Cílem tohoto článku je vás seznámit s docela dobře rýsující se open source alternativou za Windows NT/2000/XP. Rozhodně nechci vyvolat nějaké rozepře mezi komunitou Windows a Linux. Systém, který zde popíšu, není v žádném případě žádná horká novinka a někteří už o něm slyšeli.
Jak to začalo
Někdy v roce 1996 začala skupinka vývojářů pracovat na open source klonu operačního systému Windows 95, jehož název byl FreeWin95. Ovšem projekt se zastavil na jednom důležitém problému, a to na tom, jak má vypadat design systému. Na konci roku 1997 nebyly vidět žádné výsledky. Po nějakém čase se vývojáři rozhodli projekt opět vzkřísit s tím, že půjde o alternativu k Windows NT a název tohoto alternativního OS bude ReactOS. V roce 1998 začal vývoj nového jádra a základních ovladačů s co největší kompatibilitou s Windows NT.
V roce 2004 je jádro ReactOS již poměrně stabilní, mnoho aplikací API je před dokončením a existuje i základní GUI. ReactOS obsahuje Explorer – shell se základními funkcemi podobný Průzkumníkovi z Windows. V prvních verzích jde spustit mnoho aplikací pro Win32 včetně notepadu, Editoru registrů, CommandLine, AbiWord, Quake I a Quake II. Postupně se přidala podpora zvuku na některých kartách a byla vylepšena podpora sítě. Je tu dokonce i podpora Ext2 a dále boot loader GRUB, což dovoluje ReactOS koexistovat s linuxovými oddíly. Vývojáři pracují na zlepšení GUI, přidávají podporu sítí a multimédií, hardware Plug-and-Play. Další důležitou oblastí je podpora Javy a .NET. Úzce spolupracují s projektem WINE, aby mohli čerpat z jeho pokroku implementaci API Win32. V původním projektu byla plánovaná podpora DOSu, OS/2 a POSIX, ale byla zastavena, protože byla shledána jako nevýznamná.
V říjnu 2004 byl cíl pro verzi 1.0 stanoven jako stabilní implementace podmnožinou Windows NT 4.0 Workstation (ReactOS Workstation), včetně síťových protokolů TCP/IP, klientské i serverové podpory CIFS, OpenGL, DirectX a zlepšení podpory pro drivery Windows.
Několik screenshotů
Uvedené screenshoty jsou vybrané ze stránky projektu ReactOS.
Jak začít s ReactOS
Říká se: „Zvyk je železná košile.“ Není zase tak jednoduché přecházet z jednoho systému na jiný. Každý systém má něco do sebe a není stavěn na vše. Přechod z Windows na Linux není zase tak jednoduchý, jak někteří tvrdí. A to samé platí o přechodu z Windows na jeho klon ReactOS. Na stránkách projektu máte možnost stáhnout si několik verzí a jejich význam zde popíšu.
- Live CD
- Jedná se o image CD, které po stažení vypálíte na CD a pak z něj můžete nabotovat ReactOS.
- Install CD
- Image instalačního CD s instalací ReactOS. Díky tomuto CD můžete instalovat napevno ReactOS na svůj počítač, a to dokonce do vybraného oddílu na disku, takže můžete provozovat jak Windows, tak i Linux a ReactOS a v pohodě mezi nimi při bootování přecházet.
- Preloaded with Qemu
- Kompilace ReactOS a Qemu (virtuálního PC). Tato varianta je dobrá volba, ale bohužel náročná na výkon vašeho PC.
- VWware player image
- Obdoba kompilace Preloaded with Qemu, ale bez virtuálního PC VMware.
- Source
- Pokud vás zajímá, jak je ReactOS koncipován, můžete si stáhnout jeho zdrojové kódy anebo se dokonce sami podílet na jeho vývoji.
Má to ale své mouchy…
Bohužel, zatím se nedá tvrdit, že by ReactOS byl 100% náhradou za Windows. Přece jen je pořád ve stádiu vývoje a jeho kompletní dokončení bude ještě nějakou dobu trvat. Ale i přes to se dá použít na takové věci, jako je hraní některých her, provozování kancelářských aplikací, surfování po Internetu či posílaní mailů.
