Rád bych čtenáři vysvětlil rozdíly u dvoujádrových procesorů výše zmíněných dvou rivalů. Abychom si ukázaly rozdíl mezi Dual-core (AMD) a Double-core (Intel), tak si v pár větách popíšeme proces vytváření procesorů.

Procesor je v podstatě polovodič a polovodič znamená křemík. Ovšem je potřeba křemík co možné nejvyšší čistoty, tedy bez žádných přímesí, které velmi negativně ovlivňují vlastnosti polovodičů. Křemík použitý pro výrobu procesorů má čistotu 99.999999 %, toho je dosaženo složitým technologickým a chemickým postupem. Následně je z takto čistého křemíku vytvořen ignot o průměru 20 až 30 centimetrů (Intel se chystá na průměr 45 cm) a délce okolo 1,5 m. Hmotnost takového ignotu je několik stovek kilogramů. Ignot je zpracován přesně na průměr 20 či 30 centimetrů a na jedné straně zaříznut pro lepší uchycení. Diamantovou pilou je ignot rozřezán na plátky o tlouštce necelého jednoho milimetru.

Tento plátek se nazývá wafer. A ted už k výrobě samotného čipu. Na povrchu waferu je vytvořen fotocitlivý povrch. Na část waferu o velikosti právě jednoho čipu je přes speciální masku promítnuta vrstva čipu. Takto se pokračuje, dokud není wafer zaplněn. Na takovém waferu se pak nachází stovky procesorů. Možná se divíte, že jsou procesory čím dál tím levnější (nemám na mysli vlajkové lodě o extrémních výkonech a cenách) a to je právě dáno výrobním procesem. Protože oproti 130 nm(= velikost jednoho hradala, tranzistoru) výrobnímu procesu ku 65 nm se na takový wafer vejde 2× tolik čipů, což je levnější výrobní proces, a tudíž i nižší cena.

Doufám že máte aspoň trochu jasno ve výrobě čipů pro procesory (používám výraz čipů, protože čip je vlastně vložen do pouzdra a to my známe jako procesor), abychom se mohli vrátit k rozdlu mezi Intel a AMD dvoujádrovými procesory. AMD už přímo v masce má dva čipy kdežto Intel vkládá dva čipy do jednoho pouzdra a čipy jsou spojeny pomocí FSB o frekvenci pouhých 200 MHz u Pentií D a 266 MHz u řady EE.

Procesory Pentium Extreme Edition jsou vybaveny technologií Hyperthreading, která umožňuje jedmou čipu se „tvářit“ jako dva procesory, tudíž v tomto případě máte 4 (viz obrázek níže), samozřejmě musí na to být ale uzpůsoben software, tzn. program podporuje více vláken a každé jádro se stará o jiné vlákno a operáční systém, což umí teprve Windows XP (v případě Linuxu a dalších OS nevím, ale zjistím a přidám).

Historie Extreme Edition

Nové Pentium Extreme Edition 965 je osmým v řadě. První modely byly pro socket 478, což byl druhý socket pro Pentium 4, prvním byl 423, který byl ovšem dočasný a nebyl právě proto Pentium 4 ze začátku příliš rozšířen (kdo by kupoval dočasné sockety, když by nebyly do něj dále vyráběny procesory), zatímco současný Socket 775 pro High-End procesory umožnuje aplikaci dvoujádrových procesorů. Nejnovější verze na trhu stojí přes 30 000,-.

Pentium Extreme Edition 965

Nová verze má oproti předchozí 266 MHz navíc. Jak už bylo uvedeno, procesor je založen na 65 nm jádře Presler, kde má každé jadro svoji L2 cache o velikosti 2 MB (AMD má pouze 1 MB na jádro) a sytémové sběrnici o frekvenci 1066 MHz (ale jen 266 MHz mezi jádry). Procesor dále podporuje EMT64 (shodné s AMD64, akorát že Intel nechtěl použít konkurenční instrukce) pro 64 bitový software a virtualizaci, která umožnuje běh více operačních systémů najednou (se speciálním softwarem), ale i před touto technologií zde byly programy, které toto umožnovaly softwarově (např VMWARE či Microsoft Virual PC).

Procesor jde přetaktovat na 4.26 Ghz zvýšením násobiče z 14 na 16 bez zvýšení napětí, což znamená nižší teploty a menší potřeba chladit, což u konkurenčního Athlonu FX-60 nešlo.

Testy

Jistě vás zajíímá, jak si tento procesor pro mnohé z nás s extrémním výkonem vedl s konkurenčním FX-60 a jinými procesory. Proto tu jsou tyto testy, za které děkujeme Tomshardare.

OpenGL

DirectX

Video

Audio