Na žádost některých pokočilých uživatelů Photoshopu jsem se rozhodl předčasně vydat seriál webdesign, ve kterém se nejen naučíte, jak pracovat s webovou grafikou, ale také se naučíte vidět černobíle - tak, jak stránky vidí někteří uživatelé internetu...
Jak se může některým chybně zdát, že práce webdesignera je „pouze“ poskládat obrázky do sebe tak, aby vypadaly jako web, tak vás pravděpodobně zklamu.
Webdesigner si na svoje ramena musí vzít ohled jak na zrakově postižené, kteří nemusí vnímat všechny barvy, tak i na extrémně náročné návštěvníky, kteří najdou chybu ve všem. Toto je pouze jeden aspekt z mnoha dalších, o které se budeme v tomto seriálu zajímat.
Chtěl bych upozornit všechny „rýpaly“, že obsah tohoto dílu obsahuje moje názory, tj. z pohledu osoby s drobným zrakovým defektem, a tudíž nemusí být tento seriál objektivní pro všechny čtenáře.
Dále bych chtěl také upozornit a předem se omluvit za případné špatné termíny a postupy uváděné v tomto seriálu. Ukážu vám, jak dělám design já, a budu se snažit, aby bylo tvoření designu efektivní. Stejně jako je to v programování, i každý grafik má svůj systém práce, který se mu zdá nejlepší. Já vám popíšu můj systém, z kterého se můžete naučit vše či vám jen ukáže směr, kudy se ubírat.
Cílem tohoto seriálu není naučit vás poskládat obrázky vedle sebe, ale zorientovat vás v problematice webdesignu od začátku. Proto se v tomto seriálu setkáte s kvanty teorie, která může být na pohled nudná, ale v některých případech nutná.
Seriál není určen začátečníkům v oblasti Photoshopu, budeme zde využívat pokročilejších metod, které nemusejí všichni ovládat. Za tímto účelem budu také psát tutoriály, které vás budou podrobně seznamovat s praktikami, které budeme ve webdesignu využívat. I přesto ale věřím, že se zde dozvíte něco nového, a nejeden začátečník se uchytí i v tomto seriálu.
Nicméně bych chtěl podotknout, že po přečtení tohoto seriálu se z vás nestane profesionální webdesigner, nýbrž se vám zvedne laťka vašeho umění. Tohle se nikdy nenaučíte ;). Tak tedy, nyní se dozvíte, co můžete od seriálu čekat:
Historie webdesignu
Teorie webdesignu
Návrh designu
Vytvoření designu
Teorie barev
Optimalizace
Telegram: Víte, že obrázek formátu GIF s vodorovnými pruhy má menší velikost než se svislými? Povíme si proč, a jak se toho dá využít v praxi.
Efektivní nástroje pro tvorbu webu
Zajímavosti
Dozvíte se samozřejmě mnoho zajímavého, toto byla pouze ukázka, co se v seriálu dozvíte na 100%.
Začneme tradičně, a to historickým okýnkem a snad se dostaneme i dál.
Asi bychom měli začít definicí slova webdesign:
Webdesign je nejednoznačný termín. Různi weboví profesionálové jej definuji různě. Jeden by jej například mohl definovat jako proces programování podpůrných funkci webu, jiný by ho mohl popsat jako návrh vzhledu, jehož pomocí se identifikuje společnost nebo jednotlivec, kterému daný web patří. Obě tyto definice jsou přitom v podstatě správně.
V dřívějších fázích vývoje webu se pod termínem webdesign skrývalo vytvářeni statických stránek ve formátu HTML s propojeným textem a grafikou. Veškerý obsah a funkce byly napevno zakódovaný v každé jednotlivé strance. V součastnosti jsou ale vytvářeny také dynamické weby, které pomocí různých programovacích jazyků umožňují, kromě použití stránek HTML, grafiky a stylů CSS, také interakci s databázemi a prohlížeči.
