Jaké jsou Vaše zkušenosti s agilitou a scrum mastery? – Offtopic – Fórum – Programujte.com

Co vy a agilita? Také vás nutí scrumovat?  Pomozte nám zjistit, jak agilitu vnímáte jako vývojáři. V našem nekomerčním průzkumu již máme mnoho scrum masterů, ale chybí nám pohled vás vývojářů.   Když si najdete 10 minut času, budeme vděční.    

https://www.click4survey.cz/s4/56606/c24ceb94 

Děkujeme. 

:) já sem níkdy nescrumoval :) ani neagiloval. Jenom jsem chodil do práce a dělal programátora a dodržoval dohodnuté termíny - aspoň přibližně. to je vše. Ale dneska je jiná doba. Všude sou ty agiláci a scrumáci :)

Já to vidím stejně jako Jerry.

A na survey klikat nebudu.

#1 miska1
Dělal jsem Scrum i Kanban. Obojí je dobrá věc, jen se musí časově udržet na uzdě, jinak to vývojáři přestanou mít rádi. 5-10 minut denně musí stačit a měla by to být trochu i zábava. Slovo jsme si předávali přehazováním plyšáka.

děsně agilní jsou absolventi pražské Žižkovské Sorbony. Umějí skvěle telefonovat a chtějí nástupní plat 60 tisíc Kč netto :)

#4 Kit
Velmi zajímavý insight, děkuji za něj. :)

#4 Kit
To vypada, ako keby cele agile a scrum bol iba ranny standup.

Popravdě neumim si představit, že bych každý den ráno někomu zdůvodňoval proč jsem ještě naživu :) ... jako představa že každý den od PO do PA v 7:00 nakráčim do kanclu nějakýho vymaštěnýho kokota a budu mu vysvětlovat co jsem dělal včera a co budu dělat dnes a proč jsem něco neudělal včera a proč to budu dělat dnes nebo až zítra ... nevim no ... na tohle nejsem fakt ne-e a nidky jsem to ani nedělal a docela se divim, že na to mladý programátoři skáčou ...

#8 JerryM
Měli jsme to vždy v 10:30 a nikam jsme nechodili. Vedoucí do toho prakticky nemluvil.

#7 Ericsko
Jednou za 2 týdny byla hodinová porada, kde se řešilo, kterým směrem se má vývoj ubírat, co přidáme nebo naopak zrušíme. Bylo to v našem kanclu.

#9 Kit
To nema nic spolocne s agile.

Existuje mnozstvo firiem, ktore sa tvaria, ze robia agilne, ale v principe maju nejaku svoju zbastardenu metodiku, ktora im vo vacsine pripadov ani velmi nefunguje, a kazdy preto nadava, ze za to moze agile.

Zial implementacia nejakej agilnej metodiky vacsinou konci pri niektorych ceremoniach, ktore vsetci robia viacmenej nasilu, povinne z donutenia..

NIektora metodika sa da vybrat a dobre nastavit az vtedy, ked vsetci (vlastnici, manazeri, vyvojari, testeri, serveraci, uzivatielia) pochopia, preco to vlastne robia a ako im ta zmena zlepsi zivot. Dobry agilny coach (niekde zvany aj scrum master) musi v prvom rade velmi dobre pochopit danu situaciu a vediet presvedcit zucastnenych, ze to, co im navrhuje bude naozaj win-win-win pre vsetky strany.

Agilny coach musi v prvom rade uplne inak rozmyslat, co zial mnohi rychlokvaseni prerobeni projekt manazeri nevedia.
Dobry agilny coach (a poznam asi 4 naozaj dobrych na Slovensku, neviem kolko ich mate v Cechach) je zaklad takejto zmeny a zasluzi si velmi dobre zaplatit.

