TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Tomáš Solaře je databázový specialista. Konzultant a lektor. A také člověk, který toho ví o databázích, jejich údržbě a zabezpečení víc, než kdy bude vědět kdokoliv z nás.
Jak jste se dostal k tomu, co nyní děláte?
Má současná práce spočívá v podstatě v tom, že se svým klientům starám o databáze, ve kterých mají uloženy určité informace. Mým úkolem je zajistit, aby tyto informace měli vždy dostupné a pokud možno v co nejrychlejším čase. To je velmi obecně řečeno, co je prací databázového administrátora, ale ve skutečnosti to je celá řada věcí, co člověk musí znát nebo se doučit.
S databázemi jsem si hrál i v dřívějším zaměstnání, ale asi se to zlomilo poté, co jsem v roce 2004 nastoupil přímo do společnosti Oracle. Rád na tu dobu vzpomínám. To byl Oracle v ČR ještě malý a sešla se tam dobrá parta lidí, protože se zde začalo tvořit nové outsourcingové centrum. A pak to byla dlouhá klikatá cesta až k dnešnímu dni.
Zkuste laikům vysvětlit, co to je databáze, k čemu slouží a jaká data v ní mohou být uložena.
Ve škole se databáze přirovnávala ke kartotéce s různými přihrádkami, které obsahovaly různé předměty. Já osobně však říkám, že databáze je softwarový produkt, který nám umožnuje ukládat různé typy informaci na jedno místo a z tohoto místa pak určitým způsobem umožnuje tyto informace/data opět získat a dále s nimi pracovat. Ona v podstatě databáze je i list papíru, na kterém máš napsaný seznam svých DVD. Tato varianta je však značně nepraktická a proto se vše v éře počítačů přenáší do elektronické podoby.
A co v ní může být uložené? Cokoli. Účetní programy potřebují informace o dodavatelích, odběratelích, fakturách, zboží. Ve výrobních halách roboti čtou informace o tom, jak se mají pohybovat. Banky o svých klientech, obchodníci potřebují ukládat data o chování potencionálních zákazníků, eshopy info o daném zboží. V databázi může být text, obrázky, videa, prostě cokoli, co by se někdy v budoucnu mohlo hodit.
Jaké typy a druhy databází existují a v čem se liší?
Těch druhů je celá řada a většinou to je dáno různými dodavateli. Některé databáze ukládají data strukturovaně, jiné ne. Některé databáze jsou zdarma, jiné stojí statisíce nebo milióny. Vždy je potřeba si rozmyslet, k čemu daná databáze má sloužit, jak bude využívaná, jak bude velká a co se od ní očekává, pak se zvolí nejvhodnější dodavatel softwaru a nainstaluje se to. Já osobně se specializuji na databázi Oracle, ale znám i MS SQL, PostgreSQL, MySQL. Setkal jsem se s Firebirdem, DB2 a teď koketuji i s NoSQL a tzv. big data.
K čemu slouží databázový administrátor? Proč je potřeba, aby se o databázi ještě někdo staral a jak vlastně takový běžný den administrátora vypadá?
Z praxe vidím, že role databázového administrátora/DBA je trochu opomíjená nebo se zkrátka jeho kompetence snaží přiřadit jiným lidem, kteří již ve firmě existují, jako jsou systémový administrátoři, vývojáři, technici atd. To je podle mě chyba. DBA je člověk, který musí detailně znát danou platformu, musí být schopen danou databázi nainstalovat, což nebývá tak složité, ale následně ji spravovat a ladit, neboť chování databáze se s přibývajícími daty, uživateli a nároky mění. Další věcí je, že DBA musí být schopný v případě havárie databázi obnovit, opravit. Musí umět komunikovat a pomoci vývojářům, manažerům a dalším lidem, kteří k datům přistupují. Musí vědět co a kde kontrolovat.
Každý DBA pracuje jinak. Pokud to vezmu na sebe, tak já dávám velký důraz monitoringu, proto jsem vyvinul i vlastní nástroj TSMON, protože plno problémů se dá odhalit ještě dříve, než způsobí havárii. Tím myslím zastavení databáze, poškození, ztrátu dat atd. Po kontrole řeším vzniklé problémy nebo pracuji na úkolech svých zákazníků. Mám-li chvíli čas, čtu blogy, zajímavosti z oboru nebo si něco zkouším. Do toho někdy jedu na schůzku ke klientovi nebo školím. Je to různé.
