny přes odpory a tlačítky se teprve mění stavy. Mám Eagle,ale až teť mi to docvaklo,že si to mám zvětšit,prosvítit a porovnat s vedlejším tlačítkem.No a tak jsem si všiml  nezapojeného pinu rezistorové sítě a byl jsem doma.V eaglu umím jenom základy,anglicky ani slovo tak to neřeším.Lákalo by mě podobnou konstrukci vyrobit v 16-ti bitové verzi,ale už to asi nedopadne.Záleží jak využiji stávající konstrukci. 

#47 klimenko
Matně si vybavuji, že k Eagle byla i česká nápověda. Jinak si zkus v okně navržené desky kliknout na DRC. Pro výše uvedenou chybu napíše něco jako Unrouted Wire. Dále kontroluje vzdálenosti mezi objekty, minimální šířku spoje, minimální průměr vrtání atd. 

Ještě musím opravit jednu mystifikaci: DRC je Design Rules Check

Další šikovná pomůcka je ERC - Electrical Rules Check. Odhalí chyby ve schématu např. výstup zkratovaný na napájení a pod. Kromě toho kontroluje i DPS zda odpovídá schématu.

hu

#48 hlucheucho
Menší doplňky k tématu.Program jde nahrát  přes ICSP bez zásahu do konstrukce.Celá deska pracuje dle představ naprosto spolehlivě.Při osazování stolní vrtačko-frézky krokovými motory jsem využil čtyři výstupy určené k řízení krokového motorku jako kontrolní.Jednotlivými piny jsem ovládal řadiče motorů Čínské výroby,čímž jsem si mohl ověřit funkčnost.Jde o dvoufázové hybridní krokové motory zapojené přímo na kuličkové šroby 12.5Nm a 2x 8.5Nm.Tako jsem si ověříl,že budou motory dostatečně silné.Pro původní použití jednotky nastavíme dělící poměr v programu a lze ovládat například otočný stůl s následným zařazením do procesu.

#49 klimenko
copak děláš si domácí CNC? :D

#50 MilanL

#50 MilanL
No zkouším to.Mám vrtačko-frézu BF16 Vario.Instaloval jsem na ni kuličkové šrouby ovládané přímo krokovými motory bez převodů.Vše potřebné jsem zakoupil v levné zemi.Kupuji to po částech,kdyby něco kikslo ať mě to moc nestojí.Výrobky docela jdou,ale celní poplatky jsou flustrující.Mimo to je riziko,že zboží přijde poškozené nebo nekvalitní.Stalo se mi,že jeden motor přišel poškozený.Někomu to nejspíš spadlo na zem.Vzhledem k tomu,že vůle mezi rotorem a statorem je  pár desetin je jasné,že jsem musel zapracovat abych motor uvedl do původního stavu.Je pravda,že se mluví o zárukách ale to se musí brát s nadhledem. Příliš mnoho překupníku a široká paleta zboží.K řízení použiji  jednoduchý softwér který je součásti MACH3.Na vrtání a frézování jednoduchých formiček na vstřikování plastů by to mělo stačit.

#51 klimenko

Připojen obrázek.

Připojen obrázek.

Nékolik obrázků CNC.