#10 Ericsko
Je hezké, jak jsi mi řekl, že jsem nepopsal agilní programování. Jenže ani ty jsi o něj slovem nezavadil. Prostě jsi mnoha slovy popsal úplné nic.

být programátorem ve 20 je paráda, v 25 pokud sedíš u PC hodně času tak už člověk pociťuje lehké "svědění" tak porůznu ... ve 30 začnou problémy ... zánět žil na dolních končetinách, karpální syndrom, bolesti zad, poškození očí, sklivcové zákalky, poškozené čočky, rohovka, počínající zelený nebo šedý zákal, sociální problémy z osamocené práce, nepravidelný tep, hemeroidy, bolesti kloubů, špatné prokrvení končetin, žaludeční problémy ze sedavé práce, celkové vyčerpání, stálá únava, vyhoření. No a ve 40 je to všechno ještě 3x horší. A vy se tu bavíte o nějakým připosraným agilním programování. Zapomínáte, že od přírody je člověk projektovanej na 35 let života a 75 se dožíváme jen proto že tu máme pitnou vodu, lékařskou péči, kvalitní stravu - asi jak kdo.

#12 JerryM
I v 60 letech se dá agilně programovat. S věkem to nesouvisí.

to je pravda ... právě teď je 21:03 a já sem děsně agilní :) :) :) :) :) :) :) :) :)

Agility je vesmes zkratka pro patlani kodu bez jakekoliv vize a rostouci technologicky dluh. Prepsat se to taky neda, jelikoz jsou vsici zaneprazdneni opravami kodu a nebo spagetovanim nove funkcionality do soucasneho paskvilu

Na YT je o tom par videi

https://www.youtube.com/watch?v=KJ5u_Kui1sU

https://www.youtube.com/watch?v=vSnCeJEka_s

a tak dale

#15 KIIV
V agilním programování jsem se ujal role odstraňování toho technologického dluhu. V malém týmu to moc nejde, ale v tom větším se to dá realizovat. Navíc jsem aktualizoval dokumentaci, aby k něčemu byla. Zavedl jsem testy a opravil konflikty ve verzovacím systému. Ten technologický dluh tam byl velký, ale zas tak moc práce to nebylo. Pouze se do toho nikomu nechtělo. Zajímavé bylo, že odstraněním téměř kosmetických chyb začaly fungovat části aplikace, které dřív pravidelně kolabovaly. Našel jsem je díky svým testům...

#16 Kit
Jako zbavil sem se hromady nesmyslu, prvni co sem likvidoval byly void* a jine ceckoviny (v c++), vsechno pak uz slo uhlidat pomoci smart pointeru a tak. Kazdopadne to co by potrebovalo prepsat ma asi tak 200000 radku kodu, a krom jednoho kolegy, nikdo netusi jak to funguje. Pak uzasna yang konfigurace co se kompiluje asi 12minut (muselo se to hodit do jedineho souboru, protoze kdyz tam bylo 300 cpp souboru a k tomu 120MB include, tak to kompilovalo pul dne - cca 1.5min na soubor).

Kazdopadne se ted uz jedou jen bugy a propagace (kazdej kvartal dela vedeni novou aktivni vetev a travi se na tom cela vecnost, jelikoz 4/5 aktivnich vetvi se musi projit schvalovanim - a u zakazniku jsou jen dve z nich). K tomu indiani kazdou chvili zablokujou merge do vetvi, kvuli "testovani", pak se s tim dva tydny rucne smrdoli a tak (z toho vygeneruji 50 bugu -> 30 invalid, 15 spatna konfigurace nebo test, ...)...

Vlastne se ted uz ani nepoustim do velkych prekopavek, protoze je s tim pak strasne moc problemu pri propagacich. Scrum master uz jen rano prolitne co sme delali, rozhaze nove bugy a jednou za 14 dni se naplanuje sprint (jen orientacne, uz se na to vubec nekouka, jsou jen same bugy :D) a hlavni naplni jeho prace je zarizovani povoleni ke vsem tem propagacim, abysme je po mesici nebo vice mohli zamergovat :D.

ano ano tak to má být :) ... váš tým vypadá ideálně, programátoři už nemusí chodit každý den v 7:00 ke scrummasterovi zdůvodňovat proč jsou ještě stále naživu :) a taky ten void* který už u vás není ... u vás to vypadá naprosto nejvíc ideálně u vás bych chtěl pracovat :)

