Správně si vybrat programovací jazyk a vývojové prostředí není nikdy jednoduché. Podíváme se na menší výčet některých programovacích jazyků, budoucí trendy a jejich náročnost...

Vsoučasné době se největší oblibě těší programovací jazyk C++. Je nezávislý na platformě a poskytuje dokonalé možnosti, jak ovlivnit fungování výsledného programu. Než zvládnete všechny přednosti objektového přístupu, chvíli to potrvá, ale poté budete mít v rukou mocný nástroj. Přestože by se mohlo zdát, že s uvedením nového jazyka C#, který z C++ ve velké míře vychází, přestanou velcí programátoři vývojových nástrojů tento jazyk podporovat, není tomu tak. Počáteční euforie okolo .NET a jazyka C# upadá a programátoři se pomalu vracejí k osvědčeným metodám práce s jazykem C++. Ten samozřejmě také můžete využít i k tvorbě .NET aplikací.

C++ je sázka na jistotu

Chcete-li začít s tvorbou programů v C++, nemusíte si kupovat komerční nástroje. Stačí vám například Dev-C++ (s jehož pomocí se zde učí také programovat jazyk C++) a můžete začít bez obav programovat. Lze jej rozšířit o celou řadu dalších balíčku (např. wxWidgets, které lze použít k vývoji programů určených jak pro Windows, tak i pro Linux (AVG, 602SQL)). Zajímavým řešením jsou nyní nově uvolněné Express edice vývojových nástrojů od Microsoftu - můžete je zdarma používat bez omezení. C++ podporuje také společnost Borland a její C++ Builder. V Linuxu můžete použít překladač GCC + vývojové prostředí, např. KDevelop - umožňuje vytvářet aplikace nejen pro grfické prostředí KDE.

Nezdolatelný Pascal a Open Source alternativy

Již zmíněnou společnost Borland si vybaví také příznivci programovacího jazyka Pascal, který je velmi často používán ve školách k výuce programování. Je snadný na pochopení - zápis se provádí v běžné, anglicky vedené řeči. S jeho pomocí lze tvořit i větší projekty, ale například ke psaní ovladačů není Pascal přiliš vhodný. Doba, kdy se Pascal používal v systému MS-DOS, pominula, dnes se setkáte s vývojovým prostředím Delphi. Využívá služeb Pascalu a je rozšířen o objektový přístup (Object Pascal). Delphi vám navíc dávají možnost neuvěřitelně rychle tvořit grafické rozhraní programu a vy pak jen doplníte kód události. Delphi jsou příkladnou ukázkou RAD - nástroje pro bleskový vývoj aplikací. Kromě placených verzí jsou Delphi šířeny i ve verzi Personal, která je zdarma, ale nelze stáhnout přímo z webu Microsoftu - musíte získat instalační CD, které vám na vyžádání společnost zašle a vy si jej pakt aktivujete přes internet. Jaké jsou nevýhody této verze? Neobsahují podporu databází a projekty vytvořené pomocí této verze byste neměli prodávat. Pro systém Linux můžete využít prostředí Kylix od stejného výrobce - má stejné rozhraní jako Delphi a lze v něm do jisté míry použít kód psaný ve Windows. Kylix však již není zdarma. Chcete-li pracovat s Pascalem bez investic, použijte Open Source řešení v podobě jazyka FreePascal (www.freepascal.org) - jeho překladače jsou k dispozici jak pro Windows, tak i pro Linux. K FreePascalu můžete použít rovněž OpenSource vývojové prostředí - Lazarus - ten se velmi podobá Delphi a je zdarma jak pro Windows, tak pro Linux.

Java a ty ostatní

Jedním z významějších jazyků pro vývoj desktopových aplikcí je Java. Existuje nespočet různých nástrojů pro práci s Javou, počínaje prostředím NetBeans - zdarma pro nekomerční použití a různými pomůckami pro příkazový řádek.konče Java je velice rozšířený a multiplatformní prostředek pro tvorbu programů a navíc se ji lze snadno naučit. Její nevýhodou jsou vyšší nároky na výkon počítače. Na druhou stranu, co jednou napíšete a přeložíte, to pustíte na jakékoliv platformě. Java totiž není kompilována přímo do strojového kódu počítače, ale do kódu, jemuž rozumí tzv. JVM (Java Virtual Machine). JVM je virtuální počítač, který pak zajišťuje běh vašeho programu na konkrétní platformě. Například k Windows je dodáván JVM od Microsoftu (viz problém s verzí XP a JVM), ale můžete si nainstalovat i alternativu - od společnosti SUN, která se stará o standard Javy.

Rychle, snadno a pro web

Především uživatelé Linuxu znají další programovací jazyky, určené především ke tvorbě jednodušších i rozsáhlejších scriptů pro příkazový řádek - Python a Perl. Mezi méně znalými programátory panuje přesvědčení, že nelze s pomocí těchto jazyků vytvořit běžný program s okny, tlačítky a dalšími grafickými prvky. To je samozřejmě omyl. Podobně jako jsou u ostatních programovacích jazyků k dispozici knihovny umožňující tvorbu grafických aplikací (MFC, VCL, wxWidgets...), tak jsou k dispozici i pro tyto dva. Z těch nejznámějších se můžete setkat například s wxPythonem a wxPerlem.

Málokdo možná tuší, že programy s grafickým rozhraním lze vytvořit i pomocí PHP, který se tak částečně osvobozuje od nutnoti spolupráce s webovým serverem. PHP-GTK je rozšířením tohoto jazyka, které nabízí velmi podobné použití jako knihovny GTK+ (použité např. u editoru Gimp). Dovedete-li tedy pracovat s PHP, můžete s využitím tohoto objektově orientovaného rozšíření začít psát běžné aplikace

Ať už si vyberete jakýkoliv programovací jazyk a vývojové prostředí, pamatujte, že jsou tak dobré, jako vaše schopnost je plně využít. Je sice dobré umět několik programovacích jazyků, minimálně jeden se však naučte do hloubky.