Ivo Lukačovič: Seznam.cz jsem založil vlastně náhodou - záznam

Záznam přednášky „Seznam.cz jsem založil vlastně náhodou“, která se konala 6. 6. 2007 v posluchárně Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Nedoslovný přepis + videozáznam.

Přednáška s názvem „Seznam jsem založil vlastně náhodou“ byla první přednáškou Iva Lukačoviče (IL) na půdě vysoké školy a konala se na Masarykově univerzitě Fakulty informatiky v Brně. Přednášku zahájil Vlastimil Pečínka (VP), který se stará o „ajťáky“ – temnou stranu síly (díky zatemněným oknům). Velmi v rychlosti představil IL, jeho zálibu v kytičky, létání a výchovu svého syna. Po celou dobu přednášky byl VP jakýmsi technickým poradcem IL. Pokud tedy IL nevěděl, kolik vývojářských týmů právě Seznam.cz má nebo kolik “MB“ zabírají emaily, VP v rychlosti doplnil.

IL strávil na ČVUT 7 let a dostal se do čtvrtého ročníku. Když analyzoval, proč Seznam založil, proč vznikl tak, jak vznikl, bylo to díky třem vlastnostem: lenosti, štěstí a intuici.

Jako malý kluk si přál být konstruktérem, měl stůl, byl nesmírným introvertem, neměl žádné kamarády, stále seděl za stolem a něco kreslil. Když mu bylo 10 let, měl počítač Sinclair ZX81 a neměl tušení, že lze programy vyměňovat, že se lze přihlásit do klubu a tam vyměňovat hry. A protože chtěl strašně hrát hry, ale nevěděl, že se takto dají sehnat, naučil se Assembler a sám si je naprogramoval. Strašně mu vadilo, že hry musí hrát u počítače, u televize a toužil hrát tyto hry ve škole, o přestávce, kdekoliv. V 10 letech podal na Úřad pro průmyslového vlastnictví (ÚPV) svůj první patent – malá krabička, která umožňovala hrát hry, měla několik tlačítek, dávaly se do ní maličké kazetky atd. Paní z ÚPV vrátila IL dopis s tím, že není možné patentovat nápad, že je možné patentovat pouze technické řešení toho nápadu. IL z toho byl strašně smutný a o několik let později vymyslela firma Nintedo podobnou krabičku – naprosto totožnou s tím, co IL vymyslel.

Tehdy mu došlo, že ten, kdo něco vymyslí, nemusí být ten, kdo z toho má nějakou odměnu. Důležitá věc je vymyslet a až poté realizovat. Bohužel často se stává, že ten, kdo něco vymyslí, z toho nemá žádnou odměnu a tu odměnu má pak někdo, kdo nápad realizuje.

Když začal studovat, šel na fakultu strojní s tím, že stát se leteckým konstruktérem je ta správná věc, ale studium ho moc nebavilo. Pak šel na ČVUT, také fakultu strojní, ale stále cítil, že to není to pravé. Bavil ho předmět počítače, počítačová učebna vybavená stroji 286 v textovém režimu, které nikdo neuměl přepnout do grafického režimu, a tam se vyžíval. Jako semestrální práci měli napsat počítačový program – jakýkoliv v Pascalu. Vyučující předpokládali, že drtivá většina program někde obšlehne. IL ale napsal program, který přepnul textový režim na grafický a zobrazil trojrozměrnou převodovku, která se točila a byla pěkně nasvícená (přední plochy se vykreslovaly zadními a ty přední plochy překrývaly ty zadní plochy a podle úhlu světla vůči úhlu plochy se zvolí nasvícení plochy). Program vzbudil pozdvižení na celé fakultě a vyučující řekla IL, že je ho škoda na fakultě strojní, že by měl jít na FEL (fakulta elektro). Na doporučení tedy šel na studijní oddělení s požadavkem o přestup. Po příchodu na studijní oddělení mu však bylo řečeno, že je pozdě, že přestupy byly vyřízeny již před 14 dny, musí počkat a zabouchla dveře. IL si nahrál program na disketu, našel si nejvýše postaveného člověka na ČVUT, napsal osobní dopis a poslal ho rektorovi. Za 15 dní mu zavolal rektor ČVUT, že byl přijat. Šokovaný IL šel na studijní oddělení, ta samá paní, co ho vyhodila ze dveří, se na něj usmála, na stole byla připravena složka s jeho jménem a dostal se na FEL ČVUT. Tam se seznámil s Internetem, Unixem a mnoha zajímavými lidmi.

