Proč se Češi neprosazují v IT? Kde je chyba? – Vzdělání – Fórum – Programujte.com

V červenci 2023 tehdejší německý kancléř Scholz navštívil Indii. Hlavní důvod jeho návštěvy byl lovit indické vzdělané pracovníky v IT oborech a přetahnout je do Německa. Moc úspěšný asi nebyl.

Uteklo trochu času, v USA začal panovat Donald a jeden z Donaldových skvělých nápadů byl, odebírat studijní víza zahraničním studentům. Samozřejmě také studentům z Indie. Výsledek Donaldova nápadu na sebe nenechal dlouho čekat. Indičtí studenti se přemístili do Německa. V současnosrti studuje v Německu 60 tisíc indických studnmtů a studentek. Německo má 60 milionů obyvatel. Je 6x větší než ČR. Napadá mne otázka: kolik indických studentů studuje v ČR?  Je jich 10 tisíc? Ppchybuju. Německo tímto způsobem přitahuje a získává vzdělané odborné pracovníky. Mnoho indických studentů, až ukončí studium, v Německu zůstane. Založí si rodiny a budou udržovat vztahy k rodné zemi, kde mají rodiče. To přinese další zisky v podobě obchodních vztahů, příležitostí a obchodní zakázky.

Německo láká vzdělané lidi odkudkoliv. Loví v latinské Americe, v Africe, například v Maroku, v Kenii. Ne náhodou první cesta současného kanckléře Merze vede do Indie a nikoliv do Číny.  Kancléř Merz s bohatým doprovodem obchodníků a další vládních činitelů odletěli do Indie. Co tam dělají? Prohlubují obchdní vztahy, lákají vzdělané odborníky z Indie do Německa. V období 2020 a 2022 se 12x (!) zvýšil počet patentů podaných v Německu indickými přistěhovalci. Kolik indických odborníků pracuje v ČR?    Zkuste hádat.

Na tomto odkaze https://www.tagesschau.de/wirtschaft/arbeitsmarkt/migranten-gehaelter-deutschland-100.html si můžete prohlédnout tabulku platů, které dostávají v Německu přistěhovalci v IT oborech. Na prvním místě jsou Indové, na posledním Bulhaři. Češi v seznamu nejsou. Proč tam nejsou ti  naši skvělí, úžasní a perspektivní čeští programátoři? Nějaké vysvětlení?

Zde máte další podobný podkaz: https://www.tagesschau.de/wirtschaft/arbeitsmarkt/einkommen-fachkraefte-nationalitaet-100.html . Opět, Indové na prvním místě co do výše příjmu. Češi v tabulce nejsou. Proč tam sakra nejsou Češi?

Umíte si představit 10 tisíc indických studentů a studentek na českých vysokých školách? Umíte si představit našeho staronového premiéra, jak jede do Indie lovit indické IT odborníky k přestěhování do Česka? Absurdní představa, že?

Přidávám odkaz: https://statistikaamy.csu.gov.cz/vysokoskolaci-studujici-v-zahranici Jsou tam sice data z roku 2018   (to je důsledek "kvality" práce našich úředníků), ale pro představu to stačí. V roce 2019 studovalo v ČR 966 studentů z Indie. V tom počtu jsou ale také krátkodobá studia 2-3 měsíce, výměnné pobyty a doktorandská studia. Proti 60 tisícům studentů v Německu je to teda fakt slabota.

V Německu se prostě všichni řídí "tržní ekonomikou", my se v čr řídíme "čr ekonomikou". Máme tu 350000 nezaměstaných a 100000 bezdomovců a premiér posílá naše prachy na zabíjení lidí na ukrajinu ... prostě takhle to češi chtěli ... sehnat dneska práci jako programátor je v podstatě nemožný ... 

#3 JerryM
domnívám se, že posílání prašulí na Ukrajinu nesouvisí s počtem nezaměstnaných ani s počtem bezdomovců. Nyní, náš nový guru, staronový premiér, prý už prašule na Ukrajinu posílat nebude. Očekávám, že přesto však počet nezaměstných poroste.

