Turbo Pascal - 8. lekce
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu

Turbo Pascal - 8. lekceTurbo Pascal - 8. lekce

 

Turbo Pascal - 8. lekce

Google       Google       20. 12. 2005       38 134×

Další zajímavou látkou a velmi užitečnou jsou takzvané podprogramy. Dnes se je tedy naučíme používat.

Podprogramy slouží především ke zjednodušení a zkrácení výsledného zdrojového kódu. Programátor může napsat část programu pouze jednou a opakovaně vložit do programu, kolikrát bude chtít, pouze jedním řádkem.

Pascal rozeznává dva druhy podprogramů:

  • Procedury
  • Funkce
  • Procedura je posloupnost příkazů, která se vyvolá příkazem, který je vlastně název procedury.
    Funkce je výraz, který má vypočítat určitou hodnotu.

    Velmi důležité při podprogramech je rozdělit si proměnné. Proměnné rozlišujeme na Globální a Lokální

    Globální proměnné jsou deklarované pro celý zdrojový kód a můžete je použít v jakékoli části programu.

    Lokální proměnné se deklarují v deklarační části libovolného podprogramu a platí pouze pro ten podprogram, tzn. nelze je použít jinde ve zdrojovém kódu.

    Z toho vyplývá, že pokud deklarujeme v podprogramu proměnnou např. ,,cislo" nemůžeme ji vyvolat v hlavní výkonné části programu, ale pouze v podprogramu. Uveďme si příklad:

    
    Program podprogramy;
    uses crt;
    var globalni:integer;  (*Deklarace globalni promenne*)
    Procedure vypis;    (*Definice procedury*)
    var lokalni:integer;  (*Deklarace lokalni promenne*)
      begin
        lokalni:=10;    (*Prirazeni hodnoty lokalni promenne*)
        writeln(lokalni);   (*Vypis lokalni promenne*)
      end;
    begin
      clrscr;
      globalni:=11;  (*Prirazeni hodnoty globalni promenne*)
      writeln(globalni); (*Vypis globalni promenne*)
      writeln(lokalni);  (*Chyba v programu*)
      vypis;  (*Vyvolani procedury*)
      readkey;
    end.  
    

    Jak vidíte, s lokální proměnnou lze pracovat jedině v těle podprogramu, jinak kompilátor zjistí chybu programu .

    Procedura

    Procedury deklarujeme slovem Procedure na konci deklarační části. Pro proceduru si také můžeme deklarovat vlastní lokální proměnné a další položky z deklarační části. Například takto:

    
    ...
    Procedure ahoj;
    var lokalni_promenna:integer;
      begin
        writeln('Ahoj svete ',lokani_promenna);
        readkey;
      end;
    ...
    

    Takto si deklarujeme proceduru a můžeme s ní pracovat v těle samotného programu. Proceduru, jak už jsem naznačil výše, vyvoláme napsáním jejího jména. Na příkladu pochopíte:

    
    ...
    clrscr;
    writeln('Nyni provedu podprogram');
    readkey;
    ahoj;        (* Vyvolani podprogramu *)
    writeln('Podprogram se provedl muzeme pokracovat');
    readkey;
    clrscr;
    ...
    

    Jak vydíte, vyvolání procedury je velmi jednoduché. Výstup na obrazovce bude vypadat takto:

    
    Nyni provedu podprogram
    Ahoj svete 0
    Podprogram se provedl a muzeme pokracovat
    _
    

    Procedury se používají celkem často, ovšem viděl jsem i zdrojáky, kde autor nacpal vše do procedur a tělo samotného programu pak byly jen čtyři slova. Tohle bych osobně nedoporučoval. Procedury slouží hlavně ke sjednocení hodně příkazů, které v programu často používáme.

    Funkce

    Funkce je podprogram, který vypočítá jednu hodnotu určitého typu a tuto hodnotu poskytne hlavnímu programu. Funkce se definuje, stejně jako procedura, na konci deklarační části programu: Function Jmeno (vstupni parametry): Typ vysledku

    Ve funkci si také můžete deklarovat lokální proměnné a pracovat s nimi pouze v rámci té funkce. Každá funkce musí končit příkazem přiřazení, kde přiřadíme funkci výslednou hodnotu.

