Pavel Kout: Jablíčka jsou jen jiná cesta
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu

Pavel Kout: Jablíčka jsou jen jiná cestaPavel Kout: Jablíčka jsou jen jiná cesta

 

Pavel Kout: Jablíčka jsou jen jiná cesta

Google       Google       22. 1. 2007       18 573×

Třetí díl série rozhovorů v Kavárně, tentokrát na téma Apple s Pavlem Koutem, předním českým webdesignérem pracujícím již 2 roky pod platformou společnosti Apple.

Pavel Kout, úspěšný český webdesignér vystupující pod značkou Webface, je již dvouletý uživatelem systému společnosti Apple – nutno dodat, že docela šťastným. Sám říká, že Maca má rád především díky tomu, že mu dovoluje svým nastavením začít okamžitě pracovat, nepotřebuje přemýšlet, proč to nefunguje, jelikož to funguje. Apple tak zvyšuje jeho produktivitu. Pracovní portfolio, obsahující prezentace vytvořené i pro velice známé společnosti typu Internet Mall, tuto skutečnost jen dokazuje. Už na začátku prohlásil, že pracovní stanice s nakousnutým jablkem nemusí vyhovovat každému, je to věcí jedince, zda se rozhodne přechod (někteří milovníci anglofonních výrazů by s radostí použili slovo switch) podstoupit se všemi jeho klady a zápory, které mu z něj vyplynou. Asi by bylo dobré připomenout, že pro různé skupiny může být systém OS X výhodnější než Windows (které jsou hlavní konkurencí pro operační systém Applu), ale mnohdy tomu tak být nemusí. Příkladem mohou být počítačoví grafici, pravděpodobně jsou svým myšlením více spjati s ladnými linkami stanic Apple. Pavel Kout je samozřejmě také grafik, nicméně v poslední době přešla také další známá osobnost české webdesignérsko-weblogerské scény – Whitwa. Pro svou informační hodnotu také dobře poslouží seriál na serveru Root. Velice dobrým zahraničním serverem je prý i Open Source Mac a Versiontracker, kategorie Mac OS X.

