V tomto článku se dozvíte moje poznatky a názory na problematiku budoucnosti vícejádrových procesorů.
Pohled zpátky
V současné době lze říci, že u stolních počítačů a dokonce i u notebooků již klasickým jednojádrovým procesorům odzvonilo. Proč? Dříve si vývojáři mysleli, že cesta k závratnému výkonu vede přes neustálé zvyšování frekrence (mimo jiné), což, jak už dnes víme, není pravda. Vlastně celá řada Pentium 4 si zakládala na vysoké frekrenci. Přišlo se avšak, a to myslím obecně, na to, že není možné neustále zvyšovat frekvenci, a to hned z několika důvodů. Určitě je to vysoká spotřeba, a tudíž i tepelné vyzařování a omezení je také v technologiích. Navíc výkon procesorů se odvíjí také od dalších faktorů. Tvůrci tedy museli přijít s něčím novým, což by bylo v jistém smyslu revolucí. Vytvořili dvoujaderný procesor, jehož dvě jádra pracují současně. Toto řešení předpokládá výrobu pomocí velmi dobré výrobní technologie. Jak již dnes víme, tah se podařil, ale má to jeden háček. Stále není velké množství aplikací, které dokáží využít obě jádra, a to je velká škoda.
Dnes
První dvoujádrové procesory určené pro „masy“ byl Athlon X2 od AMD a Intel Pentium D od Intelu (myšleno pro stolní domácí počítače). Oba již dnes rozšířené. Ke zvýšení oblíbenosti dvoujádrových CPU jistě přispěl procesor Core Duo od Intelu (hojně rozšířen v segmentu notebooků). V součastnosti Intel nabízí již Core 2 Duo, a dokonce i jeho quad řešení (více později). Tyto procesory přinesly řadu inovací. I když je nutno zmínit FX-62 od AMD pro socket AM2.
Dvě jádra nestačí
Tendence ve světě počítačů je taková, aby se výkon hnal pořád strmně nahoru. Intel nyní přichází dokonce se čtyřjádrovým procesorem Intel Core 2 Duo QX6700. Vlastně spojil dva dvoujádrové procesory, ale efekt je podle testů poměrně výtečný. Z uplynulého textu lze usoudit, že v budoucnosti bude jedna z hlavních cest za vyšším výpočetním výkonem vést přes zvyšování počtu jader.
Dole vlevo Intel Core 2 Duo (zdroj: Intel) a vpravo AMD 64 X2 (zdroj: AMD):