Pokračujeme výškovými proporcemi písmové kresby a akcentů, probereme podrobně písmovou osnovu.
V minulém díle jsem chtěl, abyste si ujasnili základní pojmy pro znaky, leč byly jen tři – verzálky, minusky a akcenty. Dnes přibudou další, a to dotažnice u písmové osnovy.
Písmová osnova
Písmová osnova je pouze pomyslná soustava vodorovných linek, které nazýváme dotažnice. Nikde ji neuvidíte, v žádném časopise ani novinách, osnova je důležitá při návrhu písma.
Základní dotažnice je linka, na které sedí jednotlivé znaky – písmena. Jedná se vlastně o řádek, kde tato základní dotažnice (nebo také účaří písma) představuje spodní linku řádku, resp. dolní okraj střední výšky písma.
Výšku minusek definuje vzdálenost základní a střední dotažnice. Tuto vzdálenost nazýváme střední výška písma nebo také x-height. Střední výška písma velmi ovlivňuje čitelnost písma – písma s větší střední výškou jsou čitelnější.
Mezi další pojmy patří dotahy. Dotahy jsou svislé tahy minusek a dle písmene se dělí na horní a dolní dotahy.
Horní dotahy jsou svislé tahy minusek „b, d, f, h, k, l, t“ a jejich velikost je určena vzdáleností základní dotažnice a právě horní dotažnice.
Tato vzdálenost je také u většiny písem výškou verzálek.
Pro česká písma je ovšem typické, že verzálky jsou o něco menší než horní dotahy minusek.
A to proto, aby akcenty nezasahovali do písma.
Dolní dotahy jsou také svislé tahy minusek, ale písmen „g, j, p, q, y“ a jejich velikost je určena vzdáleností základní dotažnice a právě dolní dotažnice.
Dalším pojmem je přetah. Ten nastává u oblých písmen jako „o, p, g“ apod. v minuskách i verzálkách. Kdyby přetah povolen nebyl, působila by tato písmena opticky menší.
Přetah je tedy místo, kde oblý tah znaku přesahuje přes nějakou z dotažnic. Je ovšem nutné si říct, že přetah je pouze u oblých tvarů daného znaku. U písmene „o“ je to pochopitelné, jiné než oblé tvary nemá a stejně na tom jsou i písmena „a, e“. Myšleny jsou samozřejmě oblouky na horní a dolní straně znaku, boční nemají význam. Jinak se ovšem chovají například minusky „b, d, q, p“, kde platí výše uvedené: přetah je pouze u oblých tvarů daného znaku. V praxi: písmenu „b“ se nemění základní ani střední dotažnice, ale v oblasti, kde má písmeno oblouk, vznikne přetah. I když má znak oblouky, jeho dotažnice se nemění, zůstávají stále stejné.
Mezi přetahy se počítají i ostré vrcholy písmen, například „V, A“.
Akcenty se umísťují do akcentové dotažnice, nejvýše položené písmové osnovy. Minuskové akcenty mají vlastní akcentovou dotažnici, ve většině případů se kryje s horní dotažnicí, tedy horní dotažnicí verzálek.
A nakonec přehledný obrázek s probranými pojmy.
V příštím díle budeme pokračovat s číslicemi a účařím.