Technologie RFID

Čárový kód míří pomalu do důchodu. Nové čipy slibují revoluci v obchodech. Lidem šetří čas, firmám peníze. Technologie radiofrekvenční identifikace umožní spojení výrobku s internetem a dovolí společnotem sledovat pohyb zboží v celosvětovém měřítku. To přinese velké změny i v síťových technologiích...

Chodit do velkých obchodů v pátek navečer nebo i jindy těsně po skončení pracovní doby je příjemný zážitek asi jen pro masochisty. Davy lidí, pomalé fronty u kas, u poloviny z nich nikdo není a u těch zbývajících pokladní marně zápasí s několikakilovým balením čerstvé vody, střídavě ji naklánějí k sobě a od sebe, aby pokladna konečně s vítězným pípnutím přečetla čárový kód.

Dobrá zpráva: trápení zákazníků i pokladních by mohlo už docela brzy skončit. Čárovému kódu, který pár desítek let věrně sloužil při označování zboží, totiž roste konkurence, která ho možná pošle do důchodu. Miniaturní čipy přilepené ke konzervě nebo třeba výrobcem přímo zašité do podšívky saka, které dokážou vysílat až na několik metrů detailní informace o zboží v nákupním košíku, slibují skutečnou revoluci nejen v obchodních řetězcích.

„Vezmete zboží z police, ve skladu se o tom okamžitě dovědí. Přijedete k pokladně a na obrazovce během pár sekund vyjedou všechny položky v nákupním koši. Žádné vykládání na pás, žádné čekání. Zaplatíte a jdete.“ říká Jaroslav Malina o své zkušenosti z testovacího velkoobchodu svého zaměstnavatele - Sun Microsystems - v americkém Texasu. Za celým kouzlem stojí čtyři písmena - RFID - nebo česky radiofrekvenční identifikace. Je to technologie známá už od druhé světové války, kdy ji začali používat Britové, aby ve tmě rozeznali přátelská letadla. V obchodech bude mít však podobu „chytrých polic, pokladen a dveří“, které dokážou bezdrátově komunikovat s RFID čipy.

Ty v sobě dokážou uchovat až desítky kilobytů informací, ve srovnání s čárovým kódem jsou také téměř nezničitelné. „Čárový kód řekne, jaký jogurt kupujete. Čip dokáže třeba říci, jaká je jeho trvanlivost a na kterém místě v krabici byl.“ říká Malina. Zatím jsou však čipy příliš drahé, aby se značkovaly jednotlivé jogurty, spíš jde o větší balení nebo o dražší zboží. V USA, kde se do zavádění nové technologie už pustil obří Wal-Mart, se čeká na pokles ceny na pět centů (1,20 koruny). „Pak budou čipy i v tyčinkách Snickers.“ myslí si Adam Jura z výzkumné společnosti Datamonitor, která odhaduje, že už za pět let se za služby spojené s RFID ročně utratí přes 150 miliard korun.

Evropa včetně České republiky se však do masivního „čipování“ příliš nehrne. „V současné chvíli v České republice RFID nevyužíváme a v dohledné době ani užívání neplánujeme.“ říká Jana Matoušková z Tesca.

Velké zahraniční řetězce především čekají, jak dopadne testování v domovských centrálách. „Zkušební testy provádíme, a to zejména ve Francii.“ uvádí Jana Havlíčková z Carrefouru.

Přesto se dá očekávat poměrně prudký rozvoj. Tuto středu například česká vláda dala „inteligentní obchodní domy s výrobky s čipy“ na seznam, kam bude směřovat více státních peněz na výzkum a vývoj. „Všechno tady jde rychleji, český maloobchod je, pokud jde o technologie, hodně pružný.“ tvrdí Petr Vyhnálek, šéf sítě Globus.

Zatím se čipy v Česku používají v několika průmyslových podnicích, které díky nim dokážou ušetřit miliony při výrobě a následném pohybu zboží. „Například my jsme je využili u lisu, z kterého každé tři minuty vypadne paleta plná výrobků.“ říká Ladislav Janiš, konzultant Siemens Business Services. „V paletě je čip, kam se okamžitě zaznamená počet výrobků, informační systém vystaví skladový list, určí i místo ve skladě. Člověk by to nemohl v žádném případě stíhat.“ dodává Janiš, který často výrobním šéfům předvádí, že továrna se už dnes dá řídit on-line a téměř bez papírování.

Příchod čipů z továrních hal na denní světlo však mohou výrazně přibrzdit ochránci soukromí. Ti varují, že díky této technologii mohou obchodníci například získat snadno informaci, jak často do obchodu chodíte. Stačí mít na sobě oblečení s aktivním čipem, který jim každou návštěvu prozradí. Minimálně proto navrhují, aby obchodníci měli povinnost čip po zaplacení zboží zničit.

Radiofrekveční identifikace (RFID) je termín obecně používaný pro popis systému bezdrátově vysílajícího totožnost objektu nebo osoby prostřednictvím rádiových vln. Aby však technologie RFID přinesla obchodní výsledky, budou muset společnosti provést velké změny ve svých sítích.

typická RFID visačka se skládá z mikročipu připojeného k anténě a připevněného na podložku. Datová kapacita RFID čipu je až 2 kB. Co lze uložit? Například informace o výrobku, datum výroby, záruky...

RFID visačky se rozdělují na aktivní a pasivní. Pasivní se používají na obalech výrobků - nesrovnatelně nižší cena. Cena pasivních čteček je závislá na druhu použité frekvence, kontrukce antény a druhu obalu. Cenově taková pasivní visačka stojí od 20 centů. Ceny aktivních se pohybují v rozmezích 10-50 USD a výše. Na cenu má vliv především velikost baterie, velikost paměti mikročipu a konstrukce oblu mikročipu.

Ceny čteček UHF se pohybují v rozmezí 500-3000 USD, dle vybavení. V budoucnu chtějí cenu pasivních visaček dotáhnout na 5 centů.

RFID čtečky v regálech budou sledovat, kolik výrobků se prodává, a pokud by hrozil nedostatek výrobků v regálech, vzensly by požadavek na doplnění. V okamžiku, kdy by začaly docházet zásoby v příručním skladu, čtečky by do skladu vyslali požadavek na jejich doplnění. Jakmile by začaly docházet zásoby ve skladu, čtečky by signál požadující doplnění vyslali výrobci.

RFID systém využívají i některé nemocnice ke sledování nebezpečných pacientů či pacientů se zvýšenou pozorností, dále ke sledování drahého vybavení a to vše v reálném čase. I vy jste se určite s technologií RFID setkali. Například v bazému či aquaparku. Několik společností tuto technologii již používá, a proto nedostanete klasické klíče, ale řemínek s "hodinkami" ve kterých je zabudován právě RFID čip.