Mně osobně se na ReactOS nelíbí jeho GUI, které mi připadá neohrabané, není tak graficky pěkné jako ve Windows. No prostě mi nějak nesedí. Možná je to tím, že jsem příliš deformovaný Windows. Myslím si však, že GUI Windows je slušně zpracované. No ale doufám, že na tomto ještě vývojáři ReactOS zapracují a třeba vytvoří hodně dobré a uživatelsky přívětivé GUI.
Zatím je ještě čas dělat nějaké ukvapené závěry, třeba to ve finální verzi ReactOS ještě „Widlím“ natře. Necháme se překvapit. Ale rozhodně vývojáři ReactOS odvádí velmi dobrou práci a doufejme, že v tom jen tak nepřestanou.
Co na to náš „všemohoucí Bill“?
Název ReactOS nebyl zvolen jen tak náhodou. Vývojáři totiž očekávali nějakou reakci ze strany Microsoftu. Tato očekávaná reakce se dostavila koncem roku 2005. O co jde? Představte si, že máte na trhu těžce komerční produkt jako je Windows XP, na kterém se přiživuje i BSA, která svou propagandou spíše ničí komerční produkty (vysvětlím později v závěru). A na druhou stranu zde máte open source operační systém, který je 100% kompatibilní s Windows XP, je zdarma, je stabilnější a bezpečnější, má dobrou podporu. Logicky bych tedy volil ReactOS. Toho se Microsoft začal bát, protože ReactOS je v dnešní době v takovém stádiu, že se dá nasadit skoro bez problému v domácnostech a kancelářích pro základní aplikace.
Chybou Microsoftu by bylo ignorovat tuto skutečnost, a proto Microsoft kontaktoval vývojáře ReactOS s podezřením, že některé části kódu jsou vytvořené programátory, kteří měli přístup ke zdrojovému kódu Windows. Vývojáři ReactOS na toto reagovali tak, že pozastavili vývoj a vrhli se na audit zdrojového kódu.
V době, kdy píšu tento článek, je audit zdrojových kódů v 70 %. Lze tedy očekávat, že nejpozději do konce tohoto roku by mohl být hotový. Nejhorší noční můrou by mohla být pro Microsoft skutečnost, že už nejsou ti, kteří určují trend na poli IT technologií, ale že je to partička nadšenců open source. Bylo pouze otázkou času, kdy se najde někdo, kdo od základu začne dělat OS kompatibilní s Windows.
Pár slov závěrem
Doporučuji vám, abyste alespoň zkusili ReactOS a třeba se mezi vámi najdou i tací, kteří zjistí, že nepotřebují Windows ani Linux čí jiné OS, ale že jim bohatě stačí.
Teď bych chtěl dokončit to, co jsem nakousl o BSA. Já osobně souhlasím s tím, že krást by se nemělo. Na tomhle se s BSA shodneme. Ale oni jsou živeni z prodeje software a jde jim spíš o jejich podíl z prodeje a zájmy firem, které jsou na posledním místě. Teď probíhá kampaň, která má z mého pohledu destrukční následky: někteří známí přešli z Windows na Linux, protože jim Linux k jejich práci postačuje. Dále někteří přešli z Microsoft Office na OpenOffice.
Čeho vlastně BSA docílí? Toho, že lidi přejdou na alternativní software a přestanou používat komerční software. Zapomínají však na jedno, a to na to, že pokud se nějaký software přestane používat v masivním měřítku, postupně upadne v zapomnění. Představte si situaci, kdy přijde sekretářka žádat o místo a zaměstnavatel se jí zeptá, zda umí v MS Office. Ona odpoví, že neumí, ale že dobře ovládá OpenOffice. Pokud bude zaměstnavatel zvídavý, zeptá se jí, co že to je. A pokud bude sekretářka od rány, odpoví, že se jedná o dobrou free alternativu MS Office s možností využití ke komerčnímu použití. A pokud to bude zaměstnavateli pálit a trošku si to spočítá, zjistí, že ani snad nepotřebuje MS Office, ale že mu bohatě stačí OpenOffice. BSA tedy odvádí dobrou práci na poli open source a dokonce jí za to platí komerční firmy. BSA, děkuji ti za to, že jsi mnoha lidem otevřela oči v tom, že krást se nemá a že existují i alternativy software firem, jejichž zájmy hájíš.
To je vše, co jsem vám chtěl na závěr říci. A už jen poslední věta: „Prubnětě ten ReactOS!“