Digitální televize: lepší obraz a větší výběr programů

Rozebereme si co digitální vysílání vlastně je, jaké má omezení a budoucnost a také se podíváme jaký to pro nás bude mít dopad a co můžeme již nyní...

Co je digitální televize

Jde o nový typ televizního vysílání, který umožní místo každého současného programu vysílat 4 - 5 televizních programů. A to ve výrazně lepší kvalitě. K příjmu digitální televize je potřeba tzv. set-top box - nejlevnější se v současné době prodávají zhruba za 2 tisíce korun. Zařízení se zapojí mezi anténu a televizor. Pro diváky má digitální signál přinést zásadní zlepšení příjmu, který už nebude záviset na anténě, z televizí tak zmizí šumy, sněžení či „duchové“. Diváci navíc můžou využít interaktivní služby, například grafický teletext nebo elektronický obchod. Digitální televizní vysílání by v průběhu následujících let mělo v celé Evropě nahradit současné analogové. Jednotlivé evropské země se liší v rychlosti chystaného přechodu na nový typ vysílání. Ale například ve Velké Británii už ho přijímá většina obyvatel. A třeba v německém Berlíně už bylo analogové vysílání zcela vypnuto.

Značné nejasnosti provází nástup digitálního televizního vysílání v České republice. Pravidla k předchodu na digitální vysílání by měla dát novela mediálního zákona, která má jít příští týden ke schválení do Sněmovny. Novela už prošla sněmovním výborem pro kulturu. Ten sice ukončil projednávání, ale strany se na jeho konečné podobně neshodly. Podoba upraveného zákona tak zůstává dál nejasná. V Libereckém kraji zatím není digitální vysílání vůbec, šířit jej mají České radiokomunikace a Český Telecom zprvu přes základové stanice Eurotelu. Vysílání umožní, že lidé budou moci přijímat mnohonásobně více televizních stanic, než dosud: v budoucnu by mělo být až 24 programů. Novela mediálního zákona by měla stanovit podmínky udělování licencí. Po posledním jednání kulturního výboru má možná nejblíže ke schválení ta varianta zákona, která mimo jiné předpokládá, že televize Nova a Prima získají každá po dvou programech. Z vyjádření spoluautora tohoto návrhu Ladislava Skopala (ČSSD) vyplynulo, že obě dvě televize by tak měly dostat jakýsi bonus za to, že se vzdají svých nynějších „analogových“ licencí. Poslanec Petr Pleva (ODS) ale míní, že Skopalův návrh jednak nevyhovuje nikomu a navíc nebrání tomu, aby třeba všechny digitální televize v budoucnu ovládl jediný subjekt.

Česko může mít brzy 12 televizí

Poslanci budou jednat o zákonu, který umožní vznik osmi nových televizních stanic.
Vznik dvanácti a v budoucnosti až čtyřiadvaceti televizních programů umožní přechod z dnešního analogového na digitální vysílání. Příští týden by Sněmovna mohla definitivně rozhodnout o podobě novely mediálního zákona, která pravidla přechodu na digitální vysílání stanoví. Sněmovní výbor pro kulturu už se shodl na návrhu novely zákona poslance Ladislava Skopala a ministerstva informatiky. Dalších osm programů si mezi sebe rozdělí na dvacet žadatelů o digitální licence, jakmile bude mediální zákon platit. Podle Skopalova návrhu by mělo skončit současné licenční řízení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ten, kdo získá licenci, by podle návrhu zákona, měl do 180 dnů začít vysílat. „To má zabránit spekulantům kupovat licence jen pro obchod a zároveň zbytečně dlouho blokovat program, pokud by se nedařilo vysílání rozjet,“ říká spoluautor návrhu zákona Zdeněk Duspiva. Podle Skopala mohou současné programy začít digitálně vysílat ihned, protože první takzvaný multiplex má největší pokrytí území republiky - zhruba 60 %. Než bude moci přijímat digitální signál přes devadesát procent obyvatel, potrvá současné šíření signálu. Jako mezník pro jeho vypnutí navrhují poslanci rok 2009. Je to sice o tři roky dříve než doporučuje Evropská komise, ale v souladu s plány sousedního Německa a Rakouska. S těmi je nutné spouštění digitálního vysílání televize sladit, jinak se může vysílání televizí rušit. I když má Skopalova varianta zákona zřejmě nejblíže ke schválení, očekává se ve Sněmovně ostrá polemika. Konkurenční varianty uvažují například o tom, že by každá ze současných televizí dostala celý multiplex se čtyřmi programy, kvůli čemuž by se na dvacítku žadatelů o digitální licence nedostalo. Už projednávání v kulturním výboru bylo živé, někdy až nepřehledné, poslanci se překřikovali. „Ani náměstci ministrů nechápou, o čem se hlasuje. Je tu chaos,“ komentoval to v jednu chvíli Eduard Zeman (ČSSD).