Příčina vysokého počtu nezaměstnaných je v přebujelé české byrokracii. Česko je 6x menší co do počtu obyvatel, než Spojené království, ale má více úředníků než Spojené království.    Zatímco ve Spojeném království počet úředníků klesá, v ČR naopak počet úředníků roste s každou novou vládou. Přitom každá nová vláda v ČR má v plánu počet úředníků snižovat. Pěkně to je popsáno v tomto vlákně:

http://www.finmaker.co.uk/viewtopic.php?t=110&sid=b20b40a8d8da14a6c667e5c0515534c2

Sehnat dnes práci coby "programátor" je opravdu nemožné, protože o programy nikdo nestojí.  Všichni si žádají rovnou "kodéra", který v hlavě provede analýzu požadavku, vytvoří v hlavě program a hned zakóduje. Ideálně pro božské Arduino. Viz zde, jak se dělá software v Česku: http://www.jplabs.co.uk/cz/programovani.html

Já dostávám nabídky na kódování tak 1x týdně. Poslední nabídka byla minulý týden od firmy z Prahy. Požadavek: vytvořit software pro laser řízený Arduinem (jak jinak, že ...), s dálkovým ovládáním přes wifinu a ukládáním dat do MySQL databáze a následného grafického vyhodnocování. Termín dokončení 30.duben letos. Plat: Kč 1700 (slovy: jedentisícsedmset korun českých) měsíčně. No neber to... Leckdy dostávám i horší platové nabídky. Třeba od firmy z Brna, kde chtěli udělat software pro snímání signálu z magnetického senzoru. Měl jsem to udělat za radostný pocit z práce, čili zdarma.

Tohle je hodně smutnej příklad. Němci obětují svoji stovky let budovanou identitu kvůli ekonoický výhodě tím, že si pozvou náplavu z těhle zemí.
Vzhledem k dnešnímu hypu okolo AI, kdy se mluví o nahrazování vývojářů, tak by nás obzvlášť mělo zajímat tohle hromadný nalejvání konkurence na náš trh.

#4 remmidemmi
Není nic jednoduššího, než takové nabídky házet pod stůl.

#5 David Klouček
"Němci obětují svoji stovky let budovanou identitu kvůli ekonoický výhodě tím, že si pozvou náplavu z těhle zemí."

Myslím si, že identita národa nezanikne tím, když přijdou noví schopní a odborně vzdělaní lidé z jiných končin a přinesou znalosti které v národě chybí. V současnosti je v Německu velká poptávka po vývojářích software z Indie. Jsou nejlíp placení a nají opravdu výborné výsledky. Nezapomeňte, že Indie je prastará kultura a v Indii se stavěly stavby pro pozorování hvězd v dávných dobách, kdy jsme zde v Evropě ještě lovili po lesích veverky. Česko je dnes oproti Indii o mnoho desetiletí opožděné. Ve všem, v software, v elektronice, ve strojírenství a ty pomyslné nůžky se stále více a rychle rozvírají. Aby Češi dohnali Indy třeba ve schopnostech vývoje software, se mi jeví jako naprosté sci-fi.

Německá identita zcela jistě nezanikne s několika desítkama tisíc Indů v Německu. Právě naopak. Němci jsou přičinlivý národ a od Indů se naučí, co ještě neumí. Indický i německý průmysl a vývoj se posouvá rychle vpřed a Češi zůstávají opět o desetiletí pozadu. Mimochodem,na Mnichovské univerzitě se intenzivně pracuje na atomové elektrárně, která má být v chodu v roce 2040 na Měsíci. Minulý týden o tom byl hodinový pořad v německé TV. Pochopitelně u toho nechybí Indové. Problém není o tom, jak vyrobit atomovou elektrárnu, ale o tom, jak ji bezpečně dostat na Měsíc. Indové dnes umí vyslat raketu na měsíc, obletět, přistát. Viz zde: https://en.wikipedia.org/wiki/Chandrayaan_programme To Němci ještě neumí, ale Pistorius (spolkový ministr obrany) si žádá, aby Bundeswehr měl také vlastní satelity a Německo nebylo závislé na USA. Solupráce Německa a Indie se jistě vyplatí na obou stranách. A ne náhodou, myslím včera, podepsala EU s Indií dohodu o volném obchodu: Zde: https://www.tagesschau.de/wirtschaft/eu-indien-freihandelsabkommen-100.html  a dokonce i Francouzi, kteří vždy takovéto dohody (třeba Mercosur) sabotovali, najednu otočili a jsou také pro. Francouzům došlo, že spolupráce s Indií se jim vyplatí: https://www.tagesschau.de/wirtschaft/weltwirtschaft/indien-eu-freihandel-abkommen-100.html

Takže tolik k té "náplavce"   

Ta druhá část: "Vzhledem k dnešnímu hypu okolo AI, kdy se mluví o nahrazování vývojářů, tak by nás obzvlášť mělo zajímat tohle hromadný nalejvání konkurence na náš trh."

