Tranzistor z nanotrubiček a z DNA
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Reklama

Tranzistor z nanotrubiček a z DNATranzistor z nanotrubiček a z DNA

 

Tranzistor z nanotrubiček a z DNA

Google       Google       28. 1. 2006       8 466×
Reklama
Reklama

Vědci z izraelského technologického ústavu (Technion-Israel Institute of Technology) využili při vývoji samoorganizujícího se nanotranzistoru jednak neobyčejných konstrukčních schopností kyseliny deoxyribonukleové (DNA), jednak výhodných fyzikálních vlastností uhlíkových nanotrubiček, jež umožňují sestavit elektrické obvody v měřítku nanometru. Výsledkem jejich úsilí je první funkční elektronické nanozařízení, které může být předstupněm ke konstrukci složitějších elektronických nanosystémů.

Doktor Erez Braun, jenž vývoj tohoto „neviditelného tranzistoru“ vedl, na tiskové konferenci poznamenal: „Z mikrobiologie je dobře známo, že DNA má vynikající konstrukční a samoorganizační schopnosti, nevýhodou této makromolekuly ovšem je, že nevede elektrický proud. Z tohoto důvodu jsme usilovali svázat do struktury DNA nesmírně tenké nanotrubičky, které jsou naopak vynikajícími vodiči. Póly elektrod byly vytvořeny přidáním nepatrného množství kovových prvků, stříbra a zlata, na konce jednotlivých nanotrubiček, tzv. emitorů a kolektorů, jež v tranzistorech tvoří přechody. Toto zařízení o velikosti 45 nm dokáže fungovat jako běžný tranzistor a pracuje při běžné pokojové teplotě. Vědci dokonce úspěšně vyzkoušeli propojit dva nanotranzistory do obvodu na bázi levotočivých šroubovnicových řetězců DNA, tedy obdobnou metodou, jaká se využívá v mikrobiologii.

Práce Ereze Brauna a jeho kolegů naznačuje, jakým směrem se bude odvíjet nanotechnologický výzkum. Tato oblast evidentně nezůstane v pouhé kombinaci mechaniky a chemie anorganických molekul, jak to popisovali ve svých vizionářských dílech futurologové. Naopak. Jak se ukazuje, síla „nanotech“ bude v příštích letech spočívat v propojování nanomechanických zařízení s biologickými systémy živé přírody, která dokáže skládat a organizovat složité organismy na úrovni molekul.

První samoorganizační tranzistor, jak se Erez Braun rovněž vyjádřil, je jen úvodním krokem k vytvoření funkčního molekulárního počítače. Jeho komponenty nepřesáhnou velikost několika desítek nanometrů, přičemž vědci doufají, že výpočetní výkon tohoto mikropočítače vysoko předčí výkony dnešních běžných PC.

Principy metody nejsou příliš jasné a právě procházejí patentovacím postupem. U DNA se však nevyužívá jejích replikačních schopností, ale schopnosti se zformovat do určitého geometrického tvaru - dvojšroubovice. DNA tedy funguje v roli jakési výztuže, pojiva, svorníku, nosiče (etc.), který zajistí správné geometrické seskládání polovodičových prvků.

Zdroj: technion.ac.il, eurekalert.org, scienceworld.cz

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
(fotka) Lukáš ChurýLukáš je šéfredaktorem Programujte, vyvíjí webové aplikace, fascinuje ho umělá inteligence a je lektorem na FI MUNI, kde učí navrhovat studenty GUI. Poslední dobou se snaží posunout Laser Game o stupeň výše a vyvíjí pro něj nové herní aplikace a elektroniku.
Web     Twitter     Facebook     LinkedIn    

Nové články

Obrázek ke článku Facebook spouští službu Marketplace V ČR

Facebook spouští službu Marketplace V ČR

Společná platforma Marketplace usnadní lidem na Facebooku vyhledávání, nákup a prodej použitého zboží na lokální úrovni. Bude tak přímou konkurencí pro weby a aplikace se stejným zaměřením jako je například Letgo, Bazoš, Aukro, Sbazar a další.

Reklama
Reklama
Obrázek ke článku DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

Optimalizační systémy, které jsem dosud popisoval, se týkaly vždy optimalizace na jednom zařízení. Optimalizovalo se dělení tyčového materiálu na jedné pile, vypalování plošného materiálu na jednom plazmovém stroji, řídilo se tavení na jedné elektrické obloukové peci.

Ve výrobním procesu je však často nutné optimalizovat činnost celého výrobního úseku, kde je více různých objektů odlišného typu a koordinovat činnost těchto objektů k dosažení společného cíle, zpravidla kvality finálního výrobku. Řešení tohoto problému umožňuje distribuovaná inteligence.

Reklama autora

loadingtransparent (function() { var po = document.createElement('script'); po.type = 'text/javascript'; po.async = true; po.src = 'https://apis.google.com/js/plusone.js'; var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(po, s); })();
Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032017 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý