Česká republika je jednou z mála zemí Evropy, kde ještě aktivně nepůsobí ani jeden virtuální mobilní operátor. To, že se to v nejbližší době změní, je jasné. Pojďme se podívat, co je potřeba pro to, aby MVO vznikl i v našich zeměpisných šířkách.

Současná legislativa České republiky prakticky kopíruje legislativu v jiných evropských zemích, kde již MVO úspěšně fungují, což znamená, že současná legislativa má všechny předpoklady pro to, aby umožnila vznik MVO. Lze tedy získat telekomunikační licenci, telefonní čísla a identifikaci sítě virtuálního mobilního operátora a z pohledu zákona je virtuální mobilní operátor na světě.

Vypadá to jednoduše, kde je háček?

Virtuální mobilní operátor potřebuje pro to, aby fungoval, nějakým způsobem zajistit mobilní službu pro své klienty. Potřebuje buď síť vlastnit, nebo si ji pronajmout. Pronajmout si může jakoukoli síť, která splňuje podmínky pro typ služby, a může ji nabízet svým klientům. Pokud tedy chce nabídnout konkurenčně stejné pokrytí, jako mají dnešní mobilní operátoři, musí si od nich pronajmout jejich síť. V praxi to znamená, že mobilní operátor umožní, aby si MVO koupil určitou kapacitu sítě za jistý poplatek. Vlastně je to podobné, jako když mobilní operátor pronajímá svou síť velkým zákazníkům. Další možností je využití některých technologií, které nabízejí mobilitu v omezeném nelicencovaném pásmu (jako například Wi-Fi nebo výhledově WiMAX). V tomto případě má operátor MVO možnost buď si síť na této technologii začít stavět, nebo si ji opět může pronajmout od jiného operátora Wi-Fi sítě. MVO může začít poskytovat své služby i bez dohody s mobilním operátorem. Jediným problémem v takovém případě je omezená dostupnost služby (pouze v dosahu Wi-Fi). To pro mnoho klientů nemusí být problém, protože podle studií je více jak 60 % hovorů (v některých případech je to i 80 %) realizováno přes mobilní telefon buď z domova, nebo z kanceláře, kde může existovat Wi-Fi síť. Prakticky to znamená, že pokud MVO zajistí, aby klienti měli jedno číslo jak pro situaci, kdy jsou připojeni přes Wi-Fi, tak přes GSM (tradiční mobilní telefon), je k dispozici smysluplná služba i bez pronájmu sítě od některého stávajícího mobilního operátora.

Propojovací dohody

Zde se dostáváme asi k tomu nejsložitějšímu bodu celé možnosti začátku fungování MVO. Aby bylo možné se na účastníky MVO dovolat z jiných sítí, musí MVO svou mobilní síť propojit se sítěmi jiných operátorů. V praxi to znamená, že se musí dohodnout na technickém a obchodním řešení vzájemného propojení. Technicky to většinou není problém (ve většině případů je to jednodušší řešení než propojování s pevnou sítí), ale obchodně mobilní operátoři samozřejmě nevidí konkurenci rádi. Aby mohl MVO nabídnout stejné mobilní služby ať již s použitím Wi-Fi nebo s použitím GSM/UMTS, musí si dohodnout takové obchodní podmínky v rámci propojení, které umožní dále platit ostatním subjektům za pronájem Wi-Fi a/nebo GSM sítí. Jinými slovy to znamená, že propojovací podmínky musí být stejné, jako mají mobilní operátoři mezi sebou, aby jim mohl platit za přístup (terminaci) do jejich mobilní sítě. V České republice již takovéto propojení existuje mimo stávající tři mobilní operátory. Konkrétně se jedná o mobilní síť společnosti Unient Communications. Tato síť není propojena se všemi mobilními poskytovateli, čili nabídka služeb by byla zatím omezena pouze na sítě některých mobilních poskytovatelů a pevné telekomunikační linky. Po propojení se s ostatními mobilními operátory však již nic nebrání komerční nabídce těchto služeb.

Technologie

Technologické zázemí je možné buď budovat vlastními silami, nebo si jeho část (či celou technologii) pronajmout. Je na operátorovi MVO a jeho nabídce služeb, co je pro danou situaci výhodnější. Díky příchodu nových technologií, založených na principu VoIP a sítí 3G, je možné snížit náklady na centrální systémy inteligence směrování (jádro mobilní sítě), a přitom nabídnout zákazníkům atraktivní služby. Proto ekonomicky dává služba pro MVO smysl – sice musí platit vysoké poplatky za přístup k mobilní síti, ale zase výrazně ušetří na straně zpracování hovorů. Zajímavé je využití technologií Wi-Fi a WiMAX. Tam je samozřejmě ohromný potenciál, v současné době však neexistuje ještě uspokojivá nabídka koncových zařízení (telefonů), která obě technologie podporují včetně technologií GSM a UMTS na jednom přístroji. Situace se ale mění a firmy jako například Nokia přicházejí v těchto týdnech a měsících s výrobky, které umožňují využití alternativních frekvencí a technologií jedním přístrojem.

Marketing a prodej

Nejdůležitější je, aby MVO měl jasnou marketingovou a obchodní strategii. Dá se říci, že to je to jediné, co si MVO nemůže pronajmout a musí zajistit vlastními silami. Je to také hlavní způsob, jak se odliší od nabídek ostatních operátorů a jak si získá své zákazníky. Virtuální mobilní operátor již v České republice je a další budou během roku jistě přibývat. Je čistě jen otázkou času, kdy konkrétní společnosti začnou nabízet virtuální mobilní služby svým konkrétním klientům. Nezbytnou součinností je samozřejmě také vytvoření konkurenčního trhu, za což je zodpovědný národní regulátor. Uvidíme, jak aktivně se do této problematiky zapojí. Je jeho zájmem, aby se tak stalo co nejdříve a mohlo vzniknout prostředí, ze kterého bude těžit nejvíce koncový zákazník, a kdy mezi operátory začne fungovat zdravé konkurenční prostředí.