Ano to by nás mělo zajímat. Především, mne osobně zajímá, jak vytvořit software, který dokáže měnit sám sebe. Dost nebezpečná věc.

Na českém trhu vývojářů software jistě nehrozí nahražování českých kodérů indickými vývojáři software. Na něco takového je Česko technologicky i mentálně opožděno o mnoho desetiletí. Neumím si ani představit, že by nějaký indický vývojář software chtěl jít pracovat do Česka. Co by prosím pěkně tak mohl dělat v zaostalém Česku ? A kdo by ho zaplatil?

- protoze pracuji pro zahrajicni firmy?
- protoze IT se v CR neuzivi, jen velka firma je schopna zaplatit si IT a takovych je tu malo. Proste neni treba vic IT nebo o ne neni zajem.

84.000 rika google na 10.000.000 obyvatel :) 10% narust, 3.5% vsech pracujicich. jinymi slovy, asi 8000 lidi kazdy rok je treba, coz pokryji SS a vS naprosto s prehledem. 
Navic, spoustu zakazniku nema zajem platit 50.000 za webku, treba, nebo za unikatni program, kdyz maji windows za 2.000. Vubec je nezajima, kolik casu a prace te to stoji, treba 100 hodin. Ja ten jejich pohled chapu.
Firmam staci externi clovek, ktery to dela pro vic firem, treba, da dokupy pc a vic nezajem.

Takze, nevim, co hledas za odpovedi.

#8 peter
Dělání webů není programování. Dělání webů je tak na úrovni jako byli kdysi aranžéři výloh v obchodě.  Dnes se aranžéři webů nazývají webátoři. Potřeby dělání webů skutečně pokryjí studenti v roli webátorů za pár drobných. Zatímco aranžéra výlohy musel dělat někdo místní, aranžéra webu, tedy webátora, si lze najmou třeba v Africe a zaplatit mu PayPalem.

Programování je činnost jiná, je o vymýšlení algoritmů, většinou na základě znalostí matematiky a fyziky.Tyto znalosti však většině české populace chubí v důsledku mizerného školství a řekněme si tootevřeně, také české pohodlnosti a lenosti. Zhruba 80% české populace neumí ani fyziku z 8.stupně základní školy. S matematikou je to podobné. Většina české populace zná sotva trojčlenku.    Z této množiny žádný programátor nevzejde.

Protože Česko je technicky zaostalý stát, kde se nic moc nového nevyvíjí ani nevymýšlí, pouze se dělá práce ve mzdě, typicky montáže subproduktů pro západní firmy, tak nejsou programátoři potřeba. Dokud bude Česko montovnou, manuální dílnou, nebude potřebovat programátory.

Dneska jsem četl článek na irozhlas.cz, interview s ředitelem Hospodářské komory. Týkal se katastrofálního výsledku digitalizace stavebního řízení. Jak jsem pochopil, digitalizace stavebního řízení, kterou programovali čtyři čeští nadějní "programátoři", asi něco jako čtyři mušketýři   , je definitvně odpískaný. Ztráty ve stovkách milionů Kč. Ti čtyři mušketýři byli ve skutečnosti kodéři, kteří mastili kódy z hlavy podle toho jak na ně pískali vedoucí z různých úrovní stavebních úřadů. Proto ten projekt dopadl tak jak dopadl.

specielně pro Davida Kloučka - viz jeho příspěvek nahoře a dalších jemu podobných, kteří odmítají cizince:

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zdravotnictvi-se-bez-cizincu-neobejde-imigracni-system-mel-hledat-potrebne_2602251334_elev

V článku se nepíše jen o zdravotnictví, ale také o Indech a IT. Češi programovat neumí, maximálně umí vyťukávat kódy do Arduina nebo sestavovat weby z Googlovských cookies. Ovšem kdyby se do Česka povedlo nějaké Indy z IT oboru dostat, tak by se Češi mohli od Indů naučit programovat,   

Ti tvoji skvělí indové zprasili Boeing Max tak, že dvakrát havaroval. A to jen proto, že manažeři uvažovali jako ty. Naši jsou debilové, indové jsou skvělí.