Na ČVUT se začal zajímat o různé technologie, které se týkaly Internetu, začal vytvářet webové stránky (Járy Cimrmana) a sledoval jejich návštěvnost. Díky tomuto začal komunikovat s okolím i přes zapřísáhlého introverta, bavily ho technologie jako TCP/IP, céčko, kompilace jádra, Unix apod. Začal také obdivovat zahraniční vyhledávače – Yahoo, Lycos atp. Z úspěchu stránek Járy Cimrmana byl tak nadšen, že se rozhodl udělat první český vyhledávač.

Inspirovalo ho Yahoo, a tak začal psát. Díky tomu, že neuměl moc programovat, to bylo napsáno v Shell Perlu – shellový skript, ten volal perlový skript, perlový skript otvíral soubory a z toho se Seznam kompiloval. Nejvíce ho bavila počítačová grafika – Corel Draw a Adobe Photoshop. Corel Draw byl tehdy špičkou mezi vektorovými editory a v něm vzniklo také první logo Seznamu. V roce 1996 tak založil Seznam, návštěvnost cca 1 000 lidí denně, připojování modemu tehdy budilo jeho otce. Snažil se něco vydělat, tak tam umístil nějaké bannery. Seznam již měl určitý zájem medií, ale nikdo nevěřil, že je to one-man-show. Lidé neposuzují věci podle toho, jaké jsou, ale jak vypadají.

V té době skutečně největším nákladem byl hardware. Tenkrát umístnění vlastního dedikovaného serveru bylo na CESNETU za 5 000 Kč měsíčně, ale bez přístupu. Kvůli všemu, co chtěl člověk udělat, musel jít za panem Pelechem do CESNETU a požádat ho. Kolem roku 1998 Seznam postrádal peníze a hledal investora. Tehdy existoval Spray, který skupoval právě rozjeté portály a pak je jako celý balík prodával. Hodnota takového balíku byla samozřejmě vyšší, než součet skoupených částí jednotlivých portálů. Spray koupil 30 % Seznamu za 2 miliony dolarů, peníze se však nedostavily, jelikož internetová bublina v americe kolem Internetu splaskla a Spray byl odkoupen firmou Lycos Europe, kde ani nevěděli, že mezi nimi jsou akcie Seznamu (jeden rok dokonce tyto akcie nemohli najít, byly zahozené někde v šuplíku) a letos na jaře je prodali za 65 miliónů eur.

Cílem je, aby si člověk pod jedním brandem představil řešení jednoho konkrétního problému. Zjistili, že se můžou vyvíjet dvěma způsoby: buď jako mediální společnosti (tzv. portál – produkují vlastní obsah, hl. stránky jsou plné odkazů, flashe, obrázků, animací a původní role portálů – vyhledávání, freemail – kompletně odpadá) – případy Yahoo, Centrum, Atlas…, nebo druhou cestou jako technologické společnosti (tzn, že všechny ostatní služby dát pryč a zaměřit se na vyhledávání). Tahle cesta nabízí větší profit, větší challenge ale je to daleko větší riziko díky globální konkurenci. Existují pouze 4 hráči na trhu, kteří na této cestě uspěli a na svém lokálním trhu mají větší podíl než Google. Je to korejský Nawer, čínské Baidu, ruský Yandex a český Seznam.

Seznam se vydal touto cestou, cestou technologické společnosti se zaměřením na vyhledávání, kdy ostatní služby budou udržovat tak, aby byli jedničkou na trhu, ovšem s primárním zaměřením na vyhledávání… a uspěl.

Diskuze

Dotaz: Je pravda, že při vyhledávání společností se na předních pozicích objevují firmy, které vás nějakým způsobem podporují?
IL: S fulltextem to není pravda, na fulltextu se vyhodnocuje dle Sranku, PageRanku, složitými algoritmy a jediné, co ho ovlivňuje je SEO optimalizace, kdy SEOoptimalizéři jsou vždy o krok napřed.

Dotaz: Sbíráte nějak data?
IL: Nyní jsme spustili nový fulltext 1G, což je fulltextová technologie schopná zaindexovat miliardy stránek, každou pitomou diskuzní skupinu, ovšem jeho potenciál se ještě nevyužije, protože nemáme k tomu robota, který bude schopen tu miliardu stránek nasosat a udržovat ji aktuální.