Digitální vysílání televize v Česku:

* ve hře jsou 3 takzvané multiplexy po 4 programech
* 1. multiplex získají dnešní TV: ČT 1, ČT 2, Nova, Prima
* 2. a 3. multiplex se rozdělí mezi 8 vítězů soutěže o licence
* konec současného vysílání se plánuje na rok 2009
* po roce 2009 dá stát k dispozici dalších 12 televizních kanálů
* televize Nova a Prima by měly dostat navíc po jednom programu

O digitální televizi mají lidé zájem

Každý týden v průběhu celého léta si může set top boxy od redakce MF DNES zapůjčit až dvacet čtenářů. Ti jim poté své zkušenosti s digitálním televizním vysílání sdělí a oni je zveřejní. Podrobné informace o testování jsou k dispozici i na internetu na adrese: technet.idnes.cz/digitv_test.asp. Na této adrese najdou čtenáři podrobné informace o vysílání, postupně i zkušenosti čtenářů s jeho testováním, mapy pokrytí signálem, informace o přijímačích a mnoho dalšího.

Politické neshody škodí rozšíření digitálního vysílání televize

Digitální vysílání televizního i rozhlasového signálu udělá místo i pro kanály kutilů, milovníky seriálů i teleshoppingu. „Digitální technologie umožňuje vměstnat do stejného nebo dokonce menšího prostoru více televizních programů,“ vysvětluje šéf telekomunikačního úřadu David Stádník, který by měl mít na starosti technickou stránku věci, tedy jak se k lidem signál dostane. V první chvíli by se do volného éteru mělo vypustit až dvanáct plnohodnotných programů. „Plnohodnotných znamená, že budou ve vysoké kvalitě a schopné interaktivních pořadů, což znamená třeba aktivní účast diváka na televizních soutěžích nebo hlasování,“ říká Leoš Pohl, jeden ze zástupců experimentálně spuštěného vysílání digitální televize Czech Digital Group. „Ale vměstnat se jich tam dá i víc, třeba šest,“ dodává. Takový počet kanálů však bude možné jen sledovat, nikoliv do nich aktivně zasahovat.

Více programů nebo nic

Proč ještě dnes televize digitálně nevysílají? Jedni tvrdí, že není vhodná legislativa, druzí, že není zájem. „Zájem se ale musí vytvořit. Lidé si něco takového sami o sobě pořídí, jen když bude pestřejší nabídka,“ míní členka Rady České televize Zdena Hůlová. Kamenem úrazu je, že novela takzvaného vysílacího zákona má tři podoby, které se za poslední dobu ani trochu nesblížily. Rozhoduje se o tom, zda soukromé televize Nova a Prima mají dostat také celý jeden multiplex se čtyřmi programy - jako už to má Česká televize - nebo jen jeden až dva kanály navíc. Přitom dalších zájemců o licence na jednotlivé kanály je dost. Pokud by se poslanci, kteří by mohli mít novelu zákona na stole při červnovém zasedání, rozhodli udělit licence stávajícím televizím, musí zároveň stanovit datum vypnutí současného analogového šíření televizního signálu. Stanovení takového data je další problém, dnes už zpolitizovaný. Ať už určí datum jakékoliv, do roku 2012 to udělat Česko musí stejně jako ostatní členské státy Unie.