A v čem jsou češi dobří? Podívej se, za kolik se prodal Avast nebo Tescan. Úspěšný je i herní průmysl. Dále umíme udělat monitorování rádiových frekvencí, rušičky vč. software. Umíme udělat systémy PZTS, EKV. Elektrárny, armádní  a policejní objekty jsou zabezpečeny systémem českého výrobce. A dalo by se toho najít více.

České vývojáře bych nesoudil podle veřejných zakázek. Ty většinou končí průserem, protože vyhraje nejlevnější bez ohledu na kvalitu.

hu

#11 hlucheucho
Nejúspěšnější segment trhu v Česku je sexuální umění. Vůbec netušíš kolik českých sexuálních umělců a umělkyň každý den tvrdě maká v tomto segmentu trhu a jaký celkově tento trh dosahuje obrat. V tom je Česko na špici EU.

Nezdá se mi, že by herní průmysl především schopnost vytvořit počítačovou hru, dokáže vyřešit české problémy, snížt počet těch 350 tisíc nezaměstnaných a 100 tisíc bezdomovců, anebo pozvednout upadající český průmysl a závislost na Německu.

Hned jeden příklad:  Češi si neumí vyrobit pouliční lampy. V Česku je potřeba vyměnit asi 1.4 milionu pouličních lamp. Mají se nahradit sodíkové výbojky LEDkovými. Místo aby si Češi sami vyrobili LEDkové lampy, půjčí si dolary na devizovém světovém trhu (za úroky pochopitelně) a za tyto vypůjčené dolary nakoupí LEDkové brakové lampy v Číně.

Rušičky signálu a monitorování umí udělat kdekdo. Thajci, Vietnamci, Iránci, Egypťani ... samozřejmě Israel, Indie, Čína atd atd. To je primitivní. V roce 2001 jsem si také udělal rušičku mobilů. Byla to krabička 8x8x3 cm. Polovinu objemu krabičky zabírala baterie. Z krabičky koukala malá anténka. Rušička měla vypínač a LEDku. Po zapnutí rušičky byly všechny mobilky v okruhu 20-25 metrů byly bez signálu. Když na ně někdo volal, dostal hlášku, že číslo je nedostupné. Dnes to koupíš v Alíkárně.

Díval jsem se dnes ráno, jak se změnily maturitní otázky z elektroniky od mých dob na SPŠE v Praze v Ječné  do současnosti. Napřiklad, otázky z SPŠE v Praze Ječné , sice nikoliv z mé doby, ale o několik let později:

https://www.data.antonindanek.cz/maturitni-otazky-elektronika.pdf

Proti tomu současné maturitní otázky z SPŠE z Tábora: https://sssi.cz/wp-content/uploads/2025/10/EnDT-DIT4-sk.-D.pdf  a úplná groteska jsou maturitní otázky SPŠE z Lipníku nad Bečvou: https://www.sse-lipniknb.cz/webfiles/dokumenty/zkousky/2025_mz_praktick_a_4e.pdf .

Současní maturanti z elektrotechnických průmyslovek jsou prostě Arduinisti. Určitě zvládnou naťukat hru do Arduina, zablikat LEDkami, ale to je tak vše. Čím se budou živit, až Arduino skončí? Oni si to nepřipouští, myslí si, že božské Arduino bude až na věky. O české programátory nikdo nestojí. V sousedním Německu je poptávka pro pomocných sílách na stavby, přidavačích, uklízečích, po řidičích kamionů, po svářečích. V těchto oborech tam pracuje spousta Čechů.

Rušička pro policii nebo armádu není jednoduché zařízení. Spektrum, ve kterém mohou pracovat se pohybuje od nějakých 50 MHz po asi 6 GHZ. Může rušit několik frekvencí současně, rychle skákat mezi frekvencemi. Výkon na výstupu několik set wattů (nejvýkonnější co jsem viděl měl 1kW na jednu frekvenci, 3 frekvence současně). K tomu systémy na monitorování rádiového spektra. To vše spolu se směrovými anténami na podvozku Tatra nebo větší dodávce. 

