Vzhůru za vzděláním

Jistě máte každý své cíle – ať už jsou jakékoliv. Někdo z vás by se možná chtěl stát programátorem, uznávaným grafikem či webdesignérem. Jak ale probíhá tato dlouhá cesta? V následujícím článku bych vás chtěl seznámit s touto cestou, možnými problémy, na¨co byste se měli připravit a čemu se naopak vyhnout. Nejsem žádným profesionálem, nespadám ani do jedné z výše uvedených kategorií, ale měl jsem stejné cíle, ne-li sny, a snažil jsem se jich za každou cenu dosáhnout. Proto bych se s vámi chtěl podělit o nasbírané zkušenosti a ukázat, že cesta ke zdánlivě blízkému cíli může být zatraceně dlouhá a zda-li existují zkratky. Článek vychází z vlastních zkušeností.

Bylo mi 15 let. Jako každý jsem i já měl své cíle a jednen z nich byl celkem prostý – chtěl jsem být právě programátorem Illusion Softworks. Na jejich internetových stránkách jsem našel požadované nároky na tento post a jednoduše jsem se začal učit, co bylo třeba. Jedním z předpokladů byla znalost C++. Já byl tehdy naivní – ono umět C++ je věc jedna a umět ho efektivně a důmyslně aplikovat je věc druhá. Později (za několik let) jsem poznal, že mě to vlastně ani nebaví a co hůře – přestaly mě bavit hry (což je samozřejmě jedním ze základních požadavků), a tak léta dřiny byla ta-tam. To k tomu patří. Ale pojďme k tématu – v tomto článku vás nechci uvést do svého života, nýbrž dát několik rad. Nebudu se zaměřovat na specifický obor, budu psát obecně.

Základní škola – kdy mám začít?

Nejlépe je samozřejmě začít co možná nejdříve. V tomto věku vám ještě chybí notná dávka trpělivosti, ale předpoklady máte od narození – tak proč je neotestovat. Ještě bych se chtěl zmínit, že pokud nemáte v rodině vlohy k počítači či se nikdo z vašeho okolí nezajímá o počítače do hloubky, nic to neznamená a naopak, pokud všichni z rodiny či okolí jsou odborníci, neznamená to, že vy budete také. Je jen na vás, čeho dosáhnete a jakou si určíte pomyslnou čáru. Vraťme se ale zpět k tématu. Základní škola je ideální pro otestování vašich předpokladů a schopností. Asi na každé základní škole se učí dělat jednoduché internetové stránky. Sami tedy poznáte, zda-li vás chytne právě tvorba webu či nikoliv. Nicméně na základní škole jdete většinou již za svými cíli, pokud nějaké máte. Pokud mezi ně patřila právě tvorba internetových stránek, určitě jste ve škole místo poslouchání výkladu učitele ukazovali spolužákům, co všechno již umíte. To je jedna ze základních vlastností, které byste se měli držet na základní škole – být lepší než ostatní. Ovšem v rámci znalostí, ne chování. Tato vlastnost se vám později velmi vyplatí. Dále bych chtěl vyvést z omylu několik lidí, mimochodem mezi ně jsem patřil i já, kteří si myslí, že střední škola je všechno naučí. Nespoléhejte na to! Základní škola vám dá jen určité a velmi ořezané základy. To, co byste v budoucnu rádi dělali, se tam s největší pravděpodobností stejně učit nikdy nebudete. Proto se snažte na základní škole naučit co nejvíce a nezanedbávejte učení. Bude sice pěkné, že umíte skvěle programovat, ale pokud nejste vysloveně chytří „od pohledu“, skončíte na učilišti, kde se stěží budete učit vaši oblíbenou látku. Tímto nechci učiliště nikterak pošpiňovat, nicméně v cestě za vzděláním je třeba vyhnout se jim. Existují samozřejmě drobné výjimky. A nyní něco o vzdělání. Když se zeptáte žáka základní školy, co na to říká, bude mu to jedno. Student střední školy již něčeho dosáhnout chce a absolvent vysoké školy jde jasně za svým cílem. Kdo neuspěje na střední či vysoké škole, tvrdí, že vzdělání není stejně třeba a uplatnit se lze i bez něj. Můžete říkat, co chcete, ale bez vzdělání nemáte moc velké naděje být úspěšní. Opět – existují výjimky, ale kolik jedinců z 10 000 000 lidí v ČR se uplatní bez vzdělání? Vzdělání je potřeba a říkejte si, co chcete. Jednou to poznáte, ovšem uvědomíte si to až když bude pozdě, proto nebuďte hloupí a učte se, i když vám to k pozdějšímu životu (samotná látka) většinou k ničemu nebude. Stejně vidím některé tváře vás, které již nyní chcete přihodit komentář, že vzdělání je k ničemu a důležité je to, co člověk umí. Inu, pokud patříte do jedné ze skupin (základní škola, neúspěšný absolvent některé školy), tak vás to omlouvá. Na základní škole nemáte povětšinou k učení kladný vztah, já ho taky neměl. Nicméně radím vám dobře, dbejte na své vzdělání. Nebudete později litovat. Dalším argumentem neúspěšného absolventa vysoké školy bývá dálkové studium. Ano, můžete, ale budete? Jedna věc je chtít a druhá dělat. Najednou se blíží konec základní školy a přechází na vás velké břímě – rozhodnutí, kde dále pokračovat.