tam kde jsem pracoval v oblasti vývoje software, se pracovalo z domova. Z praktických důvodů, protože k firmě to bylo třeba mnoho hodin nebo několik dní cesty. Byl nějaký projekt, který měl na starosti vedoucí projektu a byla skupina třeba 4 až 10 vývojářů software, kteří na tom měli dělat. Každý vývojář softwaru žil jinde. Vybíral je vedoucí projektu podle toho, co uměli a zda byli schopni na tom dělat. Členové týmu se někdy, vzácně, znali osobně, většinou ale jen po telefonu nebo vůbec. Byli to různí lidé z různých zemí.  Vedoucí projektu jim zadal úkol a jen kontroloval plnění. Když někde práce z nějakých důvodů vázla, hlásilo se to vedoucímu projektu. Ten to řešil, buď přidal dalšího člověka nebo se spojil s vývojářem hardware a řešilo se proč vznikl problém. Členové týmu neměli do zadání co mluvit, prostě museli naprogramovat určité části projektu. Nebyly žádné porady,  žádné shromáždění, žádné kecání kohokoliv do projektu, jak to je obvyklé v Česku. Bohužel, v Česku je vše jinak. Češi jsou zvyklí na porady, na žvanění... V Bavorsku se o Češích říká "Viele Blabla und keine Leistung." Projděte si české inzerát kde hledají softwaráře. Firmy požadují každodenní celodenní přítomnost na pracovišti, nabízejí tzv. kafeterii, což je ve skutečnosti žvanírna, tedy místnost, kde se shromažďují pracovníci za účelem žvanění, porad. V českých firmách je málokdy vedoucí projektu a pokud někdo takový je, většinou projekt neřídí a je pouze styčnou osobou mezi pracovníky a vedením firmy. Má za úkol dohlížet na včasnou docházku a přítomnost pracovníků na pracovišti. Často sám ani programovat neumí.

Dva čerstvé příklady:

Pardubická firma hledá návrháře FPGA.  V Pardubicích nejsou. Pochopitelně, FPGA umí navrhovat málokdo. Přesto ERA požaduje každodenní 9-hodinovou  přítomnost návrhářů FPGA na pracovišti. Pracovat z Prahy nebo Brna prý nejde.

Firma v Cambridge také hledá návrháře FPGA. V Cambridge též nejsou, těch lidé co umí navrhnout FPGA moc není. Ale firma v Cambridge nepožaduje přítomnost na pracovišti. Oni ani moc žádné pracoviště nemají. Naprostá většina lidí ve cambridgské firmě pracuje z domovů rozesetých po Anglii a leckdy i mimo Anglii. Neschůzují, nepořádají porady.

Rozdíl je také v náboru lidí. V Česku návrháře FPGA vybírá slečna personalistka přes videokonferenci, ačkoliv slečna netuší co to je FPGA a jak se navrhuje. Česká sllečna vybírá dle kritérií: věk, bydliště, schopnost žvanit. Podružné kritérium je vzdělání. Znbalosti slečna v perrsonalitka posoudit neumí, nemá na to sama kvalifikaci. V Anglii si návrháře FPGA vybírá vedoucí projektu, asi tak jako když chcete natočit film a potřebujete obsadit role. Máte kartotéku herců a z ní si vedoucí realizace vybírá a domlouvá osazení rolí. Představte si, že chcete natočit film a potřebujete herce. Zadáte výběr slečně personalistce v nějaké personální agentuře? Asi těžko, že ...:)

Dodatek:

Mě bude zakrátko 70, fakt doopravdy a pracuji pro Cambridgskou firmu z domova. Navrhuji FPGA a hardware. V Česku v 70 s bydlištěm v Praze nemám šanci. V Praze totiž počátkem 90-tých let minulého století soudruzi Klaus, Dyba, Pithart, Dlouhý zrušili elektronický průmysl. Zanikolo v Praze tehdy asi 60 tisíc pracovních míst v elektrotechnickém a elektronickém průmyslu. Prý elektronika v Česku byla neperspektivní. Perspektivní byly sklárny a ocelárny. Dnes v Praze nejsou žádné podniky Tesla, ZPA, nic takového. Jsou jen office buildings kde sedí líní čeští úředníci. Mimo Prahu je až Brno, kam se každý den dojíždět nedá. Prý se mám přestěhovat tam kde je práce, do Brna nebo Šumperka, do Rožnova nebo do Vimperka, do Pardubic nebo do Liberce. A až mne nebude zaměstnavatel potřebovat, budu se zase stěhovat.  Takže daleké vzdálená Cambridge to jistí.

Dnes v Česku neumíme vyrobit tolik potřebný dron pro Ukrajinu. Ale zaostalý Irán to umí. To je divné že?