TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Kam se bude ubírat technologický vývoj? Společnost Cisco představila 6 trendů, které budou v příštím roce měnit svět a podobu moderních firem. Ty se v roce 2018 podle očekávání zaměřily na lepší využití dat, kterých dnes shromažďují velké objemy. Pro mnohé byla prioritou optimalizace a správa multicloudových prostředí, stejně jako snaha integrovat zabezpečení již na základní úrovni infrastruktury. Žádný z těchto trendů v příštím roce nejspíš nepomine. Přibudou ale další.
V roce 2019 se pravděpodobně dočkáme zajímavě namíchané „evoluce“ – šíření a rozvoje již probíhajících trendů – a „revoluce“, kdy změny požadavků budou nutit podniky k digitalizaci a rychlejšímu zavádění nových technologií.
Trend první: Umělá inteligence a strojové učení jako běžná součást dne
Vývoj umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML) v posledních několika letech značně pokročil díky usilovné práci vědců, dostupnosti rozsáhlých datových souborů vhodných pro strojové učení, nárůstu výpočetního výkonu a pokrokům v související matematice.
Inovace v oblasti AI-ML již vyřešily některé dosud neřešitelné problémy, což vede k silné víře ve schopnosti těchto technologií. Pozornost veřejnosti poutají spotřebitelské aplikace jako autonomní vozidla nebo humanoidní digitální roboti. Tento rozruch je však opodstatněný jen částečně, protože podniky teprve zjišťují, co je k zavedení AI‑ML potřeba.
Aby podnik mohl umělou inteligenci/strojové učení zavést, musí si například nejprve dát do pořádku své digitální prostředí: musí existovat proces získávání a správy dat propojený s patřičnými výpočetními zdroji, které poskytují výstupy sumarizačním systémům k vizualizaci poznatků. Na jejich základě mohou specialisté formulovat závěry a tvořit širší obrázek.
Navzdory marketingovým a mediálním bublinám bude umělá inteligence v roce 2019 nadále pomáhat lidem lépe se rozhodovat, spíše než rozhodovat za ně. Například některé datově orientované rizikové investiční fondy již využívají AI u nových obchodních modelů. A v době akutního nedostatku nabídky pracovních sil na trhu práce začínají personalisté využívat umělou inteligenci k efektivnějšímu vyhledávání kvalifikovaných pracovníků a jejich udržení.
Společnost Cisco využívá umělou inteligenci a strojové učení k pragmatickému řešení reálných problémů. Například analyzuje ohromné objemy síťových dat, vyhledává a neutralizuje hrozby nebo zajišťuje hladký běh procesů. Systém Cisco DNA Analytics dokáže získávat anonymizovaná telemetrická data ze sítí zákazníků (na dobrovolné bázi a s výslovným souhlasem), vyhledávat v nich vzorce a aplikovat získané poznatky.
To umožňuje snížit náklady na provoz sítě a zlepšit bezpečnost. Systém Cisco Encrypted Traffic Analytics (ETA) jako první na trhu využívá strojové učení k vyhledávání škodlivého softwaru v šifrovaném datovém provozu bez jeho dešifrování. Komunikační nástroj Cisco WebEx Assistant zase využívá zpracování přirozeného jazyka, aby rozuměl hlasovým pokynům, takže se uživatel může připojit k telekonferenci prakticky bez dotyku klávesnice. V roce 2019 můžeme očekávat řadu dalších novinek v oblasti AI-ML.
Trend druhý: Internet expanduje způsobem, jaký jsme si nedokázali představit
Podle nejnovější studie Cisco Visual Networking Index (VNI) proteče v roce 2022 globálními IP sítěmi více dat, než celým internetem od jeho počátku do konce roku 2016. Jinými slovy, v roce 2022 vznikne větší objem datového provozu než celkem za předchozích 32 let od spuštění internetu. Internetový provoz bude konzistentně narůstat a globálně se mezi lety 2017 až 2022 zvýší trojnásobně. Každý rok tak poroste o 26 %.
Do roku 2022 dosáhne podíl uživatelů internetu 60 % světové populace, ale noví uživatelé se setkají se zásadně odlišným internetem – takovým, který bude propojovat lidi v jejich běžném životě prostřednictvím nositelných zařízení, domácích spotřebičů a automatizovaných vozidel. Méně viditelné, nikoli však méně významné, bude široké spektrum senzorů internetu věcí (IoT) – užívaných například v přístavech k optimalizaci a zvýšení bezpečnosti přepravy nebo na parkovištích chytrých měst ke snížení dopadů automobilové dopravy na životní prostředí. Online bude přes 28 miliard zařízení a spojení, přičemž více než polovina z nich bude probíhat mezi stroji (M2M).
Stoupající požadavky na připojení lidí a strojů povedou k výraznému nárůstu rychlosti pevného, Wi-Fi a mobilního připojení: průměrná rychlost pevného a Wi-Fi připojení se do roku 2022 celosvětově zdvojnásobí, zatímco rychlost mobilního připojení vzroste více než trojnásobně oproti roku 2017.
Trend třetí: Od Ultra-HD po živé video a virtuální realitu – rostoucí obliba vizuálních médií bude klást značné nároky na přenosovou kapacitu
Do roku 2022 bude video tvořit 82 % veškerého provozu v IP sítích. Objem živých video přenosů vzroste v letech 2017 až 2022 patnáctinásobně a bude tvořit 17 % veškerých přenosů videodat na internetu. Postupně také nahradí tradiční vysílací časy.
Objem datového provozu virtuální a rozšířené reality (VR/AR) rovněž prudce poroste se stoupající oblibou těchto technologií mezi spotřebiteli i podniky. Na trhu se bude objevovat nový hardware a stále více obsahu ke konzumaci prostřednictvím VR/AR. Objem dat související s virtuální a rozšířenou realitou během příštích pěti let vzroste pětinásobně. V příštím roce se budeme častěji setkávat s VR aplikacemi v podnikovém prostředí, od předváděcích akcí a virtuálních „projížděk“ po zkoumání produktů a nemovitostí online.
Trend čtvrtý: růst mobilního připojení a rozvoj 5G sítí
Zavádění sítí 5G je stále v počátcích, takže nejčastěji užívaným typem připojení i v příštím roce zůstanou sítě 3G a 4G. Studie Cisco VNI nicméně odhaduje, že do roku 2022 bude 22 % globálního internetového provozu přicházet z mobilních sítí (oproti 12 % v roce 2017). V roce 2022 budou zhruba 3 % všech mobilních zařízení podporovat připojení 5G (a na 5G bude připadat téměř 12 % celosvětového mobilního datového provozu).
Mobilní operátoři na celém světě podle očekávání spouští zkušební sítě 5G. Řada odborníků se domnívá, že rozsáhlejší sítě 5G se začnou objevovat v roce 2020, až se vyjasní frekvenční spektrum, standardy, životaschopné obchodní plány a další provozní záležitosti.
Trend pátý: Blockchain a jeho nová využití
Blockchain bude pronikat do oblastí jako řízení dodavatelského řetězce, sítě, digitální identita nebo devizové obchody. Je pravděpodobné, že všichni významní poskytovatelé cloudových služeb do konce roku 2019 nasadí blockchain komerčně a tato technologie se v příštích několika letech stane důležitým prvkem většiny nabízených řešení s umělou inteligencí i internetu věcí.
Neméně zajímavé je stoupající využití blockchainu pro dobrou věc mimo podnikovou sféru. Uplatnění nachází například při ověřování, že nerostné suroviny v produktech nepochází z eticky problematických zdrojů, při boji proti obchodování s dětmi nebo při prodeji a nákupu elektrické energie v nezávislých mikrosítích.
Společnost Cisco věří ve význam partnerství s organizacemi jako Trusted IoT Alliance, Hyperledger nebo Blockchain Research Institute, se kterými společně objevují další využití blockchainu. Cisco očekává, že taková partnerství budou v příštích letech hrát stále významnější úlohu při hledání nových možností využití této technologie.
Trend šestý: Síť jako základ pro nové aplikace
V průběhu roku 2019 se bude stále více podniků muset zabývat transformací sítě, aby dokázaly i nadále poskytovat svým zákazníkům špičkovou kvalitu služeb.
Dnešní sítě nejsou stavěné na vývoj nároků podniků a uživatelů v příštích letech. Za všemi zmiňovanými trendy – 5G, virtuální realitou, internetem věcí i umělou inteligencí – stojí digitální základ složený z mnoha veřejných a privátních sítí. A zátěž této základní infrastruktury neustále stoupá – v roce 2020 se bude každou hodinu k internetu připojovat milion nových zařízení. Stoupající počet zařízení, požadavků na rychlost připojení a množství bezpečnostních hrozeb také znamená, že ruční správa sítě začíná být nepraktická.
Podniky potřebují být schopné připojit libovolné zařízení kdykoli, odkudkoli a v různých doménách. Co bylo dříve považováno za nezávislé sítě – postavené samostatně a vzájemně propojené – je nyní nutné sloučit do jediné multi-doménové architektury. Tato architektura bude muset být vysoce automatizovaná, schopná sebeoptimalizace na základě očekávané aktivity a záměru, schopná se učit a sama opravovat a bude muset být od základu postavená na bezpečnosti.