Nových televizí je dost

Zájemců o televizní vysílání je dost. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání si minulý týden poslechla projekty zatím jen části z nich pro jeden multiplex. O jeho čtyři programy soutěží 23 uchazečů. Mezi nimi jsou nejen projekty současných televizí Prima a Nova, ale i řada nováčků. Jen samotná Nova je připravena zaplnit celý multiplex zpravodajským, sportovním, seriálovým a filmovým kanálem. Hudební kanály zastupuje člen mediální skupiny MAFRA, mateřské společnosti MF DNES, televize Óčko, která už běží na rozvodech kabelových televizí a projekt doposud rozhlasové Evropy 2 s názvem TE2. Z dílny jejího majitele, francouzského koncernu Lagardere, je televize TF1, která se chce zaměřit na aktivní ženy v nižším a středním věku. Lagardere je připraven podle dřívějších prohlášení investovat do projektů digitálních televizí necelou miliardu korun. Právě finance jsou dalším kamenem úrazu. Novým televizím nestačí jen nadšení, musí se i uživit. Podle odborníků se reklamní trh výrazně nezvětší a o necelých devět miliard z reklamy se bude muset dělit více firem. Nakonec tedy všech dvanáct programů nebude zdarma, některé budou placené stejně jako u kabelových televizí. A ty už chystají nabídky, aby konkurovaly i digitální televizi.

Svou televizi chce téměř dvacítka firem

Ať poslanci zvolí variantu dvanácti různých televizních programů, nebo pouhých klonů těch dnešních, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání už viděla na dvacet návrhů zájemců o vysílání. Do září chce rozhodnout, komu licence udělí. Kromě současných komerčních televizí Nova a Prima, které se ucházejí o licence pro další tématicky nazvané kanály Nova News, Nova Seriál, Nova Sport, Nova Film a Prima Klub, a čtyř kanálů veřejnoprávní České televize je ještě dalších patnáct vážných zájemců o digitální vysílání. Některé z nich už je možné vidět v sítích kabelových televizí nebo dodávají regionální zpravodajství současným stanicím. Někteří z malých uchazečů už sázejí i na známé televizní tváře. „Například Slávek Boura a Markéta Mayerová otevřou velkou seznamovací kancelář a provedou diváky galerií úspěšných podnikatelů,“ říká Kateřina Fričová o své televizi TOP TV. V televizi o počasí Meteo TV zase mají diváci možnost sledovat kromě aktuálních družicových snímků i věci související. „Ve studiu se vystřídají i odborníci z příbuzných oborů například dopravy nebo ochrany životního prostředí či medicíny,“ vysvětluje Stanislav Kračmer ze společnosti Meteopress.

V Praze už lze v digitálním vysílání sledovat i ČT 24

Počet lidí, kteří sledují televizní programy prostřednictvím zkušebního digitálního vysílání, v posledních měsících výrazně stoupl. V Praze a Středočeském kraji ho odborníci odhadují už na více než deset tisíc domácností. Zájem o digitální vysílání začal stoupat nejen díky vyšší kvalitě obrazu než u klasického analogového vysílání, ale i díky rozšiřující se nabídce programů. Zatímco před pěti lety, kdy pražské vysílače začaly digitální signál šířit, šlo jeho prostřednictvím zachytit pouze základní programy, dnes už tu kromě ČT 1, ČT 2, Novy a Primy vysílá také TV PRAHA, Óčko a nově i zmíněná ČT 24. O mimořádném zájmu o digitální vysílání svědčí i počet lidí, kteří se přihlásili do akce MF DNES a iDnes „Testujeme digitální televizi“. V rámci této akce budeme v průběhu celého léta ve spolupráci s firmou DVBTshop.net zapůjčovat vylosovaným čtenářům set top boxy - zařízení umožňující příjem digitální televize. Zájem o tuto akci už projevily stovky lidí z Prahy a středních Čech. Někteří z nich už minulý týden zařízení obdrželi. A také už se podělili o první zkušenosti. Například rodina z Libušína u Kladna měla s příjmem klasického analogového signálu potíže. Díky zapůjčenému digitálnímu přijímači se kvalita obrazu dvojnásobně zlepšila a přibyly tři nové programy. O zakoupení přístroje však zatím tato rodina neuvažuje, protože jde pouze o zkušební vysílání. „Každopádně jsem byl mile překvapen ostrostí obrazu,“ říká muž, který si zařízení od MF DNES zapůjčil. Ale další muž, z pražské Zbraslavi, který si také zařízení zapůjčil, už je rozhodnut, že si je koupí. „Zlepšila se mi kvalita vysílání i výběr programů,“ říká. Technickou kvalitu příjmu signálu označil plným počtem bodů. Díky digitálnímu televiznímu vysílání, které by se naostro v celé republice mělo rozjet v nejbližších letech, budou moci lidé přijímat zpočátku dvanáct, následně až 24 televizních programů. To vše díky set top boxu, který lze v současné době pořídit už za částku okolo dvou tisíc korun.

Digitální televize bude od podzimu i v Brně

Krásný televizní obraz kdekoliv na jihu Moravy, perfektní zvuk a osm programů. To všechno zdarma. Utopie? Pozemní digitální vysílání, které takové výhody Jihomoravanům přinese, by se mělo rozběhnout na konci roku.

Pozemní digitální vysílání, které zatím běží zkušebně jen v Praze a okolí, by mohli možná už od září přijímat i Brňané, do zbytku kraje by se signál měl rozšířit do konce roku. „Zatím ještě chybí legislativa, nejsou rozděleny jednotlivé kanály a je nutné vybudovat vysílače,“ uvedl k celorepublikové situaci Petr Buchta z Českých radiokomunikací. Právě tato firma bude pokrývat signálem většinu obyvatel jižní Moravy. Celkem budou na trhu působit tři společnosti. Jižní Morava má situaci usnadněnou a budování vysílačů ji nemusí trápit - na digitální vysílání je už jeden připraven na brněnských Hádech, v krátké době by měl být zprovozněn i vysílač v Barvičově ulici a na Pálavě.

Stačí pokojová anténa

Právě v okolí vysílačů bude možné chytit digitální signál nejsnadněji. Jak uvedl Tomáš Přikryl z Českých radiokomunikací, v jejich blízkosti bude stačit i malá pokojová anténa. Na rozdíl od současného analogového vysílání budou lidé moci přijímat osm televizních programů v perfektní kvalitě. „Různá rušení, dvojí obraz nebo takzvaní duchové při digitálním vysílání nehrozí,“ prohlásil Radek Kovařík ze společnosti Omko, která se zabývá prodejem elektroniky. Kvalita obrazu není závislá ani na síle signálu. „Pro příjem stačí i slabý signál,“ potvrdil Tomáš Přikryl.

Vlastní kino za dva tisíce

Pozemní digitální vysílání je zdarma, divák platí jen obvyklé poplatky za veřejnoprávní televizi. Aby mohl digitální signál přijímat, musí si koupit speciální přístroj, takzvaný set top box. „Nejlevnější stojí kolem dvou tisíc, ty lepší, které divákovi umožňují zasahovat do skladby programů a určovat si, co a jak chce vidět, přijdou asi na šest tisíc,“ řekl Petr Buchta. Ceny jdou přitom stále dolů. „Před pěti lety stál ten nejlevnější set top box dvacet tisíc a ten interaktivní tři sta tisíc,“ přiblížil Buchta, jak se ceny přístroje vyvíjejí. Koupený přístroj stačí připojit k televizi. „Set top box lze připojit i k velmi starým typům televizorů, stačí i obyčejný vývod na anténu,“ řekl Radek Kovařík. Pořídit se dá i přenosný set top box nebo třeba zařízení umožňující příjem digitálního signálu přes počítač. Dalším závažím na miskách vah ve prospěch digitálního příjmu by mohl být i takzvaný superteletext. Ten by měl nabízet i v „základním provedení“ informace podobné dnešnímu teletextu. Odpadne ale čekání na načítání stránek a zlepší se vzhled a čitelnost. „Dnes je teletext udělán tak, aby zabíral co nejméně místa v signálu,“ popsal pro laiky Tomáš Přikryl.

Jih Moravy má nejlepší pokrytí

Lidé, kteří nechtějí investovat dva tisíce do set top boxů, se zatím nemusejí obávat, že by přišli o současné vysílání. To zůstane na stávajících kanálech zachováno a firmy je budou omezovat jen velmi pozvolna. „Aby se mohlo zrušit analogové vysílání, musí být pokrytí digitálním signálem stoprocentní,“ vysvětlil Petr Buchta. Právě jih Moravy by mohl být prvním krajem, kde budou technici analogové vysílání rušit. „Pokrytí jižní Moravy bude téměř stoprocentní hned po spuštění vysílání,“ prohlásil Buchta. Průměrně přitom bude digitální signál v začátcích dostupný jen pro třiasedmdesát procent obyvatel České republiky.

Od poloviny května se mohou techničtí fandové na Ostravsku těšit na novinku. Společnost B Plus TV obdržela povolení šířit televizní digitální vysílání ve standardu DVB-T a začíná jej vysílat na 28. kanále z vysílače v Klimkovicích. „Budeme vysílat čtyři dny v týdnu program klimkovické televize Local TV Plus, která má tři hodiny denně vlastní program, jinak přebírá kanál TA3,“ řekl Rastislav Kotala, ředitel B Plus T.