To Anonym : S tím tak docela nemohu souhlasit zkuste si někdy disassemblerovat cečkovský kód a uvidíte, že děla spoustu věcí zbytečně.
Jinak optimalizace na úrovni assembleru se podle mě vyplatí jen u aplikací, které mají být opravdu rychlé nebo v některých speciálních případech - např: efektivní práce s bity nebo některé výpočty.
Přesto si myslím, že assembler je dobrý se naučit protože utváří "nový pohled na svět".
Příspěvky odeslané z IP adresy 88.101.29.–
Mám dojem, že tento příklad byl v soutěži z programování v krajském kole v moravskoslezském kraji. Možná se ti ho podaří někde na internetu vyhrabat.
Tady je řešení problému: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dilatace_%C4%8Dasu:
V případě dvou pohybujících se pozorovatelů je dilatace času vzájemná, tedy oba dva vnímají hodiny toho druhého jako pomalejší. Naproti tomu u dilatace času gravitačním polem se pozorovatelé shodnou na tom, že hodiny s vyšším gravitačním potenciálem jsou pomalejší než hodiny s nižším potenciálem (dále od středu gravitace).
Skutečně byla tato teorie ověřena - http://martin184.webpark.cz/trostr.html a funguje pro všechny rychlosti, vyplývá to z té rovnice - rychlost v se nemůže jen tak ztratit, samozřejmě pro malé rychlosti nemá skoro žádný vliv.
Existují programy které monitorují změny v registrech a souborech [ například Total Uninstall (jeho srarší verze je zdarma) ]. Co takhle zmonitorovat stejný proces instalace a odinstalace ( "naistaloval jsem si Adobe After effect, aktivoval ho a pak mi to napsalo že mi došla licence, odinstaloval jsem to, smazal data aplikací, vsecky registry co jsem našel" ) na jiném nebo virtuálním počítači, a pak na původním počítači smazat ( nebo spíš nechat si programem smazat ) dané registry.
To Nefaritus : Nejde o to jestli je člověk labilní nebo stabilní a jestli si to umí racionálně zdůvodnit, mozek to vnímá i tak jako násilí a prostě si na násilí zvykne - což není dobré.
Člověk nemusí hned zabíjet. Ale učili jsme se v psychologii o formě učení která se nazývá habituace - jde o třídění informací na důležité a nedůležité (každodenní, běžné), které vypouštíme, zapomenem.
Jako příklad nám mimo jiné uvedli, že když lidé hrají počítačové hry s hodně násilím, stane se pro ně násilí každodenní a přestanou to vnímat jako něco špatného.
To survik1 : Já bych si obrázek pro jednoduchost rozdělil na polovinu podél jedné uhlopříčky. Vznikne trojúhelník, u kterého známe dvě těžnice, pak si stačí uvědomit, co pro ně platí.
(určitě to k něčemu vede, protože se mi to tak podařilo narychlo vyřešit, i když to není moc elegantní, ale nespočítal jsem kolik to výjde.)
To Zelenáč : Tak dobře otázka by měla být takhle (jenom to zní blbě): "O kolik krát je je cena dražšího výrobku větší, než levnějšího?".
Ale musím souhlasit, že to je problém spíš jazykový, protože každý si to interpretuje vlastním způsobem. Ale normální jazyk není na to aby formuloval matematické problémy. To buď musíte mít zapsané matematickými symboly nebo znát k čemu se ta úloha vztahuje ( např: kdybychom zjistli k čemu potřebuje někdo znát o kolik % je cena dražšího výrobku větší, než levnějšího tak můžeme určit, který způsob je správný, jinak to asi bude dost těžké).
To tmi : Jak by se řešila úloha "O kolik % ceny levnejsiho vyrobku je vetsi cena drazsiho vyrobku nez cena dražšího výrobku?"? Je to pro mě trochu složité, počítalo by se to tak, že dražší výrobek by byl 100% (100*320/450)?
To sportuj : Stačí zadat do googlu. Např http://consumer.installshield.com/kb.asp?id=Q108201.
Když vytvořím šablonovou funkci, kterou uložím do samostatného soubotu nebo knihovny a exportuji ji pomoci hlavičkového souboru tak mi to napíše samozřejmě chybu linkeru, protože ta funkce pro daný datový typ neexistuje. Jak mám udělat aby to fungovalo?
např:
main.cpp
#include "funkce.h"
void main()
{
int a = 1;
int b = 2;
b = funkce(a);
}
funkce.cpp
template <class typ> typ funkce(typ prvni)
{
return prvni;
}
funkce.h
template <class typ> typ funkce(typ prvni);
Co to hlásí za chybu? Má to správně příponu rc?
Např:
sprintf(string, "%d", cislo);