Anonymní profil mr.Crow – Programujte.com

toto se většinou řeší tak, že
 

1) nastavíš nějaký timer na 20s. To je specifické pro operační systém / prostředí / prog. jazyk...

2) nastavíš správnou reakci (tzn. ukončení se) na příchod signálu, že těch 20s vypršelo (tento bod musí v toku programu předcházet jedničku :-))

3) jdeš něco dělat, třeba něco vypisovat...

V unixu takové timery umí nastavit volání alarm(unsigned int seconds), který zařídí příchod signálu SIGALRM po seconds sekundách, na který se pomocí signal() nastaví požadovaná reakce.

XNickX napsal:
abych přepsal (za běhu - třeba nějakou funkcí) například "nejaky radek 2" (s použitím cout)..na "nejaky radek novy"....pokud mě chápete...
Děkuji za odpověď.

brumlik:
Vzhledem k obsahu té omluvy ("...nechvalně známým pro kvalitu svých služeb i pro spamové upozorňování na své služby v komentářích a diskuzích na různých serverech...") mi připadá tvůj příspěvěk, brumliku, docela vtipný. Hned je večer veselejší! ;)

Jen nevím, jestli tvůj příspěvek banánu pomáhá, nebo spíš škodí. Neznalec se může dozvědět o pověsti banánu a raději půjde jinam.

Ale proč to říkám tobě, brumliku? :smile1:

insider napsal:
podivej se na regularni vyrazy

To Jurasz : Jak jsi s takovým přístupem prošel předmětem Algoritmy I? Nebo snad Algoritmy II na jedničku nenavazují? :-)

Perth napsal:... kdyby se někdo v září (nebo kdy to začínáme) chtěl scuknout, zajít na pivko nebo tak něco, budu jen rád, kontakty v oboru (na fakultě) se určitě hodí. ;)

Jakým kompilátorem?

právě jsem takové potřeboval využít "neomezené" rozsahy do jednoduchého interpretu - pokud netrváš na vlastním řešení, mně osvědčila se mi knihovna GMP http://gmplib.org/ . Nad GMP se provádí veškeré operace opravdu rychle...

To Bald3rr : Já jsem v prvním ročníku matematické informatiky na FI.

Souhlasím s předchozím a doporučuji začít si hrát s Haskellem ;-) nějaká předchozí zkušenost ušetří od zbytečných nervů a lehkého překvapení při první přednášce :-)

KIIV napsal:
mozna pro jistotu &(struktura.b)

Rozdíl žádný.

že bude IO vadný a porouchá se -> 0.05 pravděpodobnost
že nebude IO vadný a porouchá se -> 0.009 pravděpodobnost

je zřejmé, že ve stejném poměru (0.05 : 0.009) jsou i pravděpodobnosti obou jevů za předpokladu, že se IO porouchal.

tzn 84,7 % a 15,3%, jak říkají ti nademnou :-)

mod_python je výborný způsob na tvorbu webových aplikací, já se pustil do jednoho projektu za pomoci publisheru - chtěl jsem o něm napsat tutoriál, ale protože není moc času, mám zatím jen dva díly. Ale třeba se to časem rozjede http://www.equu.eu/tag/mod_python/:-)

A kde by vzal kompilátor jistotu, že se velikost řetězce nezmění? Pokud se bavíme obecně o cyklu

for(i=0;i<strlen(s);i++){

	//cokoli

}

for ( i=0 ; i<strlen(retezec)-1; i++ ) {



  // neco s pismenama retezce



}

sice neznám Javu, ale obecně se se určují mocniny dvojky jednoduššeji:

if(x&(x-1)==0){

 je mocnina

}

n prvkové pole, na které ukazuje ukazatel ptr, mažeme k-tý prvek, každý prvek je široký b bajtů

memmove(ptr + (k - 1) * b, ptr + k * b, (n - k) * b);

Nejrychlejší je si uvědomit, že před sebou máme součet dvou stovek čísel s průměrem 100,5 :P

router musí získávat svoji IP z dhcp.

notebook bude taky získávat IP z dhcp.

kdyby byl nějaký problém, mám doma (podobný model) asus wl-520gc, můžeme to zkusit vyřešit radši po mailu, nevím, jestli si vzpomenu se sem kouknout - vojtahavel@gmail.com

o-lox napsal:

#include <conio.h>
#include <string.h>
int i;
void main(int argc, char *argv[])
{
  clrscr();
  for ( i=0;i<strlen(argv[1]);i++)
  {
   printf("%i",argv[1][i]);
  }
}

argv[1] - cely prvni parametr, i=index
obecne int znak=argv[1][index]; // bezproblemova konverze

#include <clocale>

#include <iostream>



int main()

{

	setlocale(LC_ALL, "cs_CZ");

	std::cout << "ěščřžýáíé";

}

To KIIV : ano, musí se zavolat clear(), protože streamu, ze kterého čteme se nestaví příznak EOF, takže i když ho posuneš, nejde z něj číst, dokud ten příznak nevymažeš :-)

Ale notak....

http://www.cplusplus.com/reference/clibrary/clocale/setlocale.html

mephi napsal:
no ak pouzivas char aj ako cislo tak to beriem, btw v C# existuje typ Byte, ale keďže mam za sebou vyčerpavajuci boj s MS SQL serverom a niesme v .NET sekcii tak to nechajme. :))

a do třetice:

chápej, že všechny celočíselné typy jsou číslo v paměti, pak už záleží na programátorovi, jak si ho vytiskne na obrazovku, jestli jako znak, více znaků, číslo, obrázek nebo video. Ty se pořád necháváš mást tím, jak cin defaultně tiskne char na obrazovku a vůbec nebereš v úvahu, že se chary dají sčítat, odčítat, násobit, dělit... jasný? :D

mephi napsal:
To bukaj : podľa mna by sa char nemal nazývať celočíselnym typom, pretože reprezentuje len znak. Ak by sme išli touto logikou, tak všetko môžeš prečítať ako číslo.

To mephi : Já používám char i k reprezentaci čísel, pokud mi stačí 1 byte. Char se nemusí používat k reprezentaci znaků. Pokud ho ty používáš výhradně k reprezentaci znaků, neznamená to, že je to tak i u ostatních lidí ;)

Char prostě celočíselný typ je, důvody jsem ti zde už uvedli, jestli pořád nechceš uvěřit, přečti si

http://programujte.com/index.php?akce=clanek&cl=2005041404-c++-2-lekce
http://www.nti.tul.cz/wiki/images/a/a7/PJC_JednoducheTypy.pdf
http://www.builder.cz/art/cpp/clanek1666892044.html

jsou (dejme tomu...) dvě skupiny číselných datových typů:

1) celočíselné
2) reálné

myslím, že rozdíl je jasný. Jsou rozdělené podle způsobu reprezentace hodnoty, nikoliv podle toho, jak s nimi cout a cin nakládá (jak ty pořád argumentuješ).

midin napsal:
To bukaj :

char je celé číslo šířky jednoho bytu a to mi nerozmluvíš! :o)

Ano, ale celá čísla nereprezentuje, nýbrž je jimi reprezentován. Anžto to nemůžeš nazývat celočís. typem. :-)

To mephi : char je celočíselný typ, který je má délku jednoho byte. Pomocí jednoho byte se reprezentují znaky, proto se tento celočíselný typ pojmenoval char. To, že cout si je vědom toho, že celočíselný typ char se používá nejčastěji k reprezentaci znaku a je podle toho zařízen (= přetížen), není důvod měnit zažité pořádky, terminologii a klasifikaci :P

imho počet souborů v jednom adresáři není omezený v žádném FS, maximálně jsi omezený celkovým počtem souborů ve FS - desetitisíce nejsou ani pro jeden z uvedených FS problém ;)

Já si zvykl na enlightenment, myslím, že jsem opravdu efektivněji Xka využil. Ale který WM/desktopové prostředí ti nejvíc sedne asi závisí hlavně na tom, jak systém používáš, jaké aplikace potřebuješ... takže si všechno vyzkoušej a uvidíš :-) jen se nenech odradit počátečním šokem, já když přecházel zpátky z enlightenmentu na KDE, asi týden jsem mačkal levým myšidlem na plochu v domnění, že se otevře nabídka s mými oblíbenými programy... :-)

lolik napsal:
c++

velmi jednodušše:

vem si, že potřebuješ, aby měl nějaký kus programu velikost 255b, ale tys to naprogramoval a má to 155b. Použiješ 100 nopů... :-)

pokud jde o čisté C:

file *pFile;
......................... //otevřít, přečíst
fseek ( pFile , 0 , SEEK_SET); // posune od začátku (SEEK_SET) o nula bytů
..................

pokud jde o C++ za použití fstream:

ifstream pFile;
......................//otevřít, přečíst
pFile.seekg( 0, ios_base::beg);
...................

FritzOS asi bude vhodnější na překopávání, než Linux ;)

... a nebo ten program spouštěj z konzole :-)

mylan4 napsal:
Je to nenormálne zložité :-D V prvom rade treba deliť, nie násobiť.

představuješ si to moc jednodušše :-)

jestli se chceš naučit C++ a takové úrovni, abys tvořil dobré 3d hry, musíš programovat několik let. A pro začátek minimálně pár měsíců pouze v konzoli. Právě v konzoli se učíš C++, na 3d grafiku už musíš použít některé knihovny + Directx nebo OpenGL.

A zase si to představuješ moc složitě, že se všechno cpe na obrazovku po jednotlivých pixelech, včetně písmen :-)

jestli chceš programovat hry, zatím není důležité znát, jak se tvoří 3D grafika. Prvně se musíš naučit C++ samotné, což je třeba i cout :-P

a k otázce: "má ta konzole něco společného s "normálním programem"?" - program je to pořád stejný, jen jednou se projevuje v konzoli, podruhé (se spoustou kodu navíc) i jako nějaká okenní aplikace (případně s 3D)

pokud chceš zdrojáky jednoduchýho OS, doporučuju FritzOS ;-)

já bych doporučoval Qt, je to multiplatformní, díky koncepci Signály - Sloty by šly piškvorky velice rychle, stačilo by se naučit základy Qt.

máš nějaké volné místo na disku? že by sis tam udělal větší oddíl, překopíroval do něj /tmp a mountnul jako /tmp...

To Zelenáč : a pravo od vykřičníku?

já to mám taky vyřešené, mám na klávesnici vedle Y (pod A) speciální klávesu, která umí \ a | :-)

Když rozebíráte ty termíny ohledně multiplatform...

Software, který je veden jako multiplatformní, je buď:

* dodáván pro každou platformu zvlášť (např. Opera).
* nese si s sebou kód pro více platforem (např. Mozilla Firefox pro Mac OS X, kde binární verze s sebou nese jak kód pro architekturu PowerPC, tak x86).
* je k dispozici v mezikódu, který je dle příslušného operačního systému a hardwarové platformy interpretován (typicky aplikace napsané v Javě).
* je k dispozici přímo ve zdrojovém kódu

multiplatformně můžeš psát i v C++, viz hvězdička 1,2 a 4. V C++ se dá psát multiplatformní software. (Jak ty jistě víš, ale ospaly.stanislav ne) Nejenom konzolové aplikace, existuje spousta multiplatformních knihoven - wxWidgets, Qt....

Samozdřejmě zkompilovanou binárku na jiném OS bez emulátorů nespustíte. Proto je C++ pouze přenositelný.

To eidam1995 : jasně že to funguje v C++.

co vyzkoušet shift + " (tlačítko vedle enteru, pod kulatou závorkou - je na něm namalované toto: | :-) )

takový postup je špatný. Nebylo by od věci si to zkusit naprogramovat sám za pomoci knížek o C++ a učebnicí matematiky? Něco takového není až tak složité...

pokud tě nezajímá filosofie vyvýjející firmy, doporučuju ti nové openSUSE 10.3, mně se používá ze všech distribucí nejlíp - z ubuntu, mandrivy, slackware (ten je na druhém místě), Gentoo, Debianu a nějakých live distribucí...

<a href="http://disposed.xf.cz/wordpress/tag/opensuse/"></a>