TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Bionické myoprotézy rukou jsou ukázkou pokroku, který udělaly za posledních dvacet let technologie pro lidi se zdravotním postižením. Dnešní protézy, které fungují na principu snímání svalových vzorců, umožňují uživatelům operovat s křehkými předměty či provádět úkony složité na kooperaci různých částí těla – ať už jde o hru na hudební nástroje, zavazování tkaniček, nebo třeba pití ze skleničky. Na 20. ročníku konference INSPO se budou zájemci moci naživo seznámit nejen s takzvanou myorukou, ale rovněž s jedním z jejích uživatelů.
Na konferenci INSPO 2020 o technologiích pro osoby se specifickými potřebami, která se konala 28. března v pražském Kongresovém centru, byli kromě toho k vidění i další přelomové technologie. Od zařízení pro ovládání počítače očima či přímo pomocí mozkové aktivity přes čtecí a naváděcí pomůcky pro nevidomé až po automatické přepisování řeči pro neslyšící.
Bionické myoprotézy rukou
- Jsou jedním ze čtyř hlavních druhů protéz horních končetin, vedle protéz kosmetických, tahových a sportovních
- K jejich ovládání slouží systém snímání kontrakčních svalových vzorců
- Umožňují manipulovat s lehkými a křehkými předměty
- Zvládnou uchopit i předměty o hmotnosti několika kilogramů
- Disponují množstvím různých úchopů, vhodných pro rozličné činnosti, od zavazování tkaniček přes psaní na počítači až po hru na hudební nástroje
Revoluční myoprotézy dávají lidem nové možnosti
„Multiartikulární myoprotézy se od jiných protéz liší tím, že svým uživatelům umožňují vykonávat celou řadu činností,“ zdůrazňuje výjimečnost bionických myorukou Jan Maleš ze společnosti Ottobock, která tyto technologie vyvíjí. „Protéza totiž funguje na principu snímání myopotenciálů, kterými může uživatel pohybovat zápěstím či jednotlivými prsty. Získává tím mnohem větší samostatnost a může se sám například obléct nebo si třeba otevřít lahev s pitím,“ vysvětluje Maleš jak zásadní vliv na kvalitu života lidí se zdravotním postižením mohou tyto protézy mít.
Díky systému snímání svalových vzorců umožňují tyto myoruce velmi přesné pohyby, a navíc nabízejí velké množství úchopů. Každý z nich je vhodný pro jinou činnost a dohromady dávají lidem po amputaci či těm, kteří se narodili bez zdravé ruky, možnost vykonávat naprostou většinu manuálních činností – včetně třeba zavazování tkaniček, házení nebo jiných aktivit náročných na koordinaci různých částí těla.
Nové tisíciletí, nové možnosti pro lidi se specifickými potřebami
Historie protéz rukou sahá již před začátek našeho letopočtu, ale to, co dokáží dnešní bionické protézy, patřilo donedávna jedině do vědeckofantastických příběhů. Společnost Ottobock vznikla před více než sto lety jako předchůdce dnešních start-upů a vyráběla hlavně protézy pro raněné z první světové války. V roce 1965 ale zavedla na trh myoelektrické protézy horních končetin fungující na principu slabých elektrických impulzů, které lidem s protézou poprvé umožnily zacházet s křehkými či naopak těžkými předměty. Po roce 2000 pak společnost přišla se systémem různých úchopových vzorců, díky kterým se protéza stává skutečně univerzální pomůckou.
Vedle bionických myoprotéz existují v současnosti tři jiné druhy protéz horních končetin, žádná z nich ale nenahrazuje skutečné vlastnosti rukou. Kosmetické protézy mají pouze vizuální funkci, takzvané tahové protézy zase fungují čistě mechanicky a dovolují pouze uchopovat jednoduché předměty. Sportovní protézy pak existují v rozdílných variantách a plní roli pomocníka při sportovních výkonech různého druhu, od jízdy na kole až po posilování. Teprve myoprotézy ale dávají lidem možnost vykonávat každodenní manuální činnosti, se kterými by jim jinak museli pomáhat jejich blízcí – a tím jim dodávají také samostatnost a sebedůvěru.
„V posledních dvaceti letech se technologie pro lidi se zdravotním postižením vyvíjejí rychleji než kdy dříve. Díky inovativním přístupům, jakým je například myoprotetika, se některé pomůcky dostávají na úplně jinou úroveň, než jsme si na začátku století dovedli představit,“ komentuje úspěchy tohoto odvětví Jaroslav Winter, zakladatel a hlavní organizátor konference INSPO. „Některé technologie jsme si pak před dvaceti lety nedovedli představit vůbec – třeba aplikace pro mobilní telefony, které jsou dnes pro lidi se specifickými potřebami nedocenitelnými pomocníky,“dodává Winter.
Konference INSPO ukáže technologie, které opravdu pomáhají
Dvacátý ročník konference INSPO nebyl jen oslavou dosavadních úspěchů. Nabídl také pohled na technologie, které jsou ještě ve fázi výzkumu – jako třeba ovládání počítače mozkem, na kterém pracuje tým ze Západočeské univerzity v Plzni. Konference pak připoměla i to, že v oblasti technologií pro zpřístupnění nás stále čeká řada výzev.
„Měřítkem technologického pokroku by mělo být to, zda nové technologie pomáhají lidem, kteří to potřebují,“připomíná Adriana Dergam, místopředsedkyně správní rady Nadace Vodafone ČR, která byla již posedmé generálním partnerem konference INSPO. „Jsme proto rádi, že jsme mohli stát po boku tohoto unikátního projektu, který představuje inovace, jež zlepšují kvalitu života konkrétním lidem,“ dodává Dergam.
Výzvy ale nečekají jen na poli vědeckého vývoje, protože samotná technologie není k ničemu, jestliže se nedostane k lidem, kteří ji potřebují. To je problémem, který řeší i zájemci o bionické protézy – a zvláště ti nejmladší. Díky Kontu Bariéry už má myoprotézu pět mladých uživatelů a proplácet je začínají i zdravotní pojišťovny, u dětí s jednostrannou vrozenou vadou je začaly proplácet od začátku roku 2019.
Nechtějí je však zatím proplácet, pokud se jedná o jednostrannou získanou amputaci, ačkoli u těchto pacientů je včasná indikace protézy stejně důležitá. Je tomu tak i proto, že by se měl pacient s protézou naučit pracovat co nejdříve a nezvykat si vykonávat všechny činnosti jen jednou rukou. Dá se tedy říci, že ačkoli přineslo uplynulých 20 let nemálo výrazných inovací, i v dalším desetiletí bude stále co měnit a vylepšovat.
