TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Princip Peltierových chladících článků, které se dají využít také ke chlazení počítačových komponent...
Peltierovy články se používají pro chlazení. V dnešní době se prosadily i
v oblasti chlazení počítačových sestav, a to hlavně sestav různých ladičů.
Je to článek, který jednou svou stranou teplo pohlcuje a druhou ho vyzařuje. Je napájen stejnosměrným napětím.
Málokdo ale ví, jak vlastně fungují a proč tak fungují. Proto se vám to v tomto článku pokusím vysvětlit.Peltierovy články využívají Peltierova jevu (je to inverzní jev Seebeckova jevu), který spočívá v tom, že pokud jsou k sobě spojeny dva vodiče z rozdílného materiálu, z nichž každý má jinou výstupní práci (to je veličina, která udává, jakou práci musí vykonat elektron, aby opustil onen materiál) a prochází jimi stejnoměrný proud, tak se spoj buďto zahřívá nebo ochlazuje. To záleží na směru proudu. Pokud elektrony přecházejí z materiálu s větší výstupní prací, do materiálu s menší výstupní prací, je elektronům kladen menší odpor a mají přebytek energie, kterou odevzdávají v podobě tepla. Změníme-li smysl proudu, budou elektrony ke svému přestupu potřebovat více energie a tu si vezmou v podobě energie tepelné, což znamená, že se spoj ochladí.
Tím sem popsal Peltierův jev. Možná už je vám jasné, jak takové články fungují. Nicméně není to až tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Peltierovy články se neskládají jen z jediného přechodu, ale přechodů je několik. Říká se jim také polovodičové chladící články. Polovodičové proto, že jako materiály jsou použity prvky z páté a šesté skupiny, každý s jiným typem vodivosti. Tedy vodivost typu P, děrová a vodivost typu N, elektronová. Materiály pro výrobu jsou Bismut a Tellur, jež jsou k sobě spojeny mědí. Viz obrázek: (I znamená proud, modrá šipka naznačuje směr toku elektronů.).
Pokud tedy elektrony procházejí z polovodiče typu N do kovu a pak do polovodiče typu P, zde vstupují elektrony z polovodiče typu N a díry z polovodiče typu P ty se sloučí a tím ztrácejí kinetickou energii, která se pak mění v teplo a měď se na této straně zahřívá. Na druhé straně budou z mědi vycucávány elektrony do polovodiče N a díry do polovodiče P. Oba, jak elektron, tak i díra potřebují získat kinetickou energii, aby se mohli rozpohybovat. Vezmou si ji v podobě tepla z okolí, a tím pádem ochladí materiál.
To by tedy bylo k principu funkce Peltierových chladících článků.
