#9 JerryM
Ona je asi móda jít s kanónem na komára.
Přečti si datasheet. Ty koeficienty přečteš a přepočítáš 1x po spuštění. I na standartní 8051 se do pár sekund vejdeš. Takže na tohle matematický procesor je zbytečnost a platí to i pro používání výkonnějšího procesoru.
Horší je to pak při měření. Tam záleží na vzorkovací frekvenci. Pokud to má být domácí meteostanice, tak s přehledem stačí 1 SPS. V takovém případě má "single clock" 8051 rezervu výkonu dostatečnou. Předpokládám tuto situaci a tím pádem správnou volbu MCU.
Při využití maximální vzorkovací frekvence čidla (kolem 200 SPS) je situace jiná. Pak bych volil asi ARM a díval bych se, k čemu získám plnohodnotné IDE zdarma (Microchip Studio podporovalo nějaký Cortexy...). V takovém případě bych upustil od Assembleru.
Nepodceňuj 8-bitové procesory. Na AT89LP4052 jse dokázal dekódovat PDU, na základě jejího obsahu ovládat 4 relé a zakódovat PDU se stavem zařízení. Dělal jsem to v Assembleru. Arduino Uno měří teplotu a vlhkost vzduchu, reguluje vlhkost vzduchu pomocí vysoušeče a zvlhčovače (2 relé) vše vypisuje na LCD 4x 20 znaků a přes UART komunikuje s PC. Provádí float výpočty pod 10 ms přesto, že je to exponenciální funkce. Kolem 85% pracovního cyklu stráví v Idle. Programováno v C++, optimalizaci jsem neřešil. Standartní 8051 pracovala s ADC, přepočítávala na tlak, opět exponenciální funkce. K tomu komunikace s RS485 a přes paralelní port a FT245 po USB komunikace s PC. 3 SPS stíhala bez potíží. Programováno v C, překladači byla zvolena optimalizace na výkon. Nikdy mne nenapadlo řešit nějaký matematický procesor nebo výkonnější procesor, na tyhle "pomalý" věci nejsou potřeba.
Tazatel se k věci dále nevyjádřil. Možná si už vypsal vzorečky podle mého doporučení, jak postupovat.
hu