Zpět do školních lavic, obvod – Číslicová technika – Fórum – Programujte.com

Zdravím, nejsem nějaký zkušený uživatel v číslicové technice a elektrotechnice, ale rád bych se zdokonalil. Začínám studovat elektrotechniku a někde v bratrových papírech sem našel schéma tohoto zapojení, zapojil sem na něj osciloskop.

Jen by mě zajmalo, co se dá vyčíst z tohoto schématu, je-li zapojeno vše dobře a k čemu by se dal tento obvod využít ... Popřípadě jak by se zapojilo :-) Děkuji předem.

PS.: Snažil jsem se na internetu něco nají, ale nevím kde a na strejdovi Googlu se špatně hledá když nevíte co :-(

+ přidávám screeny z programu Multisim 11. (trvalo mi velice dlouho než jsem přišel na to jak to udělat a jsem na sebe hrdý !) :D

pravdpodobne je to omezovac napeti...  do zaporu to pujde tak -0.7V (kvuli propustne D2) a kladna vetev tak 5.7V kvuli baterii a D1

poznas to ale az kdyz prepnes ten "osciloskop" do DC modu...  v AC se odstrani stejnosmerne predpeti... a vyjde ti pak ze je rozkmit cca 5.7+0.7 V ... se stredem kolem 3.2-3.3 V

mimochodem jednou zenerovou diodou na 5.7V bys dosahl to same

#2 KIIV
Takže abych to správně pochopil ... (Přepl jsem do AC modu) a ja kříkáš rozkmit je (5.8 V / -826.5 mV)

Mě to spíše přišlo jako generátor časového signálu, i když si myslím že by to byla hloupost.

i k tomu se to da pouzit.. staci neusmerneny vystup z trafa na 12V a presne neco takoveho se muze pouzit...

jinak myslis do DC modu... pak to presne odpovida... - jen sem pocital s cca 0.7V ubytku na diode.. tadle ma vic

jinak prakticky to same se pouziva u cmos integrovanych obvodu na ochranu vstupu a vystupu... mas pak anodu na vstupu a katodu kladne napajeci napeti + katodu na pin a anodu na 0V...

Děkuji ti za radu :-) Moc se v tom nevyznam ještě mi chvilinku bude trvat než to pochopím. V elektrotechnice jsme zatím brali jen průběh proudu vodičem, obvodem a napětí na zdroji :D

nj polovodice sou v tomto smyslu narocnejsi...

vesmes se to da shrnout asi takto:

polovodic typu P ma prebytek kladneho naboje (takzvanych der)

polovodic typu N ma prebytek elektronu

pokud se vhodne spoji, tak na rozhrani PN prechodu se navzajem navazou diry s elektrony a tim se zvetsuje take potencial potrebny k vyruseni dalsiho paru...

vznikne neco nazyvaneho "potencialova bariera", ktera brani prestupu opacneho naboje na druhou stranu

pokud se pak pripoji napajeni v propustnem smeru, tak se postupne zmensuje potencialova bariera az do plneho zruseni a otevreni diody (napeti potrebne na zruseni bariery je ten zminenej ubytek na diode)

pokud se pripoji napajeni v opacnem smeru, pak se podporuje potencialova bariera (neco jako zvetsuje) az do urovne, kdy je energie tak vysoka, ze se dioda "prorazi" a zacne protekat proud i tak...

pri malem proudu u prurazu se jeste prechod muze zotavit .. pri vetsi energii se dioda prorazi a chova jako vodic (navzdy)

v propustnem smeru se muze spalit prilis velkym proudem (vykonovou ztratou - tj. proud*ubytek_napeti)

Děkuji za vysvětlení :-) Moc hezky jsi to popsal a četl jsem o te zenerově diodě jak jsi ji zmínil už výše a ta se prej může prorazit i opakovaně v závěrném směru, takže z too usuzuji že je více druhů diod, ale nepsali tam nic o propustném směru :-(

Ale potom jsem koukl na VA charakteristiku a usoudil jsem že je prakticky hloupost ji zapojovat v propustném směru ne ? Byl můj úsudek správný ?

no ono neni zenerka jako zenerka.. kazdopadne v diodach se pak projevujou i kvantovy jevy.. tunelovani, a tak...

kazdopadne asi do 6V sou to zenerovy diody.. na vyssi napeti je tam jiny princip (lavinovy jev - jak prorazi nejaky naboj skrz, tak strhne lavinu a pomerne skokove naroste proud)

a nedestruktivni pruraz je vesmes taky ze se neznici teplem...

jinak v propustnem smeru se da vyuzit jako omezeni napeti na uroven ubytku napeti

jo a jeste jsou tam dalsi zajimave jevy:

jelikoz se potencialova bariera se zavernym napetim rozsiruje a s propustnym zmensuje az do zruseni - a prechod ma urcitou plochu - da se odvodit, ze meni svoji kapacitu...  kondenzator ma kapacitu zavislou na dielektriku (oznaceni epsilon) pak na plose  a neprimo zavislou na vzdalenosti elektrod (neboli tloustce dielektrika)

vyjde pak, ze pri napeti blizkemu k otevreni ma kondenzator relativne obrovskou kapacitu... (skoda jen, ze se neda uz moc vyuzit)

kazdopadne kapacitni diody se pak nazyvaji varikapy