Druhý, třetí a čtvrtý den z Mezinárodního festivalu animovaných filmů Anifest 2007 v Třeboni.

Pátek - 4. 5.

Dnešní den jsem zahájil výstavou Rauola Servaise, která běží po celou dobu festivalu v zámecké galerii. Zde bylo k vidění dosti obrázků z filmů, které jsme zhlédli včera v divadle.

Po výstavě jsem se vydal na Školičky animace: workshopy a animace dětí. Ty probíhaly ve staré radnici. Prostor zde byl menší než v předcházejících letech ve výstavním sále pod věží, a tak před budovou vyrostlo malé studio, které mělo i za účel přitáhnout lidi. A to se také stalo. Uvnitř budovy se však už pracovalo na plné obrátky. Fantazie dětí nevyprchávala a filmy se tvořily. Různé školy, každá zaměřena na jiný obor animace, pomáhaly dětem tvořit jejich velkolepá díla. U jedné školičky bylo zajímavostí, že představovali návrhy vytuningovaných PC skříní (viz obrázky níže).

Po dvouhodinovém procházení jsem dostal chuť zase na nějaký ten filmeček. A abych si to ještě více přikořenil, šel jsem rovnou na promítání stereoskopických filmů. Ta běžela v zámecké expozici. Celkově měla okolo 30 minut ve smyčce. Pár pěkných animací se tam našlo, ale mě uchvátil snímek z Německa s dobrou muzikou a s pohledy na několik druhů přírody. Jeden z pohledů byl na stromy, kde bylo vidět zapadající slunce a nad trávou poletovali motýlci. Dva odvážní si to namířili rovnou před můj nos :-).

Filmů jsem neměl dost, vydal jsem se proto směrem ke kinu. Cestou jsem však narazil na podivný hlouček malých dětí a žasl jsem. Žasl nad tím, jak i malé děti přispívají na výzdobu Anifestu, vše vyjadřuje následující fotka.

Pak už jsem dorazil ke kinu. Tam v tu dobu zrovna nic neběželo, ale hned vedle v divadle promítali studentské filmy. Těm z vás, koho by zajímaly, jsem připravil popisy některých z nich:

• Strach: Budova, je silný vítr. Chlapec sedí u dortu na lavičce a proti němu pes. Sfoukává svíčky a při tom mu chytnou vlasy. Hasí je, ale nepomáhá to; pes skáče na dort a ten jej uhasí. Další pohled – kluk se houpe na houpačce a pes ho sleduje zezdola, zafouká vítr a kluk je pryč. Kluk čeká u psa, který se krčí nad jamkou a snaží se vykonat potřebu. Kolem letí drak, chytne kluka šňůrou kolem krku a odnáší ho, pes běží za ním. Kluk sleduje motýla, který nemůže letět. Ten dosedá na zem vedle holky, zafouká vítr, sukně se nadzvedne a vcucne kluka. Pohled se vrací zpět k budově. Vevnitř sedí kluk v rohu a bojí se. Na okno mlátí větev. Přijde k němu pes, podá mu vodítko a začne ho oblizovat. On pak vodítko položí, pes se tedy rozhodne jít sám ven. Projde dveřmi (díra pro psa), kluk se kouká z okna a vidí psa, jak letí a histericky řve. On sám také zařve, jde rychle ven, načež ho odnáší vítr. Po delším letu vylétl někam vzhůru a tam zůstal na plošině, kde našel svého psa a další. Chvilku sedí, vzduchem jsou unášeny šaty a zachytí se za psa. Kluk dostává nápad. Další pohled, jak on sám a pes letí na dracích, které jsou vyrobeny z klacků a spodního prádla. Pes líže kluka. Najednou se kluk probere zpět v budově a má v rukou vodítko. Tentokrát ho neodkládá, ale zvedá se a jde s ním ven, kde řádí vichřice… Tím příběh končí.
• No Fisch: Příběh se odehrává pod vodou. Rybář nahodí návnadu do vody. Návnada je živá a má tykadla, nevím, co je to zač… Ta se snaží dostat z háčku až pohne celým splávkem. Jde slyšet rybáře, jak už se raduje, že mu bere ryba a hned vzápětí při pohnutí splávkem zasekáv, potom řekne žádna ryba a nahazuje návnadu zpět s tím, že ji více na háček namotal. Ta se chvíli pokouší, ale s háčkem nejde nijak hýbat. Opakuje se ten samý proces s tím, že rybář už zdůraznil No fisch. Nyní je návnada připevněná tak, že už má volná jen tykadla. Po zkouškách se jí podaří zase splávkem zabrat, a to díky tykadlům, které roztočí jako vrtule. Nyní však rybář, už hodně naštvaný a se zvuky, nahazuje návnadu, která je komplet připevněná. Přesto se jí však povede splávkem pohnout. Rybář plnou znechuceností zahazuje návnadu bez háčku do vody a balí to. Návnada se raduje a v tom momentu ji schramstne ryba.

V tento den byl mým posledním cílem film Happy Feet, který vyprávěl o tučňákovi, jak neuměl zpívat ale stepovat. Toto by bylo dneškem vše.

Sobota - 5. 5.

Dnešek byl den filmů. Ale našlo se tu i jedno ProfiForum – od 3D-Gali na stereoskopické filmy. Řeč byla o technologiích stereoskopie od historie až po současnost. Už v minulosti se používala kukátka na obrázky. V té době ještě nebyly k dispozici ani fotky, a tak se jednoduše malovalo. Po nástupu fotek se začala masivně šířit i tato technologie. Avšak s nástupem kin zase upadá. Stereoskopie prošla velkým vývojem u filmů, a to díky brýlím. V poslední době se už však na trhu objevují technologie jako LCD, které už nevyžadují ani brýle. Avšak vše funguje jen v určitém úhlu. Po přednášce se strhly dotazy, u kterých jsem též nechyběl a poptal jsem se na pár věcí. Výsledkem mého ptaní bylo toto: Pokud jste 3D grafik a měli byste zájem svůj film udělat stereoskopický (a že to za to stojí), tak stačí kontaktovat a nejlépe v max souborech dodat animace. Oni vše narenderují a převedou zdarma s tím, že budou mít tu animaci k dispozici pro svoje účely.

A abych tomu dnu dodal atmosféru, došel jsem si na film Auta. Taktéž velmi povedený film.

Neděle - 6. 5.

Dnešek byl snad jen o filmech a podle toho jsem se choval i já. Navštívil jsem několik projekcí a něco i zopakoval. Popisy některých animací se pak dočtete ve shrnutí o Anifestu.

„Nyní se však těším na zítřejší den, kdy proběhne ProfiFórum AniDesign – semináře o počítačové animaci. Určitě se dočkáte obsáhlého článku, tedy pokud mi neselže paměť. Pro dnešek je to vše. Loučím se s vámi u dalšího článku.“