Jaký je Váš vztah k výpočetní technice? Jakým způsobem jste vlastně dospěl k tomu, že se výpočetní technika stala hlavní součástí vaší práce?
Prvním počítačem, se kterým jsem se setkal, byl IQ 151 ve druhé polovině osmdesátých let. Tehdy mi ovšem počítače vůbec nic neříkaly. Po maturitě jsem v polovině roku 1989 v zaměstnání (jaderná energetika) začal přepisovat texty na nějakém slušovickém stroji (myslím). Tam jsem prožil také éru MS DOS + T602, Windows 3.x a dalších. Skamarádil jsem se s textovými editory, databází i jednoduchými CAD-aplikacemi. Soukromý počítač jsem si pořídil v roce 1995 a až do začátku roku 2004 jsem používal OS Windows. Od té doby, kdy se živím webdesignem, je pro mě počítač pouhým pracovním nástrojem (nadšení z IT dávno vymizelo) a požaduji od něj pouze to, aby mi umožnil pracovat a nechtěl ode mne nic jiného, je-li to možné.
Které hlavní činnosti, tedy jako webdesignér, na počítači vykonáváte? Jaké programy k tomu užíváte, co Vás vede k práci v nich?
Používám počítač k získávání informací, komunikaci a práci. Základní informační a komunikační nástroje jsou shodné, jako u kohokoliv jiného – tedy prohlížeč, poštovní klient a IM (Safari, Mail, AdiumX). K samotné práci potřebuji bitmapový editor (Photoshop), editor kódu (Dreamweaver) a pár pomůcek (onscreen pravítko, nástroj pro práci s barevnými schématy apod.). Tedy nic nestandardního. A občas, pochopitelně, i textový a vektorový editor.
A ještě se neobejdu beziTunes – stále musím poslouchat muziku :-).
Považujete počítač za autonomní jednotku, která všechny výše zmíněné programy v sobě integruje, nebo spíš jako součást celku, v našem případě Internetu, kde jsou data a služby poskytovány v rámci struktur, přičemž samostatné klientské zařízení slouží pouze jako prostředník? Jak byste omezil programové vybavení v nastíněném případě?
Ta otázka mi připadá příliš komplikovaná :-). Všechno, co potřebuji k životu, najdu ve složce Applications. Z externích úložišť používám jen firewire-disk a laptop s paralelní kopií všech dokumentů – tedy žádné síťové aplikace ani disky nepoužívám. Měl jsem rok předplacený účet dotMac a iDisk používal jen k zálohování, ale kvůli děsné odezvě CDMA (a občasným výpadkům) to nebylo komfortní. Ne, nepotřebuji síťové služby.
Z pohledu uživatele Apple systémů přešlého z OS Windows vidíte v této oblasti nějaký rozdíl, profilaci jedné platformy právě ke globalizaci služeb, zatímco druhá se vyvíjí jinak, řekněme umírněněji?
Řekl bych, že Apple je leader, kterého se snaží Microsoft dohánět. Bavíme se o síťových aplikacích a službách, takže konkrétně myslím dotMac (dříve iTools). Všichni teď mluví o Windows Live, ale někdy před půl rokem jsem zahlédl soubor online služeb, které jako kdyby z oka vypadly dotMac – online pošta, kontakty, uživatelské fotogalerie apod. Neznám starší Mac OS a Mac OS X používám až od verze 10.3 Panther (nyní 10.4 Tiger), ale u Apple oceňuji především perfektní provázanost aplikací a služeb, to vše (subjektivně) zabalené do intuitivního GUI s ergonomickým ovládáním.
Možná bych to ještě upřesnil – u Apple mají vizi a nápady, které stále implementují do svých produktů a postupně je uvádějí na trh. Je to jako promyšlená stavebnice, která dohromady bezvadně a jednoduše funguje.
Mohl byste uvést základní architekturu společnosti Apple, díky níž považujete vývoj o krok napřed? Především základní soubor nadčasových idejí.
Nepoužívám produkty Apple kvůli architektuře – používám je proto, že se jedná o funkční, jednoduché a spolehlivé řešení. Je mi celkem jedno, že používám dva Macy s procesory PowerPC G4 a jeden s procesorem PowerPC G5, zatímco jsou na trhu stroje s novými procesory Intel. Samotný surový výkon za mě nic kreativního neudělá. Asi jsem přesně neodpověděl na Vaši otázku, viďte? Možná je to právě „think different“ v praxi – neřeším gigaherze a megabajty, pouze ke stroji sednu, udělám, co musím, a zase odejdu.
Vyhovuje mi, že se skutečně jedná o řešení – moje Macy si rozumí navzájem, umí samy od sebe komunikovat s mým telefonem, streamují mi muziku do hifi přes Apple wifi-router, sesynchronizují mi hudbu, adresy i kalendář s iPodem, který poslouchám jak při venčení psa, tak v autě na iPod-like autorádiu. Tohle všechno je součástí té „vize“, takže Mac OS X s tím počítá a nativně to podporuje bez instalace produktů třetí strany.
Nemáte ovšem pocit, že tímto stavem Apple už de facto dopředu jedinci ukazuje cestu, po které se má vydat, a nezabývat se alternativami? Tím chci říct, že právě pohodlnost, jež tento systém jistě bezesporu nabízí, nesou potenciální bezpečnostní ohrožení nejenom po stránce čistě technické, ale také psychologické. Do jaké míry se změní myšlení uživatele?
Ten jedinec má primárně právo se rozhodnout, zda bude takové řešení akceptovat nebo nikoliv. Rozhodně bych také nedával rovnítko mezi pohodlnost a bezpečnost – v Mac OS X pracujete jako admin nebo user. Samozřejmě je doporučeno používat běžný účet, ale i při práci v administrátorském účtu musíte potenciálně nebezpečné operace verifikovat zadáním jména administrátora a jeho hesla. Toto ověřování navíc nelze (tedy, sám tuto možnost neznám) trvale vyřadit z činnosti.
Samozřejmě, že nic není (a nemůže být) naprosto dokonalé – můžete mít dokonale šifrovanou platební kartu, ale když u ní máte papírek s PIN, je to vaše hloupost.
Jak se změní myšlení uživatele? Za ostatní mluvit nemohu, jen za sebe – první tři dny jsem si říkal „ve Windows to fungovalo takhle, jak se to dělá tady, sakra?“ a po pár dnech si říkám „proč to ve Windows fungovalo tak složitě?“. Ale je to samozřejmě naprosto subjektivní pocit, každému může vyhovovat něco jiného.
Typickým příkladem je drag & drop: otvírám dokumenty tím, že je hážu na ikony aplikací v doku, například něco při kódování otevřu v Dreamweaveru a něco v triviálním editoru. Tuhle jsem se u bratra pokoušel házet dokumenty na tlačítka v taskbaru a vrtalo mi hlavou, proč to nefunguje? Navíc, pokud tam člověk chce otevřít soubor v jiné aplikaci, než se kterou je asociován, musí jej otevírat přímo z té aplikace, anebo musí mít nainstalován balíček rozšíření TweakUI (snad si ten název ještě pamatuji dobře). V Mac OS X na souboru vyvolám kontextové menu a mám standardně k dispozici Open a Open with. Jsou to všechno drobnosti, ale když je člověk podtrhne a sečte, tak se mu to možná zalíbí.
Jaká je dostupnost programů třetích osob? Srovnejte jejich kvalitu a uživatelskou přívětivost vzhledem produktům vytvořených přímo společností Apple. Je rozpoznatelné, že byly případně původně vytvářené pro jinou platformu?
Myslím, že u Apple vydali nějaké guidelines pro tvorbu aplikací a většinou tato pravidla bývají dodržována a aplikace mají identické rozhraní i klávesové zkratky, je-li to možné (a preference vždy na stejném místě). Zatímco na OpenOffice na první pohled vidíte, že se „narodily“ jinde.
Dostupnost software je naprosto vyhovující, aspoň v mém případě. Jasně, že pro Win32 existuje řádově mnohem více aplikací – ale ruku na srdce, kolik z nich je skutečně seriozně použitelných? Je docela jedno, jestli si jednu/dvě vyberete z desítky nebo stovky, když je výsledek ve finále stejný? Na Win32 jsem beztak obvykle platil za komerční utility, protože mi freeware nástroje nestačily.
Možná právě díky jednoduchosti, skrývající se za předdefinovaným vzhledem, působí Mac pro mnohé velmi elegantně. Mezi vývojáři určitě také panuje nesrovnatelně menší konkurenční rivalita. Jsou tyto součásti řazeny do určitých logických celků tak, aby se jejich funkce nepřekrývaly?
Myslíte, jestli bývají víceúčelové, jako třeba Opera (prohlížeč, poštovní klient, IM, torrent) nebo jednoúčelové?
Ano, jednoduše zda mají své funkce logicky mezi sebe rozděleny.
V naprosté většině jsou to jednoúčelové jednoduché aplikace. (Což mi vyhovuje.)
Když jsem nakousl tu Operu, na Win32 jsem na ni nedal dopustit, za licenci na verzi 7 jsem navíc i zaplatil. Pod Mac OS X ji odmítám používat, protože mi již připadá příliš složitá (a navíc nepracuje se systémovou klíčenkou hesel).
Opera a Nero – to jsou myslím typické příklady nabubřelosti.
Vývojáři nijak nespojení s firmou Apple mají tendenci produkovat programy složitějšího uspořádání, nebo se drží zavedených jednoduchých tónů? Ohodnoťte, prosím, míru jejich využití v kontrastu s použitelnými funkcemi.
Potřebuji minimum aplikací – z poloviny systémové nástroje Apple, dále pár utilitek (v drtivé většině v souladu s „jablečnými“ zvyklostmi) a software firem Macromedia a Adobe. A tady je ten kámen úrazu, protože zejména u Adobe se jedná o aplikace portované z Win32, aspoň jsem o tom přesvědčen. Například v Creative Suite 2 přibyl multimediální správce Bridge – pohyb po něm (back/previous) není možný pomocí standardních klávesových zkratek a Adobe v něm sice používá barevné štítky jako Apple v Mac OS X, ale má vlastní řešení, takže soubory barevně označené v Adobe Bridge nevidím stejně označené v systémovém Finderu a Open/Save menu aplikací, takže si nimi nemohu pracovat a jsou mi prakticky k ničemu. A přesně tady je vidět rozdíl mezi „wokenní“ a „jablečnou“ aplikací – ta pro Windows vytváří vlastní workflow nad operačním systémem, kdežto ta vyvíjená přímo pro Mac může používat systémové features.
Je standardizované rozhraní systému OS X dostatečně univerzální tak, aby mohly vyniknout detaily každé aplikace a šly tak napravit nedodělky, které Apple, jako vše jiné, zákonitě musí obsahovat? Znamená sjednocení vzhledu pro uživatele úsporu času?
Je univerzální a jednotné. V MenuBar vždycky vidíte základní menu aplikace. Aplikace dále mohou mít drawery (boční výsuvné nabídky, například pro přehled obrázků v systémovém obrázkovém prohlížeči Preview) a samostatné plovoucí panely pro podrobné účelové funkce (například pokročilé formátování v textovém editoru). Celé GUI je orientováno na okno dokumentu a nikoliv na okno aplikace – můžete tedy malovat ve Photoshopu a zároveň sledovat TV v okénku ležícím mimo plátno (nebo přepisovat poznámku, opět umístěnou v samostatném okně). Za snad nejúžasnější feature Mac OS X považuji Exposé – přepínání oken. Pomocí kláves F9/F10/F11 (funkce můžete přiřadit i tlačítkům myši) jednoduše, přehledně a rychle manipulujete s okny dokumentů. Právě Exposé vděčím za velkou úsporu času. Poprvé bylo implementováno do Mac OS X 10.3 Panther, pokud se nemýlím.

Mimochodem, manželka neumí anglicky a přitom bez problémů používá operační systém i aplikace s interface v angličtině.

Jak dlouho asi trvá běžnému uživateli, než se přeorientuje na způsob zobrazení OS X z Windows? Který prvek je největším problémem (jeho účel a smysl se nevíce liší)?
Mně to trvalo zhruba tři dny. Největší problém je akceptování odlišného přístupu k používání počítače – troufnu si tvrdit, že prubířským kamenem mohou být iTunes. Pokud uživateli vyhovuje složitá adresářová struktura, manuální pouštění MP3 přes filemanager do Winampu a odpor k poctivému vyplňování ID-tagů pro kvalitní katalogizaci, nemusí mu Mac sednout. Jenže přijde o výhody mít vše logicky centralizované a snadno zálohovatelné a jednoduše použitelné – zatímco já si vytvořím dynamický playlist, do kterého si nechám automaticky zatřídit všechny skladby Depeche Mode z osmdesátých let, které vyšly na albech a nikoliv na kompilacích a mají mé hodnocení čtyři hvězdičky a víc, a takový playlist nechám klidně synchronizovat do iPodu a ten poslouchám v autě. A samozřejmě mám pro každý track k dispozici obal i text, který mi automaticky stahuje a importuje widget v Dashboardu.
Mimochodem, iTunes jsem používal už na Windows…
Popište, prosím, způsob stavby souborového systému operačného systému od společnosti Apple.
Souborový systém? Jediné, co vím, je, že se jmenuje HFS+ a že umožňuje v názvech souborů používat znaky, které Windows neumí. A že přečtu data na disku FAT, FAT32 i NTFS (na NTFS pouze nemohu zapisovat), zatímco bratr data na mém iPodu formátovaném na HFS nepřečte. To je všechno, co vím o souborovém formátu, víc nepotřebuji. Vlastně ještě něco – že si soubory i po přenosu na jiný disk uchovávají svá uživatelská práva.
Považujete ukládání dat do tohoto systému za dobře promyšlené? Co byste vytkl?
O žádná data jsem dosud chybou ve filesystému nepřišel a HFS+ údajně netrpí fragmentací a nemusí se defragmentovat (nebo to dělá sám). Víc jako uživatel nepotřebuji.
Každopádně považuji za správné, že se nedostanu do domovské uživatelské složky manželky a ona do mé – ovšem mohu jí k některým složkám poskytnout plný nebo omezený přístup. To samé platí i na externím disku.
Tady můžete vidět interface vypalovacího freeware Burn – jednoduché rozhraní odpovídající systémovým zvyklostem + preference na obvyklém místě (Burn → Preferences nebo standardní shortcut).

› Potřeboval jsem barevnou hodnotu CMYK loga v Illustratoru použít v dokumentu InDesignu; na Windows bych musel použít tužku a papír, protože by okno aplikace zakrylo okno aplikace na pozadí.

Sestavte kritický seznam funkcí, které Vám oproti Windows v systému OS X chybí nebo je z nějakého důvodu považujete za důležité. Bude se jednat spíš o bezpečností prvky, detaily pracovního prostředí nebo systémové nástroje?
Nic mě nenapadá. Opravdu.
Doporučil byste použití OS X pod hardwarem nepocházejícího z výrobní linky Apple? Určitě si bude lepší tento produkt otestovat a sám se rozhodnout, zda mi to vyhovuje, nebo ne.
Nezkoušel jsem to a ani bych to neudělal – hacknutý software určitě nepoběží spolehlivě, navíc na jiném hardware, než pro který byl vyvinut a otestován, ne? Ve finále by mohla být spousta věcí nestabilní a pomalá a takový experimentátor by si mohl zbytečně udělat špatný úsudek.
Jsou některé druhy lidské činnosti, pro které byste Bílá zařízení rozhodně nepoužíval? Například pro nedostatek softwaru, špatný běh, malého výkonu nebo jednoduše parametry platformy…
Pro účetnictví a pro hry. Ale pro hry bych nedoporučil ani PC, nýbrž konzoli.
Účetnictví bude nejspíš existovat pro americké účetní, pro české asi nikoliv (sice jsem o něčem slyšel, ale šablonu pro faktury jsem si stejně raději vytvořil v textovém editoru Apple Pages).
Nakousnuté jablko má jistě i zcela estetické prvky. Střídmá bílá barva s přímými křivkami působí zajímavě. Pro mnoho uživatelů je právě tato skutečnost tím hlavním, proč si vůbec zařízení od Apple pořídili. I pro člověka, který o Mac nikdy neslyšel, bude pohled zážitek, a to hlavně z důvodu novoty, design je prostě jiný. Jak na tuto problematiku nahlížíte Vy?
(Nejen bílá barva, ale i stříbrná a černá.) Faktem je, že produkty Apple dobře vypadají, po vybalení voní (skutečně, balení je pravděpodobně parfémováno), díky konzervativnímu designu budou dlouho vypadat dobře (také tolik milujete modře nebo jinak blikající a svítící doplňky asijských výrobců?) a designer získal řád britského Imperia (iMac, iBook, iPod).
Ale neřekl bych, že si poslední dobou noví uživatelé pořizují Apple kvůli designu – to je věc, kterou se nám jistí lidé snaží jen podvědomě dostat do paměti – ale kvůli komplexnosti: na IntelBased strojích Apple mohou bez problémů (a legálně) provozovat Mac OS X, Windows i Linux, ty stroje jsou odladěné a obvykle spolehlivé (samozřejmě, že se při náběhu výroby nebo změně dodavatele komponent mohou objevit mouchy, to je pochopitelné), dobře vypadají a udržují si i jako použité relativně vyšší cenu. Jen tak na okraj – grafici určitě budou znát podcast – podívejte se, jaký stroj nyní používá Matt Kloskovski (vlevo), zatímco ještě do 18. prosince používal notebook Dell. A nejzajímavější je, že stále používá Windows – ale na hardware Apple.
Jaké je dílenské zpracování zařízení Apple? Jsou použity kvalitní součástky, má cenu si vůbec pořizovat Mac, když vím, že budu požadovat výkon, rozšiřitelnost (další pevné disky, více operační paměti). Nebo si myslíte, že by se to tohoto stroje už po výstupní kontrole v továrně nemělo zasahovat?
Dílenské zpracování je, myslím, velmi kvalitní. Co se týče komponent, těm příliš nerozumím. Maximálně si doplním paměť (podle návodů v PDF, které jsou na webu Apple standardně k dispozici) a tím to končí. Jedinou závadou na mých strojích byla vadná VRAM na grafické kartě nVidia v iMac G5 17", kvůli čemuž musela být vyměněna základní deska. A nějaká extra rozšiřitelnost je dneska stejně trošku off topic, když je téměř všechno připojitelné přes USB nebo FireWire, ne? Je lepší být uživatel a nikoliv montér – pokud mi stroj nevyhovuje, pořídím si jiný. Když do něj dodatečně nacpu jednu/dvě nové výkonnější komponenty, stejně je bude brzdit zbytek, protože celek je odladěn na daný výkon, ne? Samozřejmě se bavíme o seriózních a značkových strojích, ne o skládačkách, které uvařili pejsek s kočičkou.
