Chci se naučit pracovat s dekorátory – Python – Fórum – Programujte.com

Následuje můj kód třídy zt (jako zkušební třída):
(pod kódem jsou má přání a dotazy)

class zt:

    """
    Trida zt slouzi jen jako obetni beranek pro psi kusy.
    """

    _data = 0

    def __init__(self):
        """
        vstup: neni
        vystup: None
        --
        Metoda __init__ inicializuje tridu zt. Mimo to nedela nic.
        """

        pass

    @property
    def _data(self):
        """
        Metoda data.getter vraci hodnotu promenne >_data< .
        """

        vystup = self._data
        return vystup

    @_data.setter
    def _data(self, nova_data):
        """
        Metoda data.setter uklada retezec >nova_data< do promenne >self._data<
        """
        assert type(nova_data) == int, "data.setter: neplatny vstup"

        self._data = nova_data

Asi jste našli něco, co je tam špatně. Protože to fakt nefunguje. Já se učím pracovat s dekorátory. Zhruba jsem pochopil, že dekorátor je fce, která si jako svůj argument bere jinou fci, kterou nějakým způsobem pozměňuje. Z mého pohledu fce property vrací nějakou proměnnou (tady jsou to _data) .

1. DOTAZ: Nevěřím, že property dělá jenom tohle. Určitě nabízí něco víc. Co vlastně dělá? V čem je tak dobrá?

Dočetl jsem se, že každý atribut má tři vlastnosti:
getter (tuhle vlastnost by měla zastupovat fce property.... je to tak?)
setter
deleter
U dekorátoru @_data.setter vidím už smysl v tom, že do něj můžu přidat nějaké omezení jako je ten můj assert. To už je něco navíc, to už se mi líbí, že vidím něco, čím to původní opravdu měním. No ale taky vidím, že to nefunguje. Zkoušel jsem tohle:

zt._data = "a"

a čekal jsem, že se vyvolá AssertionError, ale nevyvolal se.

2. DOTAZ: V čem dělám chyby?

Učím se z knihy Python 3 - Výukový kurz .... ty dekorátory mě žerou teda. Prosím poraďte mi.

Property je prostě "vlastnost" objektu. Jako proměnná. Jde ji číst, měnit a smazat (pokud jsou dané operace definované) 

obj.property

Dekorátor @property z metody vytvoří stejnojmennou property a ta metoda bude fungovat jako její getter. To je celé. Pointa je v podstatě jen v tom jak se to jeví "zvenku".

Chybu máš už v tom getteru. Vracíš _data, cože je přeci property s getterem, který se tak znova zavolá a zacyklí se to.

A pak v tom testovacím přiřazení nepracuješ s objektem (takže se nezavolá setter property), ale s třídou (takže se přesmahne definice property).

class ZT:
    _data = 0

    @property
    def data(self):
        return self._data

    @data.setter
    def data(self, nova_data):
        assert type(nova_data) == int, "data.setter: neplatny vstup"
        self._data = nova_data


zt = ZT()
zt.data = "a"

#1 Váchyč
Dekorátory v Pythonu fungují trochu jinak než třeba v C#. Tvoří obálku, ve které se například validují vstupní data nebo formátují výstupní data. Holé gettery a settery, jak je známe třeba z Javy, by byly zbytečné, protože se můžeš odkázat na atributy přímo. Jenže obvykle chceme nějaké zapouzdření, proto místo těchto přístupových metod raději potřebnou funkcionalitu vložíme dovnitř třídy, což tvůj příklad nedělá.

Příklad, který jsi napsal, by se při zachování stejné funkčnosti dal zkrátit takhle: 

zt = lambda: None
zt.data = 42
print(zt.data)

#2 gna
Ono se mi to právě někdy cyklilo a to jsem taky chtěl vědět, proč. Tak to vím. Díky. Teď už je mi to jasnější :)

V tomto komentáři odpovím vám oběma. Děkuji vám za rady, pomohly mi.

Jednak jsem zjistil, proč se mi to cyklilo a taky.... vůbec jsem nepracoval s instancí té třídy, já jsem chtěl pro to přiřazení použít tu třídu jako takovou. To mi psal gna . Dekorátory se mi začínají líbit, představuju si je jako takové chránící zapouzdřovací fce. To se mi líbí. A už mi ten kód funguje, tak dík lidi.

#5 Váchyč
Zkus si do příkladu od @gna přidat ještě takový dekorátor: 

    @property
    def celkem(self):
        return "Celkem: {} Kč".format(self._data)

print(zt.celkem)

#6 Kit
Jo jo. Tím mi chceš ukázat smysl toho property žejo? Píše mi to "Celkem: 0 Kč" (to jsem ale boháč!)

Chápu, to beru :)

#7 Váchyč
Ano, chtěl jsem tím ukázat smysl dekorátorů. Na vstupu ošetření vstupu a na výstupu jeho formátování či jiná prezentace. Můžeš si zkusit další, např. predikáty (isEmpty, hasName, ...) nebo modifikátory (add). Místo tohoto modifikátoru však bývá výhodnější přetížení operátoru "+=", který se dá využít např. i pro přidávání položky do kolekce. 

account = Account(100, "Počáteční stav")
account += (42, "Příjem")
account -= (222, "Výdaj")   # Tady to klidně může vyhodit výjimku