„Jsem si jist, že nastala doba, kdy je potřeba začít vážně uvažovat o zrychlení Ethernetu a o založení standardizační skupiny, která by se v rámci IEEE o uvedenou modernizaci postarala,“ říká Mike Bennett, síťový inženýr působící v organizaci Lawrence Berkley National Lab (LBNL), který pronesl jeden z proslovů na téma 100Gb Ethernetu v rámci konference DesignCon, jež se konala tento měsíc v Kalifornii a jíž se zúčastnili především společnosti zabývající se návrhem křemíkových systémů a komponent.
Bennett například uvedl, že datové linky, které propojují jeho organizaci s jinými laboratořemi v rámci projektu amerického ministerstva energetiky, už dnes vykazují úzká místa a jediným řešením se do budoucna ukazuje přechod na standard 100gigabitového Ethernetu. V současné době přitom jeho laboratoř využívá 10Gb ethernetové spoje agregované do větší šířky pásma.
Podle pozorovatelů v oblasti komunity výše uvedených designérských organizací dnes existují určité náznaky podpory rychlého Ethernetu, zvláště poté, co se ukázalo, jak vysokou rychlost mohou nabídnout optické sítě typu Sonet. Současný 10Gb Ethenret se totiž výkonnostně přiblížil specifikaci sítí Sonet OC-192, přičemž varianta Sonet OC-768, jež v současnosti nabízí nejvyšší ratifikovanou přenosovou rychlost svého druhu, pracuje „pouze“ se 40 Gb/s. A to je podle Bennetta už málo.
„Podle mne nebude pro nejnáročnější uživatele a poskytovatele služeb zanedlouho šířka pásma 40 Gb/s už postačovat. Proto je důležité už dnes začít pracovat na dále vylepšeném Ethernetu,“ dodává Bennett. „Naše organizace vždy využívala ethernetové technologie. I náš následující plán na modernizaci s touto technologií počítá – nejen formou agregace 10Gb varianty, ale především prostřednictvím implementace 100Gb varianty Ethernetu,“ uzavírá Bennett. Laboratoř LBNL přitom 10Gb linky (jednoduché i agregované) využívá pro realizaci spojů ve svém datovém centru – pomocí Ethernetu jsou propojeny jak jednotlivé přepínače, tak i superpočítačové clustery.
Ethernet i uvnitř
Technologii Ethernetu ale mnozí odborníci považují za černého koně i v případě řešení páteřních sběrnic řady výpočetních zařízení, jako jsou například šasi pro blade servery, nejvýkonnější ethernetové přepínače a směrovače určené do sítí LAN a MAN či systémy pro širokopásmové bezdrátové a DSL přípojky. Využití Ethernetu v prostředí superrychlé sběrnice přitom vychází z potřeby přenášet na těchto spojích data ve formě standardizovaných ethernnetových rámců. Uvedená sběrnice přitom může propojit širokou řadu různých modulů a komponent příslušného zařízení.
Například v případě blade serveru ethernetová páteřní sběrnice propojí jednotlivé blady prostřednictvím společně sdíleného rozhraní. U přepínačů by zase sběrnice mohla převzít provozní tok dat mezi jednotlivými porty či různými rozhraními a centrálním modulem pro zpracování dat.
Organizace IEEE pracovní skupinu 802.3ap Task Force, která se implementací Ethernetu v prostředí sběrnic zabývá, založila už v roce 2004. Podle Adama Healeye, což je technický zaměstnanec ve společnosti Agere Systems (ta se zabývá mimo jiné výrobou čipů), vývoj standardů pro využití Ethernetu v prostředí sběrnic už výrazně pokročil. Jak řekl na zmiňované konferenci DesignCon, skupina 802.3ap Task Force už dokončila všechny detaily týkající se standardů 1000Base-KX, 10GBase-KX4 a 10GBase-KR. Zatímco prvně jmenovaná norma počítá s využitím gigabitového Ethernetu, druhé dvě počítají se specifikacemi pro 10Gb Ethernet. Tvůrci přitom předpokládají, že v této variantě bude Ethernet provozován na čtyřcestném propojovacím modulu, a to až na vzdálenost tří stop (asi 91 centimetrů).
Využití Ethenretu v prostředí páteřních sběrnic ale bude podle odborníků vyžadovat vytvoření nových typů komponent. Ty by však mohly být oproti těm existujícím levnější, neboť nebude potřeba vytvářet nové technologie pro přenos dat uvnitř příslušných zařízení – specifikace pro přenos dat totiž byly vytvořeny už pro „vnější“ podobu Ethernetu.
Podle pozorovatelů ale může nasazení Ethernetu ve vnitřních rozvodech různých zařízení vést i k lepší interoperabilitě jednotlivých komponent, i když, jak sami zdůrazňují, k tak vysoké úrovni kompatibility, jako v případě technologie plug-and-play známé z prostředí PC, pravděpodobně nikdy nedojde. Oficiálně by měla být sada standardů 802.3ap přijata v rámci IEEE zhruba do jednoho roku.
10 Gb/s po mědi
Mnohem dříve by se však uživatelé mohli setkat se standardem, který by řešil tolik žádaný 10Gb Ethernet provozovaný na klasických metalických rozvodech typu UTP (Unshielded Twisted-Pair, nestíněná kroucená dvojlinka) – předpokládá se, že IEEE by měla nový standard ratifikovat už v průběhu letošního léta. „Zatímco technické předpoklady pro tuto technologii jsou už poměrně dobře zvládnuté, výzvou je donutit výrobce, aby na trh dodali aktivní prvky s vysokým počtem portů 10GBase-T,“ říká Paul Langner, představitel firmy Aquantia, jež pro technologii 10G Ethernet vyrábí příslušné komunikační čipy.
Langner je přesvědčen, že vyšší elektrický výkon, který je v případě 10Gbase-T vyžadován, bude technickým oříškem především pro výrobce síťových přepínačů. Určitým problémem pro designéry switchů by také mohlo být kolísání signálu, neboť poměr signálu a šumu se dostává k teoretickému limitu příslušné kabeláže.
Bennett z LBLN uvádí, že naprostá většina kabeláže v jeho laboratořích je postavena na optické bázi. Metalickou podobu by však uvítal především kvůli tomu, že by do jednotného prostředí mohl snadno připojit 10Gb rychlostí další servery či jiné uzly. „Jedno z našich datových center chce už brzo připojit všechny své elementy 10Gb rychlostí. 10Base-T by mohla být pro uvedený účel tou správnou technologií,“ dodává Bennett.