Propojení BT modulu s ATMega32 – Mikrokontroléry – Fórum – Programujte.com

Dobrý den. Na internetu jsem si našel tuto stránku:

http://pandatron.cz/?740&robot_ovladany_pres_bluetooth

a vskutku se mi zalíbila myšlenka ovládat mikročip přes bluetooth.    Nemusí to být právě robot, já si na porty připojím jen LED. Na Pandatronu jsem si také v eshopu našel tento BT modul:

http://pandatron.cz/?shop&sla=2&pn=90067&tx=bluetooth_modul_btm-112

Ovšem napájecí napětí je 3 - 3,6V, kdežto ATMega32 má UCC 5V. Na napájení mikročipu využívám USB programátor, který mi dává 5V. Napadl mě dělič jenže tohle jsem nikdy nedělal a tak nevím jak velký rezistor bych musel zařadit. Nejlepší by bylo mít 5V BT modul, ty se dají sehnat i celkem levně jsem koukal, akorát všechno jsou zahraniční eshopy, potřeboval bych český. Uvítám když mi také pošlete odkaz na nějaký jiný (i lepší) bluetooth modul, potřebuju vlastně čistě jen UART komunikaci, takže RX a TX, ovšem tak aby byl cenově přijatelný, nejlépe začít na 300 ale těch asi moc nebude. To o tom děliči mě stále zajímá, ale teď si tak říkám, co vzít dvě 1,5V baterie do série, to by přece také fungovalo. 

V případě že by to dopadlo na tomto modulu, našel jsem v článku o robotovi také tento obrázek:

http://pandatron.cz/elektronika2/bt_robot_vl.jpg

Jde o to, že nemůžu posílat 5V do BT modulu, proto je tam ten dělič, ale podle všeho můžu posílat 3V z modulu do mikročipu a ten je pozná. Jde mi o to, jestli je vůbec nutné propojovat TX mikročipu s RX BT modulu, když chci jen posílat data z modulu do mikročipu.

Za odpovědi předem děkuji.   

Ahoj draku! :)

Reknu Ti svoji zkusenost. Asi pred pul rokem me napadlo, ze chci taky naprogramovat neco zivyho a rozhod sem se, ze rozsvitim ledku svim programem :)

Nekde jsem nasel stary LPT kabel, koupil ledky a nepajivy pole a napsal si program na disco (8 bezicich led za sebou).

Kdyz sem to mel, tak me najednou v hlave zacalo srotovat, jakou mam vlastne moc, kdyz si koupim nejaky motory a cidla a napisu kvalitni program, muzu udela neco "zivyho" a treba uzitecnyho.

Narazil jsem ovsem na fakt, ze jsem v podstate elektro analfabet a koncim nekde u ohmova zakonu, lpt kabel ma moc malo pinu a treba kdyz sem si koupil prvni ultrazvukovy senzor, zmeri nejaky nanosekundy na PC pres lpt je temer nemozny a nespolehlivy.

V ty dobe jsem nasel reseni: Arduino! Je to v podstate desticka s ATMEl cipem, udelanejma vystupama, usb vstupem, ochranejma diodama, infikacnima diodama, vystupnim +5, +3,3v napetim a v podstate vsim, co jsme dosud potreboval.

Je ktomu miliarda navodu a vsemoznejch komponent a prijde mi to dost silny a zabavny :)

Ja mam po peti mesicich RC / autonomni lod a stale se snazim o nejaky svuj jednoduchy SLAM, ale to beru jako beh na delsi trat a mezitim delam hracky jako hlasove ovladany jezditko a tak :)) http://www.youtube.com/watch?…

Asi sem Ti uplne nepomoh, protoze vlastne ani nevim. Ale kdyz se kouknes na aukro tak za cca 600 koupis nejake arduino + nejaky BT modul k nemu a nemusis todle resit, protoze arduino ma v sobe nejakej menic napeti kterej ti ze vstupnich +7 - 12 udela 5 respektive 3.3 na jinym vystupu )  Hlavne arduino pak muzes pouzit na cokoliv jineho, dokoupit jakykoliv kompoentny co te napadnou a vetsinou se vse da sehnat i na CR shopech v aukru.