Střední škola – Pánové! (Dámy!)

Nejprve se vraťme k výběru střední školy. Jelikož jsem již měl nespočet rozhovorů na toto téma, vím, že hlavním cílem pro člověka je jít na střední školu, která by ho bavila, kde by ho učili to, co on považuje za důležité a hlavním cílem rodičů je štěstí dětí a hlavně „aby se někam dostal“. Jelikož naši drazí páni, jež „vládnou“ naší zemi, odsouhlasili nesmyslný zákon ohledně přihlášek, naskýtá se vskutku dramatické rozhodnutí, kam podat přihlášku. Jít tam, kde vím, že mě vezmou bez přijímaček či mám velkou šanci uspět, nebo to risknout a dělat přijímací zkoušku? Dříve to bylo jednodušší – na prvním místě vysněná škola, na druhém záchranná škola. Ale jak se rozhodnout dnes? Musíte si uvědomit jednu zásadní věc a dle toho se zařídit. Tam, kde berou bez přijímaček do vcelku velkého průměru se nachází za dveřmi škola, která nebude příliš náročná, kde nebude prvotřídní a moderní vybavení, a „prolézt“ by jí měl každý. Na druhém břehu škola, kde byste museli dělat přijímačky – moderní vybavení, výborný přístup k žákům, multimediální knihovna, mnohem širší možnosti než na škole za „řekou“. Měl jsem možnost si projít několik středních škol, a tak vím, o čem mluvím. Spravedlnosti bude učiněno za dost při státních zkouškách. Nakolik je tato zkouška potřebná a účelná nechávám na vás. A abych nemluvil do větru, vystudoval jsem Střední průmyslovou školu ve Zlíně – počítačové CAD/CAM systémy. Tato škola se řadí do skupiny druhé, tedy moderní škola. Při výběru střední školy se určitě nezapomeňte podívat na nabízené obory a hlavně předměty, které jsou vyučovány na daném oboru. Zaměření oboru neřekne o samotných hodinách téměř nic, kdežto po shlédnutí předmětů již máte jistý malý obrázek. Nicméně určitě využijte Dne otevřených dveří! Samozřejmě vám učitelé každé školy na nich řeknou, jakou že mají super školu. Neberte to příliš vážně a už určitě ne to, že letos dostanou od státu X miliónů, za které nakoupí nové vybavení. Povětšinou plané řeči a pokud ty peníze opravdu dostanou, vy už na té škole studovat nebudete. Moje rada zní – kdo na to má, ať jde na kvalitní školu, kdo ne, může jít alespoň na tu druhou. Chtěl bych ještě jednou zmínit, že nikterak neshledávám učiliště jako špatné či nevhodné školy, nicméně zde mluvím se zaměřením na informatiku, která na učilištích není jaksi vyučována. No a pokud se podíváte na pracovní pozice v oblasti IT, povětšinou jsou mezi hlavními požadavky minimálně střední škola s maturitou či vysoká škola. Pokud vaši rodiče tkví na škole „po rodinné tradici“ nebo vám již vybrali školu, o které se domnívají, že je pro vás nejlepší, zkuste si s nimi na chvíli sednout a promluvit jim do duše, že opravdu máte jiné sny, jiné cíle a že určitě nechtějí být zodpovědní za to, že budete později v životě nešťastní. Pokud jsou rozumní, pochopí, pokud trvají na svém, zkuste hledat podporu u někoho jiného – tety, strýce, babičky, příbuzných.

No, jakmile máte školu vybranou, nezbývá než ji úspěšně absolvovat. Jedna věc je ale se na střední školu dostat a druhá udržet. Pokud se začnete flákat, kazíte si život sami. Život je ve vašich rukou a je na vás a jen na vás, jak s ním naložíte.

Vysoká škola – život studenta

Vysoká škola se úplně liší od všech předchozích škol, a to docházkou. Samozřejmě i mírou předávaných informací, nicméně je to jen další úroveň vzdělání. Na vysoké škole nemáte povinnou docházku – místo hodin jsou přednášky, semináře a cvičení (tzv. cvíka). Přednášky jsou nepovinné, cvičení naopak většinou povinné. Je tedy na vás, jak často budete školu navštěvovat a co si z ní odnesete. Ovšem na vysoké škole poznáváte sami sebe, učíte se trpělivosti, dochvilnosti a celkově se z vás stává postupně jiný člověk –kluk dospívá v muže a holka v ženu. Ne po fyzické stránce, ale po té psychické. Nemyslím tím pubertu ani změny v chování, ale jistou zodpovědnost, která se na vás hrne ze všech stran. Při výběru vysoké školy se již opravdu rozhodujete vy sami. Vysoká škola je tu od toho, aby vám poskytla zázemí pro vaše cíle, kvalitní vzdělání pro vaši profesi a přístup k cenným informacím. Ovšem nečekejte, že se opět na vysoké škole naučíte vše podrobně. Vše je probíráno velmi svižně, i když do hloubky. Vstřebávaných informací jsou opravdu kvanta. Ale opět zde platí to, co na střední škole. Jsou školy jednosušší a složitější. Opět zde platí všechna pro a proti, mohl bych napsat, co si o několika školách myslím, ale každý máme jiný názor a nechci několik lidí urazit. Vysoká škola tedy poskytuje velmi kvalitní základy pro to, čemu se chcete v budoucnu věnovat a je na vás, jak si svoje obzory v průběhu studia rozšíříte. Další odlišnost na VŠ je ta, že skladbu předmětů si povětšinou volíte sami. Tedy opravdu si vybíráte to, co vás zajímá. Samozřejmostí jsou nějaké povinné předměty, u informatiky povětšinou matematika, algebra, obecně informatika. Další předměty záleží na vašem výběru – zaměření.

Tečka

Co říci na závěr? Učte se, užívejte si života a množte se :).

Autor vystudoval Střední průmyslovou školu ve Zlíně – obor počítačové CAD/CAM systémy, nyní je studentem Masarykovy univerzity v Brně – obor Aplikovaná informatika, specializace grafický design a bezpečnost informačních technologií. Dále poskytuje poradenství se zaměřením na vztahy a vzdělání dospívajících.