Jak jste se dostal ke své současné profesi?
Jak jsem již řekl, nebylo to tak přímočaré. V Praze jsem začínal jako běžný ajťák, pak jsem dělal IT managera. Pak jsem se dostal do Oracle a zde prošel celou řadu pozic, ale rutina mě začínala ničit. Naštěstí jsem poznal, co je práce z domova a začal danou myšlenku prosazovat, to byl tak rok 2006. Nakonec jsem odešel a dělal pro českou společnost, ale v podstatě holandského zákazníka. Hodně jsem publikoval na webu a fórech Oracle. V té době jsem napsal odbornou knihu. Do toho jsem začal školit. Začaly mě postupně oslovovat firmy s pomocí, až to přerostlo únosnou míru a já opustil zaměstnání. Risknul jsem práci na živnost a teď tak pracuji již 7 let.
Je práce spojená se správou databází zábava?
Pokud jsem dělal jednu společnost, po 3-4 letech jsem se začal nudit a práce mě nebavila. Rutina a monotónnost mě nebaví. Teď dělám různé věci, protože co klient, to specifická konfigurace. Různé problémy a projekty. Nenudím se a zároveň si rozšiřuji znalosti a to, co u jednoho vyřeším, pak u druhého zužitkuji.
Jedná se v dnešní době o lukrativní obor?
Jak kde a jak pro koho. Platí to u každé profese. Jako zaměstnanec může DBA vydělat 40-120tis Kč, bude-li pracovat v EU nebo US, pak klidně 200tis Kč a více. Záleží to na praxi a zkušenostech. Jako živnostník to je podobné. S tím rozdílem, že musíte dělat kompromisy. Práce 10h denně nebo v zahraničí nebo pod nějakou outsourcingovou společností, která vám dá nižší hodinovou sazbu. A to mluvím o práci na full time.
Já to mám ještě těžší, ale vím, proč to tak chci mít. Pracuji pro různé klienty a to od 4h/měsíc po několik dní. Vždy přesně na míru dané společnosti a je to oboustranně výhodné. Mají profesionála 24×7 na telefonu a zaplatí zlomek z toho, co by zaplatili zaměstnanci nebo konzultantovi přes outsourcingovou společnost. Přímý vztah já a zákazník.
Kolik stojí software, který se stará o chod databáze a proč je vlastně tento software tak nákladný?
Dost produktů je zdarma, i když s omezením. Pokud má být databáze dostupná 24×7 v clusteru o velikosti xTB, je potřeba vyřešit celou řadu konfliktních situací. Je to hodně programování a kvalitní software je velmi složitý, umí celou řadu úkonů a to prostě stojí peníze. Co si budeme říkat, Oracle je nejdražší, ale taky je nejpoužívanější. Osobně si myslím, že by to mohlo být levnější, odrazuje to dost klientů.
Jak velká vlastně může být taková běžná databáze takové obyčejné české banky?
V dnešní době bych řekl, že stovky GB je průměr, ale pracoval jsem na několika TB (terabyte). Druhou věcí jsou datové sklady a zde není problém x100TB. Software pracuje skoro stejně, nerozlišuje velikost, ale důležité je, jaké dotazy se v databázi pouští a kolik uživatelů v ní pracuje. To se pak musí ladit. Něco jiného jsou big data, tedy řády PB (petabyte), a to se již nepoužívají databáze, ale jiné techniky, jak data získat.
Existují nějaké techniky, které se používají právě při práci s tak velkými objemy dat?
Pokud se bavíme o velkých databází, ale ne ještě o extrémně velkých, pak smyslem je obrovské tabulky rozdělit a k tomu se používá partitioning. Zmenšit objem dat například různými druhy komprimace. Nebo prostě část dat odlévat jinam. Je to případ od případu a nedá se to generalizovat. U big data pak existují různé způsoby, jak velká data zpracovávat, třeba Hadoop.
Může se stát, že je databáze tak velká, že je zkrátka nutné ji rozdělit na několik menších celků (clusterů)?
