Několikrát odložená akční hra z blízké budoucnosti je tady! Stojí to za to?

Velký začátek

Takhle to všechno začalo…

26. dubna roku 1986 došlo na Ukrajině (tehdejší SSSR) na 4. reaktoru jaderné elektrárny v Černobylu k vážné havárii. Kvůli ní zemřelo 31 zaměstnanců elektrárny či záchranářů, někteří zemřeli na ozáření, jiní se otrávili škodlivými plyny atp. Sovětský svaz se celou havárii snažil ututlat, což je hlavní kámen úrazu. Do širokého okolí se dostaly škodlivé látky, nečistoty atd., ale především – široké okolí bylo zamořeno, ozářeno. Po neustávajících problémech, kdy se hledalo rychlé řešení, se rozhodlo, že celý 4. reaktorový blok bude zalit. V krátké době byla celá tato oblast zalita betonem a železem – vznikl tzv. železobetonový sarkofág.

…a takhle to pokračuje!

V roce 2016 je černobylská zóna ozářena ostrým světlem, všude se ozývá šílený hluk, na nebi šlehají blesky jeden za druhým, země se otřásá. Vše naznačuje tomu, že v Černobylské elektrárně došlo k dalšímu výbuchu – armáda uzavírá oblast nazvanou Zóna. K explozi dochází zhruba kilometr od elektrárny – zřejmě tam byl prováděn nějaký test, který se, jak je vidět, příliš nepovedl. Všichni zaměstnanci elektrárny jsou, až na pár výjimek, mrtví. Připravit záchrannou operaci je snad nemožné. Vojákům v oblasti hrozí smrtelné nebezpečí, roboti kvůli neznámé energii nefungují. O pár měsíců později se Zóna rozrůstá o několik metrů, okolí je evakuováno. Po celém světě (nejen v Zóně) se dějí nepředstavitelné, snad i nemožné věci.

V roce 2018 celá Zóna vybouchla. Vše umírá, široké okolí je uzavřeno, nikdo nenachází vysvětlení a Zóna se stále rozrůstá. V oblasti se stále častěji dějí nevysvětlitelné věci – živočichové jsou trháni na kusy, zvířata různě mutují. Katastrofa obřích rozměrů! Zatím celkem zajímavé, ne?

O dva roky později se do Zóny vydávají na průzkum různí badatelé, zloději atp. Tito lidé jsou nazýváni Stalkeři.

Nyní ke hře jako takové

Po první necelé hodince hraní, kdy jsem se konečně rozkoukal, zjistil co a jak mám dělat a proladil si nastavení (to defaultní nebylo zrovna ideální), jsem začal přemýšlet, zda-li ta hra vlastně stojí za to. Je sice pravda, že jsem začal psát tuto recenzi, takže jsem u hry nějakou tu hodinku vydržel, ovšem všechny mé pocity ze hry nebyly kladné, v několika částech hry jsem měl chuť ji odinstalovat, DVD se hrou rozšlapat, materiály k recenzi zneškodnit, ale vydržel jsem a v době psaní této recenze je hra stále uložena na mém pevném disku.

Jak jsem už na začátku článku psal, všechno začalo jadernou katastrofou v minulém století, pokračovalo to výbuchem, který měl nedozírné následky na široké okolí, všude se začaly objevovat různé nevysvětlitelné záhady, živočichové mutují, celé okolí zamořeno. Po několika letech, kdy byla Zóna bezpečnější a člověk do ní mohl vstoupit bez smrtelného nebezpečí, začaly do Zóny přijíždět různí zloději, badatelé atp., kteří jsou hromadně nazýváni Stalkeři. Vy jste jeden z nich! Vaše práce by se dala charakterizovat jako Práce všeho druhu. Jednou budete pomáhat při čištění vesnice od zlodějů, jindy budete zachraňovat kamaráda v zamořené oblasti, jindy zas budete dělat pošťáka, dealera nebo třeba prodavače kradeného zboží. Po prvních hodinách hraní, kdy již budete mít alespoň trochu přehled o tom, co se má jak dělat, a popravdě řečeno, budete plnit poměrně jednoduché úkoly, se vám hra bude zřejmě zdát stereotypní, to se však rázem změní, když se dostáváte do centra dění, máte u sebe pěkné, velké a účinné zbraně, hra vás rázem začne bavit. Proti vám bude stát leckdy silnější nepřítel, ovšem za vámi většinou bude stát i skupina maníků, kteří jsou na vaší straně, budou vás krýt, taktizovat a navzájem si většinou pomáhat, což ale také není úplně pravda, umělá inteligence postav je kvalitně propracovaná, ovšem všechno má své chyby. Herní prostředí je taktéž propracované – průjezdy pod mosty střeží hlídky, po cestách chodí ozbrojenci, kteří vám leckdy pěkně znepříjemní život ve hře (pokud samozřejmě nejsou na vaší straně).

Ve hře jste na straně Stalkerů, to jsme si už řekli několikrát. V průběhu hry budete získávat od vašich přátel různé zbraně a vylepšení. To samé si budete brát od zabitých nepřátel. Jak budete postupně prostupovat zamořenou Zónou, kde se také bude zvětšovat množství zamoření, vy tedy budete potřebovat různé masky, brnění, oblečení atp. Stejně jako zamoření se bude zvětšovat i množství a síla vašich nepřátel, a to jak lidských, tak i zmutovaných zvířat. Budete tedy potřebovat stále silnější zbraně. U zbraní bych se rád ještě zastavil – když například střílíte hlava nehlava kolem sebe kulometem, klidně se vám může zaseknout a další problém je na světě. Jediné, co pak můžete dělat se zaseknutou zbraní, je vyhodit ji (samozřejmě, pokud jí nechcete nosit v inventáři).

Další věc, která rozhodně stojí za zmínku, je fakt, že hra má dokonce 7 konců. Hru můžete dohrát na 7 způsobů, což je rozhodně motivace pro všechny, kterým se hra zalíbila a jsou schopni ji dohrát. Jaké jsou možné konce, si necháme pro sebe – dohrajte si hru sami, nebo doufejte, že vám v komentářích někdo o nějakém konci řekne ;-)

Během vašeho pobytu v Zóně se podíváte do širokého okolí Černobylu, ale i do bezprostřední blízkosti elektrárny samotné. Okolí je výborně propracované, ovšem abyste si hru mohli zahrát na nejvyšší detaily, musíte vlastnit velmi výkonný počítač. Jak jsem již řekl, podíváte se do širokého okolí elektrárny, které nikde neztrácí na své kvalitě. Stromy, živočichové, osoby, domy atd. jsou detailně propracované a myslím, že grafice dlouholetý vývoj jen prospěl, což se ovšem projevilo i na hardwarových nárocích.

Dámy, pánové?!

Konec článku se nezadržitelně blíží a já bych vám nakonec rád řekl můj závěr, ke kterému jsem po hodinách hraní v zamořené Zóně došel. S.T.A.L.K.E.R. – Shadow of Chernobyl je hra, která může nabídnout mnoho zajímavých funkcí, ovšem vše má své chyby. Grafika je výborná, ale na úkor vysokých nároků na výkon počítače. Pokud si ji chcete zahrát do konce, máte se na co těšit, to budete ovšem potřebovat silné nervy, nejen proto, že hra je mnohdy stereotypní, ale také budete mít potíže se splněním daného cíle. Kdybych měl hru ohodnotit na stupnici 1 až 10, přičemž by nejlepší známka byla 10, dal bych osm. To jest vše!