Dnes si popíšeme prehistorii Linuxu Systému Multics a později Unix a konečně jeho bezprostředně předcházející Minix. Historie Linuxu je krátká a stručná, něboť ji sami zažíváme a někteří ji i píší svými programy.
Vše začalo v roce 1965 v Bellových laboratořích, kde se začal rodit nový operační systém Multics. Cílem bylo vytvořit systém, který by byl svou podstatou víceuživatelský a síťový. Z původní skupiny vývojářů se oddělila skupinka pod vedením K. Thompsona , D Ritchieho a B. Kerninghama (účastníci kurzu C++ jej znají jako tvůrce normy C jazyka a jeho překladače) a navrhla multiuživatelský a multiprocesový systém s názvem Unix. Tento systém byl naprogramovaný v assembleru a v této době to ještě nebyl plně soběstačný systém.
V roce 1973 byl Unix přepsán v jazyce C. Tento krok se stal revolučním činem v tvorbě operačních systému, neboť ukázal, že je možné operační systém programovat i ve vyšším programovacím jazyce a byl důležitý i pro přenositelnost a rozšířitelnost systému.
Jeho rozvoj a komerční implementace si vynutila jeho standardizaci. Zde vyvíjel aktivitu institut IEEE – Institute of Eletrical and Eletronics Engineers a vytvořil normu Posix, která se týká hlavně přenositelnosti a rozhraní na úrovni zdrojového kódu.
Tolik tedy k prehistorii Linuxu a k systému Unix
Linus Torvalds
Pokud by vás zajímalo, kdy začal Linux vznikat, máte zřejmě smůlu. Ani sám tvůrce Linuxu, tedy Linus Benedict Torvalds, totiž přesně neví, kdy to mohlo být, protože si to už nepamatuje a deníky si nikdy nevedl. Jediným zdrojem, který snad dokládá počátek linuxové éry, jsou tak diskuzní skupiny zabývající se problematikou operačního systému Minix, což je jeden z mála unixových klonů běžících na procesoru Intel 8086. Důkazem toho budiž zde uvedený mail, jehož odesílatelem je právě Linus. Minix napsal pan Andrew S. Tanenbaum pro své studenty jako učební pomůcku. Každý, kdo si pořídil Tanenbaumovu knihu "Operating Systems: Design and Implementation", mohl rovněž získat zdrojový kód Minixu a případně ho i poupravit. Tehdy to byla rozhodně vzácnost a věřte, že zájemců se našlo opravdu mnoho. Jedním z nich byl také Linus. Bylo mu 21 let a studoval na Helsinské univerzitě druhým rokem informatiku.
From: torvalds@klaava.Helsinki.FI (Linus Benedict Torvalds) Newsgroups: comp.os.minix Subject: What would you like to see most in minix? Summary: small poll for my new operating system Message-ID: <1991Aug25.205708.9541@klaava.Helsinki.FI> Date: 25 Aug 91 20:57:08 GMT Organization: University of Helsinki Hello everybody out there using minix - I'm doing a (free) operating system (just a hobby, won't be big and professional like gnu) for 386(486) AT clones. This has been brewing since april, and is starting to get ready. I'd like any feedback on things people like/dislike in minix, as my OS resembles it somewhat (same physical layout of the file-system (due to practical reasons) among other things). I've currently ported bash(1.08) and gcc(1.40),and things seem to work. This implies that I'll get something practical within a few months, and I'd like to know what features most people would want. Any suggestions are welcome, but I won't promise I'll implement them :-) Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi) PS. Yes - it's free of any minix code, and it has a multi-threaded fs. It is NOT protable (uses 386 task switching etc), and it probably never will support anything other than AT-harddisks, as that's all I have
Již od verze 0.11 toho Linux na svůj věk uměl poměrně hodně. Umožňoval zavádění programu do paměti na požádání (tzv. demand loading), sdílení paměti mezi procesy, obsahoval ovladač disketových mechanik a sériových portů, grafických karet a různých klávesnic. Také byl konečně nezávislý na Minixu. Ale jelikož nic není dokonalé, chyběl mu např. klasický unixovský login pro přihlášení do systému (tzn. že po zavedení systému naběhl rovnou příkazový interpret bash:-)).
Při uvolnění verze 1.0 se změnilo i číslování jader. Ty jsou až doposud číslována x.y.z , kde x je generace jádra, y subgenerace, z je pořadové číslo jádra. Lichá hodnota subgenerace vyjadřuje nestabilní sérii, sudá stabilní.
Skutečně první prakticky použitelná serie jader byla 1.2.z. Nyní již Linux podporuje desítky souborových systému, stovky hardwarových zařízení a funguje na mnoha platformách. Setkáme se s ním od kapesních počítaču, přes mobily až po víceprosesorové a superskalární systémy. Slyšel jsem o i jeho použití jako srdce palubního počítače moderních automobilů.
Momentálně pracuje Linus v Santa Clara a pokračuje na údržbě jádra Linuxu. Když Linus Torvalds vydával původní verzi Linuxu zdarma na Internet, netušil, že tím založí tak obrovskou vlnu nadšenců pro vývoj software, kterou už asi nic nepřekoná. Dnes pro údržbu nejen jádra Linuxu přispívá tisíce vývojářů.
Ještě si řekneme něco o systému BSD, protože tento operační systém také sehrál při vývoji Linuxu velkou roli. A to tím, že poskytl důležité nástroje, které učinily Linux populárním. Skupina BSD provedla v návrhu jádra Unixu celou řadu důležitých úprav a tím se verze BSD osamostatnila. Dnes je spousta variant systému BSD, například FreeBSD. Z jedné varianty systému BSD vychází dokonce operační systém Mac OS X. Navíc i některé síťové utility a démony v Linuxu jsou také odvozeny z původních zdrojů BSD.
Použitá Literatura:
Dokumentační projekt (pdf zdarma)
Linux v kostce (Computer Press)
Linux příručka českého uživatele (Computer Press)