To není přesné. Cluster databázi nerozděluje, ale bavíme-li se o RAC (real application cluster), tak to znamená, že máme více serverů/nodů přes které se přistupuje do jedné sdílené databáze.
Samozřejmě lze část databáze přenést jinam, třeba jednu partiton nebo konkrétní schéma nebo prostě jen velkou tabulku, ale to již přenášíme do jiné databáze. Třeba data z provozovny do datového skladu.
Jaký je teď aktuálně trend?
Velikost databází již několik let po sobě roste exponenciální řadou, takže databáze se budou spíše zvětšovat. Na co se klade velký důraz, je toto velké množství dat umět využít. Získat přesně ten vzorek, co chcete. Tyto analytické nástroje teď zažívají boom. Datové sklady, ETL transformace atd. Obecně BI (business inteligence) je trend. Další skloňované slovo Big data a pak non-SQL databáze. HW je kapitola sama pro sebe. Kvalitní diskové pole a SSD disky udělají hodně práce, ale výborné řešení jsou tzv. Engineered systémy od Oracle, Exadata, Oracle database appliance a samozřejmně cloud. Implementoval jsem to u několika zákazníků a musím říci, že se to dobře spravuje. Vyšší počáteční investice se vyplatí.
Jen bych podotknul, že nejsem obchodník Oracle, ale říkám to z vlastních zkušeností od zákazníků.
Mohl bys vyjmenovat nejpoužívanější software, který se používá na správu databází a uvést také orientačně ceny za licence za rok?
Já pracuji na tom nejrozšířenějším a tím je Oracle, dále to jsou MS SQL, Sybase, DB2, MYSQL, PostgreSQL, Teradata, Firebird, Berkeley, atd…
Ceníkové ceny jsou jedna věc, ale klient vždy dostane slevu a ceny se vypočítávají různě. Sleva klidně 30%, není tak neobvyklá. Záleží na edici databáze, počtu CPU/cores, platformě, doplňkových komponentech atd. Propočet ceny je poměrně složitý a vždy individuální.
Mluvím-li za Oracle, tak XE edice zdarma, SE edice kolem 140tis Kč za CPU a EE cca 1mil Kč za core. Více přímo na shopu.
Proč stojí dnes údržba databází firmy takové peníze?
To je těžké říci. Koupíte-li si drahý HW, pak cena za DBA je minimální. Vezmete-li za vděk free edicí, tak vše ostatní stojí víc. Software může a nemusí být drahý. Licence jsou jednorázová platba, ale pak se platí za support dodavateli dle počtu let a to je docela drahé. Záleží, jaké komponenty potřebujete a kupujete. Ale platba za lidi je to nejnižší obecně.
Je jedno, jakou platformu si zvolíte, je to víceméně stejné.
Je však potřeba si uvědomit, že máte-li databázi, na které je závislý provoz celé firmy, a hodinová nedostupnost znamená ztrátu několik desítek ticích euro, pak zaplatit si specialistu na databázi se vyplatí.
Jaké jsou nejčastější nešvary, se kterými se u firem setkáváte, a které prodražují samotný provoz?
Nevědomost. Většina společností, se kterými jsem přišel do styku, databáze vůbec nesleduje. Dodavatel nainstaluje vlastní aplikaci i s databází a tím to končí. Nikdo pak neví, co se v databázi děje a až nastane problém, pak se všichni diví a narychlo se hledá někdo, kdo to opraví. Pro tyto společnosti/úřady jsem vyvinul nástroj TSMON, kdy jim mohu jejich databáze denně kontrolovat. Většině problémů se dá předejít včasným monitoringem.
Druhou věcí jsou zálohy, špatně nastavené nebo neověřené, a to se pak klient diví, až je potřebuje po havárii disku a nejsou k depozici.
A pak staré verze, nezabezpečené, volně dostupné komukoli.
Dá se třeba databáze nějak hacknout?