Co se týče nezaměstnanosti, v ČR je malá. Mluví se o tom, že je malá moc. Kolik z těch nezaměstnaných nikdy nebude pracovat mi není známo. Faktem je, že na přístupu některých lidí k práci nic nezmění ani vysoká škola (povaleč zůstane povalečem).

Ke každé činnosti je potřeba mít "talent". U programování to chce i trochu fantazie. To tě žádná škola nenaučí. Ve škole se můžeš naučit "syntaktické cukříky", rutinu. 

Ke kvalitě školství přispívají i samotní studenti. Často se na VŠ dostanou "zájemci o titul" kteří to nikdy nebudou dělat. Mnohdy jsou tlačení svými rodiči s přístupem budeš studovat. Pořád je ve společnosti zakořeněno, že řemeslník je něco méněcenného.

"Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí". Další faktor ovlivňující kvalitu školství je kvalita učitelů. Na ministerstvu by se měli zamyslet nad tím, zda vychováváme kvalitní učitele a zda jim vytváříme podmínky aby si kvalitu udržely. Spíš se je snažíme ubít přebujelou administrativou.

Chybí nám praktičtí lékaři, dětští psychiatři a kdo ví, kolik dalších specialistů. To s hromadou politologů a lidí s titulem z bůhvíčeho fakt nezachráníme.

Celé to odráží atmosféru ve společnosti. Jaké volíme politiky. Ministrem musí být předseda politické strany. Prosazování snadno měřitelné kvantity. Věříme populistům. Ti pak nepřinášejí kvalitní řešení, protože jsou často nepopulární. Problém není ve školství, to je jen následek. Problém je v našem myšlení, jaké si volíme vedení. Od toho se odvíjí vše ostatní.

hu

Jerry tady ve vlákně v lednu napsal: "my se v čr řídíme "čr ekonomikou". Máme tu 350000 nezaměstaných a 100000 bezdomovců a premiér posílá naše prachy na zabíjení lidí na ukrajinu ... prostě takhle to češi chtěli ... sehnat dneska práci jako programátor je v podstatě nemožný ... "

Myslím že ten počet 350 tisíc nezaměstnaných je reálný. Možná jich bude i víc. Problém je v tom, že se počítají jen ti, kteří jsou v evidenci úřadů práce. A tam je snaha se jich zbavovat, aby se vykazovala nízká nezaměstnanost. Kolik je nezaměstnaných mimo evidenci úřadů práce, to nikdo neví. Nemusí to být nutně jen bezdomovci. Myslím, že v Česku je dost velká nezaměstnanost. Ještě tak jsou volná místa pro pomocné síly, řidiče náklaďáků, řidče v MHD (typicky Praha), atp. Ano, chybí v Česku zdravotní personál, pomocné práce ve zdravotnictví zatím vykrývají ženský z Ukrajiny. Horší to je s lékaři, ti čeští odcházejí pryč směrem na Západ, kde jsou vyšší platy. Na druhou stranu přichází lékaři z Ukrajiny a Balkánu. Například, já chodím k zubařce, která je z Moldávie. Je jí asi 30-35, je šikovná, schopná. Ale to je v Praze. Vím že leckde mimo Prahu prostě stomatologové chybí.

Sehnat místo programátora je v Česku nemožné, protože programátora v Česku nikdo nepotřebuje. Předně je potřeba si ujasnit co znamená "programátor". To je člověk, který vymýšlí algoritmy, plánuje jak poběží program. Protože v Česku se nic nevymýšlí, znamená to, že netřeba pogramátora. Na druhou stranu, programátoři v Česku nejsou, neexistují. Aby se někdo stal programátorem, musí umět matematiku a fyziku. To je základ. Já občas dělám pro francouzský Visionics. Už se mne párkrát ptali, jestli dokážu najít pár dalších lidí, programátorů. Mají smůlu, nevím o žádných. Mí bývalí spolužáci z VŠ elektro, ze 30 lidí jich je 29 mimo obor elektro. Sedí na úřadech, jezdí s tramvají po Praze, kšeftují s ojetými auty, jeden se dal na farmářství a chová ovce a krávy... Když máme sraz a řeknu co dělám, že vymýšlím programy a elektroniku, všichni na mne s vodpuštěním vyjeveně čumí. Když dám někam inzerát, poptávku na konkrétní projekt, tak z Česka se nikdo neozve. Ozývají se mladí lidi z Afriky, typicky Senegal, Nigérie, nebo studenti z Indie,občas někdo z Thajska. V Česku si lidi pletou "programátora" s "kodérem" a s "webátorem".

