Jsem studentem gymnázia s vcelku dobrým prospěchem. Dalo by se o mně říct, že jsem šprt. Škola mě však stojí poměrně hodně času a úsilí. Díky tomu se mi zvýšil i spánkový deficit. Poslední dobou si však říkám, proč tohle všechno dělám. Nějakou logiku by to mělo, kdybych si z těch školních předmětů něco pamatoval. Bohužel většinou po testech vše naučené zapomenu a zůstávají jenom ty pěkné známky z testů. Rád si ve volném čase kreslím a programuju. Bohužel nedokážu svoje zájmy a školu skloubit do jednoho. Přijde mi, že člověk by se v té škole mohl učit pořád. Když už je nějaký ten volnější týden, nejsem schopen nebo prostě nemám chuť něco dělat a spíše se odreaguji u toho kreslení a když už se konečně odhodlám a znovu se pustím i do programování, nastoupí zase škola a mé zájmy jdou opět do ústraní. Důsledkem toho mé znalosti v programování v podstatě stagnují a já se 2 roky už nikam neposunul. Říkám si, že kdybych všechno to úsilí namísto školy nalil např. do programování a angličtiny, určitě bych nyní mluvil plynule anglicky a možná bych dokázal rozprávět i v takovém jazyce C . Problém je, že nejsem schopen vynaložit takové úsilí, protože moje zájmy nejsou holt na známky a není zde žádný profesor, který by se mohl rozčilovat, když něco nesplním.
Vím, že to, co zde řeším, je asi trochu směšné. Chtěl bych však se svým současným stavem něco udělat, ale netuším přesně co. Nevím, zda se nemám na školu jednoduše vykašlat a začít si opět vesele programovat. Zase si ale říkám, že mi možná v programování chybí ta motivace, kterou mám naopak u té školy, kde mi mohou hrozit profesoři a špatné známky. Nebo mám snad s tím programováním počkat až na vysokou školu a ten gympl projít jako pilný student?
Pokud se chcete podělit o své zkušenosti, jak časově zvládáte školu a svoje zájmy vy, zlobit se rozhodně nebudu.
Příspěvky odeslané z IP adresy 89.177.70.–
kocourOggy