TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
V tomto díle se budeme zabývat multiplexory a demultiplexory, což jsou kombinační logické obvody, které mají 2n datových vstupů…
V tomto díle se budeme zabývat multiplexory a demultiplexory, což jsoou kombinační logické obvody, které mají 2n datových vstupů, n adresových vstupů a většinou také jediný výstup. Na výstupu je potom jeden ze vstupů, který, záleží na stavu adresových vstupů. Pokud tedy budete mít multiplexor se čtyřmi datovými vstupy a tedy se dvěma vstupy adresovými, na výstupu S se objeví hodnota datového vstupu E0 pokud budou oba adresové vstupy nastaveny na log 0. Pokud by byl vstup A s nižší vahou nastaven na log 1 a B na log 0, tak by potom byla na výstupu S hodnota E1. Myslím si, že nejvíc vám toho stejně řekne obrázek a nebo tabulka.
Obrázek:
Tabulka:
Zjištění stavu obvodu na příslušné adrese je jednou z aplikací, na které se multiplexor používá, dále je to vytváření sériového kódu z kódu paralelního a ještě bych se zmínil o možnosti generování funkcí. Příliš podrobně se tímto teď zabývat nebudeme, a něčím se nebudeme zabývat vůbec.
Když už tedy mluvím o sériovém přenosu, nesmím zapomenout ani na demultiplexor, jež je opakem multiplexoru, protože zatímco multiplexor ze svých vstupů posílá data podle adresy na jediný výstup, demultiplexor ze svého datového vstupu pomocí adres rozesílá informace na své výstupy, kterých je 2n.
Na generování funkce pomocí multiplexoru se podíváme časem. Teď na závěr bych však ještě uvedl tabulku a vnitřní zapojení demultiplexoru.
Obrázek:
Tabulka:
Příště si prakticky ukážeme jak a podíváme se na nějaké reálné aplikace.