    Jelikož je to látka vcelku těžká, ukážeme si to na praktickém příkladu. Vyrobíme si program, který nám bude počítat dvojnásobky čísla, které zadáme. Nejprve si tedy deklarujeme hlavičku programu:

    
    Program dvojnasobky;
    uses crt;   (* Pripojeni knihovny *)
    var i:integer;  (* Deklarace globalni promenne *)
    

    Nyní přidáme definici funkce:

    
    Program dvojnasobky;
    uses crt;
    var i:integer;
    
    function pocitani(cislo:integer):integer;  (* Definice funkce *)
      begin
        writeln(cislo);
        while cislo<=100 do
          begin
            cislo:=cislo*2;    (* Telo funkce *)
            writeln(cislo);
          end;
       writeln;
       write('Vysledek je: ',cislo);
       pocitani:=cislo;   (* Prirazeni funkci hodnoty *)
      end;
    

    A nakonec samozřejmě tělo samotného programu:

    
    Program dvojnasobky;
    uses crt;      (* Pripojeni knihovny *)
    var i:integer;     (* Deklarace globalni promenne *)
    
    function pocitani(cislo:integer):integer;(* Definice funkce *)
      begin
        writeln(cislo);
        while cislo<=100 do
          begin
            cislo:=cislo*2;      (* Telo funkce *)
            writeln(cislo);
          end;
       writeln;
       write('Vysledek je: ',cislo);
       pocitani:=cislo;    (* Prirazeni funkci hodnoty *)
      end;
    
    Begin
      clrscr;
      pocitani(2);  (* Vyvolani funkce *)
      readkey;
    end.
    

    Z definice funkce tedy vyčteme, že zadání od uživatele bude proměnná ,,cislo" a proměnná i výsledek celé funkce bude typu integer. Dále je výkonné tělo funkce, kde se provádí co nadefinujete. Posledním příkazem přidělíme funkci konečnou hodnotu, která se vrátí k uživateli. Následuje samotný program, ve kterém jsme názvem funkci vyvolali. V závorce za názvem je vámi zadaná (vstupní) hodnota pro funkci. V tomto případě číslo, jehož dvojnásobky chcete ukázat.
    Pokud byste tedy měli nadefinovanou funkci např. takhle: function pocitani(cislo,cislo2,cislo3:integer):integer;, potom by muselo vyvolání funkce vypadat např. takto: pocitani(20,50,36)

    Učení podprogramů není lehká látka, ale velmi užitečná. Podprogramy ušetří programátorovi jak čas, tak řádky zdrojového kódu. Nic se ale nemá přehánět!

    Domácí úkol

    Tentokrát mi odevzdáte dva programy. Chci abyste si vymysleli vlastní programy ve kterých využijete proceduru a ve druhém funkci. Známkuji hlavně dobrý nápad. Koukejte na to, co dnes lidi baví a o co se zajímají, vytvořte nějaký program do školy nebo cokoli, ale hlavně ať to má nápad.

    ×Odeslání článku na tvůj Kindle

    Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
    Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

    E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

    TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

    Tagy:
    Hlasování bylo ukončeno    
    0 hlasů
    Google
    Autor programuje v Pascalu.

    Nové články

    Obrázek ke článku Stavebnice umělé inteligence 1

    Stavebnice umělé inteligence 1

    Článek popisuje první část stavebnice umělé inteligence. Obsahuje lineární a plošnou optimalizaci.  Demo verzi je možné použít pro výuku i zájmovou činnost. Profesionální verze je určena pro vývojáře, kteří chtějí integrovat popsané moduly do svých systémů.

    Obrázek ke článku Hybridní inteligentní systémy 2

    Hybridní inteligentní systémy 2

    V technické praxi využíváme často kombinaci různých disciplín umělé inteligence a klasických výpočtů. Takovým systémům říkáme hybridní systémy. V tomto článku se zmíním o určitém typu hybridního systému, který je užitečný ve velmi složitých výrobních procesech.

    Obrázek ke článku Jak vést kvalitně tým v IT oboru: Naprogramujte si ty správné manažerské kvality

    Jak vést kvalitně tým v IT oboru: Naprogramujte si ty správné manažerské kvality

    Vedení týmu v oboru informačních technologií se nijak zvlášť neliší od jiných oborů. Přesto však IT manažeři čelí výzvě v podobě velmi rychlého rozvoje a tím i rostoucími nároky na své lidi. Udržet pozornost, motivaci a efektivitu týmu vyžaduje opravdu pevné manažerské základy a zároveň otevřenost a flexibilitu pro stále nové výzvy.

    Obrázek ke článku Síla týmů se na home office může vytrácet. Odborníci radí, jak z pracovních omezení vytěžit maximum

    Síla týmů se na home office může vytrácet. Odborníci radí, jak z pracovních omezení vytěžit maximum

    Za poslední rok se podoba práce zaměstnanců změnila k nepoznání. Především plošné zavedení home office, které mělo být zpočátku jen dočasným opatřením, je pro mnohé už více než rok každodenní realitou. Co ale dělat, když se při práci z domova ztrácí motivace, zaměstnanci přestávají komunikovat a dříve fungující tým se rozpadá na skupinu solitérů? Odborníci na personalistiku dali dohromady několik rad, jak udržet tým v chodu, i když pracovní podmínky nejsou ideální.

    Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032024 Programujte.com
    Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý