Hra a to jakákoliv je zábava. A jako k zábavě je nutno k ní přistoupit, člověk potřebuje v životě i tu zábavu. Takže někoho odsuzovat, že hraje hry a bít se v prsa, že já nehraji není zrovna košer. Je samozřejmě na pováženou, pokud se na tom stane člověk závislý a neumí již dělat nic jiného. Umění je najít určitou rovnováhu.
A manipulace (a nejenom) v dnešním světě přichází ze všech stran, takže vinit zrovna tento typ her? Někdo hraje hry, někdo čte růžovou knihovnu, někdo sleduje Ordinaci a jsou i tací, kteří sedí celé hodiny s udicí u vody. Někteří zase třeba vydrží ležet 14 dnů v kuse na pláži u moře a jenom se převracet na sluničku.
Já jsem již starší kousek, momentálně hraji takovou hru, ale rozhodně se umím bavit i jinak.
Příspěvky odeslané z IP adresy 194.50.64.–
Zdeněk
jsk
Dobrý den,
nemá někdo z vás ponětí jak to provést , aby se program sám dostal přes proxy?
Rád bych některé věci spouštěl v době když nejsem v kanceláři, ale neumím Python přinutit, aby se sám (skript, prográmek) přihlásil na internet, tj. zadal login a password.
Předem děkuji za radu či doporučení.
jsk