Dotaz: Budou Mapy.cz nějak aktualizovány?
IL: Ano Mapy.cz budou velmi inovovány, nebudou jednodušší, protože přibudou nové funkce, dojde na renovaci mapovým podkladům, budou výrazné inovace a nové vrstvy. Projekt nese název Mapy 2007 a bude spuštěn asi za 2 měsíce. Mapy jsou jednou z našich klíčových služeb.

Dotaz: Jaký bude další vývoj Mapy API a budou s mapovými podklady?
IL: Mrzelo nás, že Mapy API bylo přijato chladně. Náš cíl bylo udělat jednoduché Mapy API, jelikož Google API je velmi rozsáhlé a má stostránkový manuál, ale ukázalo se, že uživatelé mají spíše zájem o sofistikovanější mapy, takže strategie se musela přehodnotit a nové Mapy API jsou součástí projektu Mapy 2007.

Dotaz: Jak je to s licencováním mapových podkladů Mapy API?
IL: Dodavatel dat GEODIS, který nám prodává letecké mapy, nedovolil jejich distribuci, není tedy možné je do Mapy API dát. Bohužel s tím nejde nic dělat. Klasické mapy se dají použít pro komerční účely. Ještě je možnost dát do Mapy API ne mapové podklady dodávané GEODISEM, ale mapy dodávané NASA, které jsou volně šiřitelné a dostupné právě na Google.

Dotaz: Jaký je poměr zaindexovaných stránek Seznamu a Googlu?
IL: momentálně jsme na tom podstatně hůře, protože nemáme toho nového robota, který se vyvíjí. Až bude napsán robot, bude mít Seznam zaindexovaných stránek cca 2×-3× více. Fulltext není schopen zaindexovat všechny stránky, ale pouze ty, které vyhovují určitým podmínkám – Srank, PageRank, návštěvnost, délka URL, zanoření apod.

Dotaz: Kolik máte linuxových návštěvníků a jak se díváte na použití Linuxu na desktopu?
IL: Zajímavý dotaz, pořídil jsem si nový počítač a mám tam Visty. Když jsem zakládal Seznam, vždy běžel na Linuxu, byl jsem strašný linuxář, ale vedle toho jsem vždy měl počítač s „vidlema“ už kvůli Excelu, grafickým editorům apod. Sám jsem nikdy Linux na desktopu nepoužíval. Počet návštěvníků linuxářů se pohybuje na Seznamu kolem 2 %. Dle mě je pro běžného uživatele nakonfigurovat Linux velmi obtížné i při vcelku obecném hardware a je vhodný především na servery.

Dotaz: Neplánujete expanzi?
IL: Jsme lokální společnost, trh v zahraničí je obsazený, všude v Evropě se hledá Googlem, všechny vyhledávače se staly právě mediálními společnostmi – portály – a vyhledává se Googlem.

Dotaz: Google už vlastní elektrárnu, kdy vy postavíte elektrárnu a zajímal by mě váš počet serverů, diskový objem a jak řešíte chlazení?
IL: S elektrárnou máme podobný problém, nemáme problém s místem, když jsme hledali novou lokalitu, ale největší problém je kapacita proudu. Projekty stojí například proto, že nemáme dostatek proudu a nemůžeme zapojit dalších 20 serverů. Elektrárnu kupovat nebudeme a pevně věříme, že se postaví další jaderné elektrárny. VP dodal: Nyní máme cca tisícovku serverů a jejich spotřeba je asi taková, jakou má 1 700 domácností. Disková kapacita – nyní i s e-mailem se se dostáváme k petabajtu.

Dotaz: Kolik má Seznam zaměstnanců?
IL: Skoro 500. Dvě stě padesát zaměstnanců tvoří obchodní síť. V každém malém městě máme pobočku.

Dotaz: Proč je maskot Seznamu pes?
IL: Já jsem to tak cítil. Přišel jsem do firmy a řekl jsem, že na hlavní stránku dáme psa – českého voříška, takového chytrého vychcánka. Nehledejte za tím žádnou logiku, … prostě to bylo srdcem. Je to Brňák.

Videozáznam:

• Lukacovic.avi (609 MB) – „Seznam jsem založil vlastně náhodou“ –Ivo LUKAČOVIČ