Teplžtní čerpadlo s úřinností 350% – Právo a podnikání – Fórum – Programujte.com

Když už jsem v předchozím příspěvku psal o Mimoních na webtrhu a o sebemasochistech na "jakpodnikat", kteří se utápějí v řešení jak správně zaúčtovat 10 Kč, podívejme se na jiný web a to na web firmy Woltair.

Třeba zde, z letošního června se dočtete, že můžete mít tepelné čerpadlo s účinností až 350%

https://www.woltair.cz/blog/vytapeni-domu/jak-funguje-tepelne-cerpadlo

No fakt ano. Prostě do toho čerpadla pustíte 1 kW, ta bedna roztočí vrtuli a vygeneruje vám až 3,5 kWatt. Po odečtení toho 1 kWattu na vstupu máte čistý zisk 2,5 kWatt.  To nemá chybu. A to vymysleli Češi, že si to ještě nedali patentovat ....

Ale vážně. Z fyziky pro 8.třídy (kdopak si to pamatuje :) ) platí, že neexistuje žádný stroj na planetě Zemi, který by vyrobil více než se mu dodalo. U Woltaira vychází z toho, že většina (80%) české populace jsou mentálně zaostalí alkoholici, kteří nechápou souvislosti (cituji Miloška Zemana).  Čili obulíkujou lidi.  Skutečnost je jiná. Účinnost tepelného čerpadla je největší v létě, když je horko a nejmenší v zimě. Účinnost se pohybuje někde mezi 30 až 50%.  Čili, když dodám 1 kwatt do tepeného čerpadla, dostanu v zimě energii na výstupu tak 300 Watt v podobě tepla.

Nakonec, můžete si to změřit sami, jestli už jste naletěli a tepelné čerpadlo si pořídili. Je to jednoduchý pokus pro děti z 8.třídy ZŠ:

Před TČ na přívodu elektřiny musíte mít měřič spotřeby elektrické energie. Dále potřebujete pokojový teploměr. Zavřete kohoutky všech topení v domě, které se vytápí z TČ. Ponechte pouze jeden kohout otevřený, ideálně v místnosti, kam ústí roury od TČ. Zapište tepolotu v místnosti a stav měřiče spotřeby el. energie. Pak spusťte TČ a opusťte místnost, aby jste vyzařováním "tepla" z Vašeho těla, nezkreslil měření (člověk skutečně vyzáří dost energie). Je potřeba si uvědopit, že povrchová teplota pokožky člověka je 36°C a pokud je v místnosti třeba 16°C, pak teplotní rozdíl je 20°C a to už je sluišný teplotní spád.
Po nějaké době, až se zvýší teplota v místnosti (pokud se zvýší), odečtete z teploměru nový stav teploty v místnosti a odečtěte stav měřiče spotřeby el. energie.

No a pak už stačí spočítat ze vzorce pro výpočet energie (učivo 8.třídy fyziky ZŠ) , z rozdílu teplot v místnosti zjistíte kolik energie v kJoulech tepelné čerpadlo (TČ) dodalo. Tyto kJouly převedete na kWaty. 
Od kWattů enerie dodané TČ odečtete kWatty z měřiče spotřeby el. energie, která se dodala do TČ ze sítě.
Výsledek bude záporný, tedy Energie dodaná TČ do místnosti na ohřátí vzduchu bude nižší než energie dodaná ze sítě do TČ,  To znamená, že TČ má účinnost nižší než 100%

Když provedete podíl  ( Energie vyrobená TČ v podobě tepla lomeno Energie dodaná ze sítě do TČ) násobeno 100, dostanete účinnost TČ v procentech.

V podstatě, to co Woltair píše na jejich webu, je klamavá reklama. A ta je trestná....
 

TČ vzduch - vzduch, tj běžná klimatizace, s kompresorem o příkonu 1kW oproti přímotopu ušetří 1MWh el. energie oproti přímotopu s příkonem 2,5kW. Vlastní zkušenost za 16 let provozu. Kdyby el. energie byla jediným zdrojem tepla v systému a klima měla účinnost 50%, tak bych měl 500W tepelného výkonu. To by na rohovou místnost s objemem 50 metrů krychlových nestačilo ani omylem. Kde se ta 1 MWh energie vzala? Ze vzduchu kolem venkovní jednotky, který klimatizace za svého provozu ochlazovala.

Takže to, co firma uvádí jako účinnost je ve skutečnosti topný faktor = číslo, které vyjadřuje poměr celkového množství tepla dodaného TČ ku množství spotřebované energie. U TČ vzduch - něco je to číslo problematické, protože topný faktor se mění s teplotou venkovního vzduchu a jeho vlhkostí. Pokud je venkovní vzduch vlhký, venkovní jednotka namrzá, častěji se odmrazuje a pak topný faktor klesá. Děje se tak už při teplotách mírně nad nulou. A tak ta samá klima při teplotě nad nulou a mlze víc odmražuje než topí a při -5°C za jasného počasí, suchý vzduch topí bez potíží. Tuto situaci mají současné klimatizace lépe ošetřenou, nové nejsou tolik obalené ledem. Vše, co píšu o klimatizaci jako topení, je vlastní zkušenost.

U TČ něco - voda je navíc důležité, jakou teplotu má mít voda na výstupu TČ. A tady je častá příčina, proč se dodatečná instalace TČ nevyplatí. TČ je nízkoteplotní zdroj, většinou dobře pracuje s teplotou média v ÚT cca 40°C. Starší systémy ÚT jsou však konstruovány na cca 60 - 70°C. Často poklesne topný faktor natolik, že energetická a ekonomická bilance je tristní.

