Turbo Pascal - 9. lekce
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Reklama

Turbo Pascal - 9. lekceTurbo Pascal - 9. lekce

 

Turbo Pascal - 9. lekce

Google       Google       17. 1. 2006       32 987×

Dnes si povíme něco o datových strukturách. Znamená to sjednocení několika proměnných nebo konstant pouze do jedné.

Reklama
Reklama

Jak jste si všichni všimli, prozatím jsme v programech používali pouze "jednoduché" proměnné. Možná vás ale někoho napadlo, co byste dělali, kdyby jste měli velký projekt a chtěli zde použít například hodně čísel. Museli byste si deklarovat číslo 1, číslo 2, číslo 3 atd. I pro toto má Pascal řešení. Než se do toho ovšem pustíme, vysvětlíme si konstanty.


Konstanty

Konstanty, jak určitě znáte z matematiky, jsou vlastně proměnné, kterým ovšem nesmíme měnit během programu jejich hodnotu. Hodnota, kterou jim deklarujeme, je konstantní a dále s ní nepracujeme. Pascal má v sobě již několik konstant, mezi které patří například Pi. Tuto konstantu nemusíte deklarovat. My se ale naučíme, jak si udělat vlastní konstanty.

Konstanty se deklarují před slůvkem var, takto:
const nazev_konstanty: datovy_typ = hodnota_konstanty;

Toto je ovšem obecný zápis. V programu deklarujeme konstanty bez datového typu a pascal si už sám jeho typ přebere.

Konstantu v programu voláme stejně jako proměnnou a můžeme s ní provádět stejné operace (kromě přiřazování nové hodnoty konstantě). Deklarace a vyvolání konstanty by mohlo vypadat takhle:


Program konstanty;
uses crt;
const dvojnasobek = 2;
var cislo:integer;
begin
  clrscr;
  write('Vloz cislo, jehoz dvojnasobek chces: ');readln(cislo);
  cislo:=cislo*dvojnasobek;
  write('Dvojnasobek je: ',cislo);
  readkey;
end.

To by bylo ke konstantám. Není to látka těžká a ani není moc potřebná v základním programování. Ale teď už se vrhneme na datové struktury.


Datové struktury

Datové struktury jsou neuvěřitelně rozsáhlá látka, která je na víc než jednu lekci. Pro naše účely se dá tato látka ovšem velmi zkrátit a proto si vysvětlíme pouze dvě základní datové struktury.


Datová pole

Datové pole neboli Array. Pokud chcete v programu použít více proměnných, které si jsou hodně podobné, můžete je sloučit do jedné, kde se vám z každé proměnné stane jedno pole. Pole deklarujeme u proměnné takto:
var nazev_promenne: Array [pocatek..konec] of datovy_typ;

Z tohoto zápisu asi moc nepochopíte, proto si hned ukážeme deklaraci pole:


...
var cislo : Array [1..5] of Integer;
begin
...

Z tohoto příkladu byste měli už lépe pochopit deklaraci pole. V programu se s jednotlivými poli pracuje v zápisu: nazev_promenne[cislo_pole];

Opět bude lepší ukázat si příklad:


Program pole;
uses crt;
var cislo : Array [1..5] of Integer;
begin
  clrscr;
  Write('Zadej prvni cislo: ');
  readln(cislo[1]);
  write('Zadej druhe cislo: ');
  readln(cislo[2]);
  cislo[3]:=cislo[1]+cislo[2];
  write('Soucet je: ',cislo[3]);
  readkey;
end.

Hodnotu, kterou udáváme rozsah pole, můžeme také nahradit konstantou tak, že uděláme například Cislo:Array [1..max] of integer; a deklarujeme konstantu třeba s maximální hodnotou 50.

Pole najde nejlepší využití u práce s více proměnnými stejného typu a podobného významu.


Záznam

Typ záznam se používá pro deklarování nového datového typu, který se skládá z proměnných základních datových typů. Uf, zní to hrozně, ale je to moc šikovná a není to nijak těžká vecička. Záznam se deklaruje slůvkem Type. Zápis vypadá takto:



Type Nazev_typu = Record
                    promenna1:datovy_typ;
                    promenna2:datovy_typ;
                    ...
                    promennan:datovy_typ;
                  end;

Takto nadeklarujeme jakoby nový datový typ. Dalším krokem je nadeklarování normální proměnné za slůvkem var, která bude právě tímto datovým typem. tzn: var promenna:novy_dat_typ; Nejlepší bude ukázat si to na konkrétním příkladu:


...
Type Lide = Record
             jmeno:string;
             vek:integer; 
             bydliste:string;
            end;
var i:integer;
    osoba:Lide;
...

Takto tedy zařídíme, že můžeme v programu použít záznamy. Vyvolání a zápis do záznamu probíhá tak, že zapisujeme do každé položky záznamu zvlášť. Položky záznamu se vyvolávají pomocí proměnné, kterou jsme si vybrali pro tento typ, a samotné položky, tzn.: promenna.polozka;, opět si raději ukážeme příklad


Program lide;
uses crt;
Type Lide = Record
             jmeno:string;
             vek:integer; 
             bydliste:string;
            end;
var i:integer;
    osoba:Lide;
begin
  clrscr;
  writeln('Zadejte jmeno cloveka: ');readln(osoba.jmeno);
  writeln('Zadejte vek cloveka: ');readln(osoba.vek);
  writeln('Zadejte bydliste cloveka: ');readln(osoba.bydliste);
  clrscr;
  writeln('Zadal jsi cloveka: ');
  writeln;
  write(udaje.jmeno,'   ',udaje.vek,'   ',udaje.bydliste);
  readkey;
end.

Takto se tedy vyvolávají a zapisují jednotlivé položky záznamu. Jak už sama technika napovídá (a všichni jste si určitě už domysleli), záznamy jsou ideální pro realizování databází, kartoték a podobných věcí, což budeme později taky vyrábět a nebude to dlouho trvat.

Záznamy i datové pole se pořádně naučte, protože ve větších projektech jsou jako podprogramy k nezaplacení.


Domácí úkol

V programování už jsme došli docela daleko a proto nás čeká také obtížný úkol. Vymyslete program, který vás vyzve k zadání informace o osobě a zadávat budete: Jméno, věk, výšku. To samozřejmě vyřešíte pomocí záznamu, program ovšem bude chtít zadat šest osob a poté také všechny pěkně pod sebe vypsat. Snažte se udělat úlohu co nejlépe a také přehledně! Využijte hlavě toho, co jste se dnes naučili. Deklarujte a "cyklete", ať se daří ;)

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
Autor programuje v Pascalu.

Nové články

Reklama
Reklama
Obrázek ke článku Facebook spouští službu Marketplace V ČR

Facebook spouští službu Marketplace V ČR

Společná platforma Marketplace usnadní lidem na Facebooku vyhledávání, nákup a prodej použitého zboží na lokální úrovni. Bude tak přímou konkurencí pro weby a aplikace se stejným zaměřením jako je například Letgo, Bazoš, Aukro, Sbazar a další.

Obrázek ke článku DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

Optimalizační systémy, které jsem dosud popisoval, se týkaly vždy optimalizace na jednom zařízení. Optimalizovalo se dělení tyčového materiálu na jedné pile, vypalování plošného materiálu na jednom plazmovém stroji, řídilo se tavení na jedné elektrické obloukové peci.

Ve výrobním procesu je však často nutné optimalizovat činnost celého výrobního úseku, kde je více různých objektů odlišného typu a koordinovat činnost těchto objektů k dosažení společného cíle, zpravidla kvality finálního výrobku. Řešení tohoto problému umožňuje distribuovaná inteligence.

loadingtransparent (function() { var po = document.createElement('script'); po.type = 'text/javascript'; po.async = true; po.src = 'https://apis.google.com/js/plusone.js'; var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(po, s); })();
Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032017 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý