První díl tohoto serálu nese příhodný název, a to osvit, protože se bude zejména zabývat clonou a časem, tedy nejhlavnějšími faktory ovliňující hodnotu osvitu expozice. Původně jsem se nechtěl zabývat hloubkou ostrostti, ale pro přehlednost jsem přehodnotil svůj názor, a tak budu hovořit o čase, cloně a o aspektech ovlivňujících hloubku ostrosti.
O co půjde? No především bych vás chtěl seznámit se základními technikami fotografování. Předpokládám, že tento seriál bude mít nanejvýš 5 dílů, poté bych chtěl plynule navázat úpravou fotografií v Gimpu, vlastně vůbec věci kolem Gimpu. Dnešní díl by nás měl naučit, jak správně zvolit hodnoty času a clony a řekneme si, co je to hloubka ostrosti a jak s nimy souvisí.
Hloubka ostrosti
- Obecně platí, že čím větší je hloubka ostrosti, tím větší bude ostrost snímku. Pokud bude hloubka ostrosti nízká, pak bude ostrý například jen zaměřený objekt.
Čas
- V našem případě je čas doba, na kterou závěrka odkryje snímací prvek (například film). Během této doby je snímač ozařován světlem, které se odráží od předmětů.
- Hodnota času se udává ve zlomcích sekundy, například 1/70s nebo 1/100s, což jsou náhodou běžně požívané hodnoty času.
Platí přímá úměra
- S množstvím světla; to znamená, že čím delší dobu je snímek ozařovnám, tím větší množství světla na něj dopadne.
- S rozmazaností [nikdo, dokonce i když má fotoaparát oporu v podobě stativu, neudrží aparát 100% nehybný (toto je ovšem slovíčkaření, protože normální člověk by měl fotoaparát při času 1/60s udržet tak, aby to na výsledné fotografii nebylo znát a se stativem i při času 1/10s a více), proto dochází k rozmazání snímku]; čím větší je hodnota času, tím déle na snímač dopadá světlo, tím větší je pravděpodobnost, že dojde k rozmazání. Plynoucí ponaučení a rady:
- Když fotíme rychle pohybující se předměty (sportovní aktivity atd.) nebo když mi sami se pohybujeme rychle, pak je povětšinou (pokud naším záměrem – i to se může stát – není mít zachycený rozmazaný snímek, například pro jistou dávku dynamičnosti, kterou tím dostane) vhodné použít malý čas, například 1/200s nebo 1/250s. Tím eliminujeme chvění rukou a jiné nežádoucí pohyby.
Clona
Jednoduše řečeno, clona udává převrácenou hodnotu (z 8-mi je například 1/8) zachyceného světla – přesněji velikost otvoru, kterým světlo prochází. A ani, myslím, nemusím říkat, že čím je větší otvor (např clona f2), tím více světla projde ke snímači (filmu, CCD…)
clona f2.8 |
clona f4 |
clona f8 |
clona f16 |
- Dále je zde zvláštní pravidlo. Je pravdou, že pokud je obraz vykreslován pouze střední částí čočky, je kvalita vyšší, než když odražené světlo bude procházet celou plochou čočky – považujme to za axiom. Ale také je pravda, že nic se nemá přehánět, a tak pokud to přeženeme (se zvýšením clonového čísla), dochází naopak ke zhoršení kvality snímku (rozostření – difrakce). Optimum by se mělo nacházet někde u f8, ovšem berte to s rezervou, záleží totiž na více faktorech.
Vliv na hloubku ostrosti
- Pokud nastavíte větší clonu, spíše bude připomínat ostrou jehlu; díky tomu i pokud není zaměřený objekt dobře zaostřen , světlo, které od něj přijde, nebude tak roptýlené. To znamená, že se větší část (hlouba) bude spíše jevit jako ostrá.
Závěrem
Čas a clona především slouží k nastavení vaší expozice. Abychom toho dosáhli, potřebujeme správné množství světla, to ovlivníme clonou. Dále potřebujeme nastavit správnou délku doby, po kterou světlo na snímač dopadá. Stejné expozice tedy můžeme dosáhnout například těmito kombinacemi clony a času:
Čas 1/100 sek., clona f16 je stejné jako: Čas 1/200 sek., clona f8.
Příští článek bude o ohniskové vzdálenosti a vzdálenosti snímaného objektu.