Co se týče účinnosti, 350% je nesmysl. Pokud bys chtěl účinnost TČ změřit, musel bys dokázat změřit množství energie odebrané z prostředí (vzduch, zem ...) a účinnost počítat z celkového množství dodané energie, nikoliv jen z dodané el. energie.

hu
 

remmidemmi... Z fyziky pro 8.třídy (kdopak si to pamatuje :) ) platí, že neexistuje žádný stroj na planetě Zemi, který by vyrobil více než se mu dodalo

No, kdyz myslis :)

Ti sami fyzikove take tvrdili, ze se neda jet plachetnici rychleji nez vitr. Jenze vitr je zrychlujici sila, takze limity jsou jen odpor vzduchu (v pripade plachto-auta) nebo vody u lode.

Dalsi zajimavy fenomen je ledka. Tam se vytvori 1 foto castice a odrazem a srazkami se vyrobi mnoho dalsich. Ale pocet dodanych castic je 1. Ano, je treba energii. Ale, prislo mi to jako zajimavy fenomen :)

Ja si myslim, ze s tim cerpadlem to bude tak, ze bude mit 300% proti beznym cerpadlum.
Spoluzak rikal, ze ma tepelne cerpadlo na pude a ohriva vodu pro boiler a vytapeni ve sklepe. Udajne usetri 1/3 energie. Tusim rikal, ze ho to stalo 40.000. To mas behem 3 let zaplaceno.
Cili, je mozne, ze to cerpadlo dodava teplo z nekolika zdroju a dosahuje i tech 300%.
Kuprikladu, pred vikendem byl clanek, ze maji tepelnou elektrarnu, takovy dvojsloup, kde dole maji cernou polokouli, ohrivaji zem a teplem v plasti sloupu roztaci vrtuli a chladem uprostred tez. Maji takovy okruh, instaluji to do pouste. Uplne mi to neni jasne, ale udajne je to zazracne vynosne na energii. Funguje 24h.

A pak tu mas solarni panely. bezny ma 10-15%, v laboratori maji 66-80%. Coz je 500% ucinnejsi nez bezny panel :) A navic tam muzes opet cerpat teplo ze zeme atd... Cele to bude sbirat tedy energii z ruznych zdroju.

Treba, nevim, jestli se tim nekdo zabyval, ale treba dest pada volnym padem a dala by se sbirat kineticka energie pri dopadu. Treba nejakym piezoelektrickym clankem, folii.

#2 hlucheucho
Čistě teoreticky, horní limit účinnosti tepelného stroje je dán účinností Carnotova stroje a ta je závislá na poměru teplot, mezi kterými stroj pracuje

Původně kdosi vymyslel, že účinnost teplotního čerpadla bude udávána jako "sezonní účinnost", :) :) což měl být marketingový chyták. Sezonní účinnost prý udává kolik uhlí by se spálilo v elektrárně kdyby ... :)  Pak se z pojmu "sezonní účinnost" vytratilo slovíčko "sezonní" a zůstala účinnost s 300%.

Skutečně to je tak, že žádný stroj, žádné zařízení nevyrobí ani tolik energie, kolik do stroje, zařízení dodáte.

Ten stroj v poušti... To je na Sahaře, stojí to, funguje to. Někde mám fotky. Je to sloup, na kterém nahoře je nádrž na vodu. Okolo sloupu dole jsou parabolická zrcadla, která se natáčí a směřují sluneční paprsky na tu nádrž s vodou. Z vody je pára a ta pohání turbínu. Tahle elektrárna samotná ale potřebuje přívod elektřiny. Jak velkou účinnost má ta elektrárna, to už nevím. Pokud si vzpomínám, od počátku listopadu do konce února je to prý slabota, ale jinak to funguje. Stavěli to Francouzi.

Solární panely ... katastrofa. Nové, čínské mají účinnost max 20% za spousty podmnínek, které musí být splněny současně. Předně článek v panelu musí mít teplotu 42°C a musí na něj kolmo dopadat intenzivně sluneční světlo. Když panel leží přímo na šikmé střeše, se v létě přehřeje a účinnost klesá. Když neleží na střeše a ofukuje ho zespodu vítr a nemá teplotu 42°C, účinnost klesá. Vedle toho, účinnost panelu klesá o 2% ročně. Z ekologického hledicka je výroba solárních panelů katastrofa a jejich likvidace je ještě větší katastrofa. Když započtete energii nutnou na výrobu panelu, dostribuci k uživateli a nakonec odvoz na smetiště případně likvidaci (většinou se panely zahrabávají buldorem do země), tak je to celé totálně ztrátové.

Co lidé vůbec netuší, jak to s dotacemi na soláry. Takže, asi takhle (můžete si to vyzkoušet u sebe): poptáte FVE. Dorzí nějaký odborník shléednout, kde to má být. Pak dostanete nabídku. Nabídka se kalkuluje takto:

Nabízená prodejní cena = nákupní cena materiálu (panely, invertor, baterie atd atd - nakupuje se v Polsku nebo Litvě, kde končí čínská hedvábná stezka) + dotace + nějaká malá marže (cca 10%) + nějaké odměna za montáž (ne moc, aby odběratel nekřičel) + DPH.

Když to zákazník "skousne" :), je vyhráno. Zákazník zaplatí, montážní firma dodá. Zákazník zaplatil levný čínský brak + dotaci, kterou teprve v budoucnu dostane a k tomu DPH. Dotace se tedy už předem přesunula do kapsy montážní, dodavatelské firmě.

Jo a ta životnost 25 let... ta je míněna na tu kovovou konstrukci, která drží solární panely na střeše. Panely takovou životnost nemají a je na ně záruka 2 roky.