Ohledně rušiček, pamatuju rušičku na pražském Strahově, spíše kousek od Strahova, v dobách Železné opony. Ta rušička statečně rušila vysílání BBC, Hlasu Ameriky a Deutsche Welle. Přesto se dařilo tyto stanice přijímat. Takže tak moc dokonalá ta naše česká rušička zase nebyla, i když se soudruzi snažili seč mohli.

Kvalita školství v česku, ta je katastrofální. Kdysi, když mi bylo 7-11 let, žil jsem s rodiči v Indii. Tehdy tam ČSSR stavělo Indům ocelárnu. Chodil jsem do indické základky. Trochu to popíšu, protože to si stěží dokáže někdo představit. Školní "budova" byla stavba z nepálených cihel uplácaných z bláta. Měla přízemí a patro. Střecha byla z čehosi, snad prkna, plechy a tak. Okna a dveře, to byly jen otvory. Buď se učilo uvnitř nebo venku. Uvnitř se sedělo na zemi,na hadrech, dekách. Co si kdo přinesl. Venku se také sedělo na zemi, pod banánovníky. To jsou stromy s velikými listy a měkkými kmeny. Takové velikánské rostliny. Pod nimi je stín.  Měli jsme sešity a dřevěné tužky a psali jsme si co pan učitel povídá. Psalo se buď  písmem devanagárí a mluvilo se jazykem hindí anebo se psalo latinkou anglicky. Učitelé byli vždy muži, buď hinduisté nebo sikhové. Co se učilo: dějiny Indie, zemědělství, náboženství hinduismus, počty, psaní a čtení v jazyce hindí a angličtina. Ve třídě bylo mezi 20 až 30 dětí ve věku od 6 do 11 let, holky i kluci. Byla to taková veliká jednotřídka. Učilo se od září do května, pak přišly monzumy, byla potopa, pak sklizeň rýže. To se neučilo.

Tak to bylo tenkrát, 60-tá léta. Uteklo 30 let ( to je tolik let jako uteklo v Česku od roku 1990 do dneška). Indické školství se změnilo k nepoznání. Moderní budovy, vybavené laboratoře, styl Západ, USA, Anglie.

Za stejnou dobu se však české školství nijak moc nezměnilo. Stačí se podívat na maturitní otázky českých průmyslovek. Mimochodem, mne dneska při stříhání větviček jabloní napadlo, že ti absolventi z průmyslovky z Lipníka nad Bečvou by možná udělali lépe, kdyby se vyučili bednářem. Ušetřili by si rok života. Bednář, to je řemeslo, učební obor 3 roky. Prostě se 3 roky učíš zatloukat hřebíky do prkýnka. Po 3 letech máš papír s razítkem, že umíš zatloukat hřebíky. No fakt. Umět zatlouct hřebík, to není jen tak. Málokdo to zvládne, aby hřebík neohnul a nepraštil se přitom. Naproti tomu naládovat kódy do Arduina, navíc stažené z internetu, to umí každý blbec.

České školství nemá učitele, protože učitelé jsou blbě placení. Na vybavení škol nejsou prachy. Navíc do učebních osnov kecají ouřadi z ministerstva školství. On celý český školský systém je takový "na hlavu".  Škola dostane prachy podle počtu žáků a podle toho, kolik jich školu dokončí. Tím pádem má škola snahu nabrat co nejvíc žáků a protlačit je do konce. Kvantita je na úkor kvality. Viz třeba průmyslovka v Lipníku nad Bečvou.

Na VŠ je to stejné. Západní univerzity mají na prvním místě vlastní výzkumnou činnost, v USA (byl jsem na Uni ve Virginii) navíc dělají výzkumné zakázky pro velké koncerny a státní sektor, často vojenský. A teprve na druhém místě je výuka studentů. V Česku je to naopak. Na prvním místě je "výuka", neboli protlačení co možná největšího počtu studentů celým studiem, protože podle toho dostanou prašule. Nějaký výzkum? Snad, možná, pro koho vlastně, když se v Česku nic nevyvíjí. I kdyby se vyvinulo, kdo by to pak měl vyrábět?

