Rozhovor s revolučním grafikem, malířem a webdesignérem z Kanady

Řekni nám něco o sobě – odkud jsi apod.

Jsem poloviční Ital a poloviční Australan, narodil jsem se v Kanadě v malém městě, kde jsem nejvíce času trávil tím, že jsem kreslil, četl komiksy a choval mazlíčky – mám rybičky a žábu. Když jsem, dokončil vysokou školu, přestěhoval jsem se do Totonta ke studiu sochařství na fakultě, po dvou letech jsem se dal na kreslení a zde jsem třetím a posledním rokem. Měl jsem již promovat, ale flákal jsem se posledních pár ročníků. Nejsem nejlepší student… Stále kreslím a čtu komiksy ve volném čase, ale už mi nezbývá čas na mazlíčky.

Kdy jsi se tedy stal designérem a malířem?

Začal jsem, ještě když jsem byl velmi mladý, asi 9 nebo 10 let mi mohlo být, když jsem začal dělat komiksy a prodávat je, abych si mohl koupit další komiksy. Na výšce jsem se věnoval cover artu a flyer designu pro zdejší kapely, se kterými jsem přišel do styku. Nevěnuji tvorbě tolik času, vlastně většina mé práce je insirována street artem (grafika na ulici). Dělám „gallery art“, protože to miluju a je to jediné, co můžu i prodávat a z čeho žiju. Street art dělám, protože ho prostě miluju, i když z toho moc peněz není. Někdy musíš dělat prostě to, co po tobě jiní chtějí, a obklopit se lidmi, kteří jsou na stejné vlně jako ty.

Máš docela unikátní styl, co je tvou inspirací?

Můj styl je těžce ovlivňovaný japonským stylem a zvířaty. Jako něříkám, že si neprohlížím pěkné holky a podobně, ale inspirace je jinde. Přečetl jsem tedy pár komiksů a shlédl pár animovaných filmů a filmů s příšerami za těch 15 let a to jsou ty největší faktory, které ovlivnily mou práci. Občas jsem rybařil se svým otcem, který mě učil a řekl mi něco o přírodě a cyklech života, a to vše ovlivnilo moje příšery a zvířata, které kreslím. Vše je velmi znát na mé práci, aspoň myslím.

Tvé ilustrace vypadají jako něco mezi tradiční kresbou s proloženou počítačovou grafikou. Jaký je tvůj postup? Děláš návrhy přímo na počítači, nebo si první uděláš skicy?

Velmi zřídka používám počítač ke své práci. Běžně vše dělám volně – rukou a vše si nejdřívě navrhnu. Používám inkoustové pero a nepromokavé indické inkousty na linky a pak tomu dám barvu. Kreslím na „mylar“, průsvitný papír, a inkoustem kreslím na přední stranu a barvu nanáším na druhou stranu. Tuto základní techniku používají všichni animátoři a pak to spojují do celků, ale ve větším, předtím, než to převedou do digitální formy.

Vzdělával ses sám, nebo jsi chodil na nějakou školu?

Na to jsem, myslím, odpověděl hned v první otázce, yop, jsem stále na škole. Búú…

Co si myslíš o tradičním umění a jeho použití napříč grafickým designem?

Hmm… Nejsem si zcela jistý. Myslím, že každý malíř a designér se někdy koukne do minulosti, když pracuje. Pro mě je nejlepší, když sleduji ruku designéra při práci. Opravdu nefandím tomu, když je vše uděláno digitálně s milióny filtrů ve Photoshopu. Ale to je můj čistě soukromý názor.

Kdo nebo co je tvou inspirací?

Malíři, největší osobnosti současnosti. Samozřejmě Barry McGee, jeden z nejlepších, Doze Green, Dalek, Tiffany Bozik, Mukarami, Phil Frost, Thesis a Elicser z Kanady, Saiman Chow, Zak Smith z New Yorku, The Clayton Brothers, Ralph Steadman. Také moji vrstevníci jsou promě obrovskou inspirací: Green, Deth, the Snowy Owl, 7teen, Abe Lincoln JR., Kasmer, EGR a pár dalších.

Máš nějaký rozpracovaný projekt, o kterém bys nám mohl něco říct?

Jo jo. Momentálně pracuji pro Pictoplazma konferenci, která se uskuteční na konferenci v Berlíně v říjnu a budu předvádět Wooster kolekci (woostercollective.com [ http://woostercollective.com/ ] – cool stránka). Začínám taktéž pracovat na animaci, což potrvá několik příštích měsíců, jedná se o akčně-přírodní dokument. Moje sólová dráha v Torrontu je již ukončena, neboť jsem začal s novou prací a ta mi bere mnoho času.

Co bys nám mohl říct o kanadském designu a designérech?

Hmm… Vím trochu o kanadském „gallery art“, ale ne moc o samotném designu. Ale vím, že Kanada je plná neuvěřitelně talentovaných lidí, ale nemají peníze. Ti, co mají, žijí jinde. Je velmi těžké dělat a živit se děláním umění zde, je tu levno, ale je stále těžké z toho vyžít, protože se těžko prodává.

Chceš něco vzkázat našim čtenářům?

Chtěl bych poděkovat za přečtení tohoto rozhovoru a přeji mnoho zdaru při další tvorbě.