#1 pol
ano delic jde pouzit smerem od atmegy do BT modulu, nazpet to neni tak moc nutne ikdyz zalezi taky trochu na tom, jake minimalni napeti da BT modul na vystup pri logicke 1 a zaroven jake je minimalni napeti pri 5V pro rozpoznani logicke 1 na avr.  Nicmene krom krystalu ti nic nebrani snizit napeti pro atmegu (pokud tedy nemas nejakou pevne dannou zkusebni desku a tak)

#2 sparta
infikacnima diodama?

Ultrazvukovy senzory jedou na mikrosekundy, nanosekundy mas problem zmerit skoro i na tech jednocipech.

Arduina maji obvykle jen stabilizatory napeti, vetsi desky jsou casteji na 5.. ale nektere varianty bezi na 3.3 .. Menic napajeni to moc casto nema - takze pri vetsi spotrebe a napajecim napeti se stabilizator patricne ohriva (ubytek napeti nasoben prochazejicim proudem)

Ale jinak arduino pro nej neni spatnej napad.. ikdyz ja sem momentalne presedlal na arduino due..

#3 KIIV
Indikacni diody :))

Ultrazvuk leti mikrosekundy, ale sensor co sem mel ja http://www.micropik.com/PDF/HCSR04.pdf http://archiv.aukro.cz/…-i3312843665 musis merit pomoci milisekund a to arduino zvlada preborne. LPT mi ukazovalo "uveritelne" vysledky, ale na kazdem PC uplne jinak. Arduino se tak nechova a zmerit s nim treba 4 ultrazvuky neni zadnej problem ;)

#4 sparta
znova jsem to poplet, jdu spat, ale arduino muzu proste jen doporucit lidem, ktery radi programuji, nemaji moc dobrej know-how v elektronice a chtej si hrat

Na to Arduino, které mi doporučujete, jsem také narazil, i když jsem moc nevěděl k čemu všemu je dobré. Bohužel zdá se mi trochu drahé, to jsem si měl koupit ze začátku. Co se týče programování tak jsem se na to koukal, připadá mi to trošičku přehlednější, a tudíž by se mi zřejmě programoval i ten kód na přijetí dat od modulu lépe, ale nějaké kódy, návody a teorii jsem si už našel   , ale koukal jsem že na Arduino jich je mnoho. Zkusím ten modul pořídit a uvidím.

Zkoušel jsem na svém programátoru přehodit jumper z 5V na 3,3V a zkušební LED samozřejmě svítí méně, nicméně ohledně toho krystalu, pořád používám interní jelikož jsem moc nepořešil to, jak dát externí - mám doma 16 MHz. Nemůžu ale najít na jaké frekvenci mi pracuje ten interní oscilátor. Našel jsem si stránku kde se píše že 1MHz, je to tak? V datasheetu nemůžu nic najít.

ATMega32 - kdyz se mrknes do datasheetu v sekci system clock and clock options, tak je tam i sekce "Default Clock Source" a ze je to nastaveny na interni RC s CKSEL 0001 a SUT 10 a pak kousek dal jsou ty jednotlivy hodnoty vysvetleny... (vesmes je to ten 1MHz - je to tam v textu i zmineny nekde dal)

Chtěl jsem si zkusit jestli ATMega32 bere ty 3V na vstup. Zkusil jsem tedy tohle:

int main(void)
{
	DDRA |= 1 << PINA0;
        DDRA &= 0 << PINA2;
        PORTA &= 0 << PINA2;
	while(1)
    {
		if (bit_is_set(PINA,2))
		{
			while (1)
			{
				PORTA ^= 1 << PINA0;
				_delay_ms(100);
			}
			
		}
       
    }
}

A teď do mě jestli se to takto nedělá, input jsem nikdy neřešil.    Na PINA0 je LED která bliká po nastavení bitu PINA2, a já si říkal, že po tom co připojím 3V na PINA2, bit se nastaví a LED se rozbliká. Jenže LED se rozbliká klidně i po tom, co jen zatahám za kablík připojený na PINA2, ani nemusím nic připojovat, v čem je problém? Jinak děkuju za všechny rady   

problem je takzvany "floating input" a CMOS technologie... proste vstupy maji pomerne znacny vstupni odpor a tim tak nejak zvladaji chovani anteny.. proste to reaguje na lecjake elektricke pole nebo ruseni a tak...

schvalne jestli najdes, co se da zapnout, aby to nedelalo (aspon ne tak snadno :D)

na druhou stranu pokud k tomu mas mit zapojenej ten bt modul, tak to zapinat nedoporucuju.. najednou bys tam mel napajeci napeti megy... :) ale na nepripojenej vstup se to hodi (nebo kdyz jsou pouzity spinace)

Najít se pokusím :-), ale když říkáte zapínat nedoporučuju, to jsem si myslel že ten BT modul zapojím k pinům k tomu určených, po tom co vše nastavím i softwarově samozřejmě. Když bych propojil TX modulu  a RX mikročipu nic by se nestalo ne?

Strašně tápu v jedné věci - rozdíl UART/ USART, kdekoliv si najdu kód je v přerušení toto:

ISR(USART_RX_vect) {
}

a to přitom čtu všude o UART komunikaci, tak jak to pak tedy je? Z toho co jsem vyčetl se používá USART tam, kde je BT propojený s mikročipem, ale u datasheetů modulů je pouze zmínka o UARTu. Vyčetl jsem to vůbec dobře?

usart je zkratka pro Universal Synchronous/Asyncronous Receiver and Transmitter

a pro tu komunikaci potrebujes jen nastavit tu Asynchronni cast... takze se to pise rovnou jen UART ale samozrejme je to pomoci USART modulu.

Tak kód by byl, překvapilo mě že není tak dlouhý, ale prosím vás ještě o jednu radu. Ten bluetooth modul má baudrate 19200 bps.
Našel jsem stránku z youtube tutoriálu:
http://newbiehack.com/USARTDetailed.aspx
kde je část o UBBR výpočtu. Mě po dosazení těch 19200 vychází 2,255, a kdybych to měl zaokrouhlit na 2, připadá mi to jako moc velká chyba.

A další věc, tato část:

UBBRH &= ~(1 << URSEL);
UBBRH = (unsigned char) (# from table >> 8);
UBBRL = (unsigned char) # from table;

Ve videu, ke kterému je tento článek:
http://www.youtube.com/watch?v=U1kr9gYviMc&list=PLE72E4CFE73BD1DE1
je tento zápis: 

int UBBR_Value = 25;
UBBRH = (unsigned char) (UBBR_Value >> 8)
UBBRL = (unsigned char) (UBBR_Value)

Všemu ostatnímu jsem porozumněl, jen tomuhle ne, jak to tedy všechno je? Tomu UBBR ne a ne porozumnět. Tohle by bylo asi pak všechno, modul mám v plánu koupit až za týden nebo dva, takže bych sem pak třeba opět napsal v případě že by něco nefungovalo, velice vám děkuji za všechny rady   , hodně jste mi poradili a také děkuji za vaši trpělivost   

Když se na to koukám, nevím, jestli otázka - jak to všechno je - něco říká. V podstatě nevím, co tím vlastně nastavuji, o to mi jde.

Baudrate znamená kolik bitů za sekundu projde.  Kromě baudrate budeš muset správně nastavit i počet datových bitů a stop bitů a paritu. Nastavení registrů najdeš v datasheetu http://www.atmel.com/…503.pdf ;, je tam i tabulka s hotovými hodnotami (str 165). Pokud vychází hodnota UBBR nešikovně (např. 2,5), zkus to s nastavením "double rate" bitu U2X, nachází se v UCSRA. Pokud ani to nepomůže musíš zvolit jiný kmitočet oscilátoru. Použitelné by mohlo být nastavení s fosc = 4MHz, UBBR = 12. 0,2% chyba už nebude představovat problém. Nezapomeň na správné nastavení GPIO.

Pořád tady odkazuji na bohatou firemní literaturu Atmelu. Stačí jít na jejich stránky a projít si dokumenty. Celá řada hotových řešení, vysvětlení co a jak se dělá a proč.

hu

Co MCU vysílá a zda reaguje na příjem lze otestovat i bez modulu. Na USART připojíš převodník s MAX232. Takto získáš RS232 kterou připojíš do COMu na PC. Doporučuji terminal.exe pro tento účel. Lze takto otestovat správnost nastavení komunikace a z velké části i chování MCU.

