× Aktuálně z oboru

SHIELD Experience Upgrade 7 – méně hledání a více zábavy [ clanek/2018052902-shield-experience-upgrade-7-mene-hledani-a-vice-zabavy/ ]
Celá zprávička [ clanek/2018052902-shield-experience-upgrade-7-mene-hledani-a-vice-zabavy/ ]

Teoretický úvod do relačních databází

[ http://programujte.com/profil/3420-tomas-horvath/ ]Google [ ?rel=author ]       [ http://programujte.com/profil/118-zdenek-lehocky/ ]Google [ ?rel=author ]       8. 11. 2007       68 569×

Tento článek by vám měl objasnit a jednoduše vysvětlit základní pojmy okolo MySQL databáze.

Základní pojmy

Jako první bychom si měli ujasnit, co jsou vlastně databáze (zkr. DB) a proč je využíváme. Bez základních teoretických informací se nedá navázat na pokročilejší problematiku. Celkově problematika kolem databázi obsahuje mnoho teorie, protože správný návrh databáze je velmi abstraktní a velmi složitá záležitost.

Databáze je velmi zjednodušeně určité úložiště, kam ukládáme data. Toto je velmi zjednodušená definice, ale, řekl bych, velmi výstižná. Proč vlastně používáme databáze? Máme pro to několik podstatných důvodů:

  • Databáze poskytuje rychlejší přístup k datům než soubory.
  • Databáze umožňuje přímý přístup k datům.
  • Databáze má zabudovaný mechanismus pro paralelní přístup k datům.
  • Databáze má zabudovaný systém uživatelských práv.
  • Databáze umožňuje pomocí dotazů snadno extrahovat množiny dat, která vyhovují zadaným kritériím.

Databáze se dají rozdělit ještě do několika druhů [ http://interval.cz/clanky/databaze-nejsou-jen-mysql/ ]. Dále se budeme věnovat pouze relační databázi MySQL.

Základem každé relační databáze je tabulka, která obsahuje data. Některé databázové systémy mají pouze jednu tabulku, ale u relačních databází jich můžeme mít více. Tabulka se skládá ze sloupců a řádků.

Sloupce

Každý sloupec musí mít jedinečný název a určitý datový typ podle dat, která chceme ukládat. Datových typů [ http://programujte.com/index.php?akce=clanek&cl=2007052903-prehled-datovych-typu-v-mysql ] je velmi mnoho a je dobré si řádně rozmyslet, jaký datový typ zvolíte. Určitě je zbytečné využívat datový typ TEXT, když chcete uložit jen jeden znak.

Řádky

Řádky nebo také záznamy. Oba pojmy jsou identické, jelikož jeden řádek reprezentuje jeden záznam. Každý řádek by měl mít určitý jedinečný identifikátor, který jednoznačně určí příslušný záznam. Tento problém řeší klíče.

Klíče

Pokud chci vyhledat vnbsp;databázi první díl článku o MySQL (jak můžeme poznat z obrázku výše), určitě nebude vhodné, když se položím na databázi požadavek, kde bude vyhledávacím parametrem autor. Je jasné, že by databáze vrátila 2 záznamy, ale já chci pouze první díl. Mohl bych se dotázat s parametrem datum, ale nemůžete vědět, že v jeden den nenapíšete dva články. A z tohoto důvodu existují klíče (primární klíče). Jedná se vždy o jedinečný údaj, který jednoznačně určí příslušný záznam. Tento klíč nemusí tvořit pouze číslo, které inkrementujeme (navyšujeme), ale může to být i více údajů ze záznamu, které dohromady jednoznačně určí záznam. Může to být i rodné číslo, ale problém vzniká, když se sejdou lidé se stejným rodným číslem, pak je nutné o něco rozšířit dotaz do DB.

Dalším velmi důležitým pojmem jsou nevlastní klíče. Nevlastní klíče reprezentují vztah mezi více tabulkami.

Na obrázku můžeme vidět 2 tabulky. První obsahuje údaje o autorovi a druhá informace o posledním přihlášení uživatele. Někdo by mohl namítnout, že je mnohem jednodušší ukládat tento údaj do první tabulky. Ano, to sice ano, ale jde pouze o ukázkový případ. Z obrázku je zřejmé, že právě id a autor_id vytvářejí propojení (- vztahy = relace) a přiřazení jednotlivých záznamů k sobě. Jedná se o velmi jednoduchý příklad. V praxi je tématika propojování tabulek velmi těžká a způsobů, jak propojit více tabulek, je mnoho (full join, cross join, inner join, equi-join, left join…).

Pro tento díl teorie prozatím dost. Příště se k ní ale opět vrátíme, protože je nutná pro hlubší seznámení s relační databází MySQL (a nepochybně i s jinými).


Článek stažen z webu Programujte.com [ http://programujte.com/clanek/2007110801-teoreticky-uvod-do-relacnich-databazi/ ].