Samozřejmě, že se dá databáze hacknout a čas od času se to objeví v médiích. Ono to nemusí být ani tak složité. Je dokázáno, že nejčastěji data z databáze odcizí interní zaměstnanec. Takže nejsou-li správně nastavena oprávnění přístupu na databázový server, potažmo do databáze, pak může téměř kdokoliv přistupovat k citlivým údajům. Je potřeba zkontrolovat jednotlivé účty, hesla, práva. Druhou věcí jsou útoky zvenčí a to bývá pak problém aplikací, které nejsou zabezpečené. Jedná se o útoky SQL injection, kdy se podsouvá příkaz přímo do url adresy, takže by to měla filtrovat aplikace. Obecně platí, že byste měli mít databázi na nejvyšší verzi nebo mít tu vaši napatchovanou na poslední patchset a naaplikované veškeré bezpečnostní záplaty. Přístup do databáze jen povolení a ostatní minimum práv, a to i dodavatelé aplikací. Důležité je také auditování, tedy sledování kdo a kam přistupoval. Kdo pracuje s citlivými údaji, měl by to mít podle standardů. Data se pak mohou i různě šifrovat, ale to je na delší povídání.
Je třeba tohle jedna z oblastí, kterým se věnujete? Samotnému zabezpečení databází proti případným útočníkům?
Ano i zabezpečení databáze je jedna z oblastí, kterým se věnuji. Nastavení správných pravidel auditování, kontrola účtů, přístupů, tzv. Hardering. Zrovna nedávno jsem to nastavoval pro jednu bankovní instituci. Ale je potřeba zmínit a uvědomit si, že databáze je jen část systémů, pak tu jsou vlastní OS, aplikace, aplikační servery, firewally, atd. Celá řada komponent, která by měla být pod kontrolou jako celek.
Existují ve vašem oboru něco jako specializace?
Určitě. Specializace existují. Já třeba se specializuji na vysokou dostupnost, tedy zajištění provozu databází v režimu 24×7. Tedy správa clusterových řešení, nastavování DR (disaster recovery, standby databáze), různé replikace a hlavně práce s RMAN (recovery manager). Zálohování, obnovování, klonování a další migrace či upgrady. Třetí oblastí je ladění a to jak ladění databáze samotné, tak třeba konkrétní SQL dotazy a samozřejmě bezpečnost. Je však potřeba mít komplexní znalosti a znát souvislosti, aby jeden krok neměl degradující vliv na něco jiného.
Když mě firma osloví, tak většinou má nějaký problém a chce ho řešit. Některé jsou uvědomělé a osloví mě na kontrolu, health check, abych databázi zkontrolovat a doporučil vylepšení. S klienty, se kterými pracuji dlouhodobě, máme spíše přátelský vztah a dělám, co je potřeba. Vím, co se má, a oni na mě přenesou zodpovědnost. Já jim pak dávám vědět, co jsem udělal, co je potřeba udělat. Do toho chodí nějaké požadavky z venku, takže se to nabaluje.
Podle čeho si třeba podle Vás jednotlivé firmy vybírají, koho si najmou na správu a starost o svou databázi?
Jasně, používají-li Oracle, tak hledají specialistu na Oracle a ne MS SQL, ale jednoznačně je tlak na cenu. Firmy hledají supermana, co zná vše, ale hodlají mu zaplatit jako absolventovi. Snažím se pomoci každé společnosti, ale když vidím, jak mají komplexní infrastrukturu, tedy co vše by měl člověk znát, OS, databáze, aplikační servery, vlastní ERP, atd. a pak mu řeknou, že jeho hodinovka je maximálně 800 Kč, tak jim popřeji štěstí a ani se o to nesnažím. Tyto firmy jsou mimo realitu.
Dále je potřeba rozlišit, jestli se jedná o práci na pracovní úvazek nebo kontrakt. Zaměřím-li se na kontraktory, pak záleží, zdali Vás ke klientovi dostane nějaký zprostředkovatel, nebo tam jdete napřímo. Já chodím napřímo, tedy jsem levnější o danou provizi outsourcingové společnosti. Je to těžší, protože do velkých společností se napřímo těžko dostanu. Na druhou stranu mně to tak nevadí, protože tu je plno institucí, které by mou pomoc potřebovala, a já jim jsem schopen a ochoten pomoci.
Dnes, když mě někdo osloví, tak již ví, kdo jsem, co umím a co dělám. O to je jednoduší se bavit přímo o požadavcích klienta, a je-li z jejich strany ochota a vůle domluvit se, tak se vždy domluvíme. Pro mě cena není hlavní kritérium, daleko více vnímám lidi, se kterými bych měl spolupracovat.
Standardně 24×7 nepracuji, snažím se chránit svůj čas pro rodinu (žena a 2 kluci), ale co si budeme říkat, když mi klient zavolá nebo se má udělat něco večer/o víkendu neodmítnu. Dřív jsem držel 2 roky 24×7 v kuse a málem jsem se zbláznil, už to nechci.
Nechtějí si firmy na správu databáze najmout opět zase firmy? Proč by si třeba měly raději zvolit živnostníka?
Ono záleží, někdy je potřeba firma kvůli zastupitelnosti nebo různým pojistkám. Nicméně firma jsou lidé, kteří tu práci musí vykonat úplně stejně jako živnostník, s tím rozdílem, že firma je dražší, protože musí platit další náklady okolo, které živnostník neřeší.
Každopádně i já mám založené s.r.o. právě pro takové případy, i když to je spíše sdružení různých specialistů pod jednou hlavičkou firmy.
Jednání s živnostníkem je snadnější než s firmou, a jde-li o různé právní pracovní rámce, tak se dají řešit dohody, práce na částečný úvazek, takže vždy existuje cesta. Důležité je, aby se na začátku vyjasnilo, co je potřeba, a předešlo se dohadům v již probíhající spolupráci.
Jste placen nejčastěji od hodiny anebo úkolově?
Jak kdy, jedná-li se o projekt, pak hodinově. Je-li potřeba udělat konkrétní úkol, třeba upgrade, tak úkolově.
Se svými klienty to mám tak, že máme rámcovou smlouvu na počet hodin měsíčně a během toho dělám, co je potřeba, a fakturuji pak skutečně odvedenou práci. Je-li to míň hodin, dají se převést do dalšího měsíce, je-li to víc, tak to muselo předtím projít schválením od klienta. Ty rámcové hodiny mám, abych věděl, kolik hodin měsíčně mně zbývá volných na nárazové nebo nepředvídatelné události nebo školení či workshopy. A taky abych třeba pohlídal děti, když jsou nemocné a manželka nemůže.
Není zcela běžné, že lidé jako Vy, tedy živnostníci starající se o DB mají vlastní web. Co Vás k tomu přimělo, abyste zřídil své vlastní stránky?
Na LinkedInu jsem dlouho a mám tam přes 5000 kontaktů, ale nikdy jsem přes něj nezískal zakázku. Spíš to je další forma životopisu online. Co se týká webu, tak těch jsem měl více. Třeba můj první blog asktom.cz dle vzoru Oracle Guru Toma Kyte asktom.oracle.com. Psal jsem tam své postřehy, příklady a měl jsem tam přes 500 článků, ale 2x mě to hacknuli a smazali a já neměl zálohu, jaká ironie. Pak jsem měl hlavní stránky http://www.oracledba.cz, ale to mě zase napadli právníci od Oracle, že to nemohu používat, tak jsem to prostě hodil na doménu http://www.tomas-solar.com a začal ji budovat. Weby pro mě vždy sloužily jako online knowledge base, kam jsem si psal, co a jak jsem dříve vyřešil. Lidé na ně začali chodit, protože řešili podobné problémy, pak jsem tam začal vkládat videa, nahraná školení a další užitečné věci, takže se základna rozšířila. Na to, že je to docela úzká specializace a navíc v českém jazyku, tak kolem 60-100 přístupů denně je dobrý. A to tam chodí i lidé ze zahraničí. Nevím, možná udělám i anglickou mutaci, ale zajímá mě ČR, proto čeština.
Propaguji sebe, aby lidé věděli, že něco znám a umím. Musím sdělit, čím se zabývám, co mám za sebou a reference od zákazníků. Dokonce nabízím i práci pouze za referenci http://www.tomas-solar.com/dba4reference/
Mám i vlastní comix http://databazovy-administrator.cz/
Nebo jsem zakládal web pro DBA, teď na něj nemám bohužel čas http://database-administrator.com/
Kdo Vám navrhoval grafiku pro Vaši webovou prezentaci, jak dlouho vznikala grafika i web samotný a kolik Vás stálo vybudování celého tvého webu?