Koupit si nové zařízení, alespoň v naší kotlině, je velice drahá, jelikož Mac je obecně drahý. Stejně tak se, myslím, nedá srovnávat připojení přes 1394b a SATAII. Nicméně je pravda, že by každý měl přemýšlet trochu dopředu a koupit si to, co by mohl reálně v budoucnu využít. Možná zde je další rozdíl mezi komunitou Mac a PC. Jak ji chápete?
Mac je drahý? Možná bývávalo – podívejte se na cenové srovnání strojů Apple, Dell, HP nebo IBM. Samozřejmě to nelze srovnávat s low-endy z řetězců. A kromě toho se při cenových srovnáváních zapomíná na něco podstatného, co se v naší kotlině řeší prachsprostou krádeží – na bundlovaný software. S Macem dostanete kompletní funkční softwarové řešení, které bude standardnímu domácímu uživateli stačit. K PC s Windows dostanete možná nějaký DVD player (protože ten systém neumí ani v roce 2007 sám od sebe přehrát film na DVD), Adobe Reader (protože Windows neumí zobrazit PDF) a hromadu trial verzí, v lepším případě ještě prehistorickou encyklopedii jako bonus. Takže bych na tom slově „drahý“ zase tolik nelpěl.
A ještě jedno zásadní hledisko – je-li vám patnáct a počítač máte jako hobby, máte čas se v něm vrtat, reinstalovat ho, konfigurovat a zkoušet všelijaké psí kusy. Jenže je-li vám třicet a používáte počítač pro obživu svou i vlastní rodiny, potřebujete maximálně spolehlivé, funkční a jednoduché řešení. Benzín také jezdím tankovat k Shell a neberu ho u vesnické bezejmenné pumpičky, kde ho možná musejí před čerpáním promíchat. Jasně, je to nadsázka, ale mě se tenhle přístup vyplácí – šetří mi čas, nervy a v konečném důsledku i peníze.
Ostatně, i jako uživatel PC jsem kupoval zásadně kvalitní značkový hardware – jenže mi dost často dohromady nefungoval, i kdybych se stavěl na hlavu. Teď mi funguje. Koneckonců, veškerý stávající hardware používám i s Macem (tedy s výjimkou GDI-laserovky).
Myslím, že tento bod je velice sporný. Určitě hodně záleží na tom, do jaké míry si chceme svůj hardware spravovat sami. Zcela určitě bych nezatracoval počítače stavěné svépomocí, protože pokud se použijí kvalitní součástky, může vzniknout i dílo výkonnostně lepší než značkové stroje s mírou hluku a ostatních hodnot minimálně podobných, mnohdy i nižších. Také je podstatné, zda si budu vybírat notebook, kombinaci displeje (iMac) nebo pouze výpočetní zařízení (Mac Pro). Hned v druhém příkladě lze narazit na omezení v podobě vestavěného monitoru, což může a pravděpodobně i bude vadit.
Samozřejmě svůj názor nepokládám za obecnou pravdu – co vyhovuje mě, nemusí vyhovovat Frantovi od vedle. Mimochodem, za tři dny začíná Macworld Expo a kdo ví, jestli se na něm neobjeví stroj mezi Mac Mini a Mac Pro – něco, jako byl dřív Cube G4?
Pro jaký typ uživatelů je Apple zařízení vhodné?
V našich podmínkách pro lidi, kteří se smíří s přepočtem US$ 1 = 1 €, kteří nelpí na českém interface (není nativně součástí instalace) a akceptují neexistenci oficiálního zastoupení Apple v ČR a s tím související komplikace. Pro lidi, kteří chtějí být uživateli počítačů, nikoliv jejich obsluhou. Ale ať se rozhodnou tak nebo tak, stejně budou placeni za výsledek své práce – a z Photoshopu vyleze stejný obrázek, ať běží pod Mac OS X nebo pod Windows. Počítač by měl vždycky zůstat jen pomocníkem a nástrojem, nikoliv fetišem nebo předmětem flame. A nakonec – existuje i svět mimo Matrix, takže se od počítače nezapomeňte zvedat a objevovat daleko příjemnější věci.
Děkuji za rozhovor.
Bylo mi potěšením.