Dobrý wedesigner proto musí rozumět mnohým technickým i uměleckým aspektům webdesignu. Nemusí byt ale specialistou na všechny z nich. Dnešní technické standardy v mnoha připadech zahrnují vytváření dynamických webů založených na databázích, které jsou extremně škálovatelné a efektivní. Pokud by se ale takové weby skládaly pouze z neformátovaných stránek s černým textem na bílém pozadí, nebyly by pro většinu uživatelů přitažlivé a tím by se také snížila efektivita šíření informací z webu. Jestliže naopak web používá nejnovější metody grafického designu, ale obsahuje pouze statické stránky, které se obtížně aktualizují nebo jejichž použití je náročné a nepřehledné,nebude takový web dostatečně flexibilní a může být pro některé účely také vyloženě nepraktický.
První fáze: Nesmělé krůčky
V polovině devadesátých let byl web v režii skupiny nadšenců. Jako dosud neprozkoumané médium si mohl stěžovat na nedostatek návštěvníků i stránek, které se zde objevovaly buď po vzoru zahraničních modelů nebo převodem osvědčených témat z jiných médií. Webdesign představovalo několik značek jazyka HTML a pár obrázků na každé stránce.
Druhá fáze: Překotný vývoj a bezvládí
Web se jako médium sice překotně vyvíjí, ale není to vývoj kontrolovaný - jedna verze prohlížeče střídá druhou, technologie se s každou novou verzí mění. Médium se teprve začíná probouzet a noví webdesignéři zjišťují, kudy cesta nevede.
Na web se i v Česku začínají dostávat větší firmy. Když se jich však zeptáte, proč vlastně stránky chtějí, často ani neví nebo řeknou něco jako: „Protože naše konkurence je už má.“ Vyhazují se peníze také například za neefektivní typy marketingu; pěkná, ale pro web nepoužitelná uživatelská rozhraní nebo podfuky ve vyhledavačích, jimiž majitelé hazardují s důvěryhodností webových stránek.
Třetí fáze: Standardy a orientace na uživatele
Organizace W3C společně s progresivními světovými webdesignéry prosazují technologické a jiné standardy. V době, kdy se jimi více či méně řídí všechny moderní prohlížeče, je možné zapomenout na technologický Babylon a začít se věnovat i jiným věcem než technologiím.Nová fáze webdesignu je orientována na uživatele – budují se weby, které přinášejí návštěvníkům hodnotný obsah, jsou jednoduše použitelné, důvěryhodné, přístupné na různých minoritních platformách a dobře naleznutelné ve vyhledavačích. Webdesignové projekty mají cíl, podle toho se stavějí a v ideálním případě cíl dodrží.
Bylo vyzkoušeno, že cesta živelného vývoje nevede k úspěšným webovým stránkám, proto se mnohem více analyzují cílové skupiny, konkurence, provádějí se uživatelské testy a vyhodnocuje se chování uživatelů na stránkách.
Je smutné, že v roce 2004, kdy mají webdesignéři k dispozici širokou základnu znalostí, prostředků, nástrojů a technologií, stále i za jejich přispění vznikají weby, které svým opodstatněním patří spíše do prehistorických dob. Příští články vám proto odkryjí alespoň obecné základy současného webdesignu.
Zamyšlení do budoucna
Stejně jako každý z nás má na něco názor, i já mám názor na tuto poněkud ošemetnou otázku.
Nebudu se zde zamýšlet jako odměřený profesionál, protože jím jednoduše nejsem. Můj názor pouze je, že pokud se nadále bude geometricky zvyšovat počet designérů, jednoho dne bychom se mohli dočkat znehodnocení termínu webdesigner, stejně jako se to stalo u výrazu webmaster. Dnes si totiž říká webmaster i ten, kdo dělá weby v editorech jako FrontPage či jen spouští open-source CMS na freehostingu a „publikuje“ pouze převzaté články.
S tímto přístupem se brzy dočkáme doby, kdy si řečený „webdesigner“ pouze stáhne hotovou šablonu a jako vrchol drzosti ji bude považovat za svoji.
V příštím díle si povíme něco o základních pravidlech webdesignu a nastíníme si otázku návrhu designu a inspirace.
Doufám, že se vám můj první článek líbil a zůstanete se mnou.
Některé kousky textu byly převzatyz důvodu dobrého vysvětlení z (nepamatuji se) :D.