Ještě k UBBR: hodnotou do něj zapsanou nastavuješ děličku kmitočtu. Hardwarově bys takovou děličku realizoval jako čítač s předvolbou (např. 74193). Čítal bys např. dolů a při přechodu pod nulu znovu nastavil hodnotu kterou kmitočet dělíš . U HW děličky bys měl asi přepínač nebo jumpery pro nastavení a uložení dělícího poměru, v MCU tuto funkci plní registr.

hu

Podle tabulek by jsem měl nastavit hodnotu 2, ale zdá se mi to jako moc velká chyba, tudíž můžu zkusit připojit externí krystal o 4 MHz, kde by to vyšlo dobře. Takže si jen najdu jak ho připojit a nastavit a je to   . Děkuji. Co se týče stránek Atmelu na ty se ještě podívám

4MHz jdou nastavit i na vnitřní RC oscilátor. Pokud krystal, vybral bych z tabulky hodnotu se kterou bude chyba 0%. Současně bych bral v úvahu, jaký výkon CPU je pro aplikaci potřeba (čím větší rezerva, tím lépe) a u bateriových zařízení i příkon. Navíc do rozhodování vstupuje cena a dostupnost krystalu - některé budeš shánět bůh ví kde a budou stát nehorázné peníze. Jako rozumná hodnota krystalu by mohlo být 3,6864MHz, pokud potřebuješ větší výkon CPU pak 11,0592 MHz. Dá se to spočítat i na jinou frekvenci, ale tolik bych tu optimalizaci výkon, příkon, přesnost a cena nehrotil.

hu

Co se týče nastavení interního oscilátoru tak jsem vyčetl z jednoho fóra, že OSCCAL=0xBD nastaví tu frekvenci na 4MHz.

Kdyby to pravda nebyla (nemám teď možnost to ozkoušet, proto se ptám), tak mám další dotaz. Používám program eXtreme Burner na nahrávání programů. Když si rozkliknu záložku Fuse bits, je tam políčko Calibration. To by mi fungovalo? Vyzkouším až budu mít možnost   . Snad nebude vadit že pro UART komunikaci bych používal interní oscilátor. V datasheetu je teď pro mě mnoho informací které jsem doteď nevěděl   .

Tak v tom eXtreme Burner jsem na to přišel   , blbec jsem si nevšiml že tam je přímo ikonka, která mi podle nastavení napíše jak nastavit fuse.

Já tu nechci spamovat, já jen taková otázka. Při pročítání datasheetu jsem si taky vyčetl (samozřejmě že hned na první stránce ):
• Operating Voltages
– 2.7 - 5.5V for ATmega32L

– 4.5 - 5.5V for ATmega32

Mám tu verzi bez L ale napájet ji můžu klidně 3,3V a funguje bez problémů, to je normální nebo s něčím bude problém?

4.5-5.5 pro 16MHz ... kdyz pouzijes mensi kmitocet, tak muzes ficet i na mensim napeti.. do tech 2.7V by to bezet melo urcite... (na ne vice nez 8MHz)

Za vaše rady moc děkuju.    Teď přišel moment, kdy si kupuji BT modul, ale jde mi o to ovládat ho pomocí android aplikace:
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.gundel.bluecontrol&hl=cs
Což není tak podstatné, jen mám dotaz ohledně těchto dvou modulů:
http://pandatron.cz/?shop&sla=62&pn=90067&tx=bluetooth_modul_btm-112
http://pandatron.cz/?shop&sla=62&pn=90103&tx=pbtm_s_integrovanou_antenou
Já chápu že to bude znít blbě, ale mě neskutečně mate, že druhý modul má anténu. Z toho co jsem vyčetl jde přece ovládat i první modul, tak k čemupak anténa? Dosahy jsou stejné. Mám v plánu pořídit si ten první zmiňovaný.

Ty moduly jsou stejného typu. Ten druhý má anténu integrovanou, prvnímu musíš zřejmě anténu připojit.

hu

Modul mi přišel, zapojil jsem na 3,3V a zřejmě nefunguje, kdyžto když prohodím jumper na programátoru na 5V, aspoň na chviličku, abych to nepřepálil, LED modulu svítí červeně a další bliká zeleně, asi se jí těch 5V samozřejmě nelíbí, ale podstatné je to že můj mobil najde modul pod názvem Serial Adaptor, na 3,3V nic nenajde.    Tak vás prosím, věděli byste čim by to mohlo býti? 

Omlouvám se, už je vyřešeno, byl to špatný kontakt, akorát teď si blbec říkám jestli jsem modul nepoškodil těmi 5V, bylo to asi tak půl minuty minutu.

Tak jsem vše zapojil, stáhnul výše zmíněnou android aplikaci, připojil se s ní na modul, a bohužel se LED nechce a nechce rozsvítit.
Teď mi však vyvstává pár otázek. Kódem jsem si docela jistý, našel jsem si hromadu stránek s návody, dokonce pro kontrolu jsem si stáhnul zdrojový kód zde: http://projects.adamh.cz/tank (je to stejný článek jako na pandatronu, který jsem zmiňoval v prvním příspěvku, tam však nešly stáhnout kódy). Až na jiné názvy registrů (u ATMega48 se už zřejmě přidává 0 za název registrů, aspoň těch ohledně UARTu) mám ve své podstatě to samé, samozřejmě baudrate, stop bity a parita je nastavena podle mého modulu. Dokonce v zoufalosti jsem si založil nový projekt a celý zdroják jsem překopal podle staženého. Nic, stále nefunguje. Další odlišností bylo, že já jsem všechno napsal do jednoho souboru, kdežto v archivu který jsem stáhl je hromada dalších souborů, i inicializace UARTu atd. byli v jiném souboru s označením .h.

Jediné, co mě napadá je, že je snad špatně nastavená frekvence interního oscilátoru 4MHz, ale ověřoval jsem si to pomocí blikacího programu, kde jsem nastavil čekání na 1000ms a napsal  

#define F_CPU 4000000UL

Vše fungovalo jak má. Jenom nevím, jestli nemá interní oscilátor moc velkou chybu na to, aby se s ním dalo pracovat.

Na napájení ATMega32 používám jen 3,3V v paralelní kombinaci s modulem BT, jinak bych ho napájet nemohl, snad nedělám tímto blbost. (to že toto vůbec dělám je jen proto, že jsem zjistil že ATMega32 mi na 3,3V funguje bez problémů)

Omlouvám se za takovýhle sloh, ale nevím co si s tím počít. Včera jsem toto všechno zapojil od té doby vlastně hledám všemožně na internetu nějaký materiál, který by mi pomohl. Doteď jsem toho moc kromě různých spekulací typu interní oscilátor/krystal nenašel   . Vědět aspoň v čem je chyba, bylo by to o moc lehčí, než říct, že to nefunguje   .

Bohužel nejsem majitelem chytrého telefonu s OS Android, k aplikaci mám možnost se dostat jen o víkendu.

Zkusil bych pomocí terminal.exe komunikaci s modulem a osahat si tak komunikaci s modulem a mobilem. Dále bych se podíval stejným způsobem, zda jednočip posílá co posílat má. 4 MHz se dají nastavit natvrdo při programování jednočipu, zda lze přepínat frekvenci za chodu jsem u 8-bitových AVR nezkoumal. Kromě frekvence oscilátoru potřebuješ správně nastavit GPIO a UART. RxD nastavuješ jako vstup a TxD nastavuješ jako výstup. Když z tabulky v datasheetu vybereš frekvenci oscilátoru při které bude tebou požadovaný baudrate s chybou 0%, komunikace bude fungovat. Co jsem se nedíval, zda BT modul vyžaduje ještě další signály kromě RxD a TxD. Je třeba si dát pozor na správné zapojení těchto signálů.

Neustále u tebe postrádám snahu hledat ve firemní dokumentaci Atmelu. Jestli si dobře vzpomínám, v Application Notes je i práce s bluetooth.  Většinou je tam i hodně podrobností o funkci.

Co se týče té dokumentace atmelu tak já se tam prvně díval, ale nevěděl jsem vlastně ani co hledat, google mi taky moc neporadil, až teď.

Až doteď jsem se možnosti externího krystalu vyhýbal, protože netuším jak se povoluje, ale to si zjistím.