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
Autor testuje novinky v oblasti SW.

Nové články

Obrázek ke článku Stavebnice umělé inteligence 1

Stavebnice umělé inteligence 1

Článek popisuje první část stavebnice umělé inteligence. Obsahuje lineární a plošnou optimalizaci.  Demo verzi je možné použít pro výuku i zájmovou činnost. Profesionální verze je určena pro vývojáře, kteří chtějí integrovat popsané moduly do svých systémů.

Obrázek ke článku Hybridní inteligentní systémy 2

Hybridní inteligentní systémy 2

V technické praxi využíváme často kombinaci různých disciplín umělé inteligence a klasických výpočtů. Takovým systémům říkáme hybridní systémy. V tomto článku se zmíním o určitém typu hybridního systému, který je užitečný ve velmi složitých výrobních procesech.

Obrázek ke článku Jak vést kvalitně tým v IT oboru: Naprogramujte si ty správné manažerské kvality

Jak vést kvalitně tým v IT oboru: Naprogramujte si ty správné manažerské kvality

Vedení týmu v oboru informačních technologií se nijak zvlášť neliší od jiných oborů. Přesto však IT manažeři čelí výzvě v podobě velmi rychlého rozvoje a tím i rostoucími nároky na své lidi. Udržet pozornost, motivaci a efektivitu týmu vyžaduje opravdu pevné manažerské základy a zároveň otevřenost a flexibilitu pro stále nové výzvy.

Obrázek ke článku Síla týmů se na home office může vytrácet. Odborníci radí, jak z pracovních omezení vytěžit maximum

Síla týmů se na home office může vytrácet. Odborníci radí, jak z pracovních omezení vytěžit maximum

Za poslední rok se podoba práce zaměstnanců změnila k nepoznání. Především plošné zavedení home office, které mělo být zpočátku jen dočasným opatřením, je pro mnohé už více než rok každodenní realitou. Co ale dělat, když se při práci z domova ztrácí motivace, zaměstnanci přestávají komunikovat a dříve fungující tým se rozpadá na skupinu solitérů? Odborníci na personalistiku dali dohromady několik rad, jak udržet tým v chodu, i když pracovní podmínky nejsou ideální.

Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032024 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý