Mezi první moderní vědce řadíme Newtona, Galilea nebo Descarta. Tito badatelé se stali průkopníky ve světě vědy a museli čelit nesčetněkrát posměškům, a dokonce i vyhrůžkám spousty nepřejících lidí jak z oblasti tehdejší ranné vědy, tak ze strany církve.

Kdo by neznal známou větu „A přece se točí!“, kterou pronesl Galileo při východu ze dveří od soudu, kde musel odvolat své učení pod výhrůžkou smrti. I přesto tito velikáni pokračovali ve svých pracech a překonali tyto stinné stránky. Jejich úsilí se nakonec vyplatilo, jejich práce byla buď uznána již za jejich života, nebo se dočkali ocenění až po smrti.

Relativitu si většina lidí spojuje s Einsteinem a jeho teoriemi a mylně se domnívá, že tento pojem vznikl až v jeho pracech. Doopravdy pojem relativity používali vědci (Galileo, Newton a mnozí další) mnohem dříve k označení relativní rychlosti a pohybu. A co to vlastně relativní rychlost je? Jednoduše řečeno: Z pohledu blížícího se auta se k němu přibližuje nedaleký dům rychlostí 100 kilometrů v hodině, z pohledu z domu se k němu stejnou rychlostí pohybuje auto. Oba tyto pohledy jsou správné, ani jeden z nich nemá větší či menší prioritu. Tedy o pohybu těles hovoříme v relativním smyslu: Rychlost objektu může být stanovena jen vzhledem k objektu druhému. Další velice známý příklad je, když sedíte ve vlaku, vedle kterého se rozjíždí jiný vlak, a vy se nejste schopni rozhodnout zda se rozjíždíte vy, nebo ten druhý vlak. Jistě, existují spousty případů, kdy se nepotřebujete srovnávat s jinými objekty, abyste zjistili, jestli se pohybujete či nikoliv. Ano, řeč je o zrychleném pohybu, při němž dochází ke změně směru nebo rychlosti. Například v autě vjedete do prudké zatáčky, rychle se rozjedete atd. Tam všude pociťujete účinky zrychlení či změny směru na svém těle a nepotřebujete žádný srovnávací objekt. Pokud se pohybujete rovnoměrně přímočaře, pohyb nevnímáte a musíte vykouknout ven z okna, jestli se vůbec pohybujete. Po chvilce zamyšlení dospějete k závěru, že je na tom cosi podivného. Rovnoměrná rychlost má význam pouze při srovnání s jinými objekty, abychom mohli říci, jestli se pohybujeme či nikoliv. Co však potom dává tak výjimečné postavení změně rychlosti, která nevyžaduje objekt pro srovnání. Nebo snad ve skutečnosti požaduje nějakou vztažnou soustavu? A co v případě prázdného vesmíru, i tam budeme pociťovat změnu rychlosti nebo směru pohybu?

Isaac Newton

Newton se narodil 4. 1. 1643 ve vesničce Woolstorpe v anglickém hrabství Lincolnshire. Narodil se jako velmi slabé dítě a byl zázrak, že přežil. Otec zemřel ještě před jeho narozením, a tak se o něj musela starat matka, která se odstěhovala s novým manželem pryč. Posílala mu peníze, ale Newton toužil po matce a několikrát byl po duševní stránce na dně. Do jedenácti let Newton navštěvoval vesnickou školu. Ve škole nijak nevynikal a často byl šikanován. Na střední škole v nedalekém Granthamu se v něm probudila záliba v mechanice. Po smrti otčíma se matka vrátila zpět. Newton musel opustit školu a pomáhat na statku. Jelikož je tam velice nešťastný, začne docházet do Cambridge na Trinity College, kde se potkává s mladým profesorem Isaacem Bartošem a stávají se přáteli. Zobecnil binomickou větu v řadu pro libovolné exponenty. Jde o pravidlo, jak umocnit dvojčlen na libovolnou mocninu. Tím Newton ukázal, že je lepší psaní mocnin pomocí lomených exponentů, a získal stipendium. Pro úplnost: binomická rovnice je ve tvaru xn = m, kde x je neznámá, n je přirozené číslo a m je komplexní číslo větší než jedna. Dále se stal bakalářem svobodných umění. Během svého života se taktéž velice usilovně věnoval sestrojení kvalitnějších dalekohledů. Dodnes používaný Newtonův dalekohled se odlišuje od ostatních tím, že se do něj dívá kolmo k optické ose. Zkoumal lámání světla a dokázal vypočítat jeho vlnovou délku. Neposledně studoval gravitaci a vytvořil tři známé Newtonovy zákony. Zemřel 20. března 1727. A nakonec dodávám jeho podrobnější životopis [ http://www.fyzika.webz.cz/index.php?clanek=35&title=Isaac%20Newton ].