V podstatě návrhy dávám já a konzultuji je se svým dvorním programátorem, se kterým jsem pracoval dříve a který pro mě programuje veškeré věci ve WordPressu. Vím, co od webu očekávám a co by měl umět, pak to je na vlastní realizaci. Jelikož jsem veškeré weby různě předělával, upravoval, převáděl atd., tak tam jsem teď možná 20-30 tisíc Kč, ale nelituji toho, protože se mně to líbí. Také jsem poprvé v životě využil služeb profesionální fotografa, aby mně udělal pár fotek, zjistil jsem totiž, že žádnou prezentační doma nemám.
A už se díky novým webovým stránkám ozývají noví klienti?
Nevím, to nedokáži posoudit, ale pravda je, že se mě lidé skrze web ptají a někdy z toho vypadne zakázka, třeba právě teď vidím, že je na webu 5 lidí, 2 z ČR, 1 ze Sudánu, 1 z Indie a 1 ze Slovenska. Kdyby chtěl, můžu s nimi začít chatovat online, ale nechám je, ať si projdou články, co je zajímají, a když budou chtít, tak mě kontaktují.
Web pro mě není primární prodejní kanál. V poslední době získávám nové klienty přes reference, někdy najdu zajímavou pracovní nabídku, tak společnost oslovím, zdali by pro ně nebyla zajímavá alternativa spolupráce s kontraktorem.
Každopádně tento rok mám uzavřené smlouvy a práce dostatek na obživu. Nějaké volné dny mám, ale věřím, že se zaplní zajímavou prací.
Jaké jsou Vaše profesní cíle na tento rok? Co byste ještě letos chtěl dokázat? Anebo si žádné cíle dopředu nedáváte a necháte se raději překvapit, co Vám letošek ještě sám nachystá?
Ne, cíle a vize musí být, abys věděl, kam jít. Používám úkolovník, jak na menší úkony, tak na dlouhodobější projekty, je příjemné, když si můžu dát hotovo.
V podstatě bych byl spokojený, kdyby vše šlo tak, jak poslední 2 roky, to mně vyhovuje, ale to bych nebyl já. Tento rok bych chtěl připojit do vlastního nástroje TSMON tak 60-70 databází, které bych klientům monitoroval. Podle stávajícího trendu by to mohlo klapnout.
Věřím, že uživatelé databází pochopí, jak je pro ně pravidelná kontrola důležitá, aniž by museli platit horentní sumy za různé programy. Tohle je služba, kterou mohou kdykoli zrušit.
Také věřím, že 2 rozběhnuté projekty dopadnou dobře a vezmu do správy nějakého nového zajímavého klienta. A hlavně, že moji současní klienti budou spokojeni a dají to vědět dalším.
Tomáš Solař je certifikovaný profesionál, který se databázím Oracle věnuje 15 let. Je držitelem prestižního ocenění Oracle ACE a dalších 7 certifikací OCP/OCE. Napsal odbornou publikaci http://knihy.cpress.cz/oracle-database-11g.html, školí, pomáhá a radí všem, kdo ho o to požádají. Primárně se věnuje vzdálené správě databází klientů z EMEA regionu, školení a osvětě.
Píše na svém blogu, kde také dává různá instruktážní videa, návody a rady. Pracoval přímo ve společnosti Oracle, ale posledních 7 let pracuje na volné noze. Má za sebou více jak 80 spokojených klientů, Patří mezi ně TIETO, s.r.o., MOROSYSTEMS, s.r.o., ALGOTECH, s.r.o., BOHEMIA ENERGY ENTITY, s.r.o., UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ, ÚMČ PRAHA 12, ARTESA s.d., VEROTEL IT SERVICES s.r.o., TAQYIM, COMPUTER PRESS, ÚMČ PRAHA 13, TIME IMPORT a.s., LIBERECKÁ IS a.s., GIGANT GROU s.r.o., GEOFOND. Další jsou na http://www.tomas-solar.com/dba4reference a nespočet menších i větších projektů. Více informací o nástroji TSMON na http://www.tomas-solar.com/monitoring-databaze-oracle.
