TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Začali jste přemýšlet, že by se hodil redakční systém? Nevíte, co vám to přinese? Při psaní e-zine či blogu je redakční systém jednou z nejdůležitějších součástí, na které se dá stavět.
Spousta dnešních webů je tvořena jednotlivými stránkami psanými v HTML, případně XHTML. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se nejednalo o velmi rozsáhlé portály. Přináší to mnoho komplikací nejenom pro tvůrce webu, který všechny soubory nahrává do prostoru pomocí FTP, kde tak nastává chaos. Ano, inteligent zvládne chaos, ale proč by namáhal své buňky a všechen svůj čas trávil nad hledáním jednotlivých souborů, když tento čas může využít daleko přínosnějším způsobem. Například věnování se rozvoji obsahu. Pro pohodlnou správu obsahu je třeba použít redakční systém nebo také CMS (content management system - systém pro správu obsahu).
V kostce, co to tedy je ten redakční systém. Základní definice redakčního systému by mohla znít následovně: Internetová služba provozovaná na serveru za pomoci skriptovacích jazyků a databází za účelem zjednodušit funkci konkrétního systému, případně dozvědět se více o návštěvnících daného webu. Ne druhořadou funkcí je jistě i zpříjemnění pobytu návštěvníkům, kteří mohou pomocí systému diskutovat a jinak se interaktivně zapojovat do dění, čímž pomáhají ve vývoji portálu. Lze tedy říci, že se redakční systém hodí pro každý web, který je častěji aktualizován, tedy jedná se o blogy, e-zine, firemní stránky... Celkově největší uplatnění najde v prvních dvou případech, kdy se obvykle jedná o opravdu velice časté doplňování.
Základní rozdělení
Systémy můžeme rozčlenit na systémy jednoduššího a složitějšího charakteru. Každý najde uplatnění jinde, přitom je nelze zaměňovat, snad až na použítí složitého systému tam, kde by se hodil více jednoduchý, ale obecně to víc využijí spíše lidé, co si se systémem hodně "hrají". Je to zejména kvůli tomu, že pro správné používání a všemožnou úpravu potřebujeme znát jádro redakčního systému. To je pochopitelně různě složité, dle složitosti systému samotného. Do jednoduchých řadíme ty systémy, které obsahují základní funkce, jako je možnost přidávání příspěvků jedním nebo více autory (kteří mají stejná uživatelská práva), možnost přidávat komentáře jednotlivými čtenáři (a to buď zaregistrovanými či nikoli), případně může obsahovat i ankety a statistiky uživatelů. Zato složitější systém je již dělán pro více uživatelskou redakci s přesně definovanými (rozdělenými) právy (tedy vztah šéfredaktor, redaktor, autor, korektor, správce tabulek atd.). Dále může obsahovat reklamní systém a další drobnosti, jako je hodnocení článků, vnitřní komunikace mezi členy redakce (zde je ale sporné označení za drobnost, nicméně to není šibeniční podmínka), detailní statistika (asi to samé jako u komunikace), a systém novinek (tedy jakýchsi bleskovek). Složitější systém se hodí zejména pro správu velkých e-zine, kde píší jednotliví autoři mnoho článků za měsíc a existuje jeden šéfredaktor, který koriguje všechny články. Tak tomu je především na hodně velkých serverech, např. na serverech Lupa, Měšec, Živě, Peníze apod.
Platformy, na kterých systémy fungují
Z čeho se skládá redakční systém již víme, nyní se podíváme na zoubek technologiím, ve kterých jsou tyto systémy naprogramovány. Jednotlivých jazyků je velké množství, nejvíce systémů lze však sehnat ve dvou stěžejních – PHP a ASP.NET. Řekněme si nejprve něco k PHP. Je to jazyk vyvíjený bez základního cíle vydělat peníze, obvykle provozovaný na GNU/Linuxu. Nejvíce open source redakčních produktů nalezneme právě v něm. Nejčastěji se používá s databází MySQL. Jeho obvyklé využití jsou menší weby, ale existují i některé větší psané v tomto jazyce. Druhým je ASP.NET od společnosti Microsoft. Jak jste se jistě dovtípili, je v něm psáno více velkých webů, zejména proto, že je robustnější než PHP, nejsou však výjimky ani menší prezentace. Nevýhodou je nižší dostupnost hostingu v porovnání s PHP a taky vyšší ceny, což je již podmíněno nákupem operačního systému, jehož cena se pohybuje v řádu desetitisíců korun. Volbou jazyka, ve kterém je systém napsaný, si musí každý projít sám, pokud ovšem budete chtít pomoci a neoplýváte zrovna znalostí anglického jazyka, jistě najdete více česky (slovensky) mluvících programátorů pracujících v PHP, než v ASP.NET, což je zapříčiněno tím, že programátoři ASP.NET jsou spíš profesionálové než nadšenci, kteří velmi často vysedávají na diskuzních fórech a radí s problémy méně znalým uživatelům.
Na co si dát ještě pozor
Pokud, jako naznalý daného programovacího jazyka, ve kterém je vámi vybraný redakční systém napsaný, se pustíte do publicistické, autorské a jiné činnosti, po čase se začnete tento jazyk učit (samozřejmě za předpokladu, že projekt povedete vy + možno pár vašich přátel, nikoli obrovská redakce). Budete si svůj systém chtít poupravit k obrazu svému tak, aby více odpovídal vašim nárokům. Tady je základní kámen úrazu, systém musí mít přehledný a nejlépe také okomentovaný kód, aby se v něm ani začínající programátor neztratil. Musíme tedy tento fakt brát jako další základní kritérium při výběru správného systému. Jelikož to nelze ve stádiu neznalosti posoudit, budeme odkázáni na různá fóra a recenze napsané o daném systému. Nejlepší je si najít uživatele daného systému a zeptat se ho na některá úskalí.
Na závěr vám chci ještě popřát mnoho štěstí při psaní vašeho blogu, či e-zine a hlavně správně zvolený systém...