České ČVUT a brněnské VUT nesnese srovnání ani s Německem. Znám lidi z technické univerzity v Drážďanech, v Berlíně a v Mnichově. Také tam je výzkum na prvním místě a na něj navazuje výuka studentů. Propojení německých univerzit do průmyslu je značné. Tohle v Česku není, protože prostě v Česku není průmysl. Jsou tu jen montovny. Vlastní elektronický průmysl nám zrušil Václav Klaus v 90-tých letech. On všemu rozuměl, dokonce i elektronice. Tu prohlásil za zbytečnou a výzkumné ústavy, podniky Tesla a ZPA prostě rozpustil. Uteklo 35 let a lampy na pouliční osvětlení kupujeme v Číně, protože si je sami vyrobit neumíme.

Dneska mi poslal známý z Olomoucka fotky. Postavil si větrnou elektrárnu. Prostě 30m vysoký stožár s vrtulí, generátorem, bateriovým úložištěm. Výkon 35kW. Koupil si to v Číně v Alíkárně. Made in PRC. Proč až v Číně? Proč Češi neumí vyrobit větrník, je to přece strojařina. Vrtule na hřídeli generátoru..... Musí se to dovézt přes půl zeměkoule až z komunistický Číny.

No a k těm politikům ... Minulá vláda, to byla sešlost učitelů kamarádů, bývalých spolužáků. Za 4 roky udělali velikánský EnÓno. Vlastně všechny ty české vlády byly takové prapodivné. Pěkně to popsal kdosi zde: http://www.finmaker.co.uk/viewtopic.php?t=110&sid=f054ea733324bfe24e1e039b59372534  Třeba Martin Kupka, to je bývalý starosta Líbeznic. Vystudoval žurnalistiku, dělal mluvčáčka na pražským magistrátu.  Nyní je předsedou ODS: https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Kupka Jednou bude možná premiérem.

Napadlo mne, jak se asi budou Češi uplatňovat v IT za 20 let a později. Prostě představte si, že dnešní Arduinista,který umí vyťukávat kódy do Arduina a na střední škole složil maturitu tím, že dokázali rozblikat LEDku na Arduinu, tak si časem pořídí potomka. Jeho potomek časem dospěje a v roce 2050 se bude chtít uplatnit v IT. Má šanci?

Napadlo mne udělat si seznam firem v ČR, které jsou aktivní v tvorbě software. Teda opravdu vymýšlejí a tvoří software, nikoliv dělají weby. Dělání webů není tvorba software. Po mnoha hodinách hledání na webech jsem dal dohromady seznam 30 firem. Z nich ale některé dělají software pouze pro vlastní interní potřebu. Většinou se dělají kancelářské aplikace v PHP nebo hry. Dvě firmy údajně dělají bezpečnostní software. To není mnoho na 10-milionový stát. Tvorba software patří do sektoru služeb. Představte si, že bych chtěl nějaké firmě zadat tvorbu software, například  vytvoření interpreteru nějakého jazyka pro Motorolu 68000. V Česku beznadějné.

Kouknul jsem se na statistický úřad, na přehled zaměstnanosti v ČR. Zajímavá zpráva, najdete ji zde:

https://csu.gov.cz/docs/107508/69c6fbc2-dfd4-1a6c-f37a-7e3aae51c7fc/czam021626_analyza.pdf?version=1.0

Podle této zprávy na straně 6 dole: Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let meziročně vzrostl o 24,7 tis. na 158,2 tis. osob. Počet nezaměstnaných žen se zvýšil o 9,1 tis. na 82,1 tis., počet nezaměstnaných mužů o 15,6 tis. na 76,1 tis. Nezaměstnanost často postihuje osoby v mladším středním věku, nejvíce nezaměstnaných bylo ve věkové kategorii 30–44 let, nezaměstnaných mužů v tomto věku bylo 22,7 tis. a žen 31,5 tis.
Zvýšil se také počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle (dlouhodobě nezaměstnaní), meziročně o 12,9 tis. na 52,2 tis. osob. Ve 4. čtvrtletí 2025 tedy bylo 33,0 % nezaměstnaných nezaměstnáno dlouhodobě.