TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Jak jste si všichni všimli, prozatím jsme v programech používali pouze "jednoduché" proměnné. Možná vás ale někoho napadlo, co byste dělali, kdyby jste měli velký projekt a chtěli zde použít například hodně čísel. Museli byste si deklarovat číslo 1, číslo 2, číslo 3 atd. I pro toto má Pascal řešení. Než se do toho ovšem pustíme, vysvětlíme si konstanty.
Konstanty
Konstanty, jak určitě znáte z matematiky, jsou vlastně proměnné, kterým ovšem nesmíme měnit během programu jejich hodnotu. Hodnota, kterou jim deklarujeme, je konstantní a dále s ní nepracujeme. Pascal má v sobě již několik konstant, mezi které patří například Pi. Tuto konstantu nemusíte deklarovat. My se ale naučíme, jak si udělat vlastní konstanty.
Konstanty se deklarují před slůvkem var, takto:
const nazev_konstanty: datovy_typ = hodnota_konstanty;
Toto je ovšem obecný zápis. V programu deklarujeme konstanty bez datového typu a pascal si už sám jeho typ přebere.
Konstantu v programu voláme stejně jako proměnnou a můžeme s ní provádět stejné operace (kromě přiřazování nové hodnoty konstantě). Deklarace a vyvolání konstanty by mohlo vypadat takhle:
Program konstanty;
uses crt;
const dvojnasobek = 2;
var cislo:integer;
begin
clrscr;
write('Vloz cislo, jehoz dvojnasobek chces: ');readln(cislo);
cislo:=cislo*dvojnasobek;
write('Dvojnasobek je: ',cislo);
readkey;
end.
To by bylo ke konstantám. Není to látka těžká a ani není moc potřebná v základním programování. Ale teď už se vrhneme na datové struktury.
Datové struktury
Datové struktury jsou neuvěřitelně rozsáhlá látka, která je na víc než jednu lekci. Pro naše účely se dá tato látka ovšem velmi zkrátit a proto si vysvětlíme pouze dvě základní datové struktury.
Datová pole
Datové pole neboli Array. Pokud chcete v programu použít více proměnných, které si jsou hodně podobné, můžete je sloučit do jedné, kde se vám z každé proměnné stane jedno pole. Pole deklarujeme u proměnné takto:
var nazev_promenne: Array [pocatek..konec] of datovy_typ;
Z tohoto zápisu asi moc nepochopíte, proto si hned ukážeme deklaraci pole:
...
var cislo : Array [1..5] of Integer;
begin
...
Z tohoto příkladu byste měli už lépe pochopit deklaraci pole. V programu se s jednotlivými poli pracuje v zápisu: nazev_promenne[cislo_pole];
Opět bude lepší ukázat si příklad:
Program pole;
uses crt;
var cislo : Array [1..5] of Integer;
begin
clrscr;
Write('Zadej prvni cislo: ');
readln(cislo[1]);
write('Zadej druhe cislo: ');
readln(cislo[2]);
cislo[3]:=cislo[1]+cislo[2];
write('Soucet je: ',cislo[3]);
readkey;
end.
Hodnotu, kterou udáváme rozsah pole, můžeme také nahradit konstantou tak, že uděláme například Cislo:Array [1..max] of integer; a deklarujeme konstantu třeba s maximální hodnotou 50.
Pole najde nejlepší využití u práce s více proměnnými stejného typu a podobného významu.
Záznam
Typ záznam se používá pro deklarování nového datového typu, který se skládá z proměnných základních datových typů. Uf, zní to hrozně, ale je to moc šikovná a není to nijak těžká vecička. Záznam se deklaruje slůvkem Type. Zápis vypadá takto:
Type Nazev_typu = Record
promenna1:datovy_typ;
promenna2:datovy_typ;
...
promennan:datovy_typ;
end;
Takto nadeklarujeme jakoby nový datový typ. Dalším krokem je nadeklarování normální proměnné za slůvkem var, která bude právě tímto datovým typem. tzn: var promenna:novy_dat_typ; Nejlepší bude ukázat si to na konkrétním příkladu:
...
Type Lide = Record
jmeno:string;
vek:integer;
bydliste:string;
end;
var i:integer;
osoba:Lide;
...
Takto tedy zařídíme, že můžeme v programu použít záznamy. Vyvolání a zápis do záznamu probíhá tak, že zapisujeme do každé položky záznamu zvlášť. Položky záznamu se vyvolávají pomocí proměnné, kterou jsme si vybrali pro tento typ, a samotné položky, tzn.: promenna.polozka;, opět si raději ukážeme příklad
Program lide;
uses crt;
Type Lide = Record
jmeno:string;
vek:integer;
bydliste:string;
end;
var i:integer;
osoba:Lide;
begin
clrscr;
writeln('Zadejte jmeno cloveka: ');readln(osoba.jmeno);
writeln('Zadejte vek cloveka: ');readln(osoba.vek);
writeln('Zadejte bydliste cloveka: ');readln(osoba.bydliste);
clrscr;
writeln('Zadal jsi cloveka: ');
writeln;
write(udaje.jmeno,' ',udaje.vek,' ',udaje.bydliste);
readkey;
end.
Takto se tedy vyvolávají a zapisují jednotlivé položky záznamu. Jak už sama technika napovídá (a všichni jste si určitě už domysleli), záznamy jsou ideální pro realizování databází, kartoték a podobných věcí, což budeme později taky vyrábět a nebude to dlouho trvat.
Záznamy i datové pole se pořádně naučte, protože ve větších projektech jsou jako podprogramy k nezaplacení.
Domácí úkol
V programování už jsme došli docela daleko a proto nás čeká také obtížný úkol. Vymyslete program, který vás vyzve k zadání informace o osobě a zadávat budete: Jméno, věk, výšku. To samozřejmě vyřešíte pomocí záznamu, program ovšem bude chtít zadat šest osob a poté také všechny pěkně pod sebe vypsat. Snažte se udělat úlohu co nejlépe a také přehledně! Využijte hlavě toho, co jste se dnes naučili. Deklarujte a "